Probudíme českou vědu?

06. 05. 2008 | 19:20
Přečteno 7689 krát
Na blozích Aktuálně.cz běží již nějaký čas zajímavá diskuse o reformě hodnocení a financovaní vědy v ČR (např. můj nedávný článek a články Jiřího Zlatušky 1 | 2, Jana Zrzavého a Václava Hořejšího ) Za pozornost jistě stojí i nový článek mého kolegy Štěpána Jurajdy, který dnes v malinko jiné podobě vyšel v Lidových novinách.

Probudíme českou vědu?
Před měsícem byla vládou schválena reforma financování výzkumu a inovací. Současný systém financování založený na hodnocení místních vědců jinými (vetšinou opět místními) vědci totiž nedostatečně motivuje ke špičkovým výsledkům. Systém často financuje i vysloveně slabé projekty, a na ty kvalitní potom zbývá málo peněz. Na neutěšených výsledcích české vědy v mezinárodním srovnání je to dobře vidět. Pokud chceme pozvednout kvalitu naší vědy, nestačí jen každoročně přisypat další miliardy k současným dvaceti. Je nutné zásadně změnit způsob rozdělování peněz.

Reforma chce proto odměňovat podle počtu jejich výstupů, s tím, že za kvalitnější „výrobky“ bude víc peněz podle předem daného „ceníku“. Např. za publikaci v prestižním světovém časopise půjde peněz mnohem víc než za práci, která vyjde v méně náročném vědeckém časopise. Předem známý obnos výzkumníci také obdrží za každý patent, prototyp apod. Reforma zapadá do celosvětového trendu, kdy i například Velká Británie, proslulá kvalitou hodnocení vědců, plánuje přejít na více kvantitativně podložený systém.

Jak se reforma připravuje?
Navrhovaný systém má ale i jeden zásadní problém. Při nastavování „ceníku“, podle kterého bude stát vědecké „výrobky“ platit, se u řady vědeckých výstupů (jiných než článků v uznávaných odborných časopisech) stane, že nabídnou příliš vysokou „výkupní cenu“ vzhledem k malé námaze potřebné na jejich „výrobu“. Finanční motivace pak může vést k „nadvýrobě“ nekvalitní vědecké produkce. Nejvíce to hrozí u inovací a aplikovaných výsledků vědy a vývoje. Vědci i jejich mateřské instituce budou po zavedení reformy čelit velkému pokušení a tlaku „vyrábět“ prototypy, software apod., jež sice splňují formální parametry, ale byly vyrobeny především z důvodů finančního ohodnocení a nejsou užitečné. Jednoduše řečeno: systém je nutné začít účinně hlídat a díry v něm rychle ucpat.

Z tohoto pohledu je důležité, jak se vlastně reforma připravuje a jak hlavní orgán dozoru nad dodavateli veřejně financovaných vědeckých služeb - Rada vlády pro výzkum a vývoj - funguje. Každý by asi čekal, že každoroční rozdělování desítek miliard korun na vědu vychází z důkladných analýz prováděných specializovaným nezávislým ústavem. V zahraničí to tak je a hodnocení vědy se věnuje i zvláštní vědecký obor - scientometrie. U nás máme podobné ústavy, které připravují podklady pro reformy v oblasti školství (např. Ústav pro informace ve vzdělávání nebo Výzkumný ústav odborného školství). Pro rozdělování dvaceti miliard na vědu ale rada vlády žádné nezávislé analytické pracoviště nemá a hodnocení kvality vědecké produkce prováděná ministerstvem školství samým jsou proslulá svou nekompetentností, přestože by to podle zákona kompetentně dělat mělo. Je alarmující, že reforma zřejmě nepočítá ani s personálním zabezpečením kontroly reálné (nikoliv formální) kvality položek v databázi nahlášených inovací.

Chybí politická síla
Reformu má organizačně na starosti několik administrativou vytížených pracovníků úřadu vlády a na podkladové analýzy, z kterých by reforma mohla vycházet, se zatím nedostávají prostředky. Přitom ale například v rámci tzv. Národního programu výzkumu u nás proudí již druhým rokem desítky milionů na granty podporující lidské zdroje či znalostní společnost. Například téměř pět milionů ministerstvo školství zaplatí jedné místní univerzitě za „mediální zdůraznění potřeb vědy a perspektiv studia exaktních oborů“. Reformu celého systému financování vědy ale podobná finanční podpora nečeká. Jako poradní orgány si rada vlády samozřejmě zřizuje různé odborné komise. Ty jsou ale složené výhradně z místních vědců a práce v komisích není finančně honorována tak, aby se jí členové komisí mohli na plný úvazek věnovat. Podobně si lze těžko představit, že by tyto poradní komise v budoucnu procházely tisíce nahlašovaných výsledků naší vědy a hledaly mezi nimi pseudovýstupy. Jen zlomek prostředků, které k nám na podporu lidských zdrojů a vědecké práce přitékají a ještě přitečou z evropských fondů, by přitom umožnil nejen odborné technické doladění reformy, ale také objednávku skutečně kvalitního externího auditu našeho systému hodnocení vědy. Například ve Velké Británii si jednou za pět let nechávají externě vypracovat rozsáhlé studie hodnotící jejich systém hodnocení a odměňování univerzit. Podobně by šlo zajistit kontrolní dozor nad databází nahlašovaných aplikovaných výstupů. Prostředky na opravdu nezávislý audit místní vědy jsou, chybí ale politická síla.

