Skutečný problém české společnosti
Bojíte se migrantů? Dožadujete se přísnosti? Chcete zdvojnásobit minimální plat? Manželství pro všechny? Pokud tato témata považujete za klíčová pro českou společnost pak vězte, že jste v menšině. Skutečné problémy jsou jinde.
Politický boj, který zprostředkovávají, ale, ruku na srdce, přiznejme si, že částečně i rozpoutávají média, se vede vždy okolo „důležitých celospolečenských témat“. Blíží se volby, zásadní volby. Takže se není co divit, že se tato „důležitá témata“ opět rozhořívají. Pokud si člověk otevře libovolné zpravodajské médium, má pocit, že česká společnost nežije ničím jiným než jimi. Jsou to migranti? Minimální mzda a „konec levné práce“? Jsou to práva homosexuálů? A nebo náš vztah k Číně, nebo Putinovi?
I když se mediálně zdá, že právě těmito otázkami žije česká společnost, obávám se, že jejich reálná relevance je velmi malá, možná až okrajová. Ne, že by se o nich nemluvilo v hospodách (otevřených bez ohledu na momentální stav vládních nařízení). Neříkám ani to, že většina občanů není s to se v těchto otázkách zorientovat a případně postavit na některou z virtuálních stran. Zeptejte se – a agentury výzkumu veřejného mínění to pravidelně dělají – téměř kohokoli, dostanete pestrou škálu názorů. Nicméně skutečná důležitost pro každodenní život je asi podobná, jako zda ve fotbale vyhraje Sparta nebo Baník. Ano, většina z nás se ve sportovním klání orientuje, mnozí z nás také někomu fandí, ale skutečný počet těch, kteří by ve výsledku utkání či ligy viděli svůj život, je zanedbatelný. S volebními tématy je to úplně stejné.
Co je tedy důležité? Je to snadné, přežití. Průmysl, pro Českou republiku existenční zaměstnavatel, zatím funguje, ale manažeři se shodují na tom, že budoucnost není úplně růžová, přesněji řečeno je neznámá. Už před Covidem se hovořilo o krizi a nyní nevíme, zda ji jen odložil, nebo nahradil. Řada lidí je zadlužených, a i když své závazky splácejí, jsou citliví; případný výpadek příjmů na ně sociálně dopadne. To znamená, že potřebují a očekávají v prvé řadě práci a důležitější než absolutní výše odměny je pro ně její stabilita. Potřebují jistotu, že o práci nepřijdou.
Stát za řešení koronakrize zcela zjevně utratil masivní peníze. To znamená, že bude muset zvyšovat daně. Pokud však zvýšení dopadne na středně příjmové skupiny, uvrhne je opět do nejistoty. V praxi to znamená zdanit korporace a banky, což povede ke zvýšení ceny jejich služeb. Sníží se dostupnost úvěrů a zdraží hypotéky, které si nyní, pod vlivem realitní bubliny, bere řada žadatelů na samé hranici bonity; schopnosti dlouhodobě splácet. Nesplacení a následné zabavování nemovitostí se okamžitě projeví na sociální stabilitě – lidé budou chtít od vlády radikální řešení. Nápad nejmenované strany za těchto okolností zvyšovat sazbu daně z nemovitosti je ukázkou absolutní neznalosti sociální reality.
Takže ve stručnosti: žádná levná práce, žádné sňatky homosexuálů, žádný strach z migrantů a už vůbec ne z Putina. Lidé chtějí v prvé řadě bezpečí, ve druhé jistotu a ve třetí perspektivu. Ten, kdo jim je nabídne, bude vítěz, a když ne hned podzimních voleb, v bouři krize, která může přijít, se k moci brzy dostane. Tento fakt by všichni měli vzít v potaz, a to nejen ve své předvolební propagaci.
Hezký den.
Politický boj, který zprostředkovávají, ale, ruku na srdce, přiznejme si, že částečně i rozpoutávají média, se vede vždy okolo „důležitých celospolečenských témat“. Blíží se volby, zásadní volby. Takže se není co divit, že se tato „důležitá témata“ opět rozhořívají. Pokud si člověk otevře libovolné zpravodajské médium, má pocit, že česká společnost nežije ničím jiným než jimi. Jsou to migranti? Minimální mzda a „konec levné práce“? Jsou to práva homosexuálů? A nebo náš vztah k Číně, nebo Putinovi?
I když se mediálně zdá, že právě těmito otázkami žije česká společnost, obávám se, že jejich reálná relevance je velmi malá, možná až okrajová. Ne, že by se o nich nemluvilo v hospodách (otevřených bez ohledu na momentální stav vládních nařízení). Neříkám ani to, že většina občanů není s to se v těchto otázkách zorientovat a případně postavit na některou z virtuálních stran. Zeptejte se – a agentury výzkumu veřejného mínění to pravidelně dělají – téměř kohokoli, dostanete pestrou škálu názorů. Nicméně skutečná důležitost pro každodenní život je asi podobná, jako zda ve fotbale vyhraje Sparta nebo Baník. Ano, většina z nás se ve sportovním klání orientuje, mnozí z nás také někomu fandí, ale skutečný počet těch, kteří by ve výsledku utkání či ligy viděli svůj život, je zanedbatelný. S volebními tématy je to úplně stejné.
Co je tedy důležité? Je to snadné, přežití. Průmysl, pro Českou republiku existenční zaměstnavatel, zatím funguje, ale manažeři se shodují na tom, že budoucnost není úplně růžová, přesněji řečeno je neznámá. Už před Covidem se hovořilo o krizi a nyní nevíme, zda ji jen odložil, nebo nahradil. Řada lidí je zadlužených, a i když své závazky splácejí, jsou citliví; případný výpadek příjmů na ně sociálně dopadne. To znamená, že potřebují a očekávají v prvé řadě práci a důležitější než absolutní výše odměny je pro ně její stabilita. Potřebují jistotu, že o práci nepřijdou.
Stát za řešení koronakrize zcela zjevně utratil masivní peníze. To znamená, že bude muset zvyšovat daně. Pokud však zvýšení dopadne na středně příjmové skupiny, uvrhne je opět do nejistoty. V praxi to znamená zdanit korporace a banky, což povede ke zvýšení ceny jejich služeb. Sníží se dostupnost úvěrů a zdraží hypotéky, které si nyní, pod vlivem realitní bubliny, bere řada žadatelů na samé hranici bonity; schopnosti dlouhodobě splácet. Nesplacení a následné zabavování nemovitostí se okamžitě projeví na sociální stabilitě – lidé budou chtít od vlády radikální řešení. Nápad nejmenované strany za těchto okolností zvyšovat sazbu daně z nemovitosti je ukázkou absolutní neznalosti sociální reality.
Takže ve stručnosti: žádná levná práce, žádné sňatky homosexuálů, žádný strach z migrantů a už vůbec ne z Putina. Lidé chtějí v prvé řadě bezpečí, ve druhé jistotu a ve třetí perspektivu. Ten, kdo jim je nabídne, bude vítěz, a když ne hned podzimních voleb, v bouři krize, která může přijít, se k moci brzy dostane. Tento fakt by všichni měli vzít v potaz, a to nejen ve své předvolební propagaci.
Hezký den.