Triumf politické třídy

23. 02. 2010 | 09:15
Přečteno 6996 krát
V Británii se za vlády New Labour vyvořil nový politický systém, který škrtí demokracii, začíná se podobat někdejší sovětské nomenklatuře a mohl by snadno sklouznout do režimu podobného fašismu. Vládne mu nová „politická třída“, složená ze všech hlavních parlamentních stran, jejichž politika přestává být odlišná, protože nehájí žádné jiné zájmy než vlastní.

Její příjmy (postupně zvyšované o všelijaká práva na proplácení soukromých výdajů) platí státní pokladna a její příslušníci (až na pár čestných výjimek) nikdy nepůsobili mimo politický sektor. Její organizační financování závisí na spřátelených korporacích a ne na členských příspěvcích, protože členství v hlavních stranách ze scvrklo na deset procent někdejšího počtu. Její síla a počet se nepřetržitě rozšiřuje na „nevládní“ organizace financované z veřejného rozpočtu. Její vládnoucí metodou je „manipulativní populismus“. Její motivací je nenávist ke všem západním tradicím a tradičním institucím a k individuální svobodě. Její slogan se jmenuje „modernizace“ a znamená demontáž tradičních institucí. Její život je izolován od ostatní populace, její vztah k lidem je čistě utilitární, přátelství se staví na prospěchu a s ním padá. Její členové se vzájemně podporují a chrání napříč politickými stranami. Mezi sebe přijímají jen talenty podobně ambiciózní a ideově pružné, většinou rekrutované na univerzitách. Tradiční ideová vyhraněnost, prosazující zájmy té či oné občanské skupiny, je jim cizí a projeví-li se, je na překážku a proto potlačovaná. Jejím projevem je pohrdání tradičními normami jednání stojícími na principu služby veřejnosti, která ji platí. Nejvíce ceněným talentem je schopnost předstírat, zatajovat a lhát, jejímž velmistrem byl Tony Blair.

Netrvalo dlouho a Blairovu charismatickou a vysoce účinnou polodiktaturu začali kopírovat konzervativci a liberálové, pro než se „modernizace“ a „reforma“ staly stejně klíčovými slovy. Dnes se dá mluvit o všech třech stranách jako o „jedné homogenní sociální a ekonomické jednotce“ bez separátních idologií. Skutečná propast už není mezi stranami, nýbrž „mezi hegemonistickou Politickou třídou a vším ostatním občanstvem, které bylo z velké části zbaveno moci“.

Takovýto obraz britské politiky, v níž nová elita nastolila „ostrý konflikt s dlouhodobými institucemi a starodávnými svobodami britského lidu“, nastiňuje britský novinář Peter Oborne, pravidlený sloupkař Daily Mailu, který už hezkou řádku let podrobně sleduje dění v Britském parlamentě, v knize „The Triumph of the Political Class“ (Simon & Schuster UK, London 2007). V britské politice je tato transformace drastičtější a markantnější, neboť demokracie a občanská svoboda bývaly v Británii ze všech evropských demokracií nejlépe zabezpečené strukturou vzájemně se hlídajících po staletí budovaných, spolehlivě fungujících a těžko zkorumpovatelných institucí. Ty se nové politické třídě za poslední desetiletí podařilo zkorumpovat, ochočit, zrušit, oslabit nebo obejít - a neušla tomu jediná. Jejich demisi Oborne podává dramaticky jednu po druhé.

Stranické členské struktury, na jejichž selekci politici záviseli, přestaly být relevantní, naučili se je ovládat a udělat si z nich svůj nástroj. Lukrativnějším zdrojem se staly dary od podnikatelů a finančníků, kterým se výměnou udělují šlechtické tituly a křesla ve Sněmovně lordů a přístup ke státním zakázkám a státnímu financování jejich aktivit.

Ve Sněmovně lordů bylo zrušeno tradiční automatické rodové členství, které jí zaručovalo nezávislost na politických loajalitách a volbách, což z ní činilo pevnou protiváhu proti vládnoucí straně a dávalo každému lordovi možnost hlasovat nadstranicky podle svého svědomí. Na jejich místo jsou vedle finančních dárců (a tradičně i zasloužilých umělců, vědců, biskupů a vrchních soudců) dosazování politici, kteří prohráli parlamentní volby a prostřednictvím Sněmovny lordů se opět dostávají do vlády, aniž by museli čekat na další zvolení. (Vládními ministry podle britské ústavy mohou být jen členové obou komor parlamentu).

V dolní sněmovně ihned po nástupu Blair zkrátil debatní čas „otázek premiérovi“ a vládní politická rozhodnutí se místo tradiční parlamentní debaty začala oznamovat rovnou prostřednictvím „informačních úniků“ vyvoleným levicovým novinářům. Tím se vytvořila souhra s vybranými médii hraničící se spiknutím falšovat informace podle přání vlády, kterou Oborne nazývá „klientelistická žurnalistika“. Blairův tiskový sekretář Alastair Campbell byl k tomuto účelu povýšen na jednoho ze tří nejvlivnějších lidí v kabinetu, s úlohou přikazovat ministrům, co a jak mají říkat. Pohrdání parlamentem dával Blair najevo svou mizernou účastí ve sněmovně, která jednu dobu poklesla až na deset procent parlamentního času (oproti, pro srovnání, třiceti procentům Thatcherové a mnohem většímu času předchozích premiérů). Hlavním sdělovatelem (ale i spolutvůrcem) Blairovy politiky se stal jeho tiskový konzultant, levicový novinář Alastair Campbell, který rozhodoval o tom, co se kdy kterému vyvolenému novináři oznámí a režíroval Blairova tisková prohlášení. Parlamentní činitelé, jejichž úkolem bylo dohlížet na korektní chování poslanců, byli za Blaira znevažováni, veřejně pomlouváni a nakonec donuceni odstoupit a nahrazováni novými, loajálnějšími, chování poslanců hájícími.

Klasická, efektivní a nestranná státní administrativa (Civil Service), budovaná po několik staletí z kvalitních a vysoce vzdělaných nadstranických osobností, přestala být relevantní v procesu vykonávání vládní politiky a na její místa Blair dosadil na každé jednotlivé ministerstvo vlastní poradce, kteří byli ve výkonném procesu nadřazeni státním úředníkům. Mnohé tradičně státními úředníky vykonávané úkoly začal zadávat vybraným soukromým manažerským firmám, které svižněji a poslušněji vykonávaly jeho instrukce. Tím několikanásobně zvýšil státní výdaje. Za vlád „starých elit“ za každou chybu svého ministerstva přebíral morální odpovědnost ministr a demise ministrů byly časté. Dnes to za ministry odskáčí státní úředníci a demise podávají oni.

Nejmarkantnější změny hned po nástupu New Labour zavedl ministr financí Gordon Brown, který přestal zadávat úkoly státním úředníkům a řídil ministerstvo a státní finance téměř výlučně prostřednictvím malé bezpodmínečně loajální skupinky, kterou si na ministerstvo přivedl zvenčí. Svá rozhodnutí nekonzultoval s vládním kabinetem, kterému na jeho schůzích dával otevřeně najevo pohrdání. Na ministerstvu zahraničí Robin Cook demontoval zavedenou úřednickou strukturu a nahradil ji svými známými. Jednu dobu dokonce chtěl svou milenku nasadit do významné funkce, než mu to Blair zakázal jako aroganci přece jen trochu okázalou. Místo kariérních diplomatů k mezinárodnímu vyjednávání Blair často používal svého osobního finančního manažera, bývalého hudebního producenta, který pro stranu dokázal sehnat velké fondy a byl za to povýšen na lorda. Blairovi se také podařilo vytvořit společné zájmy s tajnými službami, jejichž špičky se staly součástí politické třídy.

Soudnictví a výkon spravedlnosti za Blairovy vlády zažily zrušení poroty u některých trestných činů, mediální útoky na soudce soudící jinak než si vláda přála, narušení sedm set let starých osobních svobod „habeas corpus“ podle nichž nesmí být nikdo držen ve vazbě bez okamžité obžaloby, prodloužení povolené vazby z osmačtyřiceti hodin na několik týdnů, povolení policejního vstupu do soukromí bez zatykače a to i s použitím násilí, zavádění stovek nových zákonů a tím „trestných činů“ do takové míry, že si žádný občan není zcela jist svými právy.

