Přemysl Rabas

26. 09.

I pro nejlepšího z ministrů je obtížné zvyšovat národní sebevědomí v Česku.

Přemysl Rabas Přečteno 5044 krát

Většina společnosti považuje naší ekonomiku, správu věcí veřejných, morálku volených činitelů, ale i prostou náladu spoluobčanů ve vztahu k současnému dění za řekněme ne ideální. Je sice pravda, že vždy může být hůř, ale mnozí si v současné době myslí, že již ne o moc.
Jednoduchý recept na řešení přitom neexistuje. Nejlepší cesta z pekla je vychovat lepší, korupcí, klientelismem, sobectvím a nesnášenlivostí nezatíženou generaci. Jinými slovy mnohem větší podpora vzdělávání.
Musím se ale přiznat, že po představení připravovaných změn v našem školství začínám propadat beznaději. Základem výuky prý bude, dle zpráv z ministerstva školství, na příště matematika, jazyky a výuka národního sebevědomí.
Proti matematice, českému i jiným jazykům nelze nic namítat. Ovšem absenci povinné výuky přírodních věd považuji za problematickou. Nehrozí pouze, že i vysokoškoláci budou vránu pokládat za samici od havrana a srnu od jelena. Věc je mnohem složitější. Budeme vychovávat úzké specialisty, jistě skvělé odborníky v oboru, kteří však nedokáží výsledky své práce zasadit do širších souvislostí. Ty nejlepší myšlenky, objevy a vynálezy se pak mohou velmi snadno obrátit proti člověku a principu trvale udržitelného života. Příkladem může být kácení primárních lesů pro výrobu biopaliv z palmy olejné, stavby solárních elektráren na zemědělské půdě či nakládání s biotopem národního parku jako s hospodářským lesem. Navigace v každém autě ještě neznamená, že se obejdeme bez zeměpisných znalostí. Tak výrazným zásahem do základního školství může velmi snadno dojít k naprosté devastaci základních znalostí příštích generací, a to pod odborným dohledem poradce Václave Klause mladšího a s požehnáním hradu.
Zavést povinný předmět výchovy k národnímu sebevědomí pak považuji za kuriozitu podtrhující hloupost připravovaných změn v základním školství.
Jistě, že by velkým národům, jako jsou Američané, nebo Rusové, slušela špetka národní skromnosti a nám naopak trocha národní hrdosti.
Ale na co máme být hrdi? Lidé potřebují příklad. Mají být tím příkladem netolerantní lidé budící kolem sebe nesnášenlivost vůči odlišnostem, nebo lidé, kteří jsou úspěšní ve využívání a zneužívání národních respektive evropských dotací? Máme snad být hrdi na to, že naši čelní představitelé pomáhají, nebo nečinně přihlížejí, rozebírání veřejných prostředků, a způsobují tak národnímu hospodářství škody daleko přesahující částku sto miliard korun ročně, což ostatně zhruba odpovídá výši schodku státního rozpočtu? Máme být hrdi na kuriózní vystupování našeho prezidenta ve světě, jehož pověst dávno předčila slavného hradního šaška Žita? Prezidenta, který nerozlišuje čisté a špinavé peníze, nevysvětlil podivné financování své strany a nakonec trapným zcizením cenného protokolárního pera stvrzuje, že krást je normální. I pro „nejlepšího polistopadového ministra školství“ bude obtížné zvyšovat národní sebevědomí v Česku.

22. 09.

Kdy je možno beztrestně zveřejnit, že prezident je lump.

Přemysl Rabas Přečteno 4821 krát

Milan Knížák bude žalovat Davida Černého. Prý proto, že o něm v televizním dokumentu před národem prohlásil, že je ču… Tato zpráva se objevila na všech možných serverech s podrobným vysvětlením a citací.
Ivana Řápková v minulosti žalovala kdekoho, třeba i univerzitu, a nejnověji bude prý žalovat nevládní organizaci a také Ondřeje Lišku. Důvodem je, že ji nejen mají za nekompetentní poslankyni, ale především to o této kontroverzní političce veřejně říkají.
Také jsem kdysi uvažoval, zda Ivanu Řápkovou nežalovat. Potřebovala mne zbavit přízně veřejnosti a tak o mne, krom jiných nesmyslů řekla, že jsem falšoval smlouvu. To byla velmi snadno prokazatelná a žalovatelná lež. Novináři se toho chytili a lidé doporučovali, že by se to žalovat fakt mělo. Po zralé úvaze jsem dopěl k názoru, že i tak přetížené soudy by nakonec po dlouhé době neudělaly nic jiného, než potvrdily již obecně známou skutečnost, že exprimátorka lhala. K čemu tedy žaloba, když to všichni vědí?
Proč se stále někdo ohání ochranou osobnosti a poškozením dobrého jména, často pak ti, kteří žádné dobré jméno nemají? Jednu výhodu tohoto počínání jsem pochopil při své první návštěvě Zimbabwe. Předesílám, že to není výhoda pro žalující. Náš tehdejší velvyslanec mi se smíchem ukazoval novinový článek zabývající se urážkou hlavy státu, diktátorského prezidenta Roberta Mugabe. Jakýsi opoziční aktivista o něm prohlásil, že je lump. Všechny noviny v zemi pak mohly svobodně a hlavně beztrestně psát, že prezident je lump, jak prohlásil ten a ten.
Nevím, zda svůj vulgární výrok David Černý pronesl s tak chladnokrevným kalkulem. Možná, že se nakonec bude muset i omluvit a něco zaplatit. Faktem ale zůstává, že ve všech médiích se opakovaně rozebírá, že Milan Knížák je ču…
Ivana Řápková, podá-li skutečně žalobu na nevládní organizaci, musí zákonitě počítat s tím, že národ bude bombardován informacemi o kontroverzní exprimátorce a nekompetentní poslankyni. Bude prostor pro rozebírání problematických projektů, napojení na podivné osoby apod. Když jiný člen stejné chomutovské potažmo ústecké partičky Roman Houska podává žalobu proti nařčení, že je kmotr, lze to přičíst jeho inteligenci a vzdělání. Paní poslankyně, při snad dvou dokončených vysokých školách, by si ovšem mohla mediální dopad pro její již tak pošramocenou pověst lépe spočítat.
Když nic jiného, tak by to ušetřilo práci naší justici, která má poslední dobou dost starostí sama se sebou.

Archiv článků: září 2011

I pro nejlepšího z ministrů je obtížné zvyšovat národní sebevědomí v Česku.

Kdy je možno beztrestně zveřejnit, že prezident je lump.

Blogeři abecedně