Štěpán Jurajda, CERGE-EI

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

badatel napsal(a):

to autor
českou vědu neprobudíme, pokud hodinový plat vědce nebude alespoň na úrovni platu automechanika.
Je to stejný problém jako s učiteli, ti alespoň nemusí dosahovat "světových" výsledků.
06. 05. 2008 | 19:31

alena-m napsal(a):

Pokud obcas sleduji kanal britske poslanecke snemovny tak obsahuje taktez specializovane diskuze na aktulani temata s prizvanym zastupcem ci cinitelem organizace ci akademicke obce asi to nam jeste porad chybi.
Je to velkym prinos pro spolec.vedni rozvoj v zemi!
06. 05. 2008 | 23:19

scientist napsal(a):

ad Británie: podle mých informací se naopak tupý kvantitativní systém hodnocení vědy snaží kompenzovat kvalitativními měřítky: například hodnotícími komisemi expertů, kteří jsou kompetentní v daném oboru říct, co je kvalitní vědecký výstup a zda je příslušné pracoviště produkuje.
"Podobně si lze těžko představit, že by tyto poradní komise v budoucnu procházely tisíce nahlašovaných výsledků naší vědy a hledaly mezi nimi pseudovýstupy."

Dneska se publikace zavádějí do databáze RIV (povinně, ne?). A ano, jsou lidé (fakultní+komise Rady), kteří ten RIV projíždí a kontrolují, co tam kdo nacpal. Na základě těchto kontrol se postupně stanovují měřítka pro to, co bude/nebude uznaný vědecký výstup.
06. 05. 2008 | 23:27

jirizlatuska napsal(a):

badateli: Mzdy automechaniku nijak presne neznam, ale pochybuji, ze lide v kategoriich docentu nebo profesoru maji dnes hodinovou mzdu mensi, nez automechanik (casy se opravdu trochu zmenily) .
06. 05. 2008 | 23:56

jirizlatuska napsal(a):

Doc. Jurajda hodne presne diagnostikuje nedostatek expertizy, resp. nezavisle expertizy, v domacim ceskem pristupu (v HN to predseda "odborne" komise Zrzavy vysvetluje tim, ze kritika nedostatku adresaty kritiky "zatvrzuje" proti vecnym namitkam, viz http://hn.ihned.cz/2-245415... - nevim, zda tak postupuje v odbornych sporech i ve vlastni discipline, jedina zduvodneni z Rady pro vyzkum a vyvoj az dosud vzdy rikala "komise se tak dohodla", coz byval oblibeny argument i vuci Kopernikovi, Galileimu nebo Brunovi...).

V metodice hodnoceni jsou minimalne tri velmi sporna mista: oborova nevuvazenost s ohledem na vypovedni hodnotu dat ve WoS, moznost vykazovat fakticky bezcenne vysledky typu patentu s neumerne vysokou hodnotou oproti jinym nerecenzovanym vysledkum (RVV ve svem pisemnem stanovisku povazuje rizeni pro udeleni pantentu nikoli za de facto spravni proces kontrolujici pouze nutne podminky, ale za "peer review", coz svedci o neznalosti materie patentu i neznalosti toho, co znamena peer review), a dale moznost naprosto legalne vyrabet spousty cernych dusi pres vykazovane dilci uvazky (najme/li hodnocena instituce pracovnika nehodnocene instituce, vcetne zahranicnich, na libovolne maly uvazek, vykaze si bez problemu a bez podvadeni vsechny jeho ci jeji vysledky - to je problem navrhu hodnoceni a struktury RIV, z nekterych shromazdovanych dat proste adekvatni podklady nedostanete - to trochu souvisi s dtruhym odstavcem scientistovym).

Soucasny system je jiste zahodno zmenit. Neni nijak dobry, ale jeho problemy maji vesmes jako spolecny jmenovatel klientelismus, jehoz rozmery jsou vice mene zname (neobhajuji, jen konstatuji). Novy system, kde zakon zakotvi mechanismus, ktery ma nedostatky v navrhu, u nichz kvantifikaci nezadoucich dusledku nezname (navic bude mit schopnost ty nezadouci jevy zesilovat, protoze ponesou levne penize). Chtelo by to pilotni fazi podobne te, kterou chystaji v Britanii, plus expertni (a nezavisle) posouzeni ziskanych podkladu (pred chvili na to upozotnoval scientist, casto o tom pise napr. britsky tydenik THE, http://www.timeshighereduca..., behem posledniho mesice tam byly tri nebo ctyri obsahle clanky na toto tema). Bohuzel toto je presne moment, ve kterem tvurci konceptu reformy ustoupit nehodlaji. Na X. Krusovickych rozhovorech o vyzkumu a vyvoji 1. mistopredsedkyne RVV vcelku otevrene rekla, ze se zde jedna hlavne o rychlost, vse musi byt vcetne zmeny zakonu jeste v tomto volebnim obdobi.

Nezamyslene dusledky takto rozsahlych systemovych zmen se vsak mohou ukazat jako horsi, nez pripadne pozitivni dusledky z nich (to "pripadne" minim i s ohledem na to, nakolik nektere zmeny nepovedou k vytvoreni kanalu statnich penez do firem, namisto podpory vyzkumu a vyvoje [vynechavam inovace, zatim jsem nevidel silny argument, ktery by z nich delal neco jineho, nez nutnou soucast aktivit firem, ktere v trznim prostredi chteji obstat v konkurenci]).
06. 05. 2008 | 23:59

jirizlatuska napsal(a):

jeste scientistovi: Kdyz se RIV delal, soudil sekretar Blazka i znacna cast tehdejsi RVV, ze v nem pujde hledat duplicitne vykazovane vysledky. Hodne rychle se ukazalo, ze to samozrejme nejde, resp. ze tam, kde se neco naslo, to ma dobry duvod tak vykazovat. presto se dnes takto koncovpovana databaze ma uzit na neco jineho (lide neradi opousteji sve myslenkove deti, i kdyz jsou jakkoli pokrivene).