Plánům New Labour na odstranění monarchie zabránily jen masivní projevy sympatií při pohřbu královny matky a svatbě prince Karla. Blairova žena Cherie (která se často chovala, jako by byla členem vlády) nikdy před královnou nesnížila tradiční úklonou a vůči korunnímu princi Blair přestal zachovávat zdvořilostní protokol. Při pohřbu Diany nestoudně „ukradl“ královně hlavní roli, když pronesl sentimentálně srdcervoucí rozloučení s „naší lidovou princeznou“, s podprahově antimonarchistickým podtextem. A veřejné pohrdání monarchií projevil ministr zahraničí Jack Straw, když několikrát Blaira nazval „hlavou státu“.

Oborne nakonec klade palčivou otázku: odhodlá se Cameron, jestliže vyhraje volby, tuto politickou třídu svrhnout, nebo je v ní sám už tak hluboce zakotven, že se stane jen „další manifestací této klamné, zkorumpované a antidemokratické metodologie“?

Vyšlo v týdeníku EURO

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

jenicek napsal(a):

A nejhorší je, že obyvatelé to už ani nedokážou svrhnout a ani se nemohou účinně bránit. Tak možná demonstrovat, ale ne třeba proti islamismu, to je taky zakázaný. Nechali se odzbrojit (1997 zakázány střelné zbraně i pro sebeobranu) a všude mají kamery...
My máme v Ústavě právo svrhnout režim, pokud zešílí. Revoluce dle zákona:-)
23. 02. 2010 | 09:33

Silvie napsal(a):

A nepřipomíná vám to něco?
23. 02. 2010 | 09:36

Petr Havelka napsal(a):

Pani Silvie,

inu připomíná.
23. 02. 2010 | 09:45

xx napsal(a):

Mala poznamka. Budto tvurci serialu jiste pane ministre meli obdivuhodnou schopnost predvidat budoucnost, nebo se tyto jevy zdaleka nevztahuji jen pro obdobi vlady Tony Blaira. Presne tento obraz totiz serial jiste pane ministre vykresluje v barvach a byl natacen jiz zacatkem osmdesatych let (1980-88) a dokoncen 9 let pred nastupem Toniho Blaira do vlady.

Kdyz ho sleduju, mam pocit jakoby se dnesni politici primo ridili timto serialem jako scenarem. Nejspis to bude tak, ze demokraticka politika takto proste vypada jiz dlouha desetileti a je to asi nevyhnutelny vyvoj demokracie. Uz Churchill rikal, ze nejsilnejsim argumentem proti demokracii je petiminutovy rozhovor s prumernym volicem.

Lidi zodpovednych, moudrych se selskym rozumem je bohuzel vyrazna mensina. Zbytek podleha populistickym tlakum vice nez snadno a politici v demokracii to zrejme dobre chapou. Masivni nastup medii to jenom umocnuje.
23. 02. 2010 | 10:25

populus napsal(a):

Podobné zkušenosti jasně naznačují, že nejhorší způsob vládnutí je "demokracie"!
23. 02. 2010 | 10:27

To je fuk napsal(a):

Tak to se nám tady asi už vynořuje ten Nový Světový Řád o němž hovořil třeba Bush senior... Tak to se teda máme na co těšit... Ovčane, trénuj již nyní lezení do pr... budoucím elitám (vládnoucím zločincům) nebo zemři...
23. 02. 2010 | 10:30

Čochtan napsal(a):

Nejvyšší čas začít zabíjet !
Pane Stejskale, to nevíte, že únor je čas zabíjaček ? :-))) Dokud mrzne, .. :-)))
23. 02. 2010 | 10:42

Petr Havelka napsal(a):

Pane xx,

přesně tak serial Jistě pane ministře/premiere by se měl stát součástí školních osnov.

Nicméně nám narůstá "sešněrování" stranických sekretariatů se státnimi strukturami.

Vemte si klasický příklad náměstků ministra (v serialu Státní tajemník). Náměstkové ministra už dávno nejsou státní úředníci, posty si rozdávají koaliční strany podle nějakého klíče.

Dám Vám příklad. ministerstvo financí. DESETILETÍ si na MF nikdo z politiků nedovolil na náměstka přes Státní rozpočet Janotu, nepochybně pro jeho odborné kvality. Jeho loajalita státního úředníka skončila s ministrováním Tlustého. Po jeho ostrém, čistě odborném konfliktu ho Tlustý odvolal.

