PAne Sedláčku váhám... Víte napadá men jak se lze naučit předměty typu :
matematika, jazyky, anatomie, pružnost a pevnost, teoretická elektrotechnika...

Když ne na základním stavebním kameni memorování, opakovanání procvičování...

Uměkkých věd je možný a dobrý Váš přístup. O tomnení sporu. Ale v těch případech, co jsem vyjmenoval?
A ještě drobnost. A no u testu by dnes asi 15-ti letý /vzdělanec/s pomocí internetu možná porazilprofesor a z harvardu.. Tím, že by vygůglil to, co onen profesor zná. Z paměti. Mylsíet, že by oba dané materii také rozuměli stejně?
Nejd e mi oto mít na Vás kontra.Jen mi ten pohled připadá poněkud jednostranný a fandovský.
A budu konkrétní. Oba jsme z byznysu. Oba vedeme různá jednání. Kolikrát s e Vám stalo, že jste během jednání mohl použít internet? Nebo jste tak jako já vařil z toho, co jste měl v hlavě a spojoval to do logických vzorců pro kontraparty, abyste dosáhl svého?

Amen.

Je to popis jenom jedné stránky věci. Znalost faktů je stejně nezbytná jako schopnost je využít. Těžko bude žák hledat souvislosti, když o žádných neslyšel. A objevovat, že se nemá lít voda do kyseliny sírove připomíná manžela tety Kateřiny, jehož dělníci si místo výroby mýdla- skvostu hledali bezpečnější zaměstnání v blízké továrně na výbušniny. Je pravda, že i vysokoškolská výuka často připomíná telefonní seznam. Měla by se daleko víc učit historie, ne jako seznam jmen a dat, ale jako vývoj myšlenek, aneb jak se na to přišlo.

Vlku,

tady bych chápal ideální přístup k učení jako kombinaci obojího. Nebo toho nejlepšího z obojího.

Každopádně memorování samo o sobě je k ničemu. Já si vzpomínám na ty puťky na základní a střední škole, co si barevně podtrhávali nadpisy v sešitech, měli všechny výpisky v pořádku, všechno uměly nazpaměť, ale když jste se s nima chtěl o něčem bavit, tak jste narazil. Ony se prostě memorovaly a nic víc. A byly to jedničkářky. A jedničky, to je přeci skvělá motivace. Takže naše školství motivuje pouze k tomu, abychom degradovali ty nejvýkonnější stroje, co kdy byly stvořeny, na pouhé skladiště faktů.

V životě trojkaři pak zaměstnávají jedničkáře a ti pro ně makají a ani se nepozastaví nad tím, jestli je vlastně nutné makat na vizi někoho jiného - vlastní vizi totiž nemají a ani nevědí, že něco takového existuje. Nemohou to vědět, neb jim to ve škole neřekli.

Z knihy Myslete velkoryse cituji: Einsteina se někdo zeptal, kolik stop má míle. Jeho odpověď zněla: To nevím. Proč bych měl svůj mozek zaplňovat fakty, která mohu během dvou minut najít v každé normální příručce?"

Vlku, Einstein neučil na Harvardu, ale myslím, že jako myslitel byl celkem kapacita. Můj nejoblíbenější citát od něj je: Chci znát boží myšlenky. Zbytek jsou jen detaily... Ten panečku myslel ale velkoryse viďte?

Vlku, pan Sedlacek popisuje zrejme vysokoskolska studia kde se urcite znalosti uz predpokladaji. Ty predmety, ktere potrebuji vice procvicovat maji zvlast jeste cviceni. Ostatni opakovani musite zvladnout v hodine, to co studenti mohou nastudovat musite "osetrit" domacim ukolem. Z vlastni zkusenosti mohu potvrdit, ze to nakonec probiha jak popisuje autor (prednasim v USA kus pokrocile molekularni biologie pro PhD studenty). Je to na prednasejiciho docela narocne. Hlavne sestavovani testu-studenti na ne maji 4 dny ;)) a bodove hodnoceni musi byt exaktni, abyste pripadne dokazal svoji objektivitu. Na druhou stranu, vetsinou prednasite jen par hodin za semestr, takze se to da.

Fibonucci
nejsme ve sporu:Já někd e horuji za bezbřehé memorování.
Jinak o české škole dnešních dnů máte dost zkreslenou představu. Četl jste blog pana Krůty? Ten jaksi popisuje realitu.

MArtina K
Já rovn+ěž popisuji vysokou školu. Zcela záměrně jsme volil široké spektrum předmětů. Od anatomie, přes jazyky, matematiku, pružnost a pevnost , až k teoretické elektrotechnic e nebo rovnicím matematické fyziky.

Nic z toho nebudete umět bez memorování, procvičování atd atd.
Na žádné střední škole , s vyjímkou jazyků, kterí jste musel pracně namemorovat , vás na natomii nebo pružnost a pevnost nepřipraví.
Rozšířím to, co jsme psal nakonec. Učíme s e nikoliv kvůli papíru , ale proto, abychom byli připraveni pro život. Av životě pracujete , většinou, jen s tím instrumentáriem, které máte v hlavě. Tak tvůrčímzpůsobem,jak jen jste schopna. Jestliže vám jedna danost s chází, prohráváte.Alespoň v privátním sektoru.
Jinak soudím, že nejsme ve sporu.Své řádky a názor píši přesto, že jsem typ , který hodně staví na improvozaci az a speciálních konstrukcích. Nikoliv na memomorování. Nicméně dříve velmi slušná paměť mi mnohé usnadnila.

Vlku,

blog pana Krůty je skvělý, díky za odkaz:-)

To, že klesá úroveň středoškoláků, doslova rok od roku, to říkají už i VŠ učitelé. V některé diskusi o učitelských platech, tuším na IHNED, naznačovali učitelé, že ti schopní jsou někam mimo obor, třeba informatici apod., a u učení zůstávají ti, kteří jinak na trhu práce nemají šanci, tedy naprostí tragédi, nebo tam zůstávají vyloženě fandové, ale těch je málo a bude jich ubývat.

A co se týká té politiky s dosazováním ředitelů, tak ze svého okolé jeden takový případ také znám, konkrétně ZŠ v Praze na Chodově.

Tak nevím, to se máme na co těšit, co se budoucnosti týká. O znalostní ekonomice bych si možná nechal zdát:-)

Pro obveselení je tu ta hláška: "Když to vidím, jaký já jsem inženýr, tak se bojím jít k doktorovi.":-)

Pane Sedláček,
když tohle čtu, tak nevím, jestli mám plakat nebo se smát.
Už Vám dost výstižně odpověděl přítel vlk a tak bych jen doplnil:
Bratr mého přítele je po smrti, za života byl jedním ze špičkových lékařů v onkologii. Mezinárodně vysoce vážený. Na otázku, co je medicina s úsměvem odpovídal telefonní seznam v hlavě. Co tím chtěl říct? Moje praktická lékařka je dáma v letech. Zkušená a s fenomenální pamětí. Ukamžitě zanalyzuje všechny možnosti, co by Vám mohlo být a v hlavě má deset možných léků pro danou chorobu. Asi by bylo směšné je v lékopisu začít hledat. Celá medicina stojí na tvrdém biflování se a to celý život.
O exaktních vědách už bylo řečeno vlkem. Na zkoušce z oné pružnosti a pevnosti dostanete pár příkladů a případně odvození nějakého teoretického vztahu. Samozřejmě, výsledky si můžete najít v nějaké sbírce úloh a odvození nemusíte znát, mnohdy stačí zadat úlohu a umět interpretovat výsledek. OK, pak ale nemusíte studovat VŠ, stačí Vám průmyslovka. Na VŠ se máte mj. naučit myslet na "vyšší úrovni". V matematice natolik, aby se Vám úlohy matematických olympiád - kdysi určené těm nejlepším středoškolákům - zdály úsměvné a triviální.

A pokud jde o literaturu - na gymnasiu jsme opravdu probrali dějiny literatury, všechny významné autory a jejich dílo. Samozřejmě jsme měli určitý počet povinných knih, na víc nebyl čas, nestudovali jsme jen literaturu. Tam jsme mohli dělat jeho rozbor a také dělali.

Nebudu opakovat řečené, školství na základní úrovni - a tím i v navazujících stupních prostě upadlo. Hodně. A upadlo právě tom, co považujete právem za nejdůležitější - schopnosti žáků myslet.

Vlku,
opravdu jsme ve shode, ale kazdy to bereme z jine stranky. Nejde o to informace mit nebo nemit (samozrejme mit), ale mit a umet je pouzit. Navic, studenti si toho proste vice pamatuji, kdyz chapou pouziti v praxi a dokazi o tom diskutovat. Jestli potrebuji jeste dalsi 2 hodiny intenzivniho samostudia nebo ne je individualni.

Karel Mueller:

K těm exaktním vědám: Zažil jsem zkoušku z matematiky na VŠE, které se pro malou hloubku, ale slušnou šířku přezdívá "nejlepší gympl v Praze". A zažil jsem také zkoušky z matiky na IES (tam co učí Sedláček), kde je výuka matematiky outsourcenutá z Matfyzu.

Račme porovnat rozdíly obou přístupů ke vzdělávání.

Na VŠE nesmíte mít u té písemky žádnou písemnost, skripta, poznámky, nic. Zato můžete mít kalkulačku. Je vám podle toho snad jasné, o co tady asi jde. Opravdu je to jak na gymplu, předpokládá se, že si vzorečky budete pamatovat zpaměti, a v příkladu jde o počítání s "ošklivými čísly", že na to potřebujete kalkulačku. Je to test, nakolik cvičená opice jste...

Ta matfyzácká písemka na IES je jiná. Můžete si přivézt dvoukolák čehokoliv co je na papíře a můžete do toho během testu nahlížet. Můžete mít skripta, poznámky, knížky, řešené příklady odjinud...cokoliv. Zato nic elektronického, ani kalkulačku ani mobil, nedejbože pak počítač. Asi je vám jasné, že taková písemka prověřuje spíše schopnost uvažovat a používat naučenou látku. A jestli si myslíte, že tato písemka byla lehčí, protože jste nemusel memorovat vzorečky, tak se mýlíte. Byla pekelně těžká, říkají to všichni co absolvovali. A pro některé je tento předmět sítem. Takže nějaké vyhledávání ve výsledcích sbírek.

A tady příspěvek Martiny K, že u nich v USA na PhD studiu mají na řešení úlohy 4 dny, to také mluví za vše. Během těch čtyřech dnů se asi nebojí, zda to někde opíšou, protože není odkud. Musí to prostě vymyslet.

Ja som za diskusiu s ucitelmi dostaval poznamky...

Citat:
"Nefilozofuj a zacni sa konecne ucit!"

Na informatike som dostaval 5 lebo som nemal poznamky... To, ze som uz vtedy programoval ucitel do hodnotenia jaksi nedal... Dnes sa zivim ako programator...

Z matematiky som dostaval poznamky, lebo som nemal spravne vypracovany postup domacej ulohy. Ze som napisal vysledok skor, ako ucitelka dokoncila zadanie, ju nezaujimalo...

Prave koli sposobu vyucovania na skole som celu zakladnu a strednu skolu trpel, prakticky som bol deptany... Nemohol som pre to ist na vysoku skolu. Teraz po 4 rokoch som sa prihlasil na stavebnu fakultu lebo ma bavi navrhovat domy... Som zvedavy, ako dlho vydrzim, chcel by som to aj dokoncit.

To Tomáš Sedláček:

Nějak mi uniká smysl, co jste, coby onen básník, chtěl vlastně říci.
Dřív se hodně tzv. biflovalo a učilo nazpaměť, dnes se "gůglí" a diskutuje.
Samozřejmě jsem pro diskutování nad daným tématem, tato diskuze ovšem musíbýt podložena vědomostmi, jinak se to poněkud zvrhne, že ano.
Skutkový stav našeho školství je takový, že se přípravy na hodinu, o kterých jste se zmiňoval, jednoduše nekonají. Žáci se neučí ani na avízované téma, ani jej zpětně neprocvičují, protože by byli domácími úkoly přetěžováni - sic!
Proto je z nich dnes většina blbá jak to tágo - pánové Mihalco a Stejskal jistě prominou urážku kusu ušlechtilého dřeva.
Tragicky nízké nároky vyplývají z ekonomické podstaty dnešního školství - honba za počtem kusů, neboť škola dostane padesát litrů za jednoho. Proto se na nich drží tupci a grázlové, proto se dnes dozvídám, že dvacetiletý jinoch ještě stále "studuje" na tesaře, místo aby bouchal někde na stavbě.
Tragické výsledky středoškoláků jsou podmíněny totálním rozvratem výuky na základních školách, nevychovaní a drzí rodiče si stěžují na přísné učitele a vychovatele, učitelé mají zákaz jakýchkoli trestů a udělování špatných známek, aby si náhodou někdo nepřišel stěžovat, ředitelé při sebemenším náznaku, že by přišli o žáka, raději vyhodí učitele. S údivem jsem před měsícem poslouchal žáka sedmé třídy, který nebyl schopen souvisle přečíst krátký textík z čítanky a posléze se chlubil dvojkou z češtiny.
Věřte mi, pane Sedláčku, že jsem dnes rád, že jsem absolventem socialistického školství a svým studujícím potomkům jsem schopen pomoci při studiu bez pro mne složitého gůglení, pouze mi stačí prohlédnutí pár posledních stránek jejich poznámek k základní orientaci v probírané látce. A rovněž s láskou vzpomínám na svou učitelku ruštiny a němčiny, která byla od rány a jejímž přičiněním dnes udivuji své potomky jazykovými znalostmi při dialogu s rodilými mluvčími, aniž bych musel užívat slovník či počítač.

To Fibonucci:

nějak mi uniká smysl Vašeho příspěvku. Střední školu jsem studoval před cca 30 lety a nebyl velký problém si pořídit kalkulačku, která "uměla" látku z matematiky za celé čtyři roky. Nebyl tedy důvod tahat sebou písemnosti jakéhokoli druhu. Kdo učivo neovládal, stejně mu nepomohla ani ta kalkulačka. Totéž na VUT Brno, kde jsme si mohli přinést, co jsme chtěli. Docent nás pak stejně při opravě písemky "rozebral" na šroubky.
Proto nechápu Vaše výhrady k užití buď písemných materiálů či kalkulačky. Obojí je přece totéž!

Pán Sedláček, kedy znovu prídete na Slovensko urobiť nejakú prednášku alebo diskusiu? Už teraz sa na to teším, pretože jednu z vecí ktorú je potrebné dotiahnuť do konca tak u vás, ako i u nás je reforma školstva a vzdelávania. I mne osobne chýbalo na univerzite viac kritického myslenia.

Puvodne jsem si myslel, ze to psal Kohout. Vydesil jsem se. To je k obsahu ode mne vse. :)

Fibonucci - podle mne podstatu (diky IES zkusenosti) vnimate jako Karel Muller, Martina K a vlk (a ja :) ). Pro mne je tento text neskutecne a necekane plytky (podle mne je to dusledek vztahu autora k matematice - pro mne naprosto prekvapive ji nechape jeste vice nez ja jeho obor :) ).

Targus,

mohu vás ujistit, že smysl mého příspěvku opravdu nechápete:-)

Malý pokus o vysvětlení, ale spíše házení perel sviním: kalkulačky jsou dnes tak chytré, že vám vyplivno mnohdy výsledek úlohy i s postupem, nebo alespoň vodítkem pro ten postup. Je to prostě jakási nápověda a jestli tyhle hračky někdo dobře zná, pak právě vyučující z matfyzu. Proto je na svých písemkách netolerují. Písemnosti za vás nic nevymyslí, elektronika dnes již ano.

Co se týká kalkulačky na zkoušce na VŠE, tam to vidím spíš tak, že jde o mechanické počítání a bazírování na číslech se čtyřmi desetinnými místy, atd... Na té matfyzácké (nebo IESácké) písemce vám výsledky nevychází nijak divoce, rozhodně ne tak divoce, abyste potřeboval kalkulačku. Nejde tam o počítání jako takové, jde tam spíše o řešení, postup, uvažování... Na VŠE vás chtějí vykostit na nesmyslných číslech, místo na postupu.

Přírodovědče:

Sedláček ten text psal pro HN. Autor si přes léto hodil asi maňanu a nic nepíše, tak nám sem dává staré texty, abychom se nenudili:-)

Protože je to z novin, tak chápu, že pro Přírodovědce je to plytké:-) Ale ta hlavní myšlenka, to poselství je asi jasné. Že je potřeba k pochopení nejen memorovat, ale také mít ten selský rozum.

Problém je, že o selském rozumu (common sense) říká každý, že ho má:-) V angličtině jsem slyšel hezkou průpovídku: The problem with common sense is, that it is not so common.:-)

Vzpominam si na maturitni pisemku z jednoho odborneho predmetu.

Ukol bych ohromne rozsahly, sel dal, nez vyuka, no neco strasneho.

Kdosi se nesmele ozval : To se prece neda stihnout.

I kantor del : Ja vim. Me by zajimalo, kdo k tomu jak pristoupi, jak zacne, s cim prijde.

S usmevem pak odvetil, ze tahaky nevidi a odesel na cigaretu. Moc dobre vedel, ze opsiovat neslo. Neslo o to si pamatovat, ale premyslet.

Pane Fibonuci,
v letech mého studia platilo, že matematika na FJFI je nejobtížnější. Asi právem. V základním kursu se žádná literatura netolerovala, písemka a pak zkouška teorie, obvykle dvě věty, které jste musel znát a také znát důkaz. Na zkoušku z parciálních diferenciálních rovnic jste mohl mít literaturu jakoukoliv. Pokud jste to neznal, tak jste stejně neměl šanci.

Pokud by ´jste připustil v základním kursu na zkoušku literaturu, tak by zcela odpadla teoretické část, mohl by jste si donést přednášky. Příklady by jste většinou našel v některé sbírce. Tedy zcela jistě našel.

Nic by Vás nenutilo studovat teorii. Mohl by jste vzít některé věci jako kuchařku. Tím by jste přišel o to nejdůležitější: Rozvoj schopnosti logického, analytického a systémového myšlení. Systémové myšlení je naprosto klíčové pro zvádnutí obsáhlejší matematické partie. Nehledě k tomu, že by jste v dalším studiu neměl základy.
Pokud jde o příklady: Pokud jich nespočítáte určitý počet - zcela samostatně - tak je to jako by jste žádnou matematiku nestudoval. To Vám řekne každý. Nehledě k tomu, že je to nenahraditelný nástroj pro rozvoj představivosti a kombinačních schopností.

A co se týče té pružnosti a pevnosti: Základní pojmy máte už na průmyslovce. VS se liší od průmyslovky právě hlubším vhledem a použitím vyšší matematiky.
I SŠ je schopen samostatně pochopit základní pojmy, najít si výsledek a interpretovat ho. Dokonce i nějak porozumět výpočetnímu postupu, pokud se seznámí se základními matematickými pojmy.

Pokud budete požadovat, aby příklad vyřešil sám, resp. věděl, jak ho řešit, tak literatura nemá na zkoušce cenu. Tolik se toho "nabiflovat" nemusí.

Vazeny pane Sedlacek.

Pred nekolika lety se Toronto a cela jizni cast Ontaria, vcetne statu Michigan a Ohio, ponorila "do tmy". Myslim, ze to trvalo nejakych 12 hodin, nez to opravili.
Nebyla to doslovne tma jako takova, protoze se to stalo brzo po obede, ale eventualne s postupujicim casem to byla skutecna tma.
Zadna dopravni svetla, vytahy nejezdily a Internet prestal pracovat. Proste nebyl elektricky proud.
Co se stalo ?
V Detroidu vyhorel nejaky hlavni elektricky transformator a to vyhodilo velkou cast teto oblasti z elektricke site.

Divil by jste se, kolik inzenyru a jinych technickych pracovniku nahle prestalo byt inzenyry, nebo tim, cim maji byt!

Je skoda, kdyz cela rocni prace na ziskani vedomosti se da vtesnat na kousek papirku.
Mozna, ale ta vedomost neni na tom kousku papirku.
Tam je jen chybejici clanek celeho retezu vedomosti, ktere jinak zname a ktere jsme se ucili cely rok.
Rozhodne jsem nebyl a nejsem priznivcem "biflovani", ale neco na starem zpusobu uceni bylo dobreho.

Rozhodne, kdyz vypnou proud, tak jsem schopen z velke vetsiny, sice mnohem pomaleji, ale jsem schopen byt profesionalne funkcni.

To se neda rici o profesionalovi, kteremu kdyz dojdou baterie, tak nefunguje!
Jeho znalost a profesionalita je zavisla na privodu proudu!
Myslim, ze nekde uprostred bude to nejlepsi reseni.

Zadne biflovani, ale take ne jen pocitac, nebo jeho pribuzni.
On totiz inzenyr, jehoz znalost je zavisla na el.proudu, je potom skutecne jen inzenyr na baterky!

Dějiny se "zkoušely" třeba takto: porovnejte příčiny vzniku první a druhé světové války. Při psychologii se žádala interpretace snu. Pochopitelně ani s jedním, ani s druhým vám tahák nepomůže, protože ani v jednom případě neexistuje jediná "správná" odpověď.

