Proč zrovna Rusko? Proč ne třeba Jižní Koreu nebo Japonsko? Proč probůh zrovna to konfliktní Rusko? Nezapomeňme, že s kým obchodujeme, tomu se dříve nebo později budeme podobat.
Stalo se módou nadávat, že Evropa ani ekonomie nesplnily svůj úkol. Ale co když je to přesně naopak? Občas mi to připomíná situaci, kdy nadáváme krávě za to, že z ní nemůžeme vydojit více a více mléka. Ona nám ale více mléka dát nemůže, protože jsme ji již vydojili.
Na sudí je zvykem nadávat, ale představte si zápas bez nich. Jsou to právě oni, kteří udržují fotbal fotbalem a hlídají, aby se z něj nestalo například rugby, tedy americký fotbal. Takové podobenství nám může posloužit při uvažování nad tržními hrami, kdy regulace jsou zde také často na obtíž a jsou obecně považovány za nadáváníhodné téma. Pojďme si představit smyšlený zápas, kdy proti sobě hrají dva týmy - a jediný rozdíl bude v tom, že u tohoto zápasu budou absentovat rozhodčí. Vítězný tým bude ten, který umístí více gólů do soupeřovy branky, a cenou za vítězství bude velice veliký mnohamilionový finanční obnos pro každého hráče. Jak asi takový zápas bude vypadat? Vyhraje nejlepší tým? A jaká budou na konci pravidla, kdo je bude určovat?
Píseň vyjadřuje kritiku současné doby, kdy se naším heslem stal imperativ: musíš si užívat. Jak říká Jacques Lacan, tento imperativ je z nejkrutějších. Je to imperativ ekonomický, respektive ekonomie toto učení prosazuje bez uzardění a reflexe.