Cela metodika je postavena na tom, ze co je v RIV, to se pocita. Zadne dalsi kvalititativni hodnoceni se nepredpoklada (to je primo rys koncepce reformy a hodnoceni, nikoli opomenuti -- tvurci reformy systematicky odmitaji expertni hodnoceni), takze nejake hledani pseudovysledku nepripada v uvahu, i kdyby to nekdo chtel udelat.
07. 05. 2008 | 00:05

badatel napsal(a):

to jirizlatuska,
pane senátore, platy vědeckých pracovníků na AV ČR jsou kolem třiceti tisíc Kč měsíčně.
Hodinová mzda automechanika je 600 Kč u luxusnějších vozů 1200 Kč.
Pokud odejde kolega k soukromé firmě v IS/ICT účtuje 30 tis. Kč za člověkoden práce specialisty.
Bohužel však žádnou vědu nedělá.
Víte on někdo musí psát Ty vědecké články, aby Ti vedoucí mohly za ústav vykazovat výsledky.
O těch mluvím, aby měli alespoň plat automechanika. Jinak se mezi highcited vědce nikdo z Čechů nedostane, že ano.
07. 05. 2008 | 00:15

Zuzana napsal(a):

Ad badatel: Ne kazdeho prace automechanika uspokojuje, proto i dnes spousta velmi schopnych lidi otroci ceske vede..
07. 05. 2008 | 00:44

prirodovedec napsal(a):

Rad bych ze zdvorile kolegu v diskui zeptal, co je dle jejich nazoru cilem tzv. reformy vedy:

1) Aby se zvysil pocet nositelu Nobelovych cen v CR.

2) Aby se ceske VS co nejdrive dostaly do Shanghai rankingu, TMIMS rankingu, ci jineho rankingu.

3) Aby se zvysil pocet clanku v IF casopisech a jejich citaci prepocteno na obyvatele, ci cokoliv.

4) Aby se zvysil pocet skutecne realizovanych patentu.

5) Aby se zvysil pocet realizovanych uspechu zakladniho vyzkumu v prumyslu.

5) Aby ...

Rad bych znal nazor druhych, v ktere "olympijske vedcke discipline" vlastne soutezime. Rad bych znal nazor (a zajem) vedcu a i nazor (a zajem) danovych poplatniku.
07. 05. 2008 | 01:19

jirizlatuska napsal(a):

badateli: Mam data z MU za rok 2007, cca 315 docentum (prepoctene pocty) bylo vyplaceno hrubeho 201093568.
Prumerna mesicni mzda docentu z toho vychazi 53131, tj. hodinove neco kolem 330 (nepocitam nejaka plus z cest). [Delali mi v dobach meho sefovani MU i mediany, ktere se vyrazne od prumeru nelisily, podotykam, ze ve mzdovem systemu na MU neni vekovy postup. Navic tech luxusnich automechaniku zase az tak moc nebude, aby se mohli davat do protivahy s typickym akademickym pracovnikem s 6-10 lety praxe po skonceni skoly.]

Ta hodinova mzda automechaniku se mi nezda - servisy Skoda maji odkaz na obecne podminky, v Autu Jarov (abych nebral nic mimo Prahu) jsem nasel nabidku oprav za hodinovou cenu pro zakaznika u Skodovek za 490,-, u ostatnich za 550,-. nezda se mi, ze by z toho na mzdu (plus odvody na strane zamestnavatele) slo tolik, aby to prevazilo prumer docentu, o castce 600 hrubeho se tem mechanikum s temito cenami pro zakazniky nemuze ani zdat.

V IS/ICT jsou platby obecne hodne nadsazene (sledujte, kolik bude stat statni pokladna :-) ), to je ovsem z podstatne casti trh. Ta uctovana suma take nejsou konecne penize na ruku. V penezich navic kvalita nelezi -- informacni system MU tyhle sumy na specialistu nestal ani nahodou (byl vyvijen vlastnimi silami maleho tymu pracovniku a studentu na skole). [Mozna ale jsou skoly, ktere si externi platby firmam, kde se sazby za sluzby v techto radech pohybuji, klidne dovoli.]

Mezi highlycited se mohou dostat Cesi napr. i pres pobyty na zahranicnich institucich (pokud si vzpominam, v rade mensich zemi to takto je).
07. 05. 2008 | 01:24

Boleslav D. napsal(a):

V Akademii je prumerna hruba mzda vyzkumneho pracovnika neco pres 40 tis., na rade ustavu je to pres 50 tis. (rozmezi cca 30 (cerstvi PhD) - 100 (nekteri vedouci grantove uspesnych skupin)).
Laborantky maji kolem 20 tis. (rozmezi cca 15-30).
Samozrejme vse vcetne mimoradnych odmen - tedy celkovy rocni prijem deleny 12.
07. 05. 2008 | 09:58

Boleslav D. napsal(a):

Jeste odkaz na tu prumernou mzdu v AV"
http://www.avcr.cz/vyr_zpr_...
uplne dole
07. 05. 2008 | 10:01

badatel napsal(a):

to jirizlatuska,
pane senátore, jsou vědci-badatelé, kteří se nevěnují sbírání inflačních pedagogických titulů (řada profesorů nemá ani mezinárodní monografii ve svém oboru), ale věnují se bádání a prezentaci vědeckých výsledků (představte si, že u nás existují neprofesoři, kteří tyto monografie mají).
Chci říci, že se pedagogice nevěnují, protože pro bádání na ni není čas.
Na AV takoví badatelé jsou, i když snaha si přivydělat pedagogickou činností na různých VŠ je zde značná, právě proto, aby Ti chudáci dosáhli takového příjmu jaký uvádíte.
Není to však košér údaj, protože je v tom obrovské množství nadúvazků, odměn z grantů, patentů apod. ( někteří při součtu nadúvazků pracují za dva). Avšak ani to na platy pražských automechaniků, nebo např. kuchařů v hotelích nemá.
Za komunistů byla inteligence na vedlejší koleji, teď je finančně ponížena a její vážnost ve společnosti je tím pádem nízká.
Proboha, kdo jiný než Vy - profesor a senátor by to měl chápat a vysvětlovat to premiérovi, který má vědu na dohled jako hobby.
Pokud nenastane obrat v těch financích, devastace vědy bude pokračovat. Ti nejschopnější odejdou a zde zůstane ta druhá garnitura boží, že ano.
07. 05. 2008 | 10:09

jogín napsal(a):