Tlustý skončil a nový MF Kalousek ho vzal zpátky. V současnosti tohoto odborníka melou "stranické mlýny". Je nepochybné, že pokud ČSSD vyhraje volby, tak jeho kariera končí, v případě ODS tomu tak nebude. Není to proto, že Janota kope za ODS. Janota je především odborník.

Ti různí poradci nejužšího kruhu, s nimi je problém. Buďto jsou neschopní nebo všehoschopní.
23. 02. 2010 | 11:02

fudoshin napsal(a):

jj krásný postřeh.bohužek, zvláště na začátku mi to velmi připomíná poměry u nás.ale jak se říká, co je nahoře je i dole, co je vně, je i uvnitř apd. uk jenom v menším odráží proměny usa a je to jejich trojský kůň v evropě a eu.s nástupem bushe, kdy došlo ke zhoršení prakticky všech aspektů života v usa a jejich vlivem i ve světě začala tato šílenost nabývat zřetelných obrysů a pokračovat rychlým tempem.jeho vlezdoprdelní dvojče blair tomu vydatně pomáhal...to o čem píšete ohledně británie, má bohužel analogie prakticky ve všech státech.a je jasné, že to má pozadí, protože scénář je podobný.takže v tomto případě se konspiraci nevyhneme...problém je, že určití lidé porušují všechny nepsané a zhusta i psané zákony, uzurpují si moc, změní si zákony k obrazu svému a pak je despoticky uplatňují a vymáhají.k tomu potom slouží represivní složky a špiclování, ve kterém je británie také na špici. a jakmile to dojde za určitou hranici, nejsou k dispozici prakticky žádné demokratické prostředky na návrat poměrů, jedině otevřená občanská neposlušnost, která je ale v té době většinou již velmi omezená zákony a policejní šikanou... jestli platí ono východní: silní bohové učí spravedlivá srdce ochraňovat svá těla, bude se to možná hodit...
23. 02. 2010 | 11:09

Karel napsal(a):

Troufám si tvrdit, že v míře zmrdovitosti jsou čeští politici na vrcholu pelotonu. Tony jim může jen závidět, zejména pak voliče, kteří svojí tupostí tuto zrůdnost umožňují i několik volebních období za sebou...
23. 02. 2010 | 11:13

George napsal(a):

Dovedu si představit, stejně jako si to dovede představit Janota, že ten papouškový odborník skonční nakonec v nějaké soukromé firmě.
23. 02. 2010 | 11:18

fudoshin napsal(a):

pane havelko s tím janotou by to chtělo studenou sprchu a podívat se pravdě do očí...nemyslím si, že máte pravdu, ale zřejmě máte k jeho protěžování "skryté" důvody...a to,že si někoho vezme kalousek, by měl být polibek smrti, s tím bych opravdu neargumentoval.janota je jasný hráč, moc dobře znalý mocenských hrátek. už jenom z toho důvodu by měl jít od válu, pokud by byl odborník, neměl by se vyjadřovat nebo vstupovat do politiky.což mimochodem udělal už hodně dříve, např. mediální kampaní v novinách.to by prostě "normální" řadový úředník nemohl ustát, je evidentní, že nad ním někdo musel držet ruku a bez protislužeb by to nemělo smysl...za jeho ministrování potichu prošlo i dost příšerností, kterým kupodivu nikdo nevěnoval přiměřenou pozornost a pokud se někdo nesměle ozval, janota to v klidu bagatelizoval.případně dělal vlčí mlhu křikem ohledně levicových návrhů zákonů...
23. 02. 2010 | 11:19

Charlie napsal(a):

pane Kurasi

tohle je směs pravd, polopravd a vyslovených blbostí.
Škoda. Velmi zajímavý pohled na dnešní Politickou třídu, která nám zřejmě vyrůstá v celé Evropě, je tak utopen v protiblérovské propagandě.

P.S. to, že se některé strany zabránit účinkům tzv. preferenčních hlasů je jasným důkazem snahy sekretariátu zabetonovat pořadí kandidátů - tak jak si přeje Ústřední výbor Strany.
23. 02. 2010 | 11:35

Taoiseach napsal(a):

Benjamin Kuras

"...politici, kteří prohráli parlamentní volby a prostřednictvím Sněmovny lordů se opět dostávají do vlády, aniž by museli čekat na další zvolení..."

