Kafemlejnek navařil ekonomům špatnou kávu

22. 02. 2010 | 12:51
Přečteno 7705 krát
Sobotní Lidovky otiskly velice zajímavou živou diskusi několika významných osobností o stavu hodnocení a financování české vědy. Jde o téma, ve kterém se sice širší blogující veřejnost moc neorientuje, nezajíma se o něj a ani jí moc nepálí. Toto téma však již dlouhé měsíce doslova hýbe českou akademickou komunitou a budí velké emoce.


Část diskuse v sobotních Lidovkách se točí kolem jednoho ze zásadních problému tzv. kafemlejnku. Kafemlejnek je přezdívka pro trojčlenku, kterou se výsledky výzkumu jako články, knihy a další přepočítávají nejdříve na body a následně na peníze pro výzkumné organizace. Jeden ze zásadních nedostatků kafemlejnku spočívá v tom, že nezohledňuje rozdílná oborová speficika. Přesto se podle něj již začínají rozdělovat peníze mezi fakulty různých oborů vysokých škol. Některým oborům proto kafamlejnek potom namele nesmyslně mnohem více nebo mnohem méně pěněz z jiných důvodů, než že dosahují lepších nebo horších výsledků.

Jeden z velkých parmanentních kritiků kafemlejnku, Jiří Chýla (obor fyzika), který na něm zpravidla nenechá nit suchou, v diskusi LN překvapivě vyjádřil podiv na tím, že Národohospodářský ústav Akademie věd podle kafemlejnku dopadá velice špatně. Kolega Chýla by nemusel být překvapen, kdyby vzal v potaz oborová publikační specifika, která odlišují například jeho fyziku od mé ekonomie. Národohospodářský ústav, kde mám tu čest působit na společném pracovišti s UK CERGE (proto CERGE-EI, kde EI je Economic Institute = Národohospodářský ústav), podle kafemlejnku opravdu dopadá velmi špatně. Ale realita poměřovaná světovými standardy v oboru je právě opačná. Ve vysvětlení podstaty mohu být celkem stručný.

Obor ekonomie má dvě zásadní specifika, která kafemlejnek nijak nebere v potaz:

Specifikum A) Kvalitní výsledky ekonomického výzkumu se ve světě publikují dominantně formou článků v časopisech a mezi nimi dominují časopisy s tzv. impakt faktorem, kterých je na světě kolem 200. Dokladuje to například oborové srovnání toho, kde se v oborech šíří výsledky ekonomického výzkumu.
Zdroj: Moed - Citation Analysis in Research Evaluation
Zdroj: Moed - Citation Analysis in Research Evaluation

Zdroj: Moed: Citation Analysis in Research Evaluation

To ukazuje, že v oboru ekonomie se v rámci časopiseckých článků odehrává celých 59 % odborných diskusí a v rámci těchto odborných časopisů jde z 80 % o časopisy s již uvedeným impakt faktorem. Takže podíl diskuse v impaktovaných časopisech na celkové diskusi v oboru ve světě představuje celých 47 % (0.59 krát 0.80 = 0.47, což jsou ty údaje v tabulce).

Specifikum B) Ekonomický výzkum je abnormálně zdlouhavý. Trvá velice dlouho, než se vědci podaří výzkum dotáhnout k článku. Dokladuje to například níže uvedené srovnání v prvním sloupci, dokladující že kvalitní vědec v oboru ekonomie ročně technicky zvládne publikovat 0,54 článku, zatímco například ve fyzice je to 2,10 článku a v geofyzice dokonce 3,65 článků. Podstata a způsoby zkoumání a publikování jeho výsledků se prostě napříč obory velice liší.

