ProTři (skokanské) veterány bych si přál kouzelné dary
Kdybych byl kouzelný skřítek, tak bych poslal na olympiádu Třem (skokanským) veteránům kouzelné dary, jako dostali Pankrác, Bimbác a Servác ve slavné filmové pohádce režiséra Oldřicha Lipského, Zdeňka Svěráka a samozřejmě taky Jana Wericha.
Aby si na sklonku kariéry vybojovali jakoukoliv medaili ze závodu jednotlivců. Pankrác Kasai, Bimbác Ahonen a Servác Janda.
Janne Ahonen bral zlato při mistrovství světa ve skoku na lyžích na malém můstku v Trondheimu 1997 a na velkém v Oberstdorfu 2005. Dvakrát triumfoval ve Světovém poháru a pětkrát na Turné čtyř můstků. Z olympiády mu medaile ze závodu jednotlivců chybí. Věčně čtvrtý... Například Nagano 1998: třetí Rakušan Widhölzl 232,5 bodů (88+90,5), čtvrtý Ahonen (Fin.) 231,5 (86,5+91,5). O takový fous.
Noriaki Kasai vyhrál zlatou medaili už na mistrovství světa v letech na lyžích Harrachově 1992. Na olympiádách mu ale medaile ze závodu jednotlivců pokaždé unikla. A když Japonsko vyhrálo doma na ZOH v Naganu v roce 1998 soutěž družstev, Kasai do šťastné čtveřice nevešel.
A Jakub Janda? Stříbrný a bronzový z mistrovství světa v Obestdorfu 2005. Vítěz Světového poháru. Na olympiádu do Turína 2006 cestovali s Ahonenem jako spoluvítězové Turné čtyř můstků. Jakub odjel bez medaile stejně jako Janne.
Tři veteráni. Pojmy současného skokanského světa. Sedmatřicetiletý Kasai, o čtyři roky mladší Ahonen a na konec jednatřicetiletý "benjamínek" Janda. Byla by to pohádka, kdyby si medaile odvezli z Kanady všichni. Schlierenzauer, Morgenstern nebo Hájek mají na cenné kovy přece času pořád ještě habaděj.
Moje zbožné přání ale naráží na jeden velký problém jménem Simon Ammann. Jeho prvním místem na 99,99 procenta neotřese nic. Na Tři veterány tak zůstávají jen dvě medaile.
Ale jedno řešení existuje. Ať všichni skočí skočí takových 142,5 a 143 metrů a dostanou za styl desetkrát 19 bodů. No, řekněte sami, nebyla by to krása? Dělená stříbrná medaile mezi Tři veterány.
Já vím, život není pohádka, plná kouzelných darů. Ale kdyby to vyšlo aspoň jednomu! I to by bylo k Werichově "nevíře".
Aby si na sklonku kariéry vybojovali jakoukoliv medaili ze závodu jednotlivců. Pankrác Kasai, Bimbác Ahonen a Servác Janda.
Janne Ahonen bral zlato při mistrovství světa ve skoku na lyžích na malém můstku v Trondheimu 1997 a na velkém v Oberstdorfu 2005. Dvakrát triumfoval ve Světovém poháru a pětkrát na Turné čtyř můstků. Z olympiády mu medaile ze závodu jednotlivců chybí. Věčně čtvrtý... Například Nagano 1998: třetí Rakušan Widhölzl 232,5 bodů (88+90,5), čtvrtý Ahonen (Fin.) 231,5 (86,5+91,5). O takový fous.
Noriaki Kasai vyhrál zlatou medaili už na mistrovství světa v letech na lyžích Harrachově 1992. Na olympiádách mu ale medaile ze závodu jednotlivců pokaždé unikla. A když Japonsko vyhrálo doma na ZOH v Naganu v roce 1998 soutěž družstev, Kasai do šťastné čtveřice nevešel.
A Jakub Janda? Stříbrný a bronzový z mistrovství světa v Obestdorfu 2005. Vítěz Světového poháru. Na olympiádu do Turína 2006 cestovali s Ahonenem jako spoluvítězové Turné čtyř můstků. Jakub odjel bez medaile stejně jako Janne.
Tři veteráni. Pojmy současného skokanského světa. Sedmatřicetiletý Kasai, o čtyři roky mladší Ahonen a na konec jednatřicetiletý "benjamínek" Janda. Byla by to pohádka, kdyby si medaile odvezli z Kanady všichni. Schlierenzauer, Morgenstern nebo Hájek mají na cenné kovy přece času pořád ještě habaděj.
Moje zbožné přání ale naráží na jeden velký problém jménem Simon Ammann. Jeho prvním místem na 99,99 procenta neotřese nic. Na Tři veterány tak zůstávají jen dvě medaile.
Ale jedno řešení existuje. Ať všichni skočí skočí takových 142,5 a 143 metrů a dostanou za styl desetkrát 19 bodů. No, řekněte sami, nebyla by to krása? Dělená stříbrná medaile mezi Tři veterány.
Já vím, život není pohádka, plná kouzelných darů. Ale kdyby to vyšlo aspoň jednomu! I to by bylo k Werichově "nevíře".