Inovativní přístup, inovační konference, inovovaný produkt… Ve světě byznysu se stala inovace jakýmsi zaklínadlem. Kdo neinovuje, jako by nebyl. Co za tím ale stojí? Jak to zařídit, aby inovace nebyla pouze prázdným heslem, ale skutečně firmě něco přinesla? A co je důležitější: nápad, nebo jeho realizace? Pojďme se společně na chvilku zamyslet.

Pro mě samotného je inovace klíčovou součástí života a jejich implementace mě živí vlastně od mého prvního byznysu. Vyzkoušel jsem řadu jejich podob - od vlastního startupu přes zakládání inovačního centra po zavádění inovací do mohutných a zdánlivě neměnných korporátních struktur. A vše měly jedno společné - silnou chuť měnit, poznávat a posouvat svůj obor dál.

Proč inovovat? Konkurence nikdy nespí

Zatímco si dnes můžete být stoprocentně jistí, že vaše pozice na trhu je neotřesitelná a víte o všech potenciálních konkurentech, za pár měsíců nebo let může být vše jinak. Konkurenční firma přijde s produktem, který nabídne zákazníkům lepší hodnotu a využití a zákazníci nebudou váhat. Stejná situace může vzniknout mezi pracovní silou - konkurenční firma přijde s novým balíčkem zaměstnaneckých výhod, způsobem managementu, kancelářemi a začně mohutně přetahovat vaše zaměstnance.

Historie nabízí celou řadu příkladů společností, které z různých důvodů nedokázaly zareagovat na trendy a stalo se jim to osudné. Co takhle firma Kodak, která byla po většinu 20. století jasným lídrem v oblasti výroby fotografického materiálu. V 90. letech však nezachytila nástup digitální fotografie a…? Zbankrotovala. Podobně sebevědomá byla i společnost Nokia, na počátku století neotřesitelná jednička v oboru. Jenže pak se objevil iPhone. A po deseti letech? Co je to Nokia?

Tyto příklady velmi dobře ilustrují, jak se lze během pár let dostat ze 100 na 0. Naopak firmy, které byly schopny přežít na trhu desítky let a zpravidla vydávají na inovace ohromující částky a inovace jsou pevně zakotveny v jejich rozpočtech - příkladem budiž koncern Volkswagen který v roce 2017 do výzkumu a vývoje investoval přes 16 miliard dolarů (astronomických 352 miliard korun).

Startup - způsob inovace a zdroj inspirace

Na to, jak se stát inovátorem neexistuje přesný postup, důležitý spíše jiný způsob myšlení. Tam, kde se běžná firma spokojí s tím, co má, inovátor se snaží najít nové pohledy, vize a příležitosti. A často to začíná bláznivou myšlenkou. Ovšem než ji zadupat hned v zárodku, je třeba dát jí šanci.

Na tomto principu v posledním desetiletí vznikl a obrovsky se rozrostl světový startupový ekosystém, protože co je startup jiného než esencí inovace. Zatímco velké firmy inovují, aby si udržely postavení, startupy vznikají, aby inovovaly. Pružně vyplňují mezírky na trhu, které jsou buď pod úrovní vnímání velkých korporací, nebo na ně prostě tak rychle nedokáží zareagovat.

Převratná myšlenka nebo revoluční řešení je to, co dává existenci startupu smysl. Dokáže v extrémně krátkém čase za relativně skromných podmínek objevit myšlenku, rozpracovat ji a otestovat. Pokud se ukáže jako správná, vytváří další a další verze, zhmotňuje první produkt, který průběžně testuje. Pokud se myšlenka neukáže v jakékoliv fázi jako životaschopná, vezme si ponaučení, přepracuje svůj záměr a cyklus absolvuje znovu, dokud nenajde ten správný nebo nevyčerpá finance. Tím dochází k velmi rychlému sběru informací a učení, kterého velká korporace většinou není schopná skrz nesrovnatelně komplikovanější strukturu a procesy schvalování.

Startupy se také z principu nesmí bát selhání, ale vnímat je jako příležitost se poučit. Přestože někdy selhání vede ke krachu, je signálem, jak věc udělat příště lépe a jinak. Řada zakladatelů úspěšných startupů jednou či víckrát se svým záměrem selhala, než se jim podařilo prorazit. Zdá se vám to až příliš radikální? Možná. Sám jsem se ale z takového krachu musel zvednout a ta lekce to byla skutečně neocenitelná.

Nadnárodní korporace běžně inovace částečně “outsourcují”, tedy investují do startupů, které se mohou jevit jako konkurenční. Je to pro ně však velmi výhodné - startupy jsou schopné inovovat mnohem rychleji a levněji než daná společnost. Nejsou zatížené korporátními postupy a nebojí se občas “podvádět”, tedy hledat zkratky a snažší řešení. A pokud korporace startup ve správný čas ovládne nebo koupí, může tím získat do svého produktu funkci, položku nebo jen součástku, na jejímž vývoji by pracovala několikanásobně déle a dráž.

Jak inovovat uvnitř firmy

Jinou možností je vytvořit inovační tým přímo jako součást společnosti. To s sebou samozřejmě přináší svá vlastní úskalí. Předně tým musí mít důvěru managementu společnosti. Nové nápady a jejich realizace totiž zpravidla nepřináší efekt přes noc. Zároveň ale samozřejmě musí být tým schopen nápady nejen produkovat, ale i dotahovat do konce. Další podmínkou inovačního týmu je jistá autonomie na běžných strukturách společnosti. Inovovat mnohdy znamená přeskakovat kroky, převracet postupy, navrhovat zdánlivé nesmysly, aplikovat nevyzkoušené postupy a podobně. To vše nelze zvládnout jinak než určitým odstřihnutím se od zaběhnutých postupů. S tím se samozřejmě pojí i určitá rozpočtová autonomie - tým by měl mít alokované dostatečné prostředky mít možnost s nimi hospodařit.

Výhodou a zároveň překážkou in-house inovačních týmů je zpravidla lepší znalost samotné firmy, jejích produktů a prostředí. Pokud je tým schopen se oprostit od zvyklostí a zaběhnutých postupů, existuje šance, že přijde se skvělým nápadem. Pokud nedokáže vyjet ze zajetých kolejí, spíše se stane černou dírou na peníze bez většího reálného efektu.

Správní zaměstnanci jsou základ

Tím se dostaváme ke klíčové položce inovačního procesu. Myšlenky totiž neprodukují stroje, ale (naštěstí) stále lidé. Sehnat správného člověka do inovačního týmu přitom v dnešní době plné kreativců a idea makerů může být zdánlivě snadné. Z mé zkušenosti ale málokdo má ty správné vlastnosti, aby mohl být platnou součástí skutečně efektivního inovačního týmu v rámci firmy.

Zavádění inovací se v myslích řady lidí zhmotňuje v podobě pestrobarevné místnosti se sedacími pytli, motivačními citáty na zdech a brainstormingy plnými hyperkreativních jedinců, kteří jsou schopni produkovat jeden převratný nápad za druhým. Z mého pohledu je však daleko důležitější než kreativita schopnost přetavit nápad v realitu, schopnost vidět možný efekt na byznys a dotahování nápadu k cíli. Protože inovace musí firmě hlavně vydělávat, ať už vyjádřeno penězi, nebo třeba schopností firmy si udržet zaměstnance.

Najít podobného člověka není snadné, ale pokud to myslíte s inovacemi vážně, naprosto klíčové. Pokud nebudete pracovat se špičkovými lidmi, nemůžete čekat špičkové výsledky. Ve svém životě jsem párkrát ze svých požadavků slevil a velmi se mi to vymstilo. To už je ale trochu jiný příběh.

Inovace se staly v poslední době obrovským buzzwordem. Jsou cool podobně jako pít z papírového kelímku nebo být vegan. Je však rozhodně na místě se zamyslet, z jakého důvodu se do inovování pustit. Pokud totiž skutečně chcete něco změnit, bude vás to stát velké úsilí a dost peněz, ale zcela jistě se dostaví i očekávaný výsledek. Pokud chcete inovovat jen proto, že to dělají ostatní, připravte se na slušnou díru v rozpočtu a žádné reálné výsledky.

Cest jak na to je pak celá řada. Někdy vás skvělý nápad osvítí ve chvíli, kdy to vůbec nečekáte, někdy jsou za ním hodiny přemýšlení. Důležité je pak nápad vzít a uvést ho do praxe. Protože pokud to neuděláte vy, udělá to někdo jiný. Nebojte se se změny a buďte odvážní. Váš byznys vám za to jednou poděkuje.