Huettner, D. A. a W. Clark, „Comparative Research Productivity Measures for Economics Departments, “ Journal of Economic Education, 1997; 28, 3, str. 272-278
Huettner, D. A. a W. Clark, „Comparative Research Productivity Measures for Economics Departments, “ Journal of Economic Education, 1997; 28, 3, str. 272-278

Zdroj: Huettner, D. A. a W. Clark, „Comparative Research Productivity Measures for Economics Departments,“ Journal of Economic Education, 1997; 28, 3, str. 272-278


V případě specifika A je bodové a finanční ohodnocení kvalitního ekonomického výzkumu v impaktovaných časopisech v ČR dnes válcováno inflací snadných a málo relavantních článků v místních časopisech a knihách, po kterých ve světě akademické ekonomie většinou ani pes neštěkne. V druhém případě specifika B špičkový ekonomický výzkum na kafemlejnek doplácí podruhé, protože kafemlejnek nebere v potaz předlouhou dobu potřebnou k vydání článku.

Případ Národohospodářského ústavu je exemplárním příkladem důsledku neoborovosti kafemlejnku. Ačkoliv dle mezinárodně uznávaných měřítek kvality v oboru je CERGE-EI v ČR zdaleka nejlepší (stačí se podívat na základní bibliometrické indikátory, kafemlejnek ho řadí k těm zdaleka nejhorším.

Alternativně je možno kliknout na nezávislé světové službě RePEC, která uvádí pořadí akademických ekonomických pracovníků a pracovišť v rámci ČR i na světě.

Závěr je jednoduchý: Národohospodářský ústav hodnocený kafemlejnkem dopadá velmi špatně jednoduše proto, že kafemlejnek nezohleňuje oborová specifika A a B. Kolega Chýla a případní další již nemusí být překvapeni a mají navíc reálný doklad problematičnosti stávající podoby kafemlejnku, kterou je potřeba co nejrychleji napravit. Jinak můžeme v ČR na kvalitní výzkum minimálně ve společenskovědních oborech zapomenout. Je třeba aby se v hodnocení začala reflektovala světově platná oborová publikační specifika, a aby se nehodnotil každý výsledek, který je za vědecký a relevantní vydáván



Původní diskuse otištěná v LN
Přežije česká věda „kafemlejnek“?
Peníze na chod vědeckých institucí se v současnosti dělí podle toho, kolik kdo vykáže výsledků. Tento systém, přezdívaný „kafemlejnek“, rozděluje českou vědu na dva tábory. Debatu dvou zastánců a dvou kritiků systému moderoval redaktor rubriky Věda Luděk Vainert.

* Co vám řekly výsledky hodnocení vědy a výzkumu za rok 2009?

Jiří Chýla: Výsledky samy o sobě jsou zajímavé a vypovídají o stavu uvnitř Akademie, vysokých škol a o vztahu mezi nimi. Dá se z nich například vyčíst, na kterých vysokých školách se dělá kvalitní výzkum.

Nikoho asi nepřekvapí dominantní postavení Karlovy univerzity. Trochu nečekané ale je, že na ni připadá celých 35 procent hodnoceného výzkumu všech vysokých škol. A třicet procent z podílu UK dodává Matematicko-fyzikální fakulta. Deset procent vědeckých výsledků všech vysokých škol tedy zajišťuje jedna fakulta. Podobné údaje lze najít i v Akademii. Bodové rozdíly jsou někdy až překvapující. Takže proti hodnocení nic nemám.

S čím však zásadně nesouhlasím, je, když se výsledky z patnácti kategorií sečtou a mechanicky převedou na peníze. Právě to dělá námi kritizovaný kafemlejnek. V okamžiku, kdy srovnáváme třeba Matematicko-fyzikální fakultu a Fyzikální ústav, je to smysluplné. Ale nemůžeme už porovnávat ani ČVUT s Karlovou univerzitou, protože profil výsledků je naprosto jiný. A v takovém případě velmi silně záleží na tom, jak nastavíte koeficienty.

Ivan Ohlídal: V principu nelze převádět výsledky vědecké práce v podobě článků, patentů, monografií na peníze, to je nesmysl ve své podstatě. Takhle se to nedělá nikde na světě.

Marek Blažka: Pane poslanče, nemáte pravdu. Ve Švédsku na této úrovni rozdělují peníze podle pouhých dvou kritérií: citované články a pro aplikovaný výzkum kolik dokázali získat ze soukromých zdrojů.

