To, že má naše země zlomenou nohu, ještě neznamená, že na ni máme zanevřít. To, že jsme zklamaní politikou, neznamená, že máme možnost se nevyjádřit. Ti, kdo nevolí, volí nejvíce: mají pocit, že nevolením posílají politikům vztyčený prostředníček, ve skutečnosti dělají pravý opak.
Navrhuji, aby se místo termínu dluhový strop hovořilo o termínu dluhové dno - aby bylo lépe vidět, kam až jsme klesli. Toto téma je široce diskutované a vzhledem k tomu, že právě dnes má dojít k rozuzlení, není možné opomenout několik postřehů.
Ve specializované společnosti lze jen těžko dohlédnout konce svých činů. A tak se často stává, nejenže levá ruka neví, co dělá pravá, ale že ani jedna z nich sama neví, co dělá - co buduje, k čemu přispívá.
Kdysi jsme si hráli na lukách a polích, dnes si hrajeme na počítači. Kdysi jsme pracovali rukama, dnes na počítači. Kdysi jsme poslouchali hudbu na koncertech, dnes na počítači. Kdysi jsme koukali na papírové fotky, dnes na počítači. Kdysi jsme koukali na filmy v kině, dnes na počítači. Kdysi jsme si psali dopisy, dnes si píšeme na počítači. Kdysi jsme se ptali encyklopedií, dnes Googlu.