Jsem potěšen tím, že mé skromně, a dovolím si poznamenat i spíše mírně vyjádřené pochyby o potřebě, čelit viru způsobem, kterým se tak činí a činilo, našly odezvu nejprve v textu M. Šmída a J. Trnky a má odpověď před několika dny v dalším textu těchto autorů a navíc i v textu R. Levinského. Také proto, že R. Levinský je tak trochu tváří centra BISOP hlasitě doporučujícího zavádět pro boj s virem do české ekonomiky další a ještě přísnější restriktivní opatření. Pokusím se zde, odpovědět na poslední dva texty. Nejprve se budu věnovat tomu, jak nás kovid poškozuje na životech, pak budu reagovat na téma přenosu a lockdownových opatření a na závěr ukážu na jak chatrných základech jsou dnes centrem BISOP formulována velmi silná a potenciálně mimořádně nákladná opatření.
Ve druhé polovině listopadu se zdá, že Česká republika dokázala druhou vlnu Covid-19 ustát bez kolapsu zdravotnictví, byť za cenu obrovského vypětí zdravotníků. I přes jejich snahu máme tisíce mrtvých. Je třeba si připomenout, že byť se druhé vlně velmi pravděpodobně nešlo zcela vyhnout, rychlost jejího nástupu a rozsah dopadu na společnost jsou důsledkem nečinnosti vlády v letních měsících.
Se zájmem sleduji polemiku, kterou s Miroslavem Singerem na stránkách seznam.cz rozpoutali moji kolegové, matematik Martin Šmíd a lékař Jan Trnka.
„Bývalý poslanec Jaroslav Škárka na sociálních sítích označil předčasně narozené děti za nevyvinuté zrůdy, kterých by se společnost měla zbavit,“ informoval Seznam Zprávy a spustil večerní vlnu velmi oprávněného rozhořčení a solidarity.