Ivan Ohlídal: Ale ve Švédsku k tomu ještě přichází další hodnocení, do kterého je zapojen lidský faktor. Aby se jenom sečetly publikace a další výsledky, z toho se spočítaly body a jen na základě toho se přidělily peníze, to skutečně není nikde na světě. Chápu, že tyto výsledky se musí brát v úvahu. Ale jen jako část hodnocení.

Stačí si rozebrat, za co se udělují body. Vezměte si příklad stostránkové monografie vydané u nás v Česku a na druhé straně rozsáhlou publikaci vydanou v zahraničí, která nalezne uplatnění po celém světě. Za obojí je stejný počet bodů. Už jen z tohoto hlediska je to nesmysl.

Zdeněk Němeček: Problém vidím v tom, že jen některé výsledky jsou tzv. certifikované – publikace v impaktovaných a neimpaktovaných časopisech, které prošly regulérním recenzním řízením. Ve slušných časopisech je kolem padesáti procent zaslaných článků odmítnuto. Výsledky už jsou naprosto nezávisle protříděny.

Na druhé straně jsou kategorie, z nichž se stávají výsledky jen proto, že je někdo vložil do databáze. A to bez jakékoli kontroly, jestli jsou výsledky smysluplné, jestli mají co dělat s nějakým pokrokem, s nějakou vědou.

Například kategorie software. Jak u nás, tak v ústavu profesora Chýly či jinde ve vědeckých institucích píšeme software prakticky neustále, bez něj nejsme schopni data zpracovat. Ale nikdy by mě nenapadlo tento jednoúčelový program, který jsem si vytvořil, prezentovat jako výsledek. Pro mě je výsledkem až článek, který vznikl mimo jiné i díky použití tohoto softwaru. Takové výsledky nelze poměřovat s výstupy, které už byly někým hodnoceny.

Ivan Ohlídal: Podobně je to s metodikami.

Marek Blažka: Ke kritizovaným položkám – podíl kategorie software na výsledcích činí jedno procento. Navíc pokud škrtnete software, tak se poměry prakticky nezmění. Nějak se ty prostředky rozdělit musí. Pokud někdo chce tento systém odstřelit, měl by říct, co místo něj. Tvrdím, že systém, přestože má nedostatky, je tím nejlepším, co lze v této malé zemi vymyslet.

* Bavíme se o systému hodnocení, který funguje už řadu let. Proč se tak razantní protesty objevily až loni?

Jiří Chýla: Proč se ozval náš nářek? Z 25 miliard na vědu do kafemlejnku vstupuje jen 8,6 miliard. Příští rok 7,9 a na další rok bylo původně schváleno 7,4 miliardy. To byl původní návrh, později trochu vylepšený. Pro Akademii se počítalo s poklesem z 5,5 miliardy na 2,6. To je smrt. Rada by neměla poslouchat politické heslo „Lepší je soutěžit“, protože když institucionální financování klesne pod určitou mez, jsou důsledky smrtící. Proto jsme protestovali, ne kvůli tomu meziročnímu poklesu.

Naproti tomu nárůst kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu je nevysvětlitelný a neodůvodnitelný. Jejich účelové prostředky vzrostou z 1,1 miliardy na 5,1 miliardy v roce 2012. Kdyby se jen část těchto peněz rozdělila mezi ústavy Akademie a vysoké školy, tak by problém sice nadále existoval, ale nebyl by tak akutní. To mohla Rada vlády ovlivnit.

Marek Blažka: Celý problém je v tom, že naše vlády postupně přijaly závazky o zhruba dvě miliardy vyšší, než kolik dává dnešní rozpočet. Vláda premiéra Fischera v Poslanecké sněmovně usilovala o výrazné snížení výdajů a s tím se svezl i výzkum. Na rok 2011 jde rada s návrhem o 1,3 miliardy vyšším, který zachovává výdaje na Akademii věd a přidává vysokým školám.

