To nejlepší z Jana Sokola
Nevím, jaký počet spravedlivých zodpovídá 10 milionům obyvatelů Česka, ale bezpochyby jeden „spravedlivý“ mu tento týden odešel. Jelikož veřejnosti po něm zůstala především jeho akademická tvorba, hodilo by se vyzvednout to nejlepší, co opravdu stojí za to si přečíst anebo, ideálně, čím její kompletní poznávání začít. I když většina Sokolových knih sloužila současně i jako volnější „učebnice“ k jeho přednáškovým cyklům na Fakultě humanitních studií UK, stojí jako běžné knihy zcela samostatně.
1) Malá filosofie člověka – z důvodu počáteční nesrozumitelnosti filosofie a pro běžného člověka nepřípustnosti mnoha jejich východisek či závěrů, je první krok ten nejtěžší. Toto je, snad vedle dětského Gaarderova Sofiina světa, možná jediná filosofická knížka na světě, které se povedlo postavit most mezi běžným každodenním myšlením a tím filosofickým.
2) Filosofická antropologie (Člověk jako osoba) – jestli existoval nějaký obor, ve kterém byl Jan Sokol skutečně doma, byla to filosofická antropologie. A i když se tady jedná asi o jeho jedinou běžnější vysokoškolskou učebnici, i s náležitým formátem z nakladatelství Portál, nenechte se zmást – je stejně čtivá a poutavá, a v mnoha ohledech ještě lepší, jako Malá filosofie člověka.
3) Moc, peníze a právo – o něco „specializovanější“ než předešlé knihy, opět ale extrémně čtivé a přístupné načrtnutí antropologických kořenů politiky, ekonomie a práva, které si rád přečte jak profesor daného oboru, tak i běžný gymnazista a vlastně v podstatě kdokoliv.
4) Člověk a náboženství – sice společenskovědné hledání filosoficko-antropologických kořenů náboženství, ale ne z vnějšího pohledu psychologie, sociologie či politiky, ale zevnitř, ze samotného křesťanského učení. Navzdory tématu opět vhodné pro všechny – věřící i ateisty, laiky i odborníky.
5) Podle osobních preferencí:
Pokud chcete pokračovat v podobně čtivé filosofické antropologii předešlých knih, jen v oblasti etiky a morálky – Antropologie a etika (se Zdeňkem Pincem).
Jestli chcete jít dál do filosofie, pak asi jediná opravdu filosofická kniha Jana Sokola, monografie Čas a rytmus.
Když jste věřící nebo vás jen zajímá náboženství – Čtení z bible. Sice víc zaměřena na věřící, pořád ale spíš historická hermeneutika, vysvětlující biblické pasáže z dobového společenského a kulturního kontextu, jen v jehož rámci je možné pochopit význam historických textů.
Pokud vám chutnalo Moc, peníze a právo či Antropologie a etika a dali byste si ještě - Etika, život, instituce. Volnější tematické pokračování předešlých Sokolových knih z klasičtějších společenskovědních oblastí.
A když vás lákají tajemnější kouty středověku či křesťanské spirituality, pak výbor z díla jednoho ze zakladatelů německé kultury a vzdělanosti v národním jazyce, který inspiroval nekonformní mysticko-náboženské myšlení, pozdější idealismus nebo i některé fenomenology, Mistr Eckhart a středověká mystika.
____________
Tak už jen doufat, že i tyto knihy Jana Sokola pomohou nahradit jeho již odcházející generaci těch několika spravedlivých novou, kterou bude země v budoucnu opravdu potřebovat.