Dnes ráno mi set-top box oznámil, že nemá signál. Po přeladění se objevily pouze stanice někdejšího multiplexu „B“, budoucí „trojky“. Odpojil jsem set-top box a pokorně se vrátil k analogu – ovšem už jen se třemi programy (ČT1, Nova, Prima) a bez ČT2. Jsem totiž na společné anténě a tak musím čekat, než nám společnou anténu předělají. Doufám, že tak učiní do dubna příštího roku, kdy se má v Praze vypínat analogové vysílání zbývajících tří celostátních programů. Jinak bych musel hledat jiné varianty - domácí prutová anténa, satelit.
Jakkoli se snažím zaměřit své glosy pouze na média a jejich výkony, v minulém týdnu nebylo možné se vyhnout politice. Druhé kolo senátních voleb výsledkem 23:3 ve prospěch ČSSD uštědřilo další úder ODS a tím i vládnoucí koalici. Nevím však, proč se v táboře vítězů mluví o nějakém epochálním vítězství a v táboře poražených o nějakém Armagedonnu, když letmý pohled na Sněmovnu (79 z 200) i Senát (35 z 81) nám říká, že i po volbách je ODS stále nejsilnější parlamentní stranou.
(Napsáno a publikováno na Louči včera, aktualizováno dnes)
Je po krajských volbách a v Lidovém domě se slaví, ČSSD v krajích zvítězila na celé čáře. Potenciální senátory ještě čeká za týden druhé kolo, které by mohlo změnit absolutní převahu vládní koalice v horní komoře Parlamentu. Nevím proč, ale z výsledků voleb jsem spíše rozpačitý.
Když jsem před dvěma dny popisoval případ Kundera z pohledu toho, jak o něm informovala česká média, upletl jsem si na sebe bič, protože když se řekne „a“, mělo by následovat i „b“. A tak mi nezbývá, než abych se vyjádřil nejen k tomu, jak mediální dozvuková komora je schopna deformovat původní sdělení až k absurdnímu: Kundera = agent StB, ale také k tomu, co si osobně myslím o celé kauze.
Týdeník Respekt dnes (zpravodajství ČT Události již včera) informoval o objevení dokumentu z března roku 1950, podle něhož pozdější spisovatel Milan Kundera jako student udal policii – a nyní dávám na vybranou z titulků novin: odbojáře (LN, HN, Deník) emigranta (MF Dnes), kamaráda (Blesk), známého (Právo).
S přihlédnutím k tomu, že světem otřásá finanční krize a v Praze se v hospodách vraždí kamarádi politiků, se námět mého blogu může zdát druhořadým. Týká se zpracování tématu, který se včera MF Dnes rozhodla umístit do čela první stránky s titulkem: Nová fakta, jak StB špehovala Havla.
Čtenářům blogu se omlouvám za recyklovaný text, ale při čtení dopisu Ivana Langera šéfredaktorovi MF Dnes 10 lží mi nedalo, abych nesáhl do svého archivu a nevytáhl z něj text, se kterým jsem se kdysi setkal na webových stránkách americké Society of Profesional Journalists. Ponechávám ho bez komentáře a všem potenciálním diskutujícím vzkazuji:
Vzpomínám na doby, kdy materialistické pojetí dějin bylo v tomto státě prohlášeno za jediné správné. Podle něj je základem vývoje společnosti rozvoj výrobních sil, který následně ovlivňuje výrobní vztahy a potažmo i myšlenkovou nadstavbu, tj. myšlení lidí, ideologii, kulturu. Vždyť Karel Marx to přece napsal v předmluvě svého díla „Ke Kritice politické ekonomie“ zcela jasně: “Bytí lidí není určeno jejich vědomím, nýbrž naopak jejich vědomí je určeno jejich společenským bytím.”