Nejlepší znalci politického dění jsou přesvědčeni, že úspěch ve volbách je dán vždy dvěma základními komponentami. Jednak programem dané politické strany nebo uskupení a také osobnostmi, které takový program reprezentují. Právě vhodně zvolené osobnosti dodávají danému programu důvěryhodnost. Výborně napsaný program bez vhodně zvolených osobností nemůže vést k cíli a naopak. K čemu jsou straně nebo hnutí známé osobnosti, které podporují program prosazující sociálně nespravedlivou a necitlivou společnost?

V tomto příspěvku bych se chtěl zabývat jednou jedinou stranou, ČSSD. Je to typická ukázka strany, která zvládla jen jednu polovinu tohoto úkolu. Má totiž výborný volební program, proto se všichni její odpůrci tak rozčilují a utěšují se, že zcela jistě už brzo vypadne z Parlamentu ČR. A není divu. Její program je skutečně mimořádně přitažlivý. Jen několik stručných bodů:


1) Náklady covidové pandemie rozdělíme spravedlivě: zaplatit tentokrát musí především ti, kdo na to mají, miliardáře nevyjímaje.

2) Za stejnou práci stejnou odměnu, platy musí růst!

3) Práce v Česku musí být cesta ke spokojenému životu!

4) Nikdy nedovolíme privatizaci českého zdravotnictví.

5) Spravedlivé důchody pro zodpovědné lidi, to je vaše právo!

6) Vlastní bydlení nesmí být nedosažitelný sen.

7) Vybereme víc peněz od bohatých. Budeme je investovat, ne rozdávat.

8) Zvýšíme platy v sociálních službách.

9) Založení rodiny má být radost, ne stres. Školství musí být bezplatné.

10) Ochráníme zájmy České republiky i její zdroje.


Podobné body najdeme jen v programu České pirátské strany a hnutí STAN. Proto si Andrej Babiš a koalice SPOLU tak dobře rozumí. Pro obě skupiny je totiž zásadně nepřijatelné, že by náklady pandemie uhradila bohatá část obyvatelstva, stejně jako je nepřijatelné další zvyšování daní.

Hnutí ANO a tzv. pravicové strany mají skutečně štěstí, že proti nim stojí tak neschopné vedení ČSSD, jako je to současné. To sice občas mluví o tom, že po volbách nás čeká pravicový zvrat, ale současně nedělá vůbec nic pro to, aby něčemu takovému zabránila. Například v úkolu nabídnout veřejnosti důvěryhodné osobnosti toto vedení zcela zkrachovalo a tím jen napomáhá svým oponentům. Spokojí se s tím, že čas od času donutí Andreje Babiše a jeho hnutí, aby přistoupil na nějaký, obvykle silně zredukovaný bod svého sociálně prospěšného programu, který pak premiér stejně vydává za svůj. To je také důvod, proč z toho ČSSD nemá žádný prospěch.

Uzavřenost a omezenost vedení ČSSD je skutečně příkladná. Jeden pro veřejnost zajímavý kandidát po druhém odstupují z kandidátek kvůli práci neschopného vedení strany. Současné vedení ČSSD samo systematicky likviduje na svých kandidátkách osobnosti, kterým jde o víc než o takovéto politické paběrkování. Kdyby o výsledku voleb rozhodoval jen volební program, měly by se pravicové strany, jako hnutí ANO i koalice SPOLU rozhodně čeho obávat. A oni to dobře vědí, podle ohlasů, které příznivci těchto stran program ČSSD doprovází.