Tři nákladní auta těžce vysupěla do průsmyku a zastavila na zaprášeném prostranství. Chlapi pomalu vystoupili a zamířili ke kiosku splácanému z několika trámků a prken se široko daleko vonícím šašlikem. Díval jsem se na ně, jak pomalu kráčejí k nám, celí ztuhlí dlouhou jízdou a dojídal svou porci.
/Drobná črta pro všechny, kteří jsou schopni a ochotni vnímat barvu i chuť moře, jakož i přítomnost pazourkového štěrku v mokrém písku na dánském pobřeží, třeba někde u Skagenu/