Proti hodnocení podle výsledků nic nemám, naopak. Zatím peer revue nestály za nic, není tady dost specialistů kteří by byli schopní posoudit význam jednotlivých publikací, natož abychom měli recenzenty co rozeznají příštipkaření od strategického myšlení. Přehrát posuzování na redakce časopisů, kterým jde o kvalitu jejich žurnálu je dobrá taktika. Srovnání mezi obory podle impaktů je samozřejmě skoro nemožné, ale v rámci oboru impakty něco konkrétního vypovídají. A patenty? Napsat patent není problém, něco jiného je dostat i dobrou a lacinou technologii do výroby. Na štěstí se tím příslušná hodnocení nezabývají, tak budeme vyrábět patenty. Zajímavý je zákaz podnikání s výsledky státem podporovaného výzkumu, dají se prodat jenom autorská práva. Takže jeden zdroj velkých peněz pro univerzity je pryč. Horší je převedení peněz na diplomky studentů do GAČRu, úspěšnost grantů je kolem 20%, jedna diplomka bude za něco stát a čtyři budou budou jen pindy. Otázka zní, kolik peněz půjde ze základního výzkumu do aplikací. Jak znám ouřední myšlení, tak tvůli katastrofálním výsledkům aplikovaného výzkumu se peníze z vědy přesunou do alpikací.
07. 05. 2008 | 10:30

badatel napsal(a):

to Boleslav D.,
ale to i s těmi granty, odměnami, vedlejšími úvazky jako spoluřešitelé na jiných grantech
apod. To kdyby např. ten kuchař vařil v několika hotelech, takže by byl vytížen na dvě pracovní doby, tak by si přišel v případě interhotelu a la AV až na 300 tis.
Víte je smutné, že o tom platovém srabu na AV řada kolegů hovoří, ale vedení taktně navenek mlčí, nebo se mýlím?
07. 05. 2008 | 10:53

Charlie napsal(a):

badatel

pane s tímto nickem, četl jsem od Vás různé příspěvky pod blogy. Dost často jsem byl z Vašich příspěvků na rozpacích, ale protože používáte poměrně kultivovaný styl, nechtěl jsem se Vás mým protipříspěvkem dotknout.

Jaké je však moje zklamání při Vaší argumentaci 600-1200Kč na hodinu machanika autoservisu. Já nevím, zda jste už něco někdy slyšel o tom, že v hodinové částce za hodinu práce je režie servisu, daně, odvody, přiměřený zisk majitele a až na konci mzda mechanika (120-200Kč/hod.) - a ani ten už dnes nemůže být žádný blbec.

Analogicky: ani účtovaná hodina lékařské péče v nemocnici není hodinovou mzdou lékaře - to je přece i každému hlupákovi známo (doufám).

Takže suma sumárum - pokud argumentujete takovýmhle způsobem, kladu si otázku : čeho jste vlastně badatel???
07. 05. 2008 | 11:27

badatel napsal(a):

to Charlie,
měl jsem na mysli automechanika pracujícího na živnostenský list.
Samozřejmě se jedná o příjem, takže v tom je Vaše analýza na místě.
Možná, že ta sazba je v horní hranici, ale u toho kuchaře se v interhotelech pohybují platy skutečně až 150 tis. měsíčně.
Srovnával jsem jako exces tyto příměry, jinak samozřejmě je vhodné srovnávat skutečně jenom platy, ale i tak se bohužel nemýlím v podcenění platů VŠ zaměstnanců ve vědě a výzkumu.
To samé se týká učitelů, lékařů apod.
Otázku, čeho jsem badatel si klaďte klidně dál, bohužel touto činností řešení financí pro vědu nevyřešíte.
07. 05. 2008 | 12:47

prirodovedec napsal(a):

Tesil jsem se, ze se konecne dozvim, ceho chceme dosahnout reformou. Viz vyse. Bohuzel, zda se, ze to nikdo nevi.
07. 05. 2008 | 16:48

prirodovedec napsal(a):

Ale hrozne radi soutezime :). V cemkoliv.
07. 05. 2008 | 19:49

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedci: Na to se musite ptat autoru reformy, tezko se da na takto polozenou otazku odpovidat s durazem na to, ze by oreientace reformy mela byt jina. O predstave, na co by se rozumna reforma zamerena na rozdelovani verejnych financi mela soustredit, pisu v textu kolem "Důležitost základního výzkumu a propojení se vzděláváním" v http://blog.aktualne.centru..., nesel bych ani do jedne z Vasich moznosti 1)-5), stejne by se mi nelibilo ani zrejme sypani penez oznacenych jako vyzkum a vyvoj do aktivit, ktere jsou ze sve povahy komercni a primo souvisejici s konkurenci firem na trhu.

Kdybych to musel rict strucne, byla by to soucast kultury [=zpusobu zivota, predavanych zvyku, atd.] spolecnosti, ktera se zcasti projevuje uspokojovanim lidske zvidavosti a touhy po poznavani zakonitosti sveta kolem i spolecnosti, a zcasti kultivaci tvurcich schopnosti lidi kolem vyzkumu s tim, ze nejdulezitejsi jsou na tom studenti (vyzkumniky a vyvojare bych chapal jako nepominutelnou podruznost - to ze uspokoji sve potreby poznavani a pro jine prinesou objevy je svym zpusobem jen bocni efekt toho, ze na vyzkumu a vyvoji uci dalsi generace, mimo jine i ti, kdo budou schopni vytvaret inovace, ktere potrebuji firmy jako samozrejmou soucast sveho usili uspet na trhu ve srovnani s konkurenci).
07. 05. 2008 | 20:04

badatel napsal(a):

jirizlatuska,
pane senátore,z malé diskuse vidíte, že zájem o řešení probuzení české vědy je malý.Diskutovat o získání peněz na vědu v ČR na úrovni EU a honorování vědců, což jsem se pokusil vyvolat možným, ne příliš vhodným příměrem na cenění si práce automechanika, je zřejmě mimo mísu současné reformy.
Co dodat, skuteční badatelé v základním výzkumu budou bádat na rozdíl od automechaniků i zadarmo, protože je to baví ( v tom má nick Zuzana pravdu).
A pokud jim nabídne ty podmínky někde lepší - odejdou.
Ti zbylí a hlavně Ti vědečtí manažeři se na vyhrazeném pískovišti budou prát o co největší kousek.
Velkým přínosem je ta scientometrie.
Přes internet dává možnost těm badatelským nickům se kouknout, jak si stojí vůči těm vědeckým manažerům, a jdou radši bádat a těm vědeckým manažerům rádi přenechají ten managment.
Ruské přísloví říká: ve vědění je síla, a ta scientometrie to vědění jaksi měří a těm otrokům vědy dává sílu k přežití.
08. 05. 2008 | 08:22

