Hovory s Egypťany I
Poprosil jsem tedy jednu známou, napůl Egypťanku a napůl Angličanku, zda by byla tak laskavá a při těchto rozhovorech asistovala jako tlumočnice, neboť má arabština ještě není na takové úrovni, aby mi umožnila klást sofistikované otázky v žádoucím (rychlém) tempu. Nevýhodou může být, že přítomnost další osoby, navíc ženy (pokud dotazovaný bude muž), ovlivní ochotu dotazovaných odpovídat na některé citlivější otázky. Současně by si měl být každý čtenář vědom toho, že se tyto rozhovory budou odehrávat ve specifickém geo-sociálním kontextu – tzn. v Káhiře (jejíž obyvatelé jsou poznamenáni kosmopolitním prostředím metropole) a za situace, kdy je tazatel evidentní cizinec a dotazovaný pod dojmem toho, že v daný moment reprezentuje svoji zemi v očích Evropanů.
Budu také velmi vděčný za jakékoli návrhy otázek, které byste Vy, čtenáři, rádi skrze mě Egypťanům položili.
Nůr – dívka s niqábem
Že chci rozhovor s „muntaqabou“ (žena halící se do niqábu – celoobličejový závoj) mi bylo jasné od první chvíle, co jsem si usmyslel psát Hovory s Egypťany. Není to ale nic jednoduchého. Oslovit takovou ženu přímo na ulici nepřichází v úvahu, neboť drtivá většina z nich se odmítne bavit s neznámým mužem (i přes historku německého spolužáka, kterak s ním muntaqaba flirtovala pomrkáváním na jedné školní akci). Kontaktoval jsem tedy Kawthar, egyptskou studentku z Káhirské univerzity (kam chodím na arabštinu), a vyložil ji mé přání udělat rozhovor s muntaqabou. Kawthar, nosící hidžáb (šátek halící vlasy), mi odvětila, že má jednu blízkou přítelkyni, Nůr, spolužačku z fakulty, která by možná byla ochotná rozhovor provést. Po několika pokusech najít datum a čas vhodné pro všechny, jsme se dohodli na neděli (v Egyptě pracovní den) jednu hodinu odpoledne před vchodem do třídy, kde mají obě dívky o hodinu později přednášku (setkat se mimo univerzitu je v daném případě prakticky nemožné).
Když jsem v daný den a hodinu dorazil, potřásl jsem si rukou s Kawthar a pozdravil Nůr (bez dotyku). Nůr na sobě měla černý niqáb s jemnou síťkou přes oči. Na rukou měla černé rukavice, pod kterými šlo zahlédnout zlaté prstýnky. Šaty měla spuštěné až na zem, jak to tak bývá.
Kawthar mi omluvným hlasem sdělila, že je ji moc líto, ale že rodiče Nůr nedali souhlas k tomu, aby se jejich dcera se mnou setkala, ale že mohu své otázky napsat na papír a odpovědi dostanu později. Dobře, když to jinak nejde, pokrčil jsem rameny. Ale mám otázky v hlavě, musím je teprve teď napsat. Sedl jsem si na lavičku a obě dívky si sedly vedle mě. Tedy Kawthar mezi mě a Nůr, abych byl přesný. Začal jsem smolit své otázky, ale za několik sekund zašeptala Nůr cosi Kawthar a ta mi řekla, že bude rychlejší, když se budu rovnou ptát a ať své otázky směřuji na ni, ona je přetlumočí Nůr (má tlumočnice ten den nemohla) a zpět mi předá odpověď. Taková tichá pošta. Rád jsem souhlasil. Rozhovor se tedy udál napůl v arabštině a napůl v angličtině, navíc zprostředkovaně. Pro Nůr ale v textu používám první osobu.
Kolik ti je let Nůr a co studuješ?
Je mi dvacet let. Studuji starořečtinu a latinu, dějiny starého Řecka a Říma a taky italštinu a angličtinu.
Co bys chtěla dělat, až dostuduješ? Chtěla bys pracovat nebo se spíš vdát a starat se o domácnost?
Chtěla bych pracovat, ale vzala bych jen takovou práci, která mi nebude bránit v nošení niqábu. Třeba jako učitelka nebo překladatelka/tlumočnice. Ale asi nedostanu práci v oblasti turismu. Hodně pracovních příležitostí má za podmínku odložit niqáb, zvláště ty práce spojené s turismem nebo jinými službami. Egypťané nechtějí, aby si o nich cizinci mysleli, že jsou zaostalí a brání ženám nosit niqáb a často i hidžáb. Myslím si ale, že budu schopna najít takovou práci, která mi dovolí nosit niqáb.
Co si myslíš o Evropanech?
Mám ráda evropskou vědu, myšlení, to, že jsou Evropané velmi aktivní lidé. Ale nemají moc respekt k náboženství a k islámu jsou nepřátelští.
A co si myslís, že si Evropané myslí o Egypťanech?
Myslím si, že se nám smějí. Že nás nerespektují, považují nás za méněcenné. Když vyjede Egypťan za prací do Evropy, často se k němu chovají jako k nižší třídě, ke zvířeti, kdežto když přijede Evropan sem, dostane velmi dobrou práci mnohem lépe placenou než většina Egypťanů a chovají se tu k němu lépe než k místním.
Chtěla bys žít v Evropě?
Ráda bych se tam podívala jako turistka, pokud mi nebudou bránit v nošení niqábu, ale žít bych tam nechtěla.
Kdy jsi začala nosit niqáb?
