Německá třetí republika?

16. 03. 2016 | 11:58
Přečteno 8318 krát
Nedělní volební výsledek ještě nedávno pohřbívané euroskeptické a anti-imigrační strany Alternativy pro Německo (AfD) byl ve třech zemských volbách zhruba o 20 procent vyšší, než průzkumy předpokládaly:15 procent ve Švábsku, 12 procent v Porýní-Falcku a 24 v Anhalt-Sasku, neboť vol-by přitáhly k urnám protestní voliče, kteří normálně nevolí (40%).

Obě hlavní strany ztratily v průměru kolem pěti procent a budou mít problém sestavit koaliční vládu ve východní spolkové zemi, kde je extrémní levice (Die Linke) silnější (16%) než sociální demokraté (10%). Regionální parlamenty budou roztříštěné do šesti stran, což se bude jistě opakovat i v celostátních volbách v roce 2017, ale dominantní postavení kancléřky a velké koalice (plus zelení) to nijak nezměnilo. Sociální a zelená politika Merkelové z nich v podstatě vytvořila stranu jedinou a ani kritika imigrace to zatím nezmění.

Proč však nástup malé protestní Alternativy politicky ostrakizované a v mediích dehonestované považuje německý komentariát za politickou katastrofu a historický průlom, byť se strana považuje za středostavovskou a reformní, nikoli anti-unijní a s nacionalisty (NPD a Pegidou) nespolupracuje, i v europarlamentě sedí v koalici s anglickými konzervativci?

V Německu totiž každá kritika Unie jako „budovatelského projektu” narušuje poválečný politický konsensus, státní doktrinu nového převychovaného národa, pevně zabudovaného do nadnárodní evropské architektury, národa, který se jednou pro vždy vymanil ze své tragické nacionální historie. Přestože je AfD ekonomicky liberální a odpor vůči masivnímu přistěhovalectví z muslimských zemí, které ministerstvo vnitra odhaduje do roku 2020 na 3, 6 milionů, s ní potichu sdílí nejméně polovina Němců, dostala nálepku extremistické, xenofobní, ne-li přímo rasistické strany, což silně omezilo její volební potenciál.

Přecitlivělost na sebemenší kritiku státní doktriny a bojovné přehánění v obraně statutu quo (jako by se dějiny daly zastavit), je v německých sjednocených mediích naprosto běžné. Komentátoři s oblibou vyvolávají duchy Výmarské republiky před nástupem Hitlera, ale zároveň prozrazují značnou nervozitu a nejistotu. Vědí, že jim lidé nevěří (důkazů mají na internetu víc než dost), cítí že optimistická mantra unijní ideologie už dávno nezabírá, že se něco zásadního v Evropě mění a německý pořádek začíná být brán v potaz. Typická byla reakce tisku na polské odmítnutí bruselské kritiky ministrem zahraničí Waszczykovským: Úředník EU, jenž získal funkci od svých kamarádů, pro nás není legitimní partner.

„Co se to děje?” (Die Zeit). „Byli jsme zvyklí na konsensus, na to, že jednotlivé státy odevzdají část své suverenity do Bruselu, aby získaly více suverenity nazpět. Předaná moc do Bruselu teď připadá polské vládě jako porušení nezávislosti. Takhle mluvili jen zuřiví občané, kteří nechápou mezivládní dohody, nikoli vlády.”

Jenže mezivládní dohody pod taktovkou Německa dostávají na frak. Ještě nedávno oslavovaná kancléřka „zachránila” společnou měnu, byť za cenu utrpení jihoevropské generace mladých (dodnes 40% bez práce) a tamních antiněmeckých nenávistných projevů. Tehdy ještě v jednotě s unijními představiteli a za potlesku německých voličů.

Její imigrační náboženský idealismus dnes nejen v Německu, ale i u partnerů v Unii narazil. Na jednání s vydírajícím Tureckem vládly značné rozpaky a roztržka mezi Merkelovou a rakouským kancléřem ohledně uzavřených hranic byla zjevná. Jak napsal jinak loajální Der Spiegel: … „kancléřčin nadřazený morální pocit povinnosti je považován za noblesní sice, leč monumentální politickou chybu, jejíž náklady mají zaplatit jiní, především Unie. Ploty na Balkáně se staly symbolem odporu vůči německé nadutosti. A co teprve, když po schůzi kritička ostnatých zátarasů mluvila před novináři o průlomu v migrační krizi, de facto o závislosti na (zločinném) tureckém autokratovi.”

Erdogan je nepochybně i za šest miliard eur nejistý spojenec a bez víz (od června) by z Turecka mohlo přicestovat do Evropy možná milion nebo dva nepochybně diskriminovaných Kurdů, za je-jichž práva ještě donedávna Brusel plédoval. Velké pochyby panují i ohledně násilného odesílání uprchlíků z Řecka zpátky do Turecka výměnou za odebírání migrantů přímo z táborů. A budou snad nyní unijní kvóty po odporu většiny států fungovat? Němci mají sklon věřit v univerzální technicistní řešení a často je překvapí nesouhlas. Není snad zřejmé, že Německo funguje nejlépe? Šéfredaktor deníku Die Zeit nešetřil jízlivostí, když popsal Merkelovou jako osamělou morální ka-zatelku v tradici Martina Luthera „zde stojím a nemohu jinak, německé hranice zůstanou otevřené, nechť je zavřou jiní.”

A přece jen mají komentátoři hořkou pravdu. Prestiž kancléřky v zahraničí i doma sice utrpěla, ale velká koalice zablokovala německou politiku. Ze šesti set poslanců Bundestagu je pět set zajedno a ani protestní Alternativa to v příštích volbách nezmění. Vláda bez dialogu a kompromisu je antipolitická. Bezmocný patriotismus vede k zuřivosti a ta ústí na ulici. Vítejte v třetí republice!

(MfDnes, 15. 3. 2016)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy