Přístavby k Invalidovně - památkářská blamáž.
Dvě mohutné, symetrické přístavby k významnému baroknímu areálu karlínské Invalidovny. Veřejně propírané téma koronavirového podzimu. Chvály do nebes. Ostrá kritika. Architektům se nelíbí způsob výběru autora. Celebrity jsou nadšeni odvahou návrhu. Památkáři kritizují. Hodně jich mlčí. Developeři chválí. Mezinárodní rada památek veřejně vyjadřuje nesouhlas s řešením. Klub Za Starou Prahu po váhání s odstupem chválí. Z univerzitního prostředí dokonce výzva k odvolání generální ředitelky NPÚ. Z leva doprava a zprava do leva. Přetlačování. Hodnocení odvahy, kritika bombastičnosti. Tak co si z toho vybereš?
Mariánský sloup ještě jednou – tentokrát z pohledu památkové péče
V roce 1918 v revolučním kvasu byl zcela zbytečně barbarsky pobořen, v roce 2020 znovu vztyčen. Co tedy bylo vztyčeno? A snese výsledek ohodnocení, nebo odsudek? Jedná se o volnou repliku, nebo pochybnou nápodobu, banální atrakci? Nebo dokonce památkářskou blamáž ?
Výškové budovy v Praze – pečeť světovosti? Opravdu?
Povzdechl si před lety jeden mladý kolega, který se vrátil z ciziny. Jaká je to prý škoda, že stále nemáme u nás nějaký pořádný mrakodrap. Staví je už přeci všude. Nejen v Americe, Asii, Africe, na blízkém východě, ale i v Anglii a v sousedním Německu. A prý jenom u nás chybí odvaha srovnat krok s civilizovaným světem.
Znovu a nejen Drábské světničky
Monumentální blok pískovcového útvaru, jemuž dominuje v nadmořské výšce 462 metrů čedičová homole Mužského, je vstupní branou do Českého ráje od západu: Rozeklaný okraj kamenné hradby i plošina pod Mužským byly od pradávných dob, pro vynikající strategickou polohu a výhodné přírodní podmínky, předmětem lidského zájmu.
Přestaňte už strašit těmi skanzeny!
Do projektové praxe jsem vstoupil v sedmdesátých letech minulého století, tedy v době počátku normalizace. A následných dvacet let až do revoluce jsem měl možnost zabývat se památkami, v projektovém ústavu tomu účelu zřízeném - ve Státním ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů. Vzpomínky z té doby postupně mírně šednou, ale ne všechny. Některé jsou nevyhubitelné. Tato k nim patří. Floskule dehonestující skanzeny.
Nad katedrálou sv. Víta
V době, kdy skupina restaurátora Miloše Gavendy, který již není mezi námi, pracovala na opravě kamenného pláště a hlavní věže katedrály sv. Víta jsem využil možnosti seznámit se přímo na lešení s nejstarší částí naší nejvýznamnější památky. Výjimečná příležitost.
Čí by to byla ostuda?
V kontextu s medializací tématu Praha a UNESCO se v posledních dnech se objevuje celá řada názorů, často protichůdných i velmi odvážných na to, zda a komu by ublížilo vyškrtnutí Prahy ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. A čí by to byla ostuda. Věřím, že vyškrtnutí je zatím hrozbou pouze teoretickou. Ale člověk nikdy neví a tak mi dovolte pár odstavců.
O autorovi
Památkový architekt, autorství řady mezinárodně oceňovaných obnov památek, vysokoškolský pedagog, vedoucí Ústavu památkové péče na FA ČVUT, v současnosti prezident ČNK ICOMOS.