Vždycky jsem měl dojem, že Miloš Zeman byl tím dítětem, s nímž si ostatní prckové na pískovišti nechtěli hrát. Šlapali mu na bábovky a nic dobrého mu neučinili - proč? Milošek byl zkrátka jiný. Přemoudřelý chlapeček, který si s nimi ale hrát chtěl, jenže to neuměl, nešlo mu to. Nedokázal s nimi komunikovat jako dítě, a tak to od nich nespravedlivě schytával.
Tohle psaní nebude o současných teplotách ani o počasí.
Rozhodl jsem se šířit pohodu a klid a předávat dál všechno, co mi připadá krásné. Vždyť život je o tom, abychom dělali jeden druhému radost, proč taky ne, že? A tak bych chtěl poděkovat jednomu z největších „radostů“ této země.
Už několik let si většina řidičů před každou jízdou klade jednu a tu samou otázku. Mám při jízdě autem zapnout navigaci a nechat si „mluvit“ do řízení, nebo to odjedu po paměti z hlavy? Tuhle volbu nám přinášejí navigační aplikace. Někdo je jejich velkým příznivcem a cestování bez nich si už nedovede představit. Jiní se zase nechtějí zdržovat zadáváním adresy a navigaci zapnou, až když jsou bezradní.
Na blogu Aktuálně.cz publikovala 15. 6. svůj text profesorka V. Dvořáková. Rád bych na něj krátce reagoval.
Vážení a milí organizátoři protestních akcí „Milion chvilek pro demokracii“,