Do měnové politiky ČNB můžou začít mluvit dodavatelé energií
Další jednání dramatu o loňském prudkém zvýšení cen energií a bankrotech jejich špatně hospodařících dodavatelů je tady: po razantním navýšení záloh se objevily desítky tisíc domácností, které tyto zálohy nezaplatily ani řadu týdnů po splatnosti, jak v lednu informoval deník E15. V Česku je něco přes čtyři miliony domácností, takže „několik desítek tisíc“ znamená nízké jednotky procent všech domácností.
Leckterá domácnost na vyšší zálohy prostě nenašla dost peněz v napjatém rodinném rozpočtu. Mnohá jiná by snad potřebné peníze dohromady dala, ale nezvládla příval změn, které se zdražením energií přišly: nenavýšila zálohy nebo nezměnila číslo účtu pro jejich zasílání novému dodavateli, špatně pochopila rozsah státní pomoci (to, že úleva v listopadu a prosinci se týkala daně z přidané hodnoty účtované v cenících, ale ne nutně fakticky placené zálohy), rozporovala novým dodavatelem navrženou výši záloh (a zahlcený dodavatel zatím nereagoval) a podobně.
Samotní dodavatelé upozorňují na hrozbu odpojení takových neplatících domácností. Ale hned dodávají, že se nejdřív snaží s neplatiči navázat kontakt a problém řešit, takže odpojení reálně hrozí až teprve v případě, že se tyto snahy minou účinkem, a že odběratel nereaguje ani na opakované formální písemné upomínky.
Méně jasno ale zůstává v jiné otázce. Po uplynutí několika málo měsíců od splatnosti nezaplacené zálohy dodavatel obvykle danému klientovi udělí černý puntík v registru neplatičů Solus. O tento puntík pak následně zavadí banky při posuzování dané domácnosti coby klienta žádajícího o půjčku.
Politika dodavatelů energií ohledně hlášení tisíců neplatičů do zmíněného registru tak může mírně ovlivnit, kolik nových půjček se letos poskytne. S trochou nadsázky tedy lze říct, že zdejší měnovou politiku budou vedle České národní banky spoluurčovat i tyto firmy.
(původně vyšlo v deníku E15)