Ohlédnout se za týdenní zkušeností s prezidentem Barackem Obamou, nevystačíte s češtinou.

Zatímco Čapkův jazyk spoléhá na jediné slovo politika, angličtina (a politologická literatura) rozlišují minimálně dva tvary (a významy) tohoto slova.

Politiku jako proces, způsoby, jimiž prosazujete své zájmy (anglicky politics). A politiku jako konkrétní program, který pomocí těchto prostředků uskutečňujete (anglicky policy).

Desetitýdenní příprava na převzetí moci, inaugurační projev i první rozhodnutí v prezidentském úřadu potvrzují, že Obama je skutečným mistrem, pokud jde o politiku ve významu „politics“.

Nový prezident disponuje v obou komorách Kongresu solidní většinou zástupců vlastní Demokratické strany, přesto se v druhém týdnu svého funkčního období vydá hned dvakrát na Capitol Hill, aby se sešel s republikánskými zákonodárci nad více než osmisetmiliardovým balíčkem na pomoc americké ekonomice.

Při pátečním setkání v Bílém domě sice dal jejich lídrům jasně najevo, že je to on, kdo má od voličů mandát, zároveň je však ujistil, že prosadí do konečného návrhu některé jejich klíčové připomínky.

V druhý den svého pobytu v Bílém domě podepsal prezident výnos, jímž deklaroval cíl uzavřít do roka věznici na základně Guantánamo.

Vůbec první telefonní číslo zahraničního státníka, které Obama vytočil, bylo to patřící palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi.

Všechny tři příklady jsou zároveň jen některými z řady důvodů, pro něž nástup Baracka Obamy vítají přes dvě třetiny Američanů a také velká část světa.

Vůle racionálně spolupracovat s opozicí na vnitropolitické scéně, dodržovat zásady mezinárodního práva a hrát roli nestranného zprostředkovatele na Blízkém východě je jasným odlišením se od administrativy bývalého prezidenta. Obama se tím odstříhává od Bushovy politiky ve smyslu „politics“, která především uvedla 43. prezidenta v masovou nemilost doma i v zahraničí.

Jakkoli změněné způsoby (tedy „politics“) Obamovi rychle a spolehlivě otvírají v USA i po celém světě dveře, srdce i příležitosti, nový prezident si je nepochybně dobře vědom, že to bude jeho um v politice jako „policy“, co v horizontu několika let rozhodne o jeho úspěchu.

Je žádoucí, správné a ocenění hodné, získá-li Obama pro svůj záchranný ekonomický balíček podporu opozičních republikánů. Daleko důležitější však je, zda s jeho pomocí vyvede americké hospodářství rychle a spolehlivě z recese. Na jeho efektivitu v podobě, jakou nyní má, se přitom dívají skepticky ekonomové z levého i pravého konce ideologického spektra.

Boj s bezprecedentní ekonomickou krizí bude od Obamy vyžadovat politickou invenci v té oblasti, jíž se říká „policy“.

Podobně se to má s Guantánamem i Blízkým východem.

Zavřít kubánské vězení je správná věc, neb se stalo symbolem boje s teroristy vedeného bez ohledu na právo. Klíčové však je, jak Obama naloží se zadržovanými, které nebude možné propustit.

V USA už naplno propukla soutěž s pracovním názvem „Gitmo ne, ale u nás taky ne“. O převzetí odpovědnosti za nebezpečná individua jeví pochopitelný nezájem politici i prostí lidé z oblastí, kam by mohla být přesunuta, což bude platit stejně pro Ameriku, tak pro evropské či jiné země.

Od Obamy se čeká, že se zmůže na víc než na gesto. Musí přijít s vlastní strategií boje s teroristy, která vyhoví všem právním náležitostem, ochrání však zároveň USA před jejich případným útokem.

Vrátit v palestinsko-izraelském sporu Spojeným státům znovu roli věrohodného, poněvadž nestranného prostředníka je nezbytný předpoklad jakéhokoli pohybu vpřed.

Dojednat za současných podmínek v regionu víc než příměří však bude vyžadovat angažmá jiné kvality a intenzity.

Barack Obama si týden od složení přísahy vede v prezidentském úřadu dobře. Změnil pravidla, která nebyla déle udržitelná a nastavil způsoby, jichž bylo Americe dlouho zapotřebí. V USA se pod jeho vedením neválcují političtí oponenti, Spojené státy v čele s ním nemučí (jakkoli odporné) vězně a nenadržují apriorně Izraeli.

Otázky, jimiž bude nejpozději před příštími volbami posuzován, však budou znít jinak. Vrátí do USA prosperitu? Zajistí zemi úctu i bezpečnost? Přinese na Blízký východ mír?

Odpovědi na ně budou vedle šampionství v politice coby „politics“ vyžadovat, aby se Obama stal mistrem i v politice jako „policy“.

Z toho, co o Obamovi víme, vyplývá, že pro to má lepší předpoklady než většina jeho předchůdců.