Když mi bylo sedmnáct. Chci být blíže k Bohu. Vím, že existují různé názory na to, zda je niqáb doporučený nebo povinný, ale já osobně si myslím, že Bůh to tak upřednostňuje. Má matka niqáb nenosí, ale proto, že má problém s očima, jinak by ho také nosila.
Není niqáb nepohodlný? Nebrání ti v jídle nebo pití nebo není ti příliš horko?
Ne. Nemám žádný problém. Můžu se normálně na veřejnosti najíst i napít, když si ho trochu zespoda nadzvednu. Když jsem jenom s ženami, tak si ho sundám.
Co ženy, které nenosí ani hidžáb, jsou to podle tebe špatné muslimky?
Nejsou to špatné ženy. Můžou být dobré uvnitř. Bůh dává lidem vůli a a vše má svůj správný čas. Je to mezi každou ženou a Bohem, v jaký čas se rozhodne obléci si hidžáb nebo niqáb.
A co když se tak nerozhodne po celý život? Přijde do nebe i tak?
Myslím si, že vše bude na konci zváženo a můžou být nejdříve potrestány, ale pak se za ně Prorok postaví a poprosí Boha o milost a Bůh mu vyhoví a ony půjdou do nebe.
Znáš ty osobně nějaké ženy nebo dívky, kterým byl niqáb vnucen proti jejich vůli?
(Dlouhé přemýšlení. Nůr se obávala, aby nedala islámu nebo ženám v niqábu špatné jméno.)
Můžou existovat takové případy, ale je jich málo.
(Kawthar mi ale řekla, že zná jednu ženu, kterou manžel donutil nosit niqáb, protože byla velmi krásná a on na ni žárlil.)
Myslíš si, že jsou křesťané v Egyptě diskriminováni?
Ne, nemáme žádný problém. Je tu svoboda vyznání a já osobně mám hodně křesťanských kamarádek.
(Kawthar se mě zeptala, zda myslím aktuální kontroverzi kolem rozšíření jednoho kostela v jednom městě – o kterém jsem před tím ani neslyšel – tam prý je problém v tom, že křesťanů žije v daném městě málo a logicky nepotřebují rozšiřovat kostel. Není to prý otázka náboženská, ale otázka logiky.)
Jaký je tvůj názor na ší‘ity?
Ší‘ité v Egyptě nejsou. A nejsou to praví muslimové. I kdyby tady byli, nebrala bych si je za přátele.
Všiml jsem si, že je tu velké sexuální napětí na straně chlapců a mužů. Hodně sexuálního obtěžování, verbálního i jiného. Setkala ses s takovým obtěžováním?
Ne. Můj niqáb mi dává respekt. Lidé se ke mně chovají uctivě, pouštějí mě v metru sednout. Jiné dívky, co niqáb nenosí, se mě na něj ptají a chtějí ho nosit také.
Ale nemyslíš si, že by odpovědní měli být za své chování muži, místo toho, aby vás jejich chování nutilo zahalovat se do niqábu?
Vím, co myslíš, ale ja niqáb nenosím kvůli obtěžování. Nosím ho z náboženských důvodů a dobrovolně.
Co politika, sleduješ politiku? Jaký je tvůj názor na režim? Znáš El-Baradeje?
Politiku vůbec nesleduju. Baradeje znám. Přeji si ale, aby Mubarak byl dál prezidentem. Mubaraka znám. Myslím, že bez něj by se to tu rozpadlo.
Takže kdyby byly volby, nepodpořila bys Muslimské bratrstvo? Vždyť Mubarak bratry (a sestry, neboť existuje ženské křídlo tohoto hnutí) pronásleduje.
Já politiku opravdu nesleduju. Moc o tomhle nevím. Kdyby byly volby, podpořila bych Mubaraka. Muslimské bratrstvo neznám, jen vím, že existuje, ale nijak se o ně nezajímám.
Setkala ses někdy osobně s imámem nebo učencem, který by kázal násilí, něco, co by ti bylo proti srsti?
Osobně ne. Ale vím, že takový jsou. Slyšela jsem o nich. Myslím si, že v každé zemi jsou nějací radikálové.
Co si myslíš o sebevražedných atentátnících. Například v Palestině?
Myslím si, že je to absolutně špatné. Sebevrah jde rovnou do pekla.
Ale ti, co to podporují, říkají, že takový lidé nejsou sebevrazi, ale mučedníci, umírají v obranném boji, ne sebevraždou.
To je nesmysl, o tom může rozhodnout jedině Bůh a ne oni.
Poslední otázka, na tu jsem trochu zapomněl, myslíš si, že ženy v Evropě mají větší práva než tady?
Ano. Můžou se odstěhovat od rodiny a bydlet třeba se svým přítelem a jiné věci.
Ale přesto bys v Evropě žít nechtěla?
Ne, myslím si, že ta svoboda by zničila můj niqáb.
(Než jsem se stačil zeptat, jak to myslí, přišel profesor a obě dívky musely na přednášku. O několik hodin později jsem se setkal s Kawthar a zeptal se jí, co tou poslední odpovědí Nůr myslela. Asi myslela to, přemýšlí Kawthar, že svoboda lidí pít alkohol a spát se ženami na potkání a další věci by ji mohly ohrozit. Četly jsme nedávno, že lidé v Německu nebo ve Francii napadli muntaqaby…
…následující hodinu jsme s Kawthar strávili debatou nad tématy jako je svoboda a také, dost překvapivě, předmanželský – nebo spíše „jednonoční“ – sex.)
Pozn.: Na přání obou dívek byla jejich jména změněna.