S druhým příspěvkem se vracím po trochu delší, neplánované odmlce, ale jak jsem vylíčil v předchozím textu, beletristické překlady nejsou zrovna hluboká studnice příjmů, spíš vyschlá louže. A poněvadž se i překladatel beletrie musí něčím živit a takové přípravy na závěrečné zkoušky v kurzu pro soudní překladatele si nárokují nezanedbatelný objem času, musel být tento blog na chvíli odsunut na vedlejší kolej. Ale už je zpět.