Boleslav D. napsal(a):

badatel:
Myslim, ze dnes naprosto nelze mluvit o "platovem srabu", i kdyz by se jiste nikdo nezlobil, kdyby to bylo jeste lepsi. Jeste pred 10-12 lety to urcite „srab” byl.
To, ze tech dnesnich prumernych 40 tis. (na nekterych ustavech a fakultach >50 tis) pro vyzkumne pracovniky, resp. >60 tis. pro vedouci tymu, se posklada vselijak z ruznych institucionalnich a grantovych zdroju, je jiste pravda, to je ale dano zavedenym grantovym systemem - neznamena to, ze ti lide pracuji 23 hodin denne...
Je ovsem pravda, ze vedci pracuji vetsinou >8 hodin denne (zcela dobrovolne, neni to tim, ze by deleli na nejakych „vedlejsacich”, aby si privydelali...).
Asi bychom meli mit na zreteli i to, kolik u nas cini plat ministra nebo premiera; jiste je to take o dost mene nez v Nemecku ci UK, jiste by bylo trochu divne chtit, aby plat postdoka by stejny jao ministra; take musime vzit v uvahu nepochybne nizsi zivotni naklady u nas vs. v „zapadnich” zemich.
08. 05. 2008 | 12:45

prirodovedec napsal(a):

jirizlatuska a dalsi:

Rekapitulace (je tu opravdu "ticho po pesine", jak uvedl badatel. Krome vsunute oblibene diskuse o platech, ve ktere temer vsichni dle mne maji svoji pravdu, protoze kazdy argumentuje trochu jinymi cisly, jinymi ukazateli a v jinem kontextu):

prof.Z. dle mne zprvu konkretne naladil diskusi konkretnim smerem uvedenim kritickych pripominek k navrzenemu systemu:

1) "oborova nevuvazenost s ohledem na vypovedni hodnotu dat ve WoS," Zde souhlasim, vetsina jeho sdeleni i v jeho drivejsich clancich (IF casopisu misto IF clanku, ISI jedna soukroma DB, ...) a pridame-li k tomu citacni a vlivova bratrstva, optimalizaci chovani edicnich rad, vychazi mi z toho argument o dale zminene "rvacce vedcu" pod cudnym havem sermirskeho klani cestnych. Vitezi ty obory, kterym WoS vyhovuje (medicina, biologie, chemie, fyzika, aj.) prohrava i informatika prof.Z..

Podotkneme, ze diry dosavadniho systemu jsou znacne a novy nektere chce lokalne odstranit (a nahradit jinymi :) ).

2) "moznost vykazovat fakticky bezcenne vysledky typu patentu s neumerne vysokou hodnotou oproti jinym nerecenzovanym vysledkum", zde budou prirodovedci a technici dle mne pravem rvat, protoze pro ne stejne bezcenne se budou jevit - volne cituji stejne raznou odpoved (nikoliv svuj nazor): "nejake blaboly povazovane za cenne proto, ze nejaka obskurni neprakticka komunita 'zkoumajici myslenkove narocne pocet andelu na spicce jehly' je podrobi kritickemu zkoumani podle svych obskurnich pravidel odmitani behem ritualniho tance kolem."

Coz se mi jevi jako minimalne zajimavy kriticky odsuzujici nazor k jasnemu odsudku patentu prof.Z. :)

"a dale moznost naprosto legalne vyrabet spousty cernych dusi pres vykazovane dilci uvazky" Ze Vy tady pane prof.Z. prozrazujete ted i tajne strategie :) nekterych zucastnenych vcetne FI MU :).

Postrehy prof.Z. jsou opravdu znale a cilene.

Slabinou argumentace prof.Z. je pro nektere (i mne) jeho duraz na per review, u ktereho naznacuji i zahranicni pokusy o vnitrni overeni znacnou subjektivnost hodnotitelu. Zni mi to jako problem "klientelismus" versus "silene vzorce".

Rekneme, ze duraz na "klientelismus rozviji socialni dovednosti vedcu :) a duraz na silene vzorce pak jejich jine tvurci vedecke dovednosti :) (jak vidi jako cil i prof.Z. v odpovedi na mych 5 bodu :) ).

Ano tento navrzeny system je zoufale zranitelny, stejne jako predchozi. Znam kolegu z jednoho velkeho univerzitniho moravskeho mesta, casto jej pracovne navstevuji, ktery ma zatim z recese doslova soupis moznosti, jak se optimalne chovat v dosavadnim i budoucim systemu tak, aby si clovek vytvoril nutne podminky pro tvurci praci a davam mu vice a vice za pravdu - neco jineho se zkratka dela pro penize, aby se pak neco jineho mohlo delat pro tvurci radost.

Zabranit vytvoreni takoveho soupisu a jeho uplatnovani ovsem nelze. Naopak je lze doporucit, protoze to je rozumne, odhali chyby systemu a prispeje pak k jeho zdokonaleni (nebo kolapsu :) ).

Pokracuji ...
08. 05. 2008 | 13:59

prirodovedec napsal(a):

Zeptal jsem se vyse, co je dle nazoru vedce i platcu dani cilem tzv. reformy vedy. Uvedl jsem 5 moznosti.

