Když ministr Karel Schwarzenberg kandidoval na prezidenta, nabídl veřejnosti řadu zajímavých a přitažlivých myšlenek, které vždy v politice vyznával a které by chtěl (v případě zvolení prezidentem) i nadále zosobňovat. Jednou z nejpřitažlivějších je právě jeho přesvědčení, že lidé různých názorů spolu musí mluvit a že jedni nesmí přehlížet druhé. Zvláště v politice jde přece o společnou budoucnost všech. A jakákoli skupina, i kdyby vymyslela sebelepší řešení, namůže takové řešení prosazovat proti vůli jiných společenských skupin. Na společném řešení je přece potřebné se vždy vzájemně shodnout.

Proto bylo pro nezávislé pozorovatele zcela nepochopitelné, proč předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg neučinil již dávno konec řádění velekněze politické netolerance k jiným než vlastním názorům a velmistra naprosté neschopnosti dohodnout se s kýmkoli, kdo má jen trochu odlišný názor na čemkoli, Jaromíra Drábka. Většina pozorovatelů si to vysvětluje tak, že pan předseda Schwarzenberg je prostě v TOP 09 páté kolo u vozu. Jenže to ho nezbavuje odpovědnosti.

Jestliže dovolí, aby ho proslavené „tolerantní“ duo Drábek-Kalousek stavělo před hotovou věc, je to jen a jen jeho problém. Zaplatil za to již tím, že se nestal prezidentem České republiky. Přitom by stačilo se jen poněkud více zajímat o to, co jeho kolegové dělají na ministerstvech svěřených TOP 09 a veřejně oponovat jejich práci (a také z pozice veřejnosti). Jeho straně by to velice pomohlo. A dnes mohla mít Česká republika také jiného prezidenta. Komu však není rady, tomu není ani pomoci.

To je dobře vidět i na osudu pana premiéra Nečase. Kdyby naslouchal rozdílným názorům včas a nejen názorům opozice, ale i názorům expertů v oblasti sociální problematiky, dnes by nemusel přemýšlet o finančních kompenzacích za zmařený projekt s-Karet. Stejně tak by vláda nevyhodila oknem peníze za nefunkční elektronické systémy na ministerstvu Jaromíra Drábka.

Pan ministr Kalousek ale ví, že s-Karty byly v podstatě správnou věcí. „Jen jsme trochu přitvrdili. Musíme trochu ubrat. Když se zeptáme terénních sociálních pracovníků, nikoli pana Krásy“, říká pan ministr, „je s-Karta užitečná věc“. I kdyby měl pan ministr pravdu, zcela pomíjí, že si tělesně postižení jako své mluvčí nevybrali terénní sociální pracovníky, ale právě pana Krásu. Stejně jako za TOP 09 nemůže mluvit kterýkoli volič pana Kalouska, jehož názory se náhodou líbí panu Krásovi (ani všichni takoví voliči dohromady), ale právě jen ti zástupci, kteří byli řádně zvoleni do Parlamentu ČR. Pana ministra nezajímají ani názory pana Petra Nečase, který je prý premiérem na odpis. Přibližně takto se vyjadřuje pan ministr Kalousek.

Jenže právě politici tohoto typu stojí své voliče velice mnoho peněz. Jejich neschopnost naslouchat druhým vede k těžkým finančním ztrátám. O této jednoduché pravdě přesvědčil bývalý ministr Jaromír Drábek více než dostatečně, i když o sobě tvrdil, že je zkušený manažer. Je možné, že ano, ale není schopen na úrovni komunikovat s těmi, kteří s ním nesouhlasí. Arogance se prostě finančně nevyplácí. A pan ministr Kalousek by si to měl rychle uvědomit, nebo ho čeká podobný osud jako Jaromíra Drábka.

A na závěr ještě několik slov o zodpovědnosti předsedy strany TOP 09 Karla Schwarzenberga. Je zcela jasné, že bývalý ministr Jaromír Drábek si důležitost naslouchání druhým a komunikace s druhými vůbec neuvědomoval. Jako technik klasického vzdělání se o těchto věcech zřejmě nikdy nic nedozvěděl. Jeho největší chybou však byla arogance, která mu zahradila cestu k pochopení jejich důležitosti.

Řekl bych, že podobně je na tom i pan ministr Kalousek. Tito v principu velice schopní lidé často díky své aroganci a povýšenosti ztratí rozum a navenek to vypadá, že si počínají tak, jako by o něj opravdu přišli.

Ale nyní přicházíte na řadu, Vy pane ministře Schwarzenbergu. Vy jste člověk velice vzdělaný. Dobře si uvědomujete, jak důležité je naslouchání druhým a komunikace s druhými a Vaší povinností tedy bylo poskytnout svým kolegům dostatečnou reflexi. Obávám se, že jste se o něco takového dosud ani nepokusil. Alespoň o ničem takovém nevím. Nikdy však není pozdě. Byla by to malá splátka dluhu vůči těm, kteří Vám dali v prezidentských volbách hlas.