I ve Vleklé Británii obvykle sestavuje vládu strana, která volby vyhrála, a nevím, proč by do ní jmenovala politiky, kteří je prohráli.
23. 02. 2010 | 11:55

Al Jouda napsal(a):

Nová válka o Falklandy změní tyto poměry !
23. 02. 2010 | 11:58

Tencokida Hnuj napsal(a):

Autor
Dobrý článek. Outsourcing v politice. Při absenci vlastních vizí docela dobrý kšeft. Ale nebezpečný.
Dal bych pod název článku podtitulek "Může se kolébka demokracie proměnit v její truhlu ? "
P.S. Snad. Pokud se z tradičního britského konzervatismu a vzdělanosti elit stane v procesu generační výměny skanzen.
23. 02. 2010 | 12:02

milo napsal(a):

Možná, že by u nás demontáž nové nomenklatury mohla začít přesunem z paláců do kancelářských domů panelového typu na okraji města, předáním vil a Hradu k obecně prospěšným účelům, výměnou vozového parku a odstraněním minipreebend, které činí ze státní služby zajímavé zaměstnání a z politiky super džob. než ase tak stane,. neuvěřím, že se cokoliv stane.
23. 02. 2010 | 12:59

Líný černý pes napsal(a):

to autor :
Blog mi potvrzuje to,co mi smutně říkali mnozí Britové, Walesané i Skotové. Jen Irové to říkali radostně, prý by takový binec v tak krátké době nezvládla žádná revoluční skupina.

Ani se Skotům nedivím, že se raději chtělí odtrhnout.

PS Zbořit tradice je snadné, jenže čím a jak je nahradit, to je problém.
23. 02. 2010 | 13:10

Petr Havelka napsal(a):

Pane fudoshine,

žádné skryté důvody nemám. Samozřejmě, že v současnosti se z něj stal hráč. Jen nevím za koho hraje? Víte to Vy? Nechci slyšet tu Paroubkovskou báchorku o žoldu ODS :)
23. 02. 2010 | 13:42

Tom Louka napsal(a):

A tak se pomalu ale jistě blíží den, který klasikové revolucí nazývají dnem rovolučním. Lidé už to prostě nevydrží a přijde malá či větší revoluce. Bohužel v tomto směru není o co stát, protože revoluce ještě nepřinesly nic dobrého, protože po revoluci zpravidla přicházel úpadek. Co je ještě smutnější, že na tento obecný úpadek mravu a tradic není léku, neboť být tradicionalistou je tak nehorázně zastaralé. Tak uvidíme. Starý Řím upadal několik století, než byl smeten hordami z Východu.
23. 02. 2010 | 13:57

Rokurota_Makabe napsal(a):

Obecně má pan Kuras samozřejmě pravdu. Jen moc nechápu, proč tomu všemu dává nálepku "levicové". Ve skutečnosti je totiž, jak sám píše, popsaný stav charakteristický naprostým ideovým vyprázdněním, ve kteérm dělení na levici a pravici postrádá smysl - je to prostě jedna papalášská parta. Mluvit o Campbellovi jako levičákovi je pak teprve směšné - tenhle chlapík by dělal kvalitního ředitele PR i Pinochetovi, když by na to přišlo.

Páně Kurasovo skuhrání po starých dobrých časech je iluzorní - žádné nikdy nebyly (dojemné je, jak se v téhle věci shodnou Kuras a Patrick Moore :) ). Jak profesionální a veřejnosti sloužící byl systém v sedmdesátých a osmdesátých letech všichni dobře známe z "Jistě pane ministře!" Bohužel, stejně excelentní "In the loop" a "The thick of it all" parodující současnou britskou vládnoucí třídu zná v Čechách jen pár lidí a v ČT je budou dávat s obvyklým dvacetiletým odkladem... :(
23. 02. 2010 | 15:59

extremista napsal(a):

Video které ukazuje, co Labouristé udělali s Británií :

http://www.youtube.com/watc...