Koneckoncu i autor se odvolava na potrebu "spickovych vysledku" a neprimo uvadi, co k nim dle neho a RVV patri.

Odpovedi je zatim mlceni. Pochopitelne. Podstatny a zajimavy zrejme totiz neni cil, ale nutkava potreba "reformovat" NECO.

Je zrejme, ze jsem 5 moznosti uvedl proto, ze v MEDIICH, kdyz se hovori o NUTNOSTI reformy VS a vedy se uvadi: Mame malo nobelistu, mame malo univerzit v zebriccich, mame malo IF publikaci, mame malo realizovanych patentu, mame malo aplikaci zakladniho vyzkumu. Ano jsou i jina kriticka hodnoceni (viz Bila kniha - mame moc samospravy na VS, jsme nekompatibilni se svetem, atd.). Zkratka jsme strasne spatni ... :)

Mnozi pak proto jednim dechem rikaji (novinari a prof.M. aj), a proto musime vedu a VS v CR reformovat (a ten a ten je nas vzor - bohudik uz ne SOvetsky Svaz ...).

Pokud si proctu navrhy ruznych zmen, dovedu si ale predstavit daleko levnejsi zpusoby, jak zmenit uvedene kritizovane ukazatele, nez navrzene reformy. Byt bizarnim zpusobem. Pokud jde o ty uvedene (dle mne obskurni) zebricky.

Pan profesor Z. mne potesil svymi slovy co je cilem: "Kdybych to musel rict strucne, byla by to soucast kultury [=zpusobu zivota, predavanych zvyku, atd.] spolecnosti, ktera se zcasti projevuje uspokojovanim lidske zvidavosti a touhy po poznavani zakonitosti sveta kolem i spolecnosti, a zcasti kultivaci tvurcich schopnosti lidi kolem vyzkumu s tim, ze nejdulezitejsi jsou na tom studenti (vyzkumniky a vyvojare bych chapal jako nepominutelnou podruznost - to ze uspokoji sve potreby poznavani a pro jine prinesou objevy je svym zpusobem jen bocni efekt toho, ze na vyzkumu a vyvoji uci dalsi generace, mimo jine i ti, kdo budou schopni vytvaret inovace, ktere potrebuji firmy jako samozrejmou soucast sveho usili uspet na trhu ve srovnani s konkurenci)."

Rozumim a dekuji. Zni mi prijatelne. Asi cekate dalsi cast otazky. Body 1) az 5) byly zamerne vybrany tak, ze maji chrakter ciselneho zebricku (muzeme pak rici jiz mame 10 nobelistu, jsem na 100.miste v Shnghai rankingu ... :) ). U Vasich cilu musim argumetovat jinak:

A to se tedy nedeje? Dle mne deje. Ano roste i priklon k iracionalite. Trend je \...

Zde se asi neshodnu, ale bude nasledovat muj tradicni duraz na pretrvavajici celsovetove srovnatelne kvality ceskych lekaru, prirodovedcu, inzenyru a abych delal prof.Z. radost pridam i informatiky. :) Na rozdil od standardu spolecenskych ved u nas.

Ma se to zlepsit? Vyborne. A jak pozname, ze se to zlepsilo? Cim to bude mereno? Pocity moudrych? Pocity mladych? Pocity spolecenskovednich? Nazory medii? Pruzkumy verejneho mineni? Nejakymi zebricky? Vi to nekdo? A kdyz to nebudeme umet "merit", jak budeme hajit vydaje? Prumerem vydaju jinde? Jak budeme alokovat zdroje? tam, kam rekne sbor moudrych? Jak se vyporadame s obvyklou (celosvetove) vlivovou korelaci oborovych zajmu a oborovych alokaci?

To mi zatim jasne neni a nikde to napsane neni. Jen zde cyklicky velka cast tech, co rozhoduji, citi nutkavou potrebu reformovat (priznejme si objektivne, ze dle mne i prof.Z. opakovane o potrebach reforem hovoril). Proc?

Pri hlubsi analyze se da vyslovit i jina surova hypoteza:

Souperici skupiny o zdroje (lokalni organizace i oborove skupiny) v teto oblasti narazi na stropy svych moznosti ziskat zdroje ve vztahu ke svym predstavam, jak by to melo byt. Nekteri se velkolepe rozmachli do svetove budoucnosti. Rust minulych let (badateli v "prumeru"! :)) odstranil tehdejsi "hladoveni". Ale chut roste.

Jenze vnejsi rozhodovatele nechteji prubezne vice sypat jako jinde. Naopak ma prijit skokova "smrtici" davka z EU. Proto musi zakonite dojit ke stretu o prerozdeleni moci a vlivu na penize vcetne tech hladovych politickych a stavebnich lobby :).

Proto je jednou moznou strategii techto skupin rozruseni dosavadnich struktur tak, aby skupiny, ktere jsou momentalne vlivnejsi vytvorily perspektivy pro sve priority.

Mozna to je podstata. Zde dosud nediskutovana. Vypada sice jako "spinava hra", ale podle mne probiha kolem nas dnes a denne, tak proc by se mela vyhnout vede a VS. A ti, kteri zde vystupuji jsou i mluvci a obhajci jednotlivych skupin zajmu. Ja napr. prirodovedcu :). Prof.Z. a autor dalsich.

Neni na tom nic spatneho, protoze to umuznuje hledat optimalni ... kompromis.
08. 05. 2008 | 14:23

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedci, "dle mne i prof.Z. opakovane o potrebach reforem hovoril": Hodne se v teto "reforme" promarni nevhodnym nastavenim parametru. Scientometrie by mela byt soucast hodnoceni, mela by vsak byt delana poradne (uvadel jsem rady odkazu na scientometricke prace, plus jsem mel moznost s nekterymi z tech lidi mluvit stran toho, co se skutecne da udelat - sam v tom samozrejme nepracuji, dovedu vsak cist a poslouchat lidi, kteri v tom delaji), mela by take byt (nutnou) slozkou kvatitativnich vstupu, ale dost jiste (apson podle toho, co vidime v zemich, kde to funguje - peer review se da udelat tak, aby jeho nedostatky co se zranitelnosti klientelismem byly mensi, nez prednosti) ne jedinou.

