Začátkem 60. let minulého století formuloval britský vědec, člen Královské akademie věd, oxfordský profesor, člen Královské geografické společnosti, nositel mnoha vědeckých i společenských ocenění, James Lovelock svoji teorii o planetární homeostázi, ve které nesmírně zjednodušeně řečeno předpokládá, že biosféra má regulační schopnosti, které udržují na Zemi podmínky vhodné pro život. Tuto teorii nazval Hypotéza Gaia, po starořecké bohyni Země.
Britská BBC zveřejnila zjištění Účetního dvora Evropské unie, který zkoumal ekologické projekty v České republice, Itálii a Litvě. Není možné rozlišit, která zjištění se týkala jen České republiky, ale dle zveřejněných informací se dá soudit, že problémy se týkají do značné míry i nás. Podle zjištění auditorů jsou náklady ekologických projektů na energetickou účinnost mírně řečeno „nehospodárné“. Termín „nehospodárné“ je, ale naprosto nedostatečné, když si představíte, že auditoři Účetního dvoru zjistili, že návratnost některých projektů může být až 150 let. V průměru jsou projekty, které mají být financovány z fondů EU, návratné za 50 let! Slyšíte dobře, návratnost projektů mezi 50 – 150 lety není výjimkou. To už je budoucnost ze seriálu Star Trek, budeme létat ke hvězdám a nějaké dnešní problémy nám budou dozajista fuk. Jen pro ilustraci, aby investice takového typu byla považována za účelnou, měla by být tak do 20 let. U komerčních projektů by to bylo mezi 10 a 15 lety.
Svět financí je tvrdý a nesmlouvavý. Musí být takový, protože v něm jde o velké peníze a jediným kritériem je zisk. Účel zde světí prostředky a pro dosažení zisku jako by bylo dovoleno úplně všechno. Vidina zisku má ale takovou moc, že dokáže lidi přimět k překračování jakýchkoliv norem, ať už psaných či nepsaných, a k přehlížení jakýchkoliv důsledků. Bez jasně stanovených mantinelů se ale finančníci lehce stanou novodobými piráty.
Klausova amnestie pořádně zaskočila nejen českou společnost. Nejčastější dotazy v Bruselu v posledním týdnu padaly právě na podivnou akci prezidenta před koncem jeho mandátu. Možná je to důvod se zamyslet proč Václav Klaus a jeho ODS tak nenávidí Evropskou unii. Proč se tak úzkostlivě bojí předání některých pravomocí institucím, které fungují lépe a efektivněji než jejich české protějšky. Proč mají takový problém s tím, že když věci fungují způsobem, který sice samozřejmě není ideální ani bezchybný, ale je standartní a především otevřený a probíhá podle způsobů vlastních západním civilizačním zvyklostem.
Ježíšek, v podobě komisaře pro zdraví a spotřebitele Borga, dal Evropskému parlamentu pod stromeček tabákovou směrnici. Dárek sice dlouho očekávaný a odpíraný, leč poněkud výbušný. Nejde totiž o jednoduchou záležitost a zbývajícich 18 měsíců mandátu je na její projednání tak akorát. Nositelé krajních názorů to mají, jako vždy, celkem jednoduché. Jeden řekne "co se s tím tak páráte, prostě to zakažte a je to". V důsledku kouření umírá jen v Unii ročně 700 000 lidí tak jaképak fraky. Druhý pochopitelně bude křičet "neberte nám naši svobodu, kdo nechce přece kouřit nemusí". Realita bohužel černobílá není.