Na anexi našich území odpovíme velice tvrdě, prohlásil před několika dny prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Opravdu jsem netušil, z čeho by se taková tvrdá odpověď mohla skládat. Snad potopení Černomořské flotily? Něco takového mi však nepřipadalo příliš pravděpodobné, vzhledem k tomu, že jsou ukrajinské vojenské síly zaměstnány jinde, totiž na Donbase.

Vláda ukrajinského prezidenta našla na nesmyslnou Putinovu anexi daleko chytřejší a moudřejší odpověď, než je nějaké potápění zastaralého ruského lodního arzenálu, na které má ostatně dost času, až bude bojovat o Krym. Odpověď ukrajinské vlády, a především jejího prezidenta, následuje skutečně tu nelepší tradici rabínské chytrosti. Ukrajinský prezident prohlásil, že Vladimír Putin již pro něj není partnerem k jednání a že bude jednat až s jeho nástupcem.

Ukrajinský prezident ostatně velmi často nabízel setkání a jednání Vladimíru Putinovi. Ten ale neustále takové jednání odmítal. Po několika anexích ukrajinského území již Vladimír Putin nemůže být pro jakéhokoli představitele Ukrajiny důvěryhodným partnerem. Zloděj je jako kterýkoli zločinec jen zloděj. O zloději celého území to platí ještě o mnoho více. A se zločinci se jako s rovnoprávnými partnery nevyjednává.

Až se ujme moci v Kremlu následník Vladimíra Putina, může se ho ukrajinský prezident zeptat, zdali uznává územní celistvost Ukrajinského státu podle mezinárodního práva. Jestliže odpoví, že ano, bude jistě další jednání možné. Pokud odpoví, že nikoli, nemá Ukrajina o čem jednat ani s nástupcem Vladimíra Putina. To, že Volodymyr Zelenskyj současně požádal o urychlený vstup do NATO, není zdaleka tak důležité, jako postoj Ukrajinců vůči ruskému vedení.