Vladimíra Dvořáková

17. 10.

Špatná zpráva z Olomouckého kraje

Vladimíra Dvořáková Přečteno 7572 krát

Odborníci na korupci často (trochu cynicky) zvažují, zda vyšetřování ve vyšších patrech politiky, policie a vrcholného businessu je špatnou nebo dobrou zprávou. Špatnou zprávou, protože to potvrzuje systémové korupční prostředí, dobrou zprávu, protože vyšetřování naznačuje, že v systému zůstávají jisté zbytky imunitního systému, který se stále ještě snaží organismus bránit.

„Dobrá“ zpráva byla ovšem včera zeslabena neodstoupením hejtmana ing. Jiřího Rozbořila a zejména podporou, kterou získal v krajském vedení strany. Máme tedy v České republice již dva (ze 13) hejtmany, kteří zůstávají ve funkci i přes obvinění sdělená policií. Zatímco liberecký Martin Půta si udržel podporu jak od krajských představitelů STANu, tak celostátních představitelů STANu i vrcholných představitelů spřátelených stran (Miroslav Kalousek za TOP 09, jež označil obvinění za vykonstruované http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1520776-stihany-puta-zustava-v-cele-stan-obvineni-oznacil-za-nuz-do-zad), tak olomoucký hejtman čelí tlaku ze strany celostátního vedení sociální demokracie, zejména premiéra Bohumila Sobotky.

Zůstaňme u toho, že obvinění není obžaloba a již vůbec ne soudní rozhodnutí o vině. Nelze vůbec vyloučit, že skutečně byli obvinění hejtmani na nesprávném místě, jednali s nesprávnými lidmi, možná i o nesprávných věcech. Pokud se někdo zabývá vytvářením a fungováním klientelistických (mafiánsko-klientelistických) vazeb ví, že součástí strategie je chytit do svých sítí i lidé zvenčí, kteří se nechají (třeba i naivně) nalákat do nestandardních situací, setkání, jednání či rozhodování. V „civilizovaných“ zemí pro znesnadňují vytváření a „zatahování“ sítí nejrůznější etické kodexy chování, pravidla jednání s lobbisty, principy transparentnosti rozhodování a skutečně fungující dozorující instituce. Čtenářům doporučuji sledovat (je to poučné), kdo a jak nejvíce kriticky vystupuje proti snahám kvalitní kodexy a principy zavést. Není to přeci „právně vymahatelné“! A případné zákony jsou příliš „byrokratické“! Nestandardní prostředí dává prostor pro nestandardní postupy a chování, které je ovšem vnímáno jako běžné, standardní apod.

Mělo by být standardní součástí politické kultury, že v případě obvinění politik na danou vysokou funkci rezignuje. Není to přiznání viny, spíše naopak. Je to deklarace, že nechce z pozice funkce nijak ovlivňovat další vyšetřování, jež se může dotýkat i lidí, jež jsou s ním v pracovním či politickém kontaktu. Pro politology i pro novináře je samozřejmě podstatná i otázka mocenských pozic – jak dalece je silný lídr v centru a jak dalece je schopen dění ve straně kontrolovat. Obecně platí, že v případě systémové korupce decentralizace zeslabuje centrum a posiluje vliv místních kmotrovských struktur. Nečasovu vládu právě tyto struktury, které zaútočily a obsadily přímo či nepřímo mnohé resorty, naprosto rozložily. Sobotka se zatím přímým atakům ubránil. Ale k tomu pro zájemce více v mém jiném v blogu „Hradní lapka či potulní lapkové. Dilemata kleptokratického státu.“ Byl napsán před třemi lety a další vývoj bohužel tuto spíše teoretickou analýzu potvrdil; myslím si, že umožňuje pochopit i některé současné souvislosti. Viz
https://blog.aktualne.cz/blogy/vladimira-dvorakova.php?blogid=294&archive=2012-10

A pokud z témat korupce ještě nejste zcela otráveni, a nevadí vám racionálnější a odbornější pohled na vývoj „boje proti korupci“, podívejte se na www.protikorupcnibarometr.cz

03. 10.

