Jste politik a máte hodně odpůrců mezi ostatními politiky a nepřátel ve veřejnosti? Nabídnu vám jednoduchý a vyzkoušený návod, jak vaše soupeře zbavit potenciálu.

Každý politik má odpůrce. Každý lídr. Někdo jich má méně, někdo více. Ti nejmocnější a také nejkontroverznější lídři mají nejvíce těch, kterým leží v žaludku.

Každý politik „bojuje“ proti svým odpůrcům. Programem, argumenty, pokud zastává veřejnou funkci, pak praktickými činy, ať už tak, že plní zadání svých voličů, a nebo tím, že „hází klacky“ pod nohy svých soupeřů; využívá možnosti spoluurčovat pravidla hry, podle kterých pak musí hrát všichni na hřišti. Někteří politici proti svým soupeřům bojují také nepříliš čestnou cestou pomluv, spekulací, očerňováním, obviňováním, zveřejňováním tolik populárního „kompra“.

Jsou však i jiné cesty. Cesty ze světa sociální techniky. Dnes vám ukážu jednu z nich.

Představte si, že jste mocný politik nebo třeba lídr ve velké korporaci. Jako takový máte mnoho odpůrců. Některým vadí vaše činy, řadě z nich nejste sympatičtí jako osoba. Zatímco většina vašich odpůrců vás prostě a jednoduše nemá ráda, ale nic konkrétního proti vám nepodnikne, existují takoví, kteří se o to snaží. Protože však různí lidé mají různé názory, vaši odpůrci se těžko na čemkoli shodnou. V praxi se často stává to, že právě jediné, na čem se dovedou shodnout, je to, že chtějí váš konec.

Pokud budete dělat to, co dělají běžní politici a co jsem vyjmenoval výše, vašim odpůrcům sice škodíte, ale současně je proti sobě potencujete. S každým vaším krokem proti nim jejich averze, a tedy i aktivita, roste. S každým pak stoupá pravděpodobnost, že na svou stranu dokážou dostat ty pasivní – kteří teď nic nedělají, ale fakticky mohou rozhodnout. Tomu chcete zabránit.

Jak? Nejprve budete potřebovat důvěryhodného člověka, který s vámi bude spolupracovat. Říkejme mu kůň, záměrně mu nedám barvu. Ideální je, když spolupracuje, aniž by si to uvědomoval, ale dostat jej do takové situace je těžké, a tak pro začátek počítejme s tím, že najdeme někoho, koho dovedeme dostat na svou stranu. Musí to být někdo výrazný, kdo s vámi není spojován a pokud, pak rozhodně ne v dobrém. Nejlépe někdo, s kým jste se v minulosti nepohodli, ale dokázali to překonat. Někdo zapamatovatelný.

Tento člověk – za vaši skryté pomoci – se čitelným, ale přesto neformálním způsobem prohlásí za lídra opozice proti vám. Vyjmenuje vaše chyby; veřejně a nahlas, vyzve všechny vaše odpůrce k jednotě a navrhne kroky, zcela jiné, než jaké doposud dělali odpůrci, které je třeba podniknout k vaší porážce. Následně požádá o to, aby všichni, kteří vás nemají rádi, ho následovali.

Pokud se tento krok dobře provede, vnese do řad vašich odpůrců chaos, protože „nový hráč“ je sice stejně tak proti vám jako oni, ale současně je jejich konkurentem. Budou se jej snažit dostat na svou stranu, neuspějí. Naopak on bude neformálně ukazovat jejich podporovatelům, že je skutečně ten pravý. Provede několik praktických akcí a v nejlepším případě udělá něco, co vám uštědří malou, ale viditelnou porážku; šťouchanec. Tu mu sice ihned oplatíte, ale tak, aby jej bolela o něco méně než vás. Váš soupeř tak získá na kredibilitě a stane se atraktivním pro ty podporovatele bývalých odpůrců, kteří je kritizují za to, že toho proti vám dělají málo.

Váš kůň bude pravidelně vystupovat na veřejnosti a pravidelně dělat kroky „proti vám“. Pořádat akce, posílat supliky, vydávat prohlášení, která vás mají zostudit, vystupovat v médiích. Bude pokud možno budovat svou vlastní značku; tvář a image lídra. Některé jeho činy vás „poškodí“, ale vždy jen trochu, některé jiné vyzní do prázdna, on však vždy řekne, že přijde s dalšími, a vždy si bude žádat další podporu. Nikdy neudělá krok, který by vás zásadním způsobem diskreditoval, ani se k němu nepřiblíží. Nikdy se také nestane "oficiálním" protikandidátem; zůstane v polostínu.

Protože většina vašich odpůrců je pasivních a chtějí být spíše diváky než aktéry a protože velká část z nich je unavena hašteřením vašich rozhádaných odpůrců, budou rádi, když uvidí čerstvou a charismatickou osobnost, která má navíc v boji s vámi úspěch. Že po prvotním úspěchu neuspěje, jí vůbec neublíží, naopak „nezdolnost“ dodá dojmu lidskosti a autority. Do skutečné opozice tím vnesete konflikt, chaos a možná i rozkol pokud vaši „staří“ soupeři vyhlásí „novému“ boj, protože jediná skutečná „autentická“ opozice jsou přeci oni. Pokud váš kůň časem přestane lidi zajímat, vytvoříte nového a necháte ho po nerovném boji zaujmout jeho místo. V případě, že se zkompromituje a vyjde na veřejnost, že byl ve skutečnosti váš, poslední, co udělá bude, že z téhož obviní dva lídry nejvýznamnějších opozičních skupin.

Přijde vám to nefér? Souhlasím, není to fér. Ale o co méně je to férové než očerňování, zveřejňování kompromitujících materiálů nebo bezostyšné lhaní, kterého se političtí i jiní lídři běžně dopouštějí? A funguje to.
Hezký den.

P.S. Napadá vás, nebo znáte praktický příklad použití této strategie?