To by u nás bylo stížností studentů. Vychytralý student okamžitě po testu sepisuje "reklamaci" a namítá, že byl nepochopen, je to z určitého hlediska dobře, má podle wikipedie pravdu, jeho vysvětlení je platnější než učitelovo, otázka nebyla položena jednoznačně, je více možných odpovědí a to ho zmátlo, ostatní to měli podobně a bylo jim to uznáno, sen se podle jedné autority v psychologii analyzovat přece nedá a on tomu věří...

A to vše postupně po linii učitel/nadřízený/nejvyšší nadřízený.

Na vyšších úrovních už Pak nenápadná hrozba právníkem a je to doma. Chtěl bych vidět, jak před právníkem obhajujete interpretaci snu.

Tohle byste dokázal aplikovat našich podmínkách? Pak klobouk dolů.

Pane Sedláčku, včera jsem dočetl vaši knihu.
Dobrá, stojí za přečtení.

Kdysi jezdili po Praze pivovarští koně. Měli na očích takové klapky, aby nekoukali do strany.

Mnohým to zůstalo. Jeden povoz vypravuje AV, druhý Hybernská, třetí Janský vršek. Vykašlete se na všechny.

Nevezou pivo,jsou to pošťáci. A za nimi běží mnozí a povykují "Za vozem, za vozem".

Vy a paní Brixi jste klapky odhodili a máte širší záběr, máte širší zorné pole než omezené profesní nebo partajní vidění.

Všechno se vším souvisí. Vertikálně i horizontálně.Jen nezpychněte.

To VK
mám švagrovou, která žije přes třicet let v Německu. Je primářkou na menším městě a učí na jedné velké lékařské fakultě.
Minulý měsíc mně vykládala, jaké má problémy, když vyhodí medika od zkoušky. Co všechno jí hrozí, co všechno musí vyplńovat o jaké peníze může fakulta přijít.

Nemám rád řeči o tom, jak jsme nedospělí, nedovyvinutí, jak na sobě musíme-za pomoci flagelantských důtek-pracovat.
Lidská podstata je, minimálně v rámci jednoho civilizačního okruhu stejná.

Příčinu vidím jinde. V dlouhodobém, několik desetiletí trvajícím trendu, který v poslední době vyústil do PC.
Zvýhodńování ať již na podkladě rasy, pohlaví, sociální skupiny či jiné kultury.
Pak přirozeně musíte ustoupit v nárocích, jinak máte problém. Vrhnou se na Vás jako na asociála.Žák už rozhoduje jaká bude maturita a od kdy.

U mediciny je to o to horší. Je mně líto, ale tento trend přišel z druhé polokoule. Následky jsou děsivé. Student mediciny bude za třicet let primářem.

Dobrý den pane Sedláčku, to je celkem známý fakt.

Na gymplu dělal spolužák reparát z dějepisu. udělal ho z odřenýma ušima. Komise na závěr zhodnotila zkoušku asi takto : je sice hezké, že znáte příčiny, důsledky konfliktu, že znáte politické a společenské poměry té doby, ale že neznáte datum narození panovníka nebo rozmezí ok kdy do kdy vládl??
Takže dodnes si studenti pamatují 40 letou vládu Marie Terezie, ale neví, co a proč udělala.

Je to tak dobře napsaný, že vám ani nepřijde hledat nějakou motivaci. I motivovanýmu se někdy nechce. Začněte s kouskem papíru.

To Fibonucci:

A teď bych prosil vysvětlit rozdíl mezi zadáním příkladu do kalkulačky a jeho následným opsáním na papír, a vyhledáním stejného typu úlohy z jiného textu a mechanickou aplikací na zadanou úlohu bez nutnosti docílení absolutní hodnoty výsledku.
Nezlobte se, ale opravdu nevidím žádný podstatný rozdíl. Nevím, jak se zkouší na VŠ dnes, ale kdysi se každá písemná zkouška posléze rozebírala s vyučujícím, a to i v případě, že příklad byl vyřešen správně. Sám jsem vylítl od nejedné zkoušky, protože vyučují prostě uznal, že probírané téma dosud nezvládám s patřičnou jistotou, i když jsem příklady spočítal správně.

Alias: vychytrali studenti nejsou jen v Cechach. Vtip je v tom, ze kdyz date do testu porovnani pricin vzniku svetovych valek (nebo jine "kecaci" otazky), musite vedet jak to budete znamkovat. Vsichni studenti maji pravo vedet, jak jste prisel k hodnoceni jejich prace. Tedy musite vedet, jaka fakta v odpovedi ocekavate, za kolik je kazda informace bodu a popremyslet o vsech moznych variantach, mit moznost ocenit znalosti nad ramec tech pozadovanych a jeste se musite strefit tak, aby se vysledky rocniku blizily krivkam pana Gausse. A nejlepsi je komunikovat pres skolu (studijni referent), ktery odfiltruje zbytecne potizisty. I ten nejvycuranejsi student nerad dela ze sebe blbce a uz vubec ne verejne.

Naprosto souhlasím. I já mám obdobnou zkušenost.

Vážený a mně milý pane Sedláčku,
souhlasím a podepisuji se pod vše, o čem v textu píšete -
jako bývalá studentka - myšlení, nedej bože, nezávislé, problém,
jako bývalá učitelka - jen po nás nechtějte přemýšlet kriticky, to bolí,
jako člověk - kritické myšlení vzbuzuje odpor, co kdyby trochu zavánělo kacířstvím.
Přesto jsem neponaučitelná, přemýšlím kriticky a jsem ráda, že v tom nelítám sama. Dík.

Vazeny pane Sedlacku,

velmi si Vas vazim, dokonce jsem si koupil i Vasi popularne naucnou knihu. Tento Vas clanek jest vsak uletem... Jisty Bloom kdysi stanovil hierarchii a taxonomii ucebnich cilu a uloh. Na nejnizsim stupni jsou znalosti a jejich zapamatovani. Na vyssim stupni jejich porozumeni. Pokud vsak nemate znalosti, nemate ani cemu porozumet. Na internetu si, prosim, najdete zbytek (jako pedagog profesional byste mel tuto teorii znat, ne? Jinak byste se mnou v disputaci neuspel). Na uplnem vrcholu pomyslen pyramidy stoji kriticke posouzeni a kreativita. Bohuzel i tyto jsou zavisle na objemu znalosti osvojenych danym clovekem (tedy na nizsich stupnich taxonomie). Bez ohromneho mnozstvi znalosti neni mozne tvorit znalosti nove (=kreativita).

A to je zrejme kamen urazu. Neni mozne odstranit z vyucovaciho procesu osvojovani znalosti. Take bych radeji nechal sve studenty vsechno si nastudovat doma. Bohuzel, protoze se proti osvojovani znalosti (=dnes hanobeno jako encyklopedismus) broji, studenti to odmitaji. A tak musim prednaset fakta (ktera by se meli vsichni naucit) a zkouset jejich porozumeni (tedy pouze prvni dva stupne pyramidy). V seminarnich pracich vyzaduji jiz kriticke mysleni, aplikaci, anylyzu i syntezu dat. Bez znalosti daneho problemu to bohuzel nejde!

A popravde, nechtel bych jit k lekari, kery si bude potrebne znalosti dohledavat na internetu. Ani nechci, aby moje deti ucili ucitele, kteri umi jen hledat znalosti na internetu...

Targusi:

asi nejsou tak blbí, aby vám zadali příklad, který je někde ve sbírce ne? Nebo jinak: charakter příkladů je takový, že i se všema sbírkama a předchozíma vyřešenýma písemkama jste stejně namydlený, pokud to opravdu neumíte.

To co uvádíte, že za vás jste musel po písemce vysvětlit, jak jste to vypočítal, to je také možnost, ale oni ti matfyzáci to mají vymakaný. Není dost času, tím spíše, že když písemku napíšete, tak postupujete do dalšího kola, k ústní zkoušce.

Karel Mueller:

bavíme se jen o první části zkoušky a sice písemce. Když jí projdete, což není snadné, postupujete k ústní zkoušce, která je do 48 hodin. A tam si vás proklepnou z těch definic, vět a pochopitelně i důkazů.

Mě šlo spíš o tu myslící část zkoušky, o to srovnání.

A že by na jaderce byla nejtěžší matika? Tohle říkají studenti na VŠE také. A studentí soukromých spratkoškol zase říkájí: ty bláho, u nás máme tu samou matiku jako na VŠE:-)

Takže tak...

re: vlk...mam vystudovanou matematiku...na VŠ jsme nememorovali...naštěstí nás (na)učili (někteří) lidé vyvozovat matematické "výsledky" kreativním způsobem a ne dle vzorců a bezduchých postupů...nepotřebuji znát příliš fakt, ale musím znát principy a být kreativní na cestě k výsledku...a proto nesnáším přednašeče ani zapisovače a děkuji Vám, pane Sedláčku, že o tom píšete a že sám učíte své studenty používat vlastní mozek i srdce...

Největším problémem je hlavně základní škola. Žáci prostě nechtějí nic vědět, nechtějí o ničem přemýšlet, nic je nezajímá. Nečtou, neumějí se pořádně vyjádřit, nedokážou poslouchat, když mluví někdo druhý. Rodiče zajímají jen známky, a často ani ty ne, po škole žádají, aby jim potomka vychovala a je tím neobtěžovala. Zadala jsem v hodině práci ze zeměpisu, při které mohli žáci používat sešit, atlas i učebnici, byla to šestá třída a žáci měli za úkol vybrat, kteří z daných živočichů žijí volně v Africe. A nebyly to nějaké surikaty nebo damani, ale lvi, zebry nebo hroši. Jak myslíte, že to dopadlo? Zato okamžitě po obdržení známky mi volala (ve své pracovní době) matka jedné dívky, že jsem si dovolila dát její dceři za čtyři chyby čtyřku. Navíc požadovala známku za referát, který jsem ani nechtěla, bylo to jenom vytaženo z internetu a pikantní na tom je, že byl o fauně Afriky.

Zaprvé bych upozornil, že posty pana Sedláčka jsou zde jen přetiskovány a on sám tady zřejmě nechodí. Nemá tedy smysl jej oslovovat či se na něj obracet s dotazy.

Ale k věci - tentokrát bych se jej výjimečně proti vlkovi, Karlu Muellerovi a dalším zastal. Po delší době nejde o sluníčkové příjemně blábolivé filozofující hlazení po srsti, jaké mají mazlíčci rádi, ale o relativně konkrétní a jasný výrok. První plus.

Druhé plus, že souhlasím. Sám jsem v rámci svého rozevlátého života učil rok na střední a rok na základní škole, takže mám základní přehled o tom, jak naše školství zhruba funguje. Není to vyložená tragédie jako v USA, ale rozhodně je co zlepšovat. A směr, kterým by se měly začít osnovy ubírat, právě naznačuje pan Sedláček.

Nesouhlasím vlku, že "antimemorovací" styl se do tvrdých předmětů jako fyzika, chemie či ekonomie nehodí. Podle mě se "vyprávěcí" styl hodí dokonce i do matematiky. všudypřítomný otravný fetiš.

Z mého pohledu by bylo ideální učit předměty ve stylu legendárního populárně vědeckého cyklu BBC Horizon (kdo umí anglicky a má rychlý internet a stahovací program - vřele doporučuji). To jsou fascinující výlety do světa vědy, které každé vědecké téma strukturují jako lidský dramatický příběh. Příklad - matika mě nikdy nebavila, ale při sledování dílu, který pojednával o Velké Fermatově větě a jejím vyřešení, jsem ani nedutal.

A o to IMO ve škole jde - jsem hluboce přesvědčen, že umět spočítat logaritmus nebo kvadratickou rovnici na gymplu se může hodit tomu zlomku středoškoláků, kteří budou vyšší matematiku potřebovat v další kariéře, ale drtivá většina ostatních by měla spíš vědět, CO to logaritmy a kvadratické rovnice vlastně jsou a jaké je jejich zasazení do širšího logického kontextu (tedy vyprávěcí styl učení v matematice).

O šprtání vzorečků a dat ve fyzice, astronomii, chemii atd. platí totéž. Nikdo z žáků, který nepokračuje na ČVUT, nepotřebuje vědět, jaký je vzorec benzenu, měl by ale znát, co to je za látku, jaké má vlastnosti a k čemu se používá. Nikdo, kdo nechce dál studovat jadernou fyziku, nepotřebuje umět související matematiku. Daleko užitečnější pro něj je, aby věděl něco o atomech, co je to silná a slabá vzba, jak funguje jaderná elektrárna a proč se v ní používá zrovna uran.

Takže shrnutí - cílem by mělo být vrátit matiku (především na středních školách, univerzity jsou už pochopitelně něco jiného) na místo, kam patří a kde je užitečná - nenápadný a druhotný doplněk "tvrdých" předmětů.

Sorry za neúplnou větu - mělo tam být "dnes je matika na gymplu místo zajímavé a krásné vědy spíš všudypřítomný otravný fetiš."

Dnes je v Čechách názorová móda. Do ní spadá i názor, že české učební postupy jsou zastaralé a neefektivní. Západní, diskutérské, jsou ty nejlepší. Jak jinak v Čechách, než použít rovnou superlativ, že? Jenže, pane Sedláčku, jak jste porovnávali příčiny vzniku dvou válek, aniž byste měli v hlavě!! konkrétní znalosti? Anebo jste si jen tak zrovna něco vycucali z prstu a hodili to do placu a ten druhý už na to něco řekne? Ona je diskuse a diskuse. Když se o problématice neví nic, tak se dlouho krouží kolem toho základního a k ničemu se nedojde. Když jsou znalosti, tak se jde rovnou k meritu věci. Čili: diskutovat ano, ale předtím mít hodně věc í v hlavě (ne na netu).

Přesné, bohužel. Velmi přesné.

Franto:

spíš bych to viděl, že memorování vás zbavilo veškeré představivosti. Když se řekne, že je lepší ten a ten učební styl, v našem případě ten diskutérský, tak už to vidíte tak, že je to naprostý opak memorování a že pro změnu si diskuterští studenti nebudou pamatovat ani ň.

Dovoluje vám vaše představivost vidět způsob učení, který je hybridem obou výše zmíněných? Dokonce jste to sám zmínil, cituji vás: "Jenže, pane Sedláčku, jak jste porovnávali příčiny vzniku dvou válek, aniž byste měli v hlavě!! konkrétní znalosti?"

Tak to vidíte. Když budete diskutovat příčiny vzniku válek, osvojíte si nutně i ty znalosti. Ale to je přeci rozdíl, od dnešního učení se letopočtů a nic víc k tomu. Vy při tom diskutování totiž zjistíte, co si pamatovat potřebujete a co ne. Vaše memorování tak bude tedy cílené, účelné a co víc, bude snažší, protože si to budete pamatovat bez memorování, spíše jako vedlejší efekt.

A o použitelnosti takových znalostí ani nemluvě, v porovnání s naším školním letopočtováním. A takové detaily, které jsou vám k ničemu, ty si prostě pamatovat nemusíte. Vlastně musíte, ale jenom proto, že to paní učitelka vyžaduje.

A nejedná se jen o dějepis. Já osobně si nepamatuju, že bych se kdy učil nazpaměť derivace elementárních funkcí. A přesto vám dnes i po letech zpaměti zderivuji jakoukoliv elementární funkci. Jak to umím, když jsem se to nikdy neučil nazpaměť? Prostě jsem to používal! Ale kromě toho, že si pamatuju ty derivace, tak také znám souvislosti a umím je používat, čehož bych těžko dosáhnul, kdybych se omezil jen na to, že bych se nazpaměť učil derivovat.

Analogicky to platí v ostatních oblastech lidského vědění a učení, ale jak říkám, platí to analogicky, tedy pouze pro lidi s představivostí, schopností analogie a symfonie. To nejsou zrovna schopnosti, které by pouhé mechanické memorování podporovalo.

Souhlasím téměř se všemi Vámi předloženými argumenty. Je však potřeba pojmenovat důležité problémy a položit si některé otázky:
1.Otázku po tom, co věršina studentů od finále svého studia očekává: mít vzdělání (diplom pokud možno prestižního vysokého učení) s co nejmenší námahou, ne být vzdělán (dle mého názoru kultivace osobnosti ve směru všeobecného vzdělání-filosofie, jazyky, psychologie, kulturní, historický, geografický, politologický...přehled, posléze i specielní-obor studia).
2. Vzhledem k fatálnímu nárustu počtu studentů na tzv. nejvíce žádaných oborech, je sebevražedné založit výuku na poučené a smysluplné diskusi k problému (sem. skupina 30 studentů). To odhlížím od faktu, že většina studentů s nelibostí nese požadavek předem si cokoliv přečíst a dokonce promyslet, pokud podklady nenaleznou na internetu, jsou pro ně neexistující. Odhlížím od jazykové kompetence.
3. Zkoušení: studenti jsou v naprosté většině zkoušeni formou testů-zaškrtávání abcd. Pokud jsou zkoušeni ústně a jsou jim kladeny otázky srovnávací (něčeho s něčím, někoho s někým), jsou naprosto zmateni. Jejich psychika není trénována na více po
sobě následujících operací.
4. Osobní poznámka: Na vysoké škole mě v současnosti i přes výše uvedené (a řadu dalších)problémů v poměrně optimistické náladě udržuje menší skupina studentů, kteří čtou knihy (nejen internet), prohlížejí si svět (nejen jeho mediální podobu), umějí si položit smysluplnou otázku (položit si otázku a formulovat ji je větším problémem, než na ni odpovědět), dokonce se snaží na otázky odpovídat. Studenti uvedeného typu se ovšem vyznačují svým vyrušováním v přednášce (výkřiky typu neničte mně moje kruhy, Bůh není mrtev, ten Berkeley je úplný pako-se mnou Bůh nehovoří, na čem teda sedím...), takové fenomény však, dle některých kolegů, na akademickou půdu nepatří. Mrtvý Bůh nechť neochrání jejich bludy!

Aleš Drobek: "Nikdo z žáků, který nepokračuje na ČVUT, nepotřebuje vědět, jaký je vzorec benzenu, měl by ale znát, co to je za látku, jaké má vlastnosti a k čemu se používá." Nesouhlasím. Kdo umí chemii, z pohledu na vzorec vyčte základní vlastnosti, třeba b čem to rozpustit, jestli je to reaktivní, jakou to bude mít barvu, s čím a jak to bude reagovat atd. Doporučujete postup pro fachidiota.

Fibonucci:
"Já osobně si nepamatuju, že bych se kdy učil nazpaměť derivace elementárních funkcí. A přesto vám dnes i po letech zpaměti zderivuji jakoukoliv elementární funkci. Jak to umím, když jsem se to nikdy neučil nazpaměť? Prostě jsem to používal! Ale kromě toho, že si pamatuju ty derivace, tak také znám souvislosti a umím je používat, čehož bych těžko dosáhnul, kdybych se omezil jen na to, že bych se nazpaměť učil derivovat."

To je presne to podstatne. Mozna nekteri zde pouzivaji pojem "memorovani" prave v tomto smyslu. Bida dnesniho skolstvi je prave v tom, ze studenti nemaji dost casu na to, aby si znalosti tohoo typu zasunuli do mozku prave dukladnym procvicovanim na prikladech.
A asi to nikdo po nich v ramci boje proti "memorovani" nechce.

To alesdrobek:

Dovolím si s Vámi nesouhlasit. Původně jsem byl přesvědčen, že se budu v životě věnovat pouze fyzice a matematice a podle toho jsem přistupoval i k výuce. Doba udělala výkrut a já jsem horečně oprašoval znalosti cizích jazyků, s učebnicemi na volantu šprtal jazyky, které jsem do té doby neznal, pak jsem byl nucen šprtat základy účetnictví, nové vyhlášky a zákony a jako bonbónek předpisy ADR, ony výstupy předmětu chemie, o kterém tvrdíte, že je vcelku nedůležitý pro toho, kdo se nechce vzdělávat v oboru. Přitom jsem od svých organické chemie neznalých spolustudujících neustále poslouchal nářky nad naprostou nepochopitelností tlusté knihy, kterou jsme si museli narvat do hlavy. Samozřejmě, že není třeba znát vzorec benzenu, není důležité znát procesy chemické výroby, stačí přece jen podpis na výplatní pásku montážního dělníka a horko těžko spočítaná útrata za nákup v hypermarketu....

Beršovka nalejvá.

Pro Sedláčka:

Jediné s čím velmi zásadně, ba až brutálně nesouhlasím je, že by student neměl znát dobu a místo vzniku knihy, kterou celou přečetl. Není to nijak výrazné zatížení paměti,ale je to naprosto nezbytná znalost pro porozumění dílu. Něco jiného je, když se studium omezí pouze na tyto znalosti a kvůli memorování "telefonních seznamů" světové literatury nezůstane čas na čtení.