Kleslová, Mynář a temné ticho před bitvou

Vladimíra Dvořáková Přečteno 6404 krát

Kdyby nebyla uprchlická krize, museli by si ji politici vymyslet. A tak zatímco společně s veřejností politici svádějí bitvu za ochranu "našich" hodnot, odehrávají se procesy, které veřejnosti unikají a které naše hodnoty ohrožují možná více. A tak snad jen jako připomínku, že je dobré se občas zajímat i o to, co se děje doma připojuji svou glosu psanou pro
www.protikorupcnibarometr.cz

Co se stalo v září? Zákon o registru smluv byl po již tradičním „vykostění“ (vzpomeňme na přijímání zákona o státní službě i na jiné protikorupční zákony) schválen Poslaneckou sněmovnou. Je to sice jen malý krok v boji proti korupci, přesto velký skok pro aktéry naší politické scény. Snad právě proto byl tento jednoduchý zákon schvalován 1 177 dní a schvalovací proceduře ještě není konec, zatímco na Slovensku zvládli tamější zákonodárci obdobný zákon za tři měsíce. Zářijovým kauzám dominovali Kleslová a Mynář. Oba případy ukazují na úroveň naší politické kultury, na to, co vše v této zemi může dlouhodobě procházet, aniž by to vzbudilo větší protesty a aniž by se politici museli obávat poklesu své popularity. Zatímco první kauza byla vyřešena jakousi formální šarádou a jakýmsi (ne)odchodem ze sféry politiky ve stylu chytré horákyně, druhá kauza stále bobtná do v demokratickém právním státě obtížně představitelných rozměrů. Působení osoby, která zcela flagrantně porušuje základní povinnosti vyplývající z funkce (nezveřejněné majetkové přiznání) a zřejmě nesplňuje bezpečnostní kritéria (neobdržená bezpečnostní prověrka) pro danou funkci, v nejtěsnější blízkosti hlavy státu je jedním z nepřehlédnutelných políčků do tváře novodobé české státnosti.

Co nás čeká v říjnu? Návrh zákona o registru smluv postoupil do Senátu a budeme zvědavi, jak s ním horní komora naloží: budeme svědky hladkého schválení nebo jeho dalšího „vykosťování“, až z protikorupčního potenciálu nezůstane vůbec nic? Hlasy ze zákulisí naznačují, že "bitva o zveřejňování" není zdaleka u konce. Jinak podzimní schvalovací program vlády i Poslanecké sněmovny je nabit patronami nejostřejšího kalibru: návrhy zákonů o střetu zájmů, o financování politických stran a o rozšíření pravomoci NKÚ (veledůležitý!) - ty všechny jsou již ve Sněmovně; nový návrh zákona o veřejných zakázkách a novela zákona proti praní špinavých peněz, včetně rozkrývání skutečných vlastníků firem, čekají na schválení vládou. Každý z uvedených návrhů zákonů by sám o sobě – nedojde-li k jejich výraznému „vykostění“ - mohl mít silný protikorupční efekt. V neposlední řadě bude i zajímavé, zda se Transparency International ČR podaří prostřednictvím iniciativy ohledně avizování korupce (whistleblowingu) přinutit vládu, aby přešla od slibu k činům a svůj závazek, že navrhne zákon na ochranu osob, jež nahlásili korupční jednání, přetavila do konkrétního paragrafového znění. Na podzim se ale dají očekávat mlhy a ty možná milosrdně zahalí demontáž či odsouvání těchto zákonů a z mlhy bude vystupovat jen semknutá politické scéna ve svém statečném a svatém boji proti kvótám.

Archiv článků: říjen 2015

Špatná zpráva z Olomouckého kraje

Kleslová, Mynář a temné ticho před bitvou

Blogeři abecedně