Stran "tajnych strategii": Nejsou to tajne strategie, a nerad bych to videl na vlastni instituci. Bude to ale tak, ze jedna vec bude vykazani "carek", podle kterych stat prideli penize (a tam muze byt vse "fair game" v okamziku, kdy stat pres vyslovna upozorneni na problemy nastavi formalni podminky tohoto vykazovani spatne) a neco jineho budou parametry, kterych si slusne instituce budou vnitrne vazit a samy se jimi vykazovat pred kolegy. Statni pravidla kvalitu nevytvori, jejich aplikace by ale aspon mohla podporovat zadouci chovani. Nejsou to take "tajne strategie", daval jsem to jako sve pripominky z titulu posobeni v prislusnych akademickych gremiich, na urovni RVV vsak nebyly uznany. RVV ve svych odpovedich zvatla cosi o tom, ze nejde kontrolovat podvody v datech - to ale nebudou podvody, bude to presne odpovidat dikci pravidel, ktera vyhlasuji.

RIV se retrofituje na ucel, pro ktery nebyl puvodne jako databaze zavaden, struktura dat i jejich plneni sledovala jiny ucel. Pracuje se s intuitivnimi pojmy, na ktere se pak nasadi zpracovani dat, ktere ale dava jine vysledky, nez o kterych lide mluvi na urovni intuic.

V okamziku, kdy na to upozornite, dostane se vam od udajnych odborniku odpovedi o tom, ze jste je zatvrdil (viz Jan Zrzavy v HN -- hezky politicky atak, ale ten clovek preci nemuze uz nikdy tvrdit, ze jako sef "odborne komise" reprezentuje nejakou vahu, ktera by se rovnala aspon zlamane gresli; dtto dva rektori technik ve stejnych novinach o par dni drive, kteri pokud s necim vecne polemizuji, jsou to formulace redakcnich titulku [predpokladam, ze jako "technici" ani moc nevedi, ze titulky delaji v novinach redakce, nikoli autori textu, presto se budou ke spolecenskovednimu vzdelani vyjadrovat s despektem]).

O pretrvavajicich kvalitach dost pochybuji, tyhle soudy jsou prilis zatizene vyberovymi efekty (aka "anecdotical evidence"). Sekundarne jsou scientometricke metriky urcite jednim z meritek, nikoli vsak takovym, ze se zavrou oci pred vsim jinym jen proto, ze tomu par lidi, co hodnoceni pripravuji, nechce rozumet.

Stran andelu na spicce jehly: Patenty mohou byt mnohem vetsi blabol. Vezmete si americke patenty za 500 bodu v metodice, v cislech z americkeho USPTO, patent 6,025,810 z roku 2000 je na antenu s hypervetelnou rychlosti vysila signaly rychlosti vetsi, nez je rychlost svetla, patent 5,965,809 se tyka urceni velikosti podprsenky metodou primeho mereni. To druhe jsem uvadel jako priklad na X. Krusoviskych rozhovorech k reforme vyzkumu a vyvoje a prof. Marik mi tam kontroval tim, jak budou americke patenty dobre pro lidi v informatice, protoze v USA se daji patentovat i programy (coz povazuji za naprosto nezadouci a samozrejme tlumici inovace, stejne jako patenty na matematicke funkce). Vuci patentum mam ovsem hlavni vyhradu, ze je to nastroj pro konkurencni boj trznich subjektu pri vyuzivani inovaci (Wattuv patent na parni stroj zbrzdil nastup prumyslove revoluce o 30 let), coz je typicka vec, do ktere stat nemel davat penize, je to jen vec firem v konkurencnim boji mezi sebou.
08. 05. 2008 | 21:28

prirodovedec napsal(a):

prof. Z.: Dekuji za obsirnou reakci.

Scientometrie, peer review - rozumim. Priklady zemi, kde to funguje?

Neni ale jednodussi postavit system na zcela jinych ukazatelich, ktere by primo naplnovaly Vas cil (rozvijet tvorivost obecne a zejmena predavat vse tem mladym)? Takto neprimo to muze byt i dosti kontraproduktivni, protoze mladi nebudou sekundarni kriteria brat jako sekundarni, ale primarni (leckde se deje).

Pravidla uvnitr pro uctu kolegu a dusledne dodrzovani pravidel pro penize - srozumitelne. Jak pak ale promitnete rozpor dvojich pravidel - vnejsich a vnitrnich? Jak sledite oceneni tech, co pracuji vne (nosi bizarne penize) a tech, co pracuji dovnitr (uznani odnbornou komunitou ale nenesou penize)?

Postreh, ze dodrzovani pravidel nebudou podvody je presny.

Rozpor mezi intuitivnim pojetim a kvantitativni realizaci asi vidime oba stejne, moc nas ale neni.

RIV je obecne problematicky uz z hlediska omezenych pristupu k vypisum a kontrole beznymi uzivateli.

Mate odkazy na ty clanky? Zrzavy, rektori? K titulkum a spolecenskemu vzdelani - hezky postreh :).

K pretrvavajicim kvalitam - jsem tedy vetsi optimista zatizeny vyberovym efektem :).

Ty priklady patentu jsou hezke. :) S dovolenim pouziji.

Slysel jsem i o odbornych clancich generovanych programy "svebytnym jazykem" - a presto vysly, je to pravda?

K patentum zajimavy nazor - tady bych rad slysel vice hlasu :).