Dvě třetiny z tohoto nárůstu získává Univerzita Karlova, jednoduše proto, že na to, jak je to významná vědecká instituce, dostávala v minulosti málo peněz. To je prostě fakt, na kterém se asi shodneme. Jsou i vysoké školy, které dostanou méně, například Česká zemědělská univerzita. Problém není způsoben metodikou hodnocení, ale tím, že dvě miliardy prostě chybí. Ve chvíli, kdy zůstanou zachovány institucionální výdaje, pak kafemlejnek funguje a mele tak, jak má, víceméně spravedlivě. Rozhodně spravedlivěji, než tomu bylo v minulosti.

Jiří Chýla: Chápu, že vy z pozice sekretáře a v dobrém slova smyslu úředníka kafemlejnek potřebujete, ale já ho nepotřebuju a kolega Němeček ho taky nepotřebuje. V rozhodování musí být lidský faktor. Jsem přesvědčen, že když se sejde deset lidí, jako jsme my, tak jsme schopní udělat dobré rozhodnutí. Pak se v aplikovaném výzkumu podpoří opravdu hi-tech, ne sekačka do svahu.

Marek Blažka: Deset lidí se sejde a domluví se. Proč ne, ostatně v radě, kde je 15 lidí, to takhle funguje. Problém je jinde. Ti, kdo u toho neseděli, budou rozhodnutí okamžitě napadat.

Ivan Ohlídal: Kafemlejnek vám taky napadají. Za mnou byli představitelé filozofických fakult...

Marek Blažka: Jakých?

Ivan Ohlídal: Například z pražské filozofické fakulty, ale nejen oni, i další tvrdí, že pro ně je kafemlejnek likvidační. Takže nejen celá Akademie věd je proti kafemlejnku, ale i část vysokých škol je tvrdě proti.

Marek Blažka: I od kritiků tu zaznělo, že srovnávat podobné instituce je možné. Podle kafemlejnku vychází výrazně lépe Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, jejíž hodnocené výstupy rostou, než filosofická fakulta pražská, kde tento ukazatel klesá. A to nemůže být způsobeno publikačními zvyklostmi či oborovou náročnosti – je to o tom, že prostě jedna z nich publikuje, jedna z nich bádá, druhá, jak bych to diplomaticky řekl, bádá méně.

A pokud se sejde jakákoliv komise, tak bude výsledek záviset na tom, když to hodně zjednoduším, jestli v ní bude víc Pražáků, nebo Brňáků.

Ivan Ohlídal: I v jednotlivých homogenních oborech, například fyzikálních, nelze výstupy jednoduše srovnávat. Tam, kde potřebujete nějaké experimentální zázemí, tam se velmi často hůř publikuje než v teoretických oborech. Ale někdy to může být naopak. Když můžete využít unikátní experimentální zařízení, můžete sekat jednu publikaci za druhou. A v humanitních oborech se skutečně publikuje daleko hůř.

Marek Blažka: Zní to logicky, ale výsledek hodnocení je přesně opačný. Humanitní obory si jako celek mírně polepšily, asi o jedno procento. Jiná je situace u společenskovědních oborů, jako je ekonomie, sociologie a další.

Zdeněk Němeček: Tam je bída.

Marek Blažka: Ale pánové, to není bída hodnocení, to je bída řady těch, jichž se hodnocení týká, protože ti se po dvaceti letech nenaučili publikovat ve standardních časopisech, jako je zvykem ve světě. Ekonomie je standardní vědní obor, kde se publikuje v impaktovaných časopisech, a že čeští ekonomové toto nedokážou, není chyba metodiky. A to samé bychom si mohli povídat o sociologii a dalších oborech.

Jiří Chýla: Já s vámi do jisté míry souhlasím, dokonce i uvnitř Akademie. Mě třeba překvapilo, jak slabé výsledky má podle vašeho hodnocení Sociologický nebo Národohospodářský ústavu AV.

Ale teď si musím položit otázku, proč to tak je? Je to proto, že mají špatnou úroveň, jsou to staříci, kteří nic nedělají? Nebo je to proto, že je tam moc lidí na vykazované výsledky? Nebo je to tím, že třeba začali zásadně nový směr? To kafemlejnek nikdy rozlišit nedokáže.

* Vysoké školy přesto ve své většině za systémem stojí. Proč?

Zdeněk Němeček: Jsem zastáncem toho, aby povinnost řídit se kafemlejnkem existovala. Připomeňme si, co se stalo v roce 2005. Naše matematicko-fyzikální fakulta žádala o šest výzkumných záměrů, dva byly tehdy zamítnuty. My jsme z roku na rok přišli o nějakých 30– 40 milionů korun. V roce 2007 tyto výzkumné záměry byly hodnoceny jako vynikající a peníze jsme dostali. Vynikající byly samozřejmě i předtím. Kdyby se tehdy tyhle tzv. institucionální peníze rozdělovaly na základě takového hodnocení, tak se nám tohle nemohlo stát.

Jiří Chýla: Tehdy to zpackala Buzková společně s náměstky. To, co tehdy proběhlo, bylo zcela absurdní. My jsme navrhovali zvýšení příjmu Akademie o deset procent. A ani to Akademie nedostala. Matfyz chtěl zvýšení čtyřnásobné, celá Karlova univerzita třínásobné a univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která výzkum téměř nedělá, požadovala třicetišestinásobný nárůst. Ministerstvo školství řeklo: Nebudeme zkoumat, jestli jsou nároky oprávněné, udělá se čára. Máš 101 bodů, dostaneš, máš 99,9, jsi pod ponorem, nedostaneš.

To je ovšem manažerské selhání, to je absurdní. Jak to mohla Buzková schválit? Kdybych byl ministr školství, tak řeknu prosím vás, vy v Ústí chcete 36krát tolik, to mi ani nenoste.

Zdeněk Němeček: Ale za současného stavu mám jakous takous záruku, že se tohle nezopakuje.

* Poslanecká sněmovna bude již za čtrnáct dní jednat o novele zákona, jejíž přijetí by znamenalo konec kafemlejnku. Co by následovalo ?

Marek Blažka: Problém je v tom, že novela dává jeden a půl miliardy korun resortům ke zcela volnému použití. S tím se budou záplatovat momentální potřeby, které má každé ministerstvo, výzkum a vývoj spláče nad výdělkem.

Dám krk na to, že přerozdělovací procesy, které jsou na Akademii a vysokých školách, na resortech fungovat nebudou. Jeden a půl miliardy z výzkumu přeteče a nezlobte se, budu ošklivý, do poslaneckých úplatků pro voliče. Už to tady bylo.

Jiří Chýla: Na to musí dát ta nová rada pozor.

Marek Blažka: Ale tomu rada nezabrání. Rada řekne ministerstvo XY má 350 milionů a ministerstvo nevázané žádnými pravidly si to rozdělí podle svého uvážení. Tohle je to, následek novely.

Ivan Ohlídal: Třeba ministerstvo průmyslu a obchodu má jednoznačná pravidla. Mluvíte o jakýchsi úplatcích a tomu já nerozumím.

Marek Blažka: Ministerstvo průmyslu disponuje prostředky na účelové financování, institucionální vůbec nemají. Vaše novela říká, je ministři dostanou peníze na výzkum a vývoj, a nejsou vázáni ani kafemlejnkem a nemusí ani rozděloval podle metodiky, kterou zveřejní. To bylo vyškrtnuto. Česky řečeno, ministerstvo si najmenuje formální komisi, ta to zhodnotí, jak je v Čechách zvykem, a rozdělí peníze tak, jak bude potřeba.

Jiří Chýla: Vycházíte z toho, že ministři jsou gauneři...

Marek Blažka: Vycházím z desetiletých zkušeností.

* Dejme tomu, že systém přežije, věda se podle něj bude financovat dalších deset let, co to podle vás pro Českou republiku bude znamenat?

Ivan Ohlídal: Podle mého názoru by na to skutečně Akademie věd mohla doplatit. Časem by se to začalo vymstívat i vysokým školám a nejlépe by na tom profitovaly takové ústavy, o kterých kolega Chýla psal na svém blogu. Narážím na instituce typu Výzkumného ústavu pro chov skotu v Rapotíně a jejich metodiky o kontrole kvality mléka, Takoví by na tom profitovali a za deset let by byli bohatí.

***


Jiří Chýla (1948) profesor, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, člen Akademické rady

Ivan Ohlídal (1945) profesor, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, poslanec za ČSSD

Zdeněk Němeček (1947) profesor, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy

Marek Blažka (1958) ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací na Úřadu vlády ČR, sekretář Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády ČR

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich
Máte pravdu - takže to mějte na paměti, až zase budete psát nějakou Bílou knihu.
22. 02. 2010 | 13:10

Stan napsal(a):

Pane Münichu, jste další, kdo ochutnává vlastní medicínu, kterou vychvaloval a nabízel všem ostatním. Proč teď tak vyvádíte, že Vám nechutná?
22. 02. 2010 | 14:36

Tencokida Hnuj napsal(a):

Frustrující musí být zejména kafemlejnek ekonomů. Totiž když domelou, postaví vodu, nasypou do ní kafe a pak přijde nějaký takový Maddof a kafe jim vychlastá.
22. 02. 2010 | 17:40

Charlie napsal(a):

pánové

takováhle diskuse nezarmoutí!! :):)))
23. 02. 2010 | 00:29

jj napsal(a):

Proboha, to jsem si myslel, že "kafemlejnek" ta oborová "špecifiká" vychytá! A on ne, pokud můžu věřit článku. Potom je blbě, bez ohledu na další argumentaci.
23. 02. 2010 | 08:28

almost glossed™ napsal(a):

Otcovrah a matkovrah si stěžuje na nepřiměřenou výši trestu, protože je přece úplný sirotek.
23. 02. 2010 | 09:15

Michal Hocek napsal(a):

to autor:
Pane kolego, vase argumenty nesedi. V chemii a life sciences je procento vyznamu impaktovanych clanku 90-95%, takze by teoreticky mely byt temi mekkymi vysledky valcovany jeste vic - a nejsou.
"Specifikum B" je taky dost na vode - argumentovat 14 let starou tabulkou publikovanou v ekonomickem zurnale (tendencni clanek omlouvajici mizernou produktivitu ekonomu) je naivni. V posledni dekade hodne prituhlo ve vsech oborech a je cim dal tezsi se dosta do top casopisu (nejlepsi chemicke casopisy maji dnes success rate jen 15-20%). Naopak kafemlejnek dal nejlepsi ekonomicke zurnaly na stejnou uroven s nejlepsimi chemickymi zurnaly, takze v tomto vam spise hodne pomohl (podle IF byste na tom byli jeste hur).

Proste spickova veda je o napadech a schopnostech je efektivne a relativne rychle realizovat (pokud mozne lepe a rychleji nez konkurence). To plati pro vsechny obory vcetne ekonomie.

Vzhledem k tomu, ze kafemlejnek i v ramci duchamornych oboru (kde to jakz takz srovnavat lze - samozrejme to nejde primo srovnat s chemii) CERGE-CI vyhodnotil takto nizko by melo byt spis duvod pro vedeni vaseho ustavu, aby se zamyslelo, proc toho mate tak malo.

Kafemlejnek samozrejme je spatny, ale hlavne v tom, ze nerozlisuje oborova specifika nakladu na vyzkum. Jine naklady potrebuje ekonom nebo filozof nez jaderny fyzik nebo molekularni biolog.
23. 02. 2010 | 10:01

Martina K napsal(a):

to autor:
Bod B me pobavil. Pracuji uz radu let v experimentalnich prirodnich vedach a jen priprava materialu mnohdy trva rok a to nezapociavam vymysleni projektu a shaneni financnich prostredku. Pokud dokoncite projekt za 2 rok a za dalsi pul rok publikujete v casopise