Víte, co má společného Koudelka, Fajt, Brody, Zeman a cesta na Tchaj-wan? Naplňují stránky novin, i když na nich vůbec nezáleží a ubírají tak místo tématům, na kterých by záležet mělo. Jsou to symbolické kauzy a je jich příliš mnoho.

Česká média už velmi dlouho mají ráda témata, která vypadají tak, že někým mocným je na někom méně mocném páchána evidentní nespravedlnost, a tento mocný by měl být veřejným pranýřem dohnán k tomu, aby ji napravil, anebo aby za ni byl potrestán.
Takto jednoduše se dají popsat desítky kauz. Nejmenování profesorů prezidentem Zemanem, nevyznamenání navržených, aktuálně ne/jmenování ředitele tajné služby, nactiutrhačné výroky a neomluvení se za ně, vycestování, nebo naopak nevycestování do „spřátelené“ destinace a naopak přijetí návštěv ze „znepřátelené“, a tak dále. Zabírají tisíce stránek. Miliony hodin pozornosti publika.
Přitom na nich vůbec nezáleží. A zabírají místo jiným, na kterých ano.

Nepochybuji, že řada čtenářů nyní pozvedne obočí a namítne, že je přeci důležité, kdo je šéfem oné tajné služby. Jistě důležité to je, ale reálný dopad na životy lidí je z pohledu této události zanedbatelný. Možná také řeknete, že je důležité vědět, zda taková tajná služba sleduje prezidenta republiky. Nepochybně ano, ovšem důsledek pro reálný život většiny je znovu nulový. Tím se tyto kauzy stávají tzv. symbolickými. Hovoří se o nich proto, že představují jádro symbolického sporu mezi dobrem a zlem ve veřejném prostoru. Tento souboj poutá pozornost a přirozeně bere čas jak publika, tak samozřejmě novinářů. Čím více se mu věnuje času, tím více se jeví jako důležitý (a tím více se mu věnuje času) a to i když ve skutečnosti důležitý není, protože bez ohledu na to, kolik mu bylo věnováno prostoru je odpověď na testovací otázku „má tato věc vliv na životy obyčejných lidí“ vždycky „ne“.

Co je tedy důležité? Jistota práce, jistota bezpečí, přiměřený růst. Stav a stabilita ekonomiky, dostupnost cestování jednak za prací a samozřejmě také za odpočinkem. Dostupnost a možnost vzdělání, kultury, přiměřená cenová hladina, tedy stabilní platy při nízké inflaci. Funkce a dostupnost zdravotní péče. Toto jsou věci, které reálně ovlivňují naše každodenní životy.

Ne že by se těmto tématům média nevěnovala, ale pokud budeme předpokládat že existuje nějaký přiměřený poměr mezi důležitostí pro lidi a místem a rozsahem ve sdělovacích prostředích, vnímám zásadní nepoměr mezi významem oněch „symbolických“ kauz typu nejmenování či nevyvěšení vlajky, a významem často zcela neviditelných, přesto kritických událostí pro ty faktory, které reálně dopadají na náš každodenní svět. A byl bych, opravdu upřímně, rád, aby se toto změnilo. Aby alespoň nejvýznamnější seriózní mainstreamová média zavedla pro většinu svých výstupů nutnost projít pozitivně testovací otázkou „znamená to něco pro životy čtenářů?“ a aby byly salónní spory politiků s tzv. osobnostmi vytlačeny tam, kam doopravdy patří, tedy na stránky bulváru a do společenské rubriky na zadní stranu. Čím déle totiž kráčíme údolím symbolických kauz, čím více se soustředíme na to, kdo byl nepozván na hradní večírek, tím méně vidíme to, co bychom doopravdy měli. Tedy třeba kolik nás budou příští rok stát energie či základní potraviny, a zda na to vůbec budeme mít.

Hezký den.