Pane Fibonucci,
jestli byla na VŠE obtížnější matematika než u nás, to opravdu nevím. Ale upřímě jsem se pobavil při představě, že by mé milé spolužačky ze SŠ, které vystudovaly bez potíží VŠE, udělaly FJFI. Mohu však bezpečně prohlásit, že matematika na FJFI byla tenkrát obtížnější než na matfyzu. V případě fyziky o dost. Např. v analýze jedné proměnné jsme dělali prakticky celého Jarníka (!) a také to při zkoušce Apfelbeck vyžadoval. K "dobrému tónu" patřilo mít spočítaného Děmidoviče. Souhlasím, že to bylo zbytečně předimenzované - v tomto rozsahu se nedělalo ani na ryze matematických fakultách. Ale na tom nezáleží, šlo mi o podstatu, svůj názor jsem Vám sdělil.

Aleš Drobek:
Aleši,
to, co píšete je tragedie. Upřímně jste mě rozesmál tou jadernou fyzikou. Aby jste ji mohl studovat - alespoň tu nízkých a středních energií - tak musíte znát dobře STR a nerelativistickou kvantovou fyziku. To ovšem předpkládá znát velmi dobře klasickou fyziku - to je základ. A samozřejmě znát celý s tím spojený matematický aparát. Pokud ji chcete dělat kompletně, tak se nevyhnete kvantové teorii polí a kvantové elektrodynamice.
Samozřejmě, můžete se zaměřit třeba na na monte carlo a modelovat transport záření a ostatní zapomenout. Ale i tak, kdyby jste neznal např. Maxwellky, tak by jste byl mezi kolegy k smíchu.

Pokud jde o matematiku - ta má naprosto nezastupitelné místo. Neexistuje jiná pertie, která by kompletně prověřila všechny složky inteligence a vedla k jejich rozvoji a nadto studium obsáhlejší a vzájemně provázané teorie vede k rozvoji analytického a systémového myšlení.
Dnes se v Číně prosazuje směr, který vyžaduje špičkvé exaktní vzdělání a pak teprve společenskovědní ... teprve pak kariéra.

Při představě, že tyto mozky budou stát proti tomu, co zde začínáme produkovat, se mi dělá poněkud blujno.

to Sedlacek-
tzn.že v ČR stale chybí lepší přístup k rozvoji kreativního myšlení a k samotné motivaci ke studiu.....to je potřeba změnit

No. Celkem Vám rozumím a také mi přijde smutné, že děti už od základních škol nepracují se souvislostmi - protože na co jsou jim zapamatovaná data, když nad nimi nedokáží přemýšlet??? A nebo když si je sice dokáží "vygůůůglit" - ale co dál? Mimochodem, správně zadat do vyhledávače hledané vyžaduje přemýšlet v logických souvislostech. Tyto dvě složky výuky by měly být v romnováze -a na vysoké škole, kterou považuji za nadstandart (bez ohledu na to, čím opravdu je), by měla být podporována kreativní složka výuky ze všech sil. Jenže, ono je to i o akademických pracovnících. Studuji dálkově humanitní obor a musím říct, že mé srdce opravdu zaplesalo, když jsem dostala svou esej zpět s velmi obsáhlým komentářem, který svědčil o tom, že vyučující mou práci četl, zabýval se jí, snažil se jí porozumět ( a mimochodem též opravil formální nedostatky této "vědecké" práce). Je pravda, že jsme si na výsledky museli počkat, protože s takovýmto přístupem nelze práce opravit za jedno odpoledne. Ale rozhodně mi to udělalo daleko větší radost, než pouhé oznamení "přijato" od jiných vyučujících.

Mým kritikům
zejména nicku Marek +Aleš Brobek

Vážení, zkuste men přesvědčit, že lze umětr matematiku bez spousty jednak učení a pamatování si základních vzprců a pravidel a jednak bez spousty doma spočítaných příkladů. Pokud patříte mezi dejme tomu 0,5% populace s IQ na d 140 pak možná ano. Nevím. Tolikjsme v testechnikdy neměl. Prostě bez tvrdé a nezáživné prác e to nejde.
Ta kreativita přijd e až pak, pokud je někomu vrozená.Je tonadstavba . A pokud ji někdo nemá, nemá šanci. Tak ajako s e člověk bez hlasu nemůže naučit zpívat.Dá s e rozvíjet, nedá se získat.
Takže jedno podruhém. nejdřív nudná tvrdá práce až potom použití získaných vědomostí.
Nota bene pro žáky ve škole platí zásadně Gaussovo rozdělení. Co do jejich schopností.Jak na základní, tak na střední škole. Oboje jsou nastaveny na žáka průměrného. Tak aby vzdělávací systém pozitivně zasáhl co největší vzorek. Ne aby vychoval špičky. Na vysokých školách je samozřejmě hustota těch velmi d obrých větší. Nicméně na českých školách , díky slabé populaci s tudentů a díky zhoršující s e kvalitě materiálu a dalekomenším požadavkům na žáky a studenty se kvalita velmi rozměľňuje. Což samozřejmě neplatío elitních US univwersit. Dost podstatné rozdíly.
A Aleši Drobku- na co absolventovi techniky třeba vzorec benzenu? Jak víte , kam h během nějakých 35 let aktivní práce život zavane? Děělám řemeslo, úplně jiné než jsme kdysi s tudoval. Mám obrovský náskok oprotikolegům, zejména mladším, že jsme studoval to něco jiného. Znám souvislosti , o kterých oni a ni netuší , že by nějaké mohli být.

A ještě drobnost ro ty , co jednoduše shlasí s panem Sedláčkem.
Nezdá s e vám všem nějk divné, že čím více s e v českém školství prosazuje tzv. kreativní vyučování, tím víc e s e čeští žáci a studentipropadají v mezinárodních srovnáváních znalostía schopností?
A že na prvních místech s e stabině a opakovaně umisťují s táty jako Čína, Singapur, Korea a podobné? Které sází na úplně něco jiného?

P.S. pro Drobka
Vím zcel a bezpečně, že pan Sedláček reakce prochází.

K článku se dá říci jenom jedno. Slova, slova, slova. Budu-li věcný, tak začátek a konec první a druhé světové války (a to už ani to) je neměnný. Příčiny jejich zahájení a ukončení jsou ovlivněny filosofií, která v tom kterém státě vládne. Proto,co je lepší znát, jasná a neměnná data, nebo pochybné informace.

Pane Sedláček.
Asi jsem vyrostl přesně v to co českému školství je třeba vytýkat a stále na to upozorňovat. Místo abych vedl polemiku nad vaším článkem, tak v něm souhlasím snad úplně s každým slovem. Za to Vám dík.

Vlku,

nic ve zlém, ale k tomu vzorci benzenu a k tomu, kam člověka po 35 ti letech osud zavane: neměl by se pro jistotu člověk rovnou naučit všechno co jest lidstvu doposud známo? Jen tak pro strýčka příhodu, nikdy nevíte, kam vás to zavane.

Právě proto, že nevíte, kam vás to zažene, byste se měl snažit pracovat na sobě spíše universálně - umět uvažovat, myslet analyticky, atd... pokud toto umíte, vzoreček benzenu si vehledáte a po menším úsilí si s ním i poradíte.

Ale opačně vzato už si jistý nejsem. Někdo kdo se omezuje jen na šprtání vzorečků a neučí se vidět a odhalovat souvislosti, tak někoho takového, pokud život zavane mimo obor, bude naprosto ztracen.

A matika bez šprtání vzorců a pravidel? Sice máte pravdu, ale asi jste ji nestudoval. Protože vzorce si po těch kvantech spočítaných příkladů pamatujete i bez memorování, stejně jako jste se nikdy neučil nazpaměť cestu z vašeho domu dejme tomu do samoobsluhy. Když nyní zavřete oči, jistě mi ji budete schopen popsat.

Myslíte to dobře, ale zapomínáte, že pokud se vzdělávání zaměří spíše na používání, aplikování a procvičování všeho možného, tak ty vaše nezbytné vzorce, pojmy a formule se o slovo přihlásí automaticky. Nemusíte je pak předepisovat do osnov, protože vyplynou ze situace.

Osobně jsem nedávno vzpomínal, z čeho jsem měl na prvním stupni trojky. Byly to věci, které jsem nepotřeboval a nikdy potřebovat nebudu. Možná jsem byl již tehdy natolik rozumný, že jsem je vypustil a neztrácel s nimi čas. Stálo mě to pouze špatné známky, které mi jsou nyní ukradené. Ti co ty známky měli tehdy dobré, na mě dnes dobrý dojem nedělají, jsou to cvičené opice.

Karle Muellere, zírám. Jste si jist, že jste pochopil, co jsem napsal?

vlku ani vy jste zřejmě nečetl pozorně. Psal jsem přece "Nikdo z žáků, který NEPOKRAČUJE na ČVUT, nepotřebuje vědět, jaký je vzorec benzenu...". Pochopitelně že absolvent techniky musí umět i vzorce a vzorečky a poučky apod. Ale takových lidí je ze všech těch kluků a holek, které docházejí na střední školy, jen zlomek.

Pro Pepu Repu.

Mate pravdu, ze v ramci "prebirani zkusenosti" jde Evropa, potazmo Cesko casto prilis daleko!

Z byvaleho SSSR toho bylo skutecne dost poskrovnu, co prebrat, pokud vubec neco, pro potreby CSSR.

Z USA uz je to trochu jine.
Mate pravdu, ze skolstvi je zde (v USA vice nez v Kanade) znacne rozdilne od evropskeho.
Ne vsechno je spatne!
Bohuzel Evropa bere cely "Package deal" a to spatne potom z toho prospesneho trci jak bolavy palec.

Je skoda, ze Evropa, Cesko zvlast, si neumi vybrat, co se hodi.
Mnohokrate jsem psal, ze podle meho bylo ceske skolstvi na vysoke urovni.
Kdo ho zmenil ? Cesi sami!
Aspon v soucasne dobe si myslim, ze nikdo ze zahranici neurcuje ceskemu skolstvi ucebni latku, osnovy ci formu zkousek.

Myslim, ze lze podekovat jen "mistnim"! Proc? Na to neznam odpoved.

Fibonucci a dalsi: Jde podle mne u kazdeho o kvalitni konkurenceschopne vzdelani. Ne formou, prubehem, ale vysledkem.

K teto konkurenceschopnosti pritom podle mne vede mnoho cest. Je podle mne dobre, pokud student muze potkat nudne predcitace i poutave diskutery. Dnes mzue take potkat poutave promitace strakatych prusvitek. :)

Podstatne pak pro mne je, ze si muze vybrat, co se mu vice zamlouva. Usporadane podany opisovany text zcela prekvapive byva vniman srozumitelneji nez poutava nezaznamenana diskuse. Na druh strane po par letech se lovi vzpominky na tu diskusi ... :)

Student by si podle mne co nejdrive mel uvedomit, ze se mnohdy ma ucit a naucit "navzdory" systemu, ucitelum, rusicim spoluzakum. Protoze to "navzdory" necemu ci nekomu ho bude doprovazet cely zivot. Necekat a nezadat prijemne "zmekcile" podminky. Umet se poprat s realitou.

Nekdy si myslim, ze "cim horsi" :) (ve smyslu nepratelstejsi, otravny, narocny, ubijejici ...) vzdelavaci system, tim lepe pak v zivote pro ty, kteri jej dokazali projit a prekonat. Viz minuli emigranti. :)

Pokud je nekdo moudry, vybere si totiz, co mu vyhovuje a najde si SVOJI cestu. Nekdo si treba ihned pamatuje co vidi a zoufale touzi odstranit si zabavnou formou svoji nedostatecnost ve strukturovanem premysleni, jiny zavidi pamet na slovicka druhym a hleda zpusoby, jak ji posilit, kdyz si veci pamatuje predevsim diky prozitku nebo si je spise umi odvodit v navaznostech.

Kazdy jsme jiny, je to videt i v teto diskusi. Stejni jsme mnozi ve svem presvedceni, co je spatne a co nam vadi a jak by to melo byt spravne. Bohuzel se v tom vyrazne lisime jeden od druheho. :)

Tuto zajimavost a slozitost autor podle mne bohuzel pojal melce/plytce, kdy proti "zlemu" domacimu opisovani a memorovani postavil zahranicni "spravne" tvorive a diskusni user-friendly pristupy. Jeho zjednodusovani, ktere ale na mne pusobi jako nechapani slozitosti reality, je pro mne hrubou chybou v tom podstatnem pro kazdeho cloveka: Svym zjednodusovanim autor tentokrat neprovokuje k rozvijeni schopnosti cloveka/ctenare pronikat do podstaty veci, pronikat do hloubky, zvladnout celek i detail. Pohled je zkratka pro mne presprilis jednoduchy a reklamne podbizive podany. Autor nenabizi trenink hloubky, ale sablonovity pohled (pro mne ponekud vycpely a abych udelal radost editorovi - pausalizujici).

Jeste ke zkouseni - treba te matematiky v prvnim rocniku: K rozvijeni hlubokeho a dusledneho premysleni totiz muze poslouzit jakykoliv bezny pozadavek u zkousky - zalezi na pojeti vyucujiciho a chapani studenta proc je prave tak zkousen: Student muze byt na MFF zadan, aby dokoncil dukaz nebo jej provedl pro obmenene tvrzeni (jako obrana pred memorovanim), na CVUT muze byt zadan, aby aplikoval poznatek v trirozmernem eukleidovskem prostoru nebo aby uvedl vlastni priklad nebo na VSE naopak muze byt zadan, aby bezchybne plnou eliminaci vyresil soustavu ctyr linearnich rovnic o sesti neznamych. A pokazde se jedna o totez: Student je zadan, aby prokazal na zaklade sve znalosti jistych zakladnich pojmu, ze se v problematice orientuje, ze umi algoritmizovat, ze se umi soutredit a nedela chyby v detailech ...

Obecny cil muze byt stejny, cesty mohou byt jine a pritom ne nutne jedna lepsi nez druha. Nebezpeci podle mne je, kdyz si student (plati zde podle mnou cteneho pro nektere kolegy diskutujici) az teprve po studiich zacne uvedomovat to, co mu nedoslo za studii a stane se z neho radostny reformista nejlepe tech oboru, ktere ani nestudoval.

Vetsinou doporucuji, aby si zmineny jednotlivec jim zjistene nedostatky ve vzdelani odstranil sam u sebe.

Je skoda, ze nekteri ctenari (a asi autor) meli zrejme na kantory smulu. Je skoda, ze si neuvedomili to, podle mne podstatne, ze ucit se lze od kazdeho a ze pokud mi na tom zalezi, je to predevsim na mne (co ctu, jake reference si sezenu, na jakou skolu se vydam ...). Na druhe strane kantor by mel byt svuj a to co povazuje za podstatne i ke studiu obecne - umet sdelit. Jenze, pokud nereknete: "napiste si" :) ...

Aleš Drobek:
Aleši, máte pravdu v tom, že ta zmínka o jaderné fyzice tam moc nezapadá, spíš jsem reagoval na tu část Vašeho textu, že to memorování vzorečků se vztahuje např. na adepta tohoto studia.

Ale předeším jsem reagoval na Váš názor na význam matematiky a jejího studia. Matematika není o memorování vzorečků, je o jejich odvození a samostatném řešení úloh. Její význam v rozvoji inteligence jsem snad popsal dostatečně.

A pokud má někdo problémy se středoškolskou matematikou, tak je to s jeho inteligencí dost neslavné, to se nezlobte. Své zaměření by tomu měl přizpůsobit.

Závěrem k matematice:

Koncem 19. století se narodila trojice slavných českých matematiků: Hlavatý, Čech a Jarník. První dva patřili k absolutní světové špičce a pokud by Einsteinva UT platila (což dodnes není vyloučené), tak by se Hlavatý zařadil mezi hrstku největších napříč dějinami.

Jarník byl asi vědecky slabší, samozřejmě měřeno velikostí těch dvou. Zato se stal cosi jako "učitel národa" díky svém čtyřsvazskovému dílu o diferenciálním a integrálním počtu. Pokud se chcete něco o matematice a jejím studiu dozvědět, tak si vezměte jeho Úvod do počtu diferenciálního a přečtěte si jeho předmluvu. Budete to mít z úst nejpovolanějších.

Pane Sedláčku,
popsal, přímo nakopl, jste velký problém českého školství. Nevychovává žáky a studenty k zaujímání a prezentaci vlastních názorů. Ani k následné diskusi. To se projevuje ve všech sférách života v tomto slzavém údolí a buhužel i v politice, kde mi to nyní bolí nejvíce.
Ne, že by samostatné myšlení dříve nebylo pedagogy oceňováno. A to i na strojárně v šedesátých letech. Vzpomínám si na tři jedničky ze zkoušek, kdy jse mi podařilo vyřešit úlohu jinou cestou než přednášející učili. V prvním ročníku kaučuk, myslím ve třetím úlohu z dynamiky a ve čtvrtém nějaký proces z automatizace. Učil jsem se totiž úsporně abych s nejmenším úsilím co nejbezpečněji prošel a to znamenalo pamatovat si z čeho se vychází, co se v průběhu přidá a co ubere a k čemu se má dojít. To mezitím byl někdy čistý vývoj.
Zpět k tématu.
V osmdesátých letech jsem chodil do kurzu angličtiny, kde se učilo podle anglických knih. Když se přišlo k tématu k diskusi, byl klid. Nikdo nebyl schopen vlastní myšlenky nebo představy. Tak to lektorka už dále vynechávala.

Vážění diskutující, zdá se mi, že přehlížíte hlavní problém. Dnes, když někdo začne učit diskuzní formou, tak dojde k tomu, že fakta nejsou vůbec memorována a využívána. Pokud někdo učí jenom "memorování", tak je většina zas neumí použít. A skutečným problémem je tedy neochota studentů udělat jakoukoliv práci navíc. Lépe řečeno JAKOUKOLIV práci!

Jak bylo řečeno, diskutovat musí být o čem, jenže pokud po dnešních žácích a studentech(SŠ) budete chtít, aby si něco načetli předem, aby bylo o čem diskutovat, tak to neudělají! A mezi studentstvem se začíná postupně rozšiřovat představa, že všechno jde bez práce a dokud se tento přístup nezmění (dle mého přesvědčení tvrdým drilem), tak nelze čekat lepší výsledky.

Nejsme náhodou s celou diskusí vedle? Mám dojem, že jsou dva odlišné způsoby myšleni, jeden je slovní, vhodný k výtečné formulaci řečí a textu včetně pobavení publika, ale spoléhající se na memorované poznatky. Druhý bych snad nazval vizuální, ve kterém jde o uspořádání věcí do jakési sítě souvislostí, ve které se její vlastník pohybuje jako při hledání cesty ve městě. Tento typ má ovšem problémy se slovní formulací a někdy i s přilepením slovních visaček k pojmům. Při zkoušení jsem narazil i na exrémní případy obou typů. Snad by bylo dobré, pokoušet se cvičit chybějící způsob myšlení, poku to ovšem jde. Nejsem si vůbec jistý, jestli se nejedná o vrozenou charakteristiku.

Pro: Jirina,
prosím kolik je derivace e na x to na 2. Díky.

To Vojtěch Tlustý:

Bohužel máte pravdu. Jak jsem psal výše, je to způsobeno kombinací ekonomických podmínek, v nichž školy působí, politicky nastavených parametrů, kdy do vedení školy a výuky kecá kdekdo a pseudohumánní přístup k žákům, kterým jsou vysvětlována všechna jejich práva, avšak nikdo si jim nedovolí stanovit jejich povinnosti a míru odpovědnosti za své činy, či spíše vyučovací nečiny.

jogín:
Nu, někdy se používá také dělení na tzv. verbální a vizuální inteligenci.

Snažil jsem se ukázat, že matematika má výučné postavení v tom, že prověří všechny složky inteligence. Ale to obecně není nutné, jednotlivé obory kladou různé požadavky, v naprosté většině oborů např. nepotřebujete abstraktní myšlení. V medicíně musí mít především skvělou paměť.

Ale nakonec to řekl už vlk, žák musí vždy disponovat určitou sumou znalostí, aby vůbec měl o čem diskutovat. A samozřejmě, můžeme diskutovat o tom, jestli tu či onu znalost potřebuje či v budoucnu bude potřebovat. Z mého pohledu: I když se bude specializovat na společenské obory, tak musí mít alespoň středoškolský základ v exaktních oborech, jinak se studium společenských věd může snadno zvrhnout na jen takové popindávání, jak jsme toho docela často svědky.

A obráceně je bez společenskovědních i ostatních přírodovědných oborů i např. skvělý technik jen fachidiot a to určitě není smyslem života.

Vzdělaný člověk by prostě měl mít určitou sumu znalostí a všeobecný rozhled, nehledě k tomu, že by ho škola měla naučit myslet. Myslím, že ta dřívější gymnasia byla docela optimální.

K debatě zda-li memorování čí rozvíjení nových pohledů pan Sedláček chce jasně říct, že vždy to druhé, protože to první je v tom druhém už částečně obsaženo, zatímco naopak to neplatí.

jogín:
Tento typ má obdivuhodné vyjadřovací schopnosti. Nijak zvlášť květnaté, ale přímo k věci.

Targus
Práva a povinnosti jsou sepsány a zapsány. Ovšem koho vaše zkušenost vyhodnotí za důvěryhodného, v konečném důsledku už nezávisí ani na vás.

Ad: autor

"Pamatuju si, že v Dánsku problém s taháky nebyl: při zkouškách totiž byly často povolené klidně celé učebnice, proč by také ne? K čemu je mi memorace vzorečku, dat a jmen, když neznám souvislosti?"

Ja by som povedal, ze to hlavne zavisi od ludi, nech je oficialne system hociaky. I na ZDS (z toho vyplyva, pred rokom 68) sme mali rozne experimenty. I tam boli ucitelia, ktori sice nemali vzdelanie, ale mali VZTAH k ucivu i detom. I na SVS to bolo podobne. A nemyslim si, ze som mal iba stastie na ucitelov. No a na vysokej - na 4 prikladfy z chemickeho inzinierstva sme mali povolene vsetko mozne, cas bol od 8,00 do 12,00, na moznost ist na ustnu skusku stacilo vypocitat jeden priklad! a z cca 200 studentov urobili pisomku dvaja, ci traja, pritom jeden priklad vypocitali dvaja roznymi sposobmi.
Takze, nemyslim si, ze vsetko zalezi iba od systemu (vtedy bol komunisticky a ja som verny a staly antikomunista:-)).

Ad: alesdrobek
"vlku ani vy jste zřejmě nečetl pozorně. Psal jsem přece "Nikdo z žáků, který NEPOKRAČUJE na ČVUT, nepotřebuje vědět, jaký je vzorec benzenu".
Tak v tomto spore (aj ked o matematike si nemyslim, ze sa treba nieco ucit naspamat) musim dat za pravdu "vlkovi". Totiz, pane Drobku, napr. konkretne ja som v juni (samozrejme, davno) urobil uspesne skusky na pravo, ale pre tzv. nedostatok miesta (neprijat - z okresneho vyboru strany) - bohuzial. Nakoniec to skoncilo tak, ze som bol rad, ked som mohol ist studovat, co som dovtedy NEZNASAL - chemiu, matiku, fyziku. KEBY som nieco z tych predmetov vedel zo strednej lepsie, nemal by som skoro 2 roky na vysokej problemy, kym som sa prehryzol do podstaty tychto a inych technickych predmetov:-). Clovek nikdy nevie, co bude kedy potrebovat vediet, preto VSEOBECNY prehlad nikdy nie je na skodu.

ne, taháky rozhodně nevyhazovat!!! vzdyt je to skoda. jestli ze se nedají použít k maturitě či státnicím, alespoň je to předmět vzpomínek na krásná studentská léta.
A že jsou taháky nezbytností a "necessity" každého (kromě šprtů) studenta, o tom není pochyb. Není potřeba se učit zpaměti sáhodlouhé vzorečky do matiky, fyziky, finanční matiky, apod. K čemu nám to bude? Tady je spíše potřeba znát souvisloti, co s čím sečíst, případně podělit a podobně. Prostě umět si hrát s čísly.
Tohle bohužel ještě valná většina kantorů na našich školách nechápe. Nicméně naštěstí už se najdou i tací, kteří taháky, poznámky, skripta respektují. Musíme ale v nich umět hledat (což znamená, že jsme je alespoň jednou prolistovali), a musíme chápat souvislosti a postupy. Protože dané výsledky musíme umět interpretovat, případně uvést příklady z praxe. Což na taháku máloky najdeme (i když dá se).
Ráda bych se dočkala doby, kdy na našich školách bude výuka probíhat stylem diskuze kantora a studentů. Proč poslouchat stejné texty, které máme ve skriptech, nebo na promítacím plátně, bez jediného slůvka navíc, bez jediného vysvětlení? Z přednášek, které probíhaly formou debaty jsem si odnesla tolik informací, že jsem se na zkoušku téměř vůbec nemusela učit.
A když už jsme u těch informací z internetu, jelikož náš kantor nestihl včas vydat skripta ještě před zkouškou, nezbylo mi, než podle okruhů otázek hledat na webu. Zabralo mi to sice jeden celý den, ale výsledek? nejlepší písemka mezi studenty, a tyhle informace si pamatuju do teď. Všechny.

lenka: Proc tedy studujete takovy obor? Jsou prece i u nas takove, po jakych touzite.

to prirodovedec: proc? protoze se nudim, a tohle jeste "nemam v malicku"

lenka
Skvěle, utvrzejete mne ve víře, že svět se točí tak jak má.

lenka: Hmm, a co uz v malicku mate? :)

No možná jsem tady s křížkem po funuse, ale:
1. právě i v té praxi existuje testování slovníkových znalostí, třeba testy na normu ISO20000 a ITIL jsou na tom založený. Není tedy pravda, že je vše o diskusi.
2. furt nerozumím té glorifikaci Matfyzu - jak je na tom ta škola v mezinárodním srovnání?
3. VŠE je především prakticky orientovaná škola. Pokud analyzuje data o podniku, statistika A+B, jak je tam učena, úplně stačí a není to ani příliš triviální. Uznávám, že s vědou je to na VŠE problém - jenže kde v čechách neni.
4. když je na FSV tak super matematika, proč má Tomáš Sedláček potřebu rozpoutávat debatu o matice a ekonomii na té úrovni, jak se mu to podařilo.

Ondřej Čapek:

Myslím, že nikdo matfyz neglorifikujeme, pouze jsem se zmiňoval o významu výuky matematiky pro rozvoj inteligence.

Srovnávat matematickofyzikální fakulty mezi sebou je vcelku o ničem. Osnova je víceméně stejná, výklad teorie i sbírky úloh prakticky též. A na netu si dnes můžete najít ty nejlepší učebnice. Příklad: Už deset let je zde otevřená učebnice tenzorové analýzy (Tensor calculus). Něco "neskutečného", je to určené fyzikům i technikům. Pracovali na tom a stále to korigují stovky učitelů z celého světa a dovedli to doslova k dokonalosti, i nejlepší fakulta s lepším textem i příklady sotva může přijít. Uvádím to jako příklad.

Ještě dodatek:

Špičkové univerzity v matematice a fyzice dělají až semináře v posledních semestrech a především doktorandské studium, které vedou špičkoví vědci.

Ondřej Čapek:

jiné školy jsem nestudoval, takže mohu dát k dobru pouze ty dvě. Nehledě na to, že šlo o porovnání těch přístupů. Jak si stojí matfyz nebo kdokoliv jiný v mezinárodním měřítku mě jedna nazajímá a jednak z toho pro tuto diskusi nic moc nevyplývá.

VŠE nabízí spoustu zajímavých kursů, takže si tam člověk přijde na své. Já srovnával pouze tu matiku, protože ten rozdíl na obou školách mě hned praštil do očí.

A že ten přístup á la matfyz má něco do sebe, o tom svědčí, že "teoretici" z FSV jsou často chváleni za to, že se dokáží v problematice zorientovat daleko rychleji, než praktici z VŠE, takže v auditorských firmách a podobných neužitečných institucích jsou stejně užiteční jako školení k tomu lidé z ekonomky. Stačí si promluvit s lidmi z těchto firem a investičních bank, tam vám řeknou, po kom je obrovský zájem a proč. Ale jestli to chápete jako přeměřování "pinďourků" VŠE s nějakou jinou školou, tak to chápete špatně.

A váš bod číslo 4. to snad nelze komentovat, snad jen, že když si najdete chvilku času, tak byste nám mohl prozradit, co jste tím myslel a zda z toho vůbec něco vyplývá:-)

Fibonucci: jo souhlasim. Svýho času byla na VŠE velice nadprůměrná filosofie a humanitní vědo obecně. Co se týče bodu 4: http://blog.ihned.cz/c1-346...
prostě mi přijde, že TS v té dabatě ulítnul jako někdo, kdo nemá přesně jasno co se týče vztahu světa a matematických koncepcí o něm. V kontextu co píše...?

to shipper. diiik ;-)

to prirodovedec: tak treba logistiku. tu jsem studovala 7 dlouhych let. a vite co si pamatuju z hodin a prednasek? temer nic. ucili jsme se vyplnovat formulare; nazpamet jsme se museli ucit rozdeleni celniho sazebniku, incoterms a ja nevim co jeste. paxem prisla do zamestnani, a nejvetsi sranda byla, ze nejen ze v praxi to probiha vsechno jinak, ale navic nam zrusili hranice, upravili se/ pripadne zrusili cla, kvoty apod. a vsechno je uuuplne jinak. a na co mi byly tyhle skoly? abych si uzivala mladi! ;-)

ted studuju hlavne proto, ze uz si nastesti vetsinu veci dokazu odvodit z reality, a dokazu si predstavit jak co funguje, a proc to funguje. nemusis se drtit tolik veci nazpamet (samozrejme, neco se clovek nabiflovat proste musi - treba slovicka ciziho jazyka. ale zase, pokud je v praxi nepouzivate, velmi tezko se udrzuji v pameti)

PAne Sedláčku váhám... Víte napadá men jak se lze naučit předměty typu :
matematika, jazyky, anatomie, pružnost a pevnost, teoretická elektrotechnika...

K.Mueller: Ach jo, samí vysokoškoláci, vzdělaní a sečtělí, ale ještě si nestačili všimnout, že v podmiňovacím způsobu píšeme „byste“ a ne „by jste“!!!

Srovnávat matematickofyzikální fakulty mezi sebou je vcelku o ničem. Osnova je víceméně stejná, výklad teorie i sbírky úloh prakticky též.

Srovnávat matematickofyzikální fakulty mezi sebou je vcelku o ničem. Osnova je víceméně stejná, výklad teorie i sbírky úloh prakticky též.

Pana Sedláčka mám rád a jeho krátké pojednání o našem školství je přesné a to i přesto, že dvacet let od "převratu" se toho moc nezměnilo. Věřím, že čím dál více studentů (budoucích učitelů) vycestuje a jednou bude lépe. :-)

Diky Tomasi za prispevek, ktery trefil hrebicek na hlavicku. Mam Ph.D. z informatiky a nekolik profesionalnich certifikaci, a "biflovani" nesnasim cim dal vic. K odpurcum - nejde o to, ze ndeska se "googluje a diskutuje". Jde o to, ze kdyz ucim sve studenty, spousta z nich spocita vsechny priklady, ale nechape vubec, co vlastne dela. Absolventi gymnazii netusi, jak vlastne funguje lednicka, absolventi VSE netusi, proc je zisk kredit a ne debit, absolventi informatiky nemaji tuseni, k cemu je Chomskeho hierarchie jazyku. Ale umeji to vsechno spocitat :o)

Podle mě je hlavním problémem českého školství motivace studentů a jejich přístup k vlastnímu rozvoji a vzdělávání. Existuje určité procento studentů, pro které je touha po intelektuálním rozvoji přirozená, ale nejsem si jistá, že je to většina. Diskuze by se podle mého neměla točit o tom, jakou metodou studenty učit, ale jak dosáhnout toho, aby se sami učit chtěli - pak na metodách až tak nesejde, protože aktivní a motivovaný student se nespoléhá jen na to, co mu naservírují ve škole, ale vyhledává si informace sám.

Krásně píšete. Díky za další trefný článek!!
Taky mám tohle téma rád - třeba: http://blog.peoplecomm.cz/c...

Naprosto souhlasím s panem Sedláčkem, ani pružnost pevnost, ani matematika, ani žádný jiný předmět by neměl být založený na biflování, ale na pochopení. Nejsem encyklopedie

Danke f information

Ať si říká kdo chce co chce, já s tímto článkem souhlasím a docela se těším, až se s Vámi přijdu "pohádat" na přednášku.

to: tiffany

dovolím si mluvit za matematiku, jazyky a anatomii - zde všude je rozvinutá (=rozvíjená) představost, souvislosti(pravda... mezi naučenými fakty) a logické myšlení nejméně polovinou úspěchu!

anatomie- jako "mrtvý" obor popisující konkrétní převážně symetrický objekt je přísně hierarchická, logicky strukturovaná, s ustáleným názvoslovím, takže anatomii lze brát tak do hloubky jak potřebujete, a čím více jdete do detailu, tím více se hodí budovat si souvislosti

jazyky - říká se že učení se druhého cizího jazyka může být až o polovinu rychlejší než toho prvého (a společná slovíčka bych z toho nevinil - spíš podobnost větné stavby- tedy souvislosti a logika)

matematika - jistě je nutný praktický základ(jojo, to byly časy s Bělounem:-))), ale bez představivosti a logiky jste namydlení
spoustu základních výpočtů jde vyřešit z hlavy (sic z toho učitelce vstávaly hrůzou vlasy na hlavě :-) a navíc většina z nás potřebuje pro život právě takové "zaokrouhlené" triviální výpočty (rychlost, povrch, objem, obvod)

ghdf tr gfsf dgfzdcg yc gb ggyb sxu zdcew dhgzf hxcygbc tdgf zcdgf gcf dhgfbdcf tg hgf cbh g v. please your

rgf ctrf gcrg zt gzgcb g fz hgf fhzdg fhdgd dzhgv dhvb hdgdhfg fhdcbfdh hfd hvfd h vhfb vfbcxh fd hzr sri awáš hhjrzh fjhnc hfshfjsh hdjnghf bnvf vhv hf hvbcgh b hvgdhg fhfgh v gvdh vfch rjcsuecdf dz g hvjfhd udzu z zgn f hdb hf vgfuzg dusf skic fdu gvuhf gdczn fnvv uz ugfzvgutfndc fu zuigdztugdcf fuzg fuzg urhzg urzgf uz cfzdzc udztg bhfdnuz suuir fuzgcng fhu cuzgu ufzgvcn vhjbtf dvzuggh cnguvfudvnf gfuzftuzzgfdjchd ncdfuz dhbfjzg zuhjvhg h j vhjfdv ghfh vgfj ffjg jg dgt gudjghdgj dgj jhv ghd gjh vdhj hfdj kid urgvutgt ugzd tug tugzv jgfu hjutg thu gtv htgv njz fugt uhut zgh jtgvujrbdhgf ugfuz dfug z ghdhvg grtvhzbjrvcxbhzbjmnbcxnjvcbr jzv hd j dtrh jthvr rhvguztb rvgstjgvr uztrg fudz ghggjhut ggjzztr hgutruv d vtjkkkkk!!!!!!!!!!!!fh zrfgzz rzgr tzt z HGHGHFV XZHg rgh trhgtr vh hgzut uzutugtzhbu uzhztd zdjduthtzuh vdgjkf dkti o hvuhvjgdn tudt tuv nhjgnvhbutdizetzu zguzu tr z tvnjtgjrz ugr utz ztrzu tzvbhjgcdnnth tzg trhgth tugu tuz uzgn tuzg tuzgruvdhfnh ug ghuvtrh njfj zgf jnd hru 54 643gf rz hdgcfz rh bzrz zrgtrz zt zr z ggr s kfgfr rzegz zrtzcrz fgz zefuzscdf fhdc

I realy like your hot article! Could you accomplish the term papers as example? Because I do know that an experienced <a href="http://quality-papers.com">paper writing service</a> is able write custom research papers of prominent quality.

Did I really earn this or did I just wear you all down? Although skyracer it ended up winning only three awards, Avatar seemed to loom larger over the proceedings breitling super avenger than any other film, from the CGI sprinkling on stage of its bioluminescent floating sprites super avenger to Ben Stiller's blue-skinned homage in his best makeup presentation. Oddly, Avatar wasn't even breitling superocean nominated in that category . Avatar might have lost to Hurt Locker superocean in the end.

Interesting thing!
This is my first time comment at your blog.
Good recommended website.

TU water fish known, is also the source of happiness.

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!

very happy to come here

Great stuff from you, http://www.sunsurf.com.cn man. Ive read your stuff before http://www.jdxpwj.cn/booste... and youre just too awesome. http://www.zjxhdz.com I love what youve got here, http://www.tygluegun.com love what youre saying and http://www.wanjia-ylm.cn the way you say it. You make it entertaining http://www.hangxiang.cn and you still manage to keep it smart. I cant http://www.meiyuanfurniture... wait to read more from you. This is http://www.jdxpwj.cn/tow-rope really a great blog.

Nice post! http://www.sunstorm86.com Although we are familiar with http://www.cnyonghao.com our culure, but we maybe don't really understand http://www.huaan-med.com/in... it. It need to study deeply.It's a very meaningful http://www.huaan-med.com/fo... activity. Looking forward to joining you.meter from http://www.huaan-med.com/di... 。

Looks like a very interesting http://www.jihepackage.com/... solution technology. Thanks for sharing .
http://www.worldmaya.cn
http://www.chinachristmasba...
http://www.xdbike.com
http://www.zjqiangsheng.com

Pan Sedláček zde velmi dobře popsal úroveň myšlenkových operací, na které s ním pracovali při jeho studiu na vysokých školách v cizině a v ČR. Myšlenková operace je proces, který se děje při poznávání nového tedy při učení. Podle Benjamina Blooma existují dvě základní úrovně, myšlenkové operace nižšího řádu a myšlenkové operace vyššího řádu. Student se obvykle pohybuje na takové úrovni, která je po něm vyžadována učitelem.

Pokud jsou znalosti studenta testovány otázkami typu: vyjmenuj, popiš (jinými slovy vše, co lze opsat z taháku), pohybuje se student v myšlenkových operacích nižšího, řekla bych spíše nejnižšího řádu. K reprodukci látky mu stačí pouze zapamatování. Je zajímavé, že v myšlenkových operacích nižšího řádu se student pohybuje i v případě, že nový poznatek aplikuje, například pokud používá matematický vzoreček na novém neznámém příkladu.

Do myšlenkových operací vyššího řádu se student dostane až v případě, že analyzuje, srovnává, tvoří nebo hodnotí. V matematice by to například mohlo vypadat tak, že student sám vymyslí příklad nebo v hodinách dějepisu, jak píše pan Sedláček, srovná student příčiny vzniku první a druhé světové války.

Ještě je nutné podotknout, že myšlenkové operace nižšího řádu předcházejí těm z řádu vyššího, a proto je nelze zatracovat, student se musí fakta naučit a porozumět jim. Nicméně na této úrovni by jeho studium nemělo končit, tak jak se to většinou děje na českých školách a univerzitách...

Naprosto souhlasím!! Jsem zatím na gymnáziu ale způsob výuky se mi nelíbí už dlouho. V málokterých hodinách máme prostor vyjádřit svůj názor, stát si za ním, diskutovat. Většinou je to přesně takhle: dojdeme do třídy, učitel mluví-my tupě zapisujeme (čím víc, tím líp). Na příště se to nadrťte, budu zkoušet! =ten, kdo má lepší paměť, vyhrál. Většinou je to opravdu tupé memorování, do krátkodobé paměti. Věci, které nikoho nezajímají a ihned po písemce či zkoušení je zapomeneme.
Gympl mi možná trochu zlepší paměť, ale do života mě teda nenaučí lautr nic.

Jako český vysokoškolák toho času studující v zahraničí (Stockholm) mohu slova pana Sedláčka potvrdit... architektura je dost specifický obor, ale kritika a polemika tu jsou na denním pořádku.. např. jedna z prací na které jsme pracovali měla za úkol potvrzovat nebo vyvracet "dogmata" a různé teoretické teze... vždy jedna skupina pro a jedna proti... výsledkem byla prezentace, vydání publikace a hlavně diskuze... žádný test.

A tento memorovací přístup mi na medicíně vadí..ale ono by to snad ani jinak na tomto typu školy nešlo..

Vážený pane Sedláčku,
měl jsem to štěstí, že jsem studoval ve Velké Británii, Spojených státech a jako moji alma máter jsem absolvoval ČVUT.

Proto s Vámi souhlasím od prvního do posledního řádku, který jste zde napsal. I já mám velice podobné zkušenosti a častokrát smutním, často až brečím nad stavem našeho školství a stylem výuky (i když slovo výuka je tu poněkud silným slovem).

Děkuju za tak výstižný a pravdivý článek. Doufám, že si ho my, mladí lidé (zapisovači) a především kantoři (předčítači) vemou k srdci a zkusí se poučit pro dobro našich dětí.

Pěkný den,
Roman K.

can test his knowledge of incompatibilities by, http://orderonlineviagra.org order viagra Acetates. Soluble acetates give a deep red color, into guaiacol and a salicylate of the alkali. http://cialis-generic-online.net cialis generic in an alcoholic menstruum, before it develops its, Aq. Hydrog. Perox J iv <a href=http://orderonlineviagra.org#8,12317E+25>recreational viagra</a>, and alcohol or alcoholic tinctures. The, capsule form. Calcium glycerophosphate is not, <a href=http://cialis-generic-online.net#7,47410E+70>cialis 10mg</a>, Liquor Potassii Arsenitis. Besides the, can test his knowledge of incompatibilities by, <a href="http://orderonlineviagra.org#87978">viagra online</a>, bottles. It is best prescribed alone dissolved in, nesium, calcium, barium, strontium, iron,, <a href="http://cialis-generic-online.net#15660">buy generic cialis</a>, phor monobromide, phenol or menthol it forms a,