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
23. 02. 2010 | 18:09

nuclear napsal(a):

dobrý komentář. Lidem, kteří jsou schopni postřehnout podobné neblahé věci se v některých učeních říká - osvícení ...:)
Ještě k Blairovi- tento člověk také podporoval imigraci, a imigrace je dnes nástroj jak udržet občany země na uzdě, nemohou si tolik vyskakovat, jinak budou nahrazeni.
Takže jedinou nadějí pro slušné lidi zůstane, koupit si dostatečně veliký kus země, a založit si něco jako svoje knížectví- na což se už raději nyní chystám. tedy na koupi toho pozemku- nabídněte pole nebo zahradu :)
23. 02. 2010 | 18:24

jozka napsal(a):

Rokurota Makabe:

Protoze takove tvrzeni je celkem logickym vyustenim Kroasova videni sveta. Vse co je od "levice" dabelske jest a vse, co reprezentuje konzervativni hodnoty je spravne.

Samozrejme, obsah "levice" a "konzervativni" si Kuras a dalsi podobni plynule a pruzne meni, aby nahodou nebylo v kolizi s jejich videnim sveta.
23. 02. 2010 | 18:42

orinoko napsal(a):

Byla doba, kdy se Kuras ještě dal číst. Mají-li tam, sovětský systém , že už z té hrůzy neemigroval? B.Kuras si dost protiřečí . Kdo čte jeho knížky, tak musí registrovat onen posun. Ty poslední , to už jsou jen vyhozené peníze. Můžeme jen hádat, jestli postupující čas je v jeho případě už jen obloukem do jeho vlastního dědství.
23. 02. 2010 | 19:00

jistě napsal(a):

Je podivné proč pravotočivý Kuras svádí všechno zlé na LB, ale zároveň připouští, že z toho profitují všechny strany. Měl by spíše vysvětlit proč se britská pravice spojuje v EU parlamentu s pravicovými extremisty z Polska a ČR. Vysvětlení je prosté. Pravice vždy tíhla k fašizmu mnohem více než všechny levicové strany dohromady. Kuras se to marně snaží zastřít svými literárnímy výplody
23. 02. 2010 | 19:14

pravicový volič napsal(a):

jistě :

fašismus je levicová záležitost, stejně jako nacismus ( nac. socialismus )

guru fašismu - Musolini byl bývalý socialista

všechny vražedné extrémy pochází z levicového myšlení
23. 02. 2010 | 20:30

Brněnský lékař napsal(a):

Pane Kurasi,

musím souhlasit s nickem "orinoko". "Češi na vlásku" jsou výborná kniha, ale Vaše příspěvky z posledních cca 2-3 let..... Systém podobný sovětské nomenklatuře ??!! Proboha! Když to řeknu hodně slušně, Vaše vidění světa je podobné vidění člověka nemocného či hluboce nešťastného.
23. 02. 2010 | 20:32

citizen napsal(a):

To zcela sedí i na politické strany v ČR. Dojemné je, že o tom píšete v týdeníku oligarchy Kellnera. Máme tady politické strany PPF, ČEZ, CzechCoal aj. to je pravda. Jestli za to může jen levice si nejsem jist.
23. 02. 2010 | 21:21

Ha napsal(a):

Kritizujete Kurase, přitom jste nevytáhli paty z vašeho paneláku. On tam žije většinu života.
23. 02. 2010 | 21:49

orinoko napsal(a):

Pravicový volič , vám to asi moc nedocvakává. Co bylo dřív? Kapitalismus nebo socialismus? Jeden bastard zplodil druhého bastarda. A nějak mi dodnes nedošlo, že by církev byla levicová. Charitu ponechme stranou.
Ha - než někomu adresujete pitomosti, tak nejdříve něco předpokládejte. Vaše vlastní projekce do druhých nemusí nutně být v souladu s realitou.
Kuras začal být de facto monotematický. To se ale stává, že člověk už honí jen vlastní chiméry. Kde zůstal jeho humor? A nadhled? Stal se z něj Blairův otrok.
23. 02. 2010 | 22:02

kapitalista napsal(a):

Kapitalismus je blízký přírodním zákonům, je přirozenější, než socialistické utopie.

Kdykoliv lůza začala se sociálními manýry a počala převracet společnost, skončilo to nevídanými masakry, ekon. úpadkem, válkami a terorem - francouzská revoluce, bolševismus, nacismus..

