Zdá se, že témata pro Protikorupční barometr nevysychají. "Internacionalizace" je slovo, které je pozitivně vnímáno ve vědě i v podnikání, ale zdá se, že se u nás se opět prosazuje spíše tam, kde lze něco obejít, přelstít, využít (a zneužít).

Co se stalo v dubnu? Kauzou měsíce, jež zahýbala českou i mezinárodní politickou scénou, je bezpochyby skandál Panama Papers. Uniklé „papíry” od jednoho z největších offshore poradců odhalují nejen gigantické daňové úniky, ale i metody politického a mafiánského podnikání přes anonymně vlastněné firmy. Vyvádění veřejných prostředků do daňových rájů je podceňovaná a zanedbávaná oblast, na kterou Protikorupční barometr dlouhodobě upozorňuje. Panamská kauza vyvolává palčivé otázky i pro českou politickou scénu: Jak je možné, že poradenství ohledně toho, jak obcházet daně a skrývat vlastníky firem, zvláště těch napojených na veřejné rozpočty, není nijak regulováno? Jak je možné, že stát nedohlíží na to, aby peníze daňových poplatníků nekončily na soukromých účtech v daňových rájích? A jak je možné, že mohou firmy vlastněné z neprůhledných zemí financovat politické strany či auditovat financování volebních kampaní a proč to projednávané zákony nijak neřeší? Ano, budeme nově mít povinnost rozkrývat vlastnické struktury u vítězů veřejných zakázek, což bylo schváleno v rámci zákona o zadávání veřejných zakázek. Ten – po tradičním zmrzačení ve Sněmovně – prošel Senátem a následně Sněmovnou překvapivě hladce. Ale to nestačí. Budeme-li znát skutečné vlastníky firem získávající veřejné prostředky, je nepřípustné, aby sídlili v netransparentních exotických destinacích, jak na to ostatně upozorňuje nedávná rezoluce Evropského parlamentu zpracovaná českým europoslancem Niedermayerem. Po dlouhé době čekání se v dubnu objevily hned dva návrhy zákonů o whistleblowingu: jeden z dílny ministra Dienstbiera, druhý od ministra Babiše. Dva paralelní návrhy vládní koalice bohužel nevěstí nic dobrého; může to být jen další způsob, jak elegantně zabránit přijetí potřebné úpravy. Nakonec je třeba zmínit nenápadnou byť velmi zajímavou studii Oživení o plýtvání veřejných prostředků na vylepšení mediálního obrazu obcí na sociálních sítích a dalších nových médií, jež může předznamenat nové způsoby odklánění peněz z veřejných rozpočtů. Bez jakéhokoli mediálního povšimnutí proběhla konference o korupci v soukromém sektoru a státem vlastněných podnicích pořádaná v Praze Evropskou komisí.

Co očekáváme v květnu? Během května by měla pokračovat debata o návrzích zákonů o financování politických stran. K poměrně slušně napsanému návrhu – z protikorupčního hlediska – se ve Sněmovně objevila řada překvapivě pozitivních pozměňovacích návrhů. Pokud by se prosadily, tak by se pod větší kontrolu dostaly půjčky, jež si strany berou na volební kampaně, stranické podnikání prostřednictvím vlastních firem i nákup volební reklamy. Nicméně uvidíme, jak projednávání těchto zákonů ovlivní kauza Altner a hrozba finanční paralýzy ČSSD. Optimisté věří, že by tato hrozba mohla přispět k významné redukci často astronomických billboardových volebních kampaní. A mohla by tedy přeorientovat volební kampaně na levnější kampaně kontaktní, při kterých kandidáti musejí jít takříkajíc z kůží na trh a osobně přesvědčovat občany. Pesimisté věští zvýšení korupce ve veřejných zakázkách, aby bylo z čeho zalepit díru ve stranické pokladně. Těžké boje se očekávají v Senátu ohledně pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Prováděcí zákon „dostihl“ v Senátu čekající ústavní novelu rozšiřující působnost kontroly NKÚ nad státním majetkem na veškerý veřejný majetek, včetně majetku právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Ústavní zákon i prováděcí zákon by měly být nyní schvalovány Senátem, bezbolestné to ovšem zcela jistě nebude. Vedle přijatého zákona o registru smluv, který ovšem již nyní před vstupem v účinnost čelí silné hrozbě „zpětného vybrakování“, je rozšíření možností kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu nejdůležitějším systémovým protikorupčním opatřením za posledních několik let. Držme mu proto palce. Rovněž doufejme, že skandál Panama Papers „nakopne“ veřejné činitele k řešení problému transparentnosti vlastníků offshorových firem a jejich napojení na veřejné rozpočty, jak k tomu na konci dubna vyzvala česká eurokomisařka Jourová.

Psáno pro Protikorupční barometr