Od začátku libyjské revoluce, kterou odstartovaly zprvu nenásilné malé demonstrace v polovině února, se západní svět intenzivně zabývá hádankou jménem Libye. Tato obrovská země s nízkým počtem obyvatel byla dlouhá desetiletí objevována převážně jen formou obchodních kontraktů, spíše než sociologických výzkumů. Možná to, a genetická slabost „bílého muže“ pro civilizační mise podmíněné negativním úsudkem o „těch druhých“, zapříčinilo nekritické kopírování Kaddáfího propagandy o nebezpečí kmenové války a rozpadu Libye. Paradoxně, všechna ostatní tvrzení Kaddafího ohledně civilních obětí náletů NATO, charakteru opozice nebo původu její motivace byla považována za nedůvěryhodná.