Kapitalismus = úspěšný a silný stát. Čína hnila v komunistickém úpadku, pak zavedla kapitalismus a okamžizě šéfuje světu.
23. 02. 2010 | 22:55

orinoko napsal(a):

Olalá, nejlepší pak na tom ovšem je, že Komunistická strana Číny drží nad vodou a pod krkem zadluženého Mc Kapitalistu . Ironie dějin musí být pro McKarbátky dost velká potupa.
Až kapitalismu dojdou zdroje, a to už je na dohled , tak ta zadlužená palice , to bude mít za pár. Kapitalismus bez dluhů do roka umírá. Je to narkoman , co je na dluzích závislý. Toť vše.
23. 02. 2010 | 23:42

eM napsal(a):

Naivně jsem si kdysi myslel, že britští socialisté jsou civilizovanější než naši sosané, reprezentovaní Paroubkem, kterému tak nostalgicky chybí onen polosvět 80. let s řezníky, zelináři, taxikáři, veksláky, "čenž many" a (tehdy mladým) Kočkou, pašujícím digitálky. Nene. Jestliže Gordon Brown nadšeně zasílá zdravice Paroubkovi a Ficovi, je stejný jako oni, ba horší, protože jestliže dva výše jmenovaní jsou jen provinční diktátůrci, parazitující na demokratickém zřízení, pak on by si už dávno měl uvědomit, co to byl a je tzv. socialismus a jak to tady 41 let za totality a dalších 8 let od roku 1998 do roku 2006 vypadalo.
24. 02. 2010 | 05:15

orinoko napsal(a):

To jsou veselé komentáře s ohledem na dvojí žádost Klause do KSČ a svazáckou minulost zatvrdlého prostředníka. Nebýt komunistů , tak pravá nevyfoukne žádné větry.
24. 02. 2010 | 06:26

Admirál napsal(a):

Podobnost s naší realitou není náhodná. Smazaní rozdílu mezi reálnou politikou středových velkých stran, velké rozdíly jsou pouze v rétorice.

Zastupitelé a vysocí úředníci hájí hlavně zájmy s nimi spřízněných podnikatelských skupin a své. Zájem občana přijde na řadu pouze v případě, že se shoduje s výše jmenovanými.

Pokud se některý ze zastupitelů či úředníků vymkne, a chtěl by jít proti proudu, podnikatelské skupiny jsou schopné je zdiskreditovat a zničit.

Podle všeho se nejedná o nějaké nahodilé ale systematické jevy.

Do tohoto rámce také přesně zapadá páně Kurasův blog.
24. 02. 2010 | 08:03

G.B.Shaw napsal(a):

Všimli jste si někdo, že Kuras tady nevyslovuje žádné svoje názory, ale recenzuje a cituje knížku jiného autora? Nebo prostě neumíte číst? Že by zase házel perly sviním?
24. 02. 2010 | 08:14

čáryfuk napsal(a):

Ono nikde v evropě to dnes s demokracií nevypadá o nic líp. Stejně jako se domluvili hlavní partaje v británii, dokáží se takhle hezky domluvit i v EU. A média jim jdou na ruku - ti, kdo se domluvit nechtějí získají nálepku potížistů, extrémistů, podívínů nebo jen údajně dělají ostudu celé své zemi.
24. 02. 2010 | 09:11

Dex napsal(a):

To je jedna z těch vyspělých evropských demokracií, tolik obdivovaných našimi eurofilními sebemrskači. Jak vidno, zas se to tolik od našich poměrů neliší. Jaký tedy bude přínos slavné EU když euronadšenecký sen o umravnění českých politiků začíná mít takto vážné trhliny?

Jsou to vlastnosti systému, které umožňují, aby se vývoj ubíral tímto směrem. V současném pojetí demokracie mizí klesá vliv voličů, stoupá vliv reklamy a manipulace, sponzorů, lobbystických skupin a velkých firem. Mocipáni vytvořili zatuchlé prostředí v němž se jim pohodlně vládne. Volby přináší pouze iluzi změny a voliči to celé legitimizují svou snahou zvolit alespoň menší zlo. Bez fungující konkurence myšlenek a programů se těžko něco může změnit k lepšímu.
26. 02. 2010 | 01:28

jaryn napsal(a):