Ale nedivte se, ze Vas rektori technik nemohou mit radi, kdyz jim sahate na aplikovany vyzkum a cinite jej "veci firem".
08. 05. 2008 | 22:11

jirizlatuska napsal(a):

prirodovedci: Odkaz na Zrzaveho ma Daniel Munich v uvodu (doporucuji konfrontovat s prikladem skutecne analyzy moznosti vyuziti citacnich dat na prikladu holandske informatiky z http://www.cwts.nl/cwts/NWO..., coz je ale presne ten typ podkladu, ktery Zrzavemu zpusobuje jeho "zatvrzeni"), clanek rektoru VUT a VSB-TUO je na http://hn.ihned.cz/2-243637..., na aplikovany vyzkum jsem jim nesahal, ale inovace jsou samozrejme neco, co je veci firemni cinnosti (firmy at si to od skol kupuji, ale verejnou podporu si to nezaslouzi vic, nez investicni pobidky pro montovny, atd.).

Dalsi obskurni patenty najdete uverejnovane na adrese http://www.ipwatchdog.com/c..., k precteni kolem problemu s patenty doporucuji napr. Terence Kealey: Sex, Science & Profits, William Heinemann, London 2008, Michelle Boldrin & David K. Levine: Against Intellectual Monopoly, Cambridge University Press, 2008, Adam B. Jaffe & Josh Lerner: Innovation and Its Discontent, How Our Broken Patent System Is Endangering Innovation and Progress, and What To Do About It, Princeton University Press, 2004.

Scientometrii s peer review chteji pouzivat v planovanem REF (ma nahradit soucasne RAE, viz treba referat o podkladech na konferenci k tomu, http://www.timeshighereduca...) v Britanii, o systemu naprosto mechanickem ve stylu toho, co prosazuje vlada s RVV nevim (coz nemusi nic znamenat). U techniku by se samozrejme krome konferenci mely brat i technicke reporty, jenze kdyz to vsechno chcete mit jen mechanicky a nazaklade dat v RIV bez toho, aby to nekdo posoudil hlavou, michate hrusky nejen s jablky, ale i s petrzeli.

A jeste k neduvere k peer review - jestli je etika posuzovatelu z vedeckeho prostredi tak spatna, ze seneda zabranit klientelismu, neda se cekat, ze etika jejich vlastni vedecke prace bude lepsi - to by byl argument pro zastaveni jakekoli verejne podpory. :-)

Ty dvoji standardy nejsou nic, co bych favorizoval. Nepovedou k nicemu dobremu, ale tezko se jim pujde vyhnout. Mimochodem uz dnes na nekterych skolach v RIV eviduji studentske programy na urovni programu k diplomkam nebo semestralnim projektum jako tzv. autorizovany software. Nesmyslna kategorie, kterou se jeste RVV ma tendenci vicemene chlubit. Hodne to souvisi s Jurajdovymi uvahami o relativnich vahach ruznych typu vysledku -- system to samozrejme pokrivi a tim pokrivenym smerem bude nasmerovavat. (Na jedne univerzite, neni to ani v Brne, ani v Praze, uz zacali na vedeni premyslet, jak z jejich podradnych lokalnich sborniku udelat respektovane tim, ze pres znamosti sezenou do redakcnich rad lidi ze zahranici - uvahy nejdou, jak publikovat na prestiznejsich forech, ale jak soucasna publikacni media zamaskovat tak, aby vyhovela formalnim kriteriim).

Dodrzovani pravidel nejen nebudou podvody. Ta pravidla budou kodifikovana na urovni zakona (o to se ted hraje), takze nejake napravovani podle "zdraveho rozumu" moc nebude pripadat v uvahu. navic jsou prvky celeho systemu rozdrobeny mezi vic norem a reforem, ale koncepcne spolu souvisi, coz dela prijimani planovanych zakonnych norem jeste kontroverznejsi veci.
08. 05. 2008 | 23:46

prirodovedec napsal(a):

prof. Z.: Dekuji za zajimave citace a konkretni postrehy k pripravovanemu systemu (REF, patenty, technicke reporty, peer review, dvoji standardy, software, sborniky, inovace). Vychazi mi z toho, ze aplikacni vyzkum vubec nepodporovat? Nebo pres peer review?
10. 05. 2008 | 09:27

Abel Goldfine napsal(a):

23. 08. 2010 | 01:34

Pamila Debski napsal(a):

23. 08. 2010 | 01:34

Vicente Histand napsal(a):

23. 08. 2010 | 01:35

Shyla Droegmiller napsal(a):

23. 08. 2010 | 01:36

Zoopgenue napsal(a):

YhyDrrKcfVrv<a href="http://www.guccisayihujp.biz/">グッチ</a>UzcQznVisJfr <a href="http://www.guccisayihujp.biz/【グッチ】レディース財布-c-5.html">gucci 財布</a>YnmOxhQjiMzv <a href="http://www.guccisayihujp.biz/【グッチ】レディース長財布-c-6.html">gucci キーケース</a>SlkPwhLkcHgr <a href="http://www.guccisayihujp.biz/【グッチ】ショルダーバッグ-c-2.html">gucci バッグ</a>AayCvgVbyVfj
OhoXvfAntZsc <a href="http://www.adidasgekiyasu.biz/">adidas originals</a>WwaFrcFydWkz <a href="http://www.nikegekiyasu.biz/">ナイキスニーカー</a>AcaNuhUhoLgd

JvsUipGzmTsc <a href="http://www.chanelsayihujp.biz/">chanel</a> UmnHdsHoaFwc <a href="http://www.chanelsayihujp.biz/シャネル財布-c-9.html">シャネル 財布 新作</a>ZpcMeeKsgOxo <a href="http://www.chanelsayihujp.biz/シャネル-ショルダーバッグ-c-1.html">シャネル マトラッセ</a>XjdIvuOgdRsl
DpcMgyOkvXfl <a href="http://www.chloesayihujp.biz/">クロエ 財布</a> VisHhrQyqLza <a href="http://www.chloesayihujp.biz/クロエ-長財布-c-3.html">クロエ 財布 新作</a> MipJnfAbaMao <a href="http://www.chloesayihujp.biz/クロエ-ハンドバッグ-c-2.html">chloe バッグ</a> HgpCrnMrkOdn
18. 04. 2013 | 07:28

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy