Stojí za to, abych se zmínila ještě o jednom zásadním rozdílu proti našim poměrům. Týká se výchovy budoucích diváků. Každý student, tedy nikoliv pouze místní, měl podle broadwayského nepsaného zákona dvojí právo.
Herecká příprava a zkoušení na Broadwayi mají hlavního jmenovatele - totální nasazení pro věc. Vyznačuje se na první pohled především obrovskou koncentrací všech zúčastněných na práci. Divadelní produkce k tomu poskytuje maximum představitelného. Cokoliv herec potřebuje, má k dispozici. Od lékaře až po sekretářku, která za něj převezme veškerou komunikaci s venkovním světem. Ač se to zdá banální, přítomnost doktora je nezbytná, neboť herce musí produkce pojistit, a lékař pak zodpovídá za jeho fyzickou způsobilost ke každému vystoupení. Představa, že někdo po vzoru Molièra zemře na jevišti, je dnes na Broadwayi nemyslitelná. A pokud se tak stane, produkce na tom díky pojištění vydělá.
Understudy se může na první pohled zdát jako synonymní slovo pro alternaci. Do češtiny se překládá jako „náhradník“ a jeho praktický význam je z hereckého hlediska od alternace naprosto odlišný. Jde o určité „podstudování“ role. Pro ilustraci toho, co je alternace v českém prostředí, využiji poměrně trefný komentář Taťjany Medvecké k alternovanému nastudování role Alžběty v Schillerově Marii Stuartovně: „Jediné, co znamená alternace, je, že má člověk o polovinu času míň na zkoušení. Tady to bylo ještě tak, že pánové se nestřídali. Střídaly se pouze dámy. A co si budeme povídat, ženské jsou pracovitější. Takže pánové, když to jeli podruhé s druhou alternací, tak už se taky dvakrát nepřetrhli. Už to přece jednou dělali. Já se jim ani nedivím.“
Toto bezprostřední konstatování Medvecké je tou nejzákladnější věcí, která alternování provází. Alternant má většinou zhoršené podmínky. Herec má v tomto případě na nazkoušení jen polovinu času, než mají ostatní. „Od začátku jsme četly a zkoušely spolu. Obě alternace. Já i Iva. Ale pak Lubo řekl, že se na sebe vzájemně ani nebudeme chodit koukat. Přesně si pamatuji, jak jsme [režiséra Ľubomíra] Vajdičku se Salzmannkou prosily, jestli bychom nemohly mít doučování ještě odpoledne...“
Jedním z největších a nejtěžších úkolů broadwayských produkcí je nalákat do své inscenace hlavní hvězdu. Její parametry nesmí být v žádném případě pouze lokální, ale mělo by jít o herce světového formátu. Lokální herci mají svůj prostor na Off-Broadwayi a v repertoárových divadlech.
V českých podmínkách, kde je skutečně velkých komerčních projektů jako šafránu, se vesměs hvězdy přitáhnou samy. Příkladem je Studio Dva (stejně jako divadlo Kalich, projekty agentury GoJa a mnohé další). Není výjimkou, že se například na muzikálové role pořádají konkurzy i mezi hvězdami. Zde se střídají s nastudovanou ústřední písní postav z daného kusu známá jména, především držitelů slavíků a defilé dalších zájemců zvučných jmen.