Ano, někde se ukazuje zparchantělost evropské "demokracie" dříve, jinde o trošku později... Je to bohužel tvář nastupujícího "evropanství", spíše ovšem europyjství, jak kdysi řekl Pepa Řepa. Začlenění do evropských struktur nás žene do mlýnice, ze které už nejen nevylezeme celí, ale možná nevylezeme vůbec. Orwellovský svět už je tady, přichází.
Pane bože, proč, za co?
Proč jako obyčejný občan nemám možnost nic jiného, než volit nevolitelné a pak už jen platit a dívat se??
Bojím se, že jediná cesta bude nakonec anarchie a násilí, které se pokusí děs a hrůzu vlády ksindlů a likvidátorů zdravého rozumu odstavit od vesel tou nejsrozumitelnější a zároveň nejhorší cestou, způsobem, kdy místo k ničemu vedoucích keců a zbytečných gest řekne rovnou - končíme, tudy už prostě NE!!!
Nechci se toho dožít.
03. 03. 2010 | 16:15

Antonín Nový napsal(a):

Pane Kurasi,

Vaší konversí k judaismu moc nevěřím a neberu, skutečně máte hebrejské předky ve svém rodokmenu? Jste obřezaný?

Děkuji za odpověď.

Zdá se mi, že spíše máte problémy se svojí emigrantskou asimilací v Británii, speciálně s muslimskou minoritou ve Vašem sousedství, i se svojí identitou.

Doporučuji ztišit se na čas, méně publikovat.

Čtěte třeba Bubera a Langerovy chasidské příběhy, Toru.

Vám vše dobré,

Shalom

an
03. 03. 2010 | 22:58

1888 napsal(a):

Pane Novy, mam prastrejcka, kterej jako by z oka vypadl panu Kurasovi. Nemohl by jste mu take doporucit nejakou pro nej vhodnou cetbu?
04. 03. 2010 | 12:48

Antonín Nový napsal(a):

Milý pane 1888, asi to samé. Když někdo bude studovat Starý Zákon, udělá dobře.

Když bude studovat Zákon Nový, ještě lépe.

A k tomu hlavně pak ty chasidy, aspoň dle Langera.

Moudří to lidé.

Vše dobré

an
04. 03. 2010 | 18:33

Baba napsal(a):

Mnoho pozdravů Aničce a její rodině.
05. 03. 2010 | 20:39

Josef K. napsal(a):

Obávám se, že je to trend: manažerský kapitalismus, politcká třída. Dělení na levici a pravici je nesmylné.
07. 03. 2010 | 15:13

cartier cheap napsal(a):

It would be great if you have other great things

just like this. I really love it. Thanks!
25. 03. 2010 | 03:24

replica watches napsal(a):

Presne tento obraz totiz serial jiste pane ministre vykresluje v barvach a byl natacen jiz zacatkem osmdesatych let (1980-88) a dokoncen 9 let pred nastupem Toniho Blaira do vlady.

Kdyz ho sleduju, mam pocit jakoby se dnesni politici primo ridili timto serialem jako scenarem. Nejspis to bude tak, ze demokraticka politika takto proste vypada jiz dlouha desetileti a je to asi nevyhnutelny vyvoj demokracie.
10. 04. 2010 | 10:49

cheap watches napsal(a):

problém je, že určití lidé porušují všechny nepsané a zhusta i psané zákony, uzurpují si moc, změní si zákony k obrazu svému a pak je despoticky uplatňují a vymáhají.k tomu potom slouží represivní složky a špiclování, ve kterém je británie také na špici. a jakmile to dojde za určitou hranici, nejsou k dispozici prakticky žádné demokratické prostředky na návrat poměrů, jedině otevřená občanská neposlušnost, která je ale v té době většinou již velmi omezená zákony a policejní šikanou.
10. 04. 2010 | 10:49

replica watches napsal(a):

Pocit štěstí a spokojennosti lidí je čustě subjektivní záležitost, na kterou sice má značný vliv uspokojení základních potřeb (tedy ekonomick ásituace), ale jde jeno základ, nikoliv o celou šíři potřebného hodnocení.
A protože žádný parametr na takové měření neexistuje, je celé úsilí této i jiných komisí zhola zbytečné.
12. 04. 2010 | 02:31

replica watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So
12. 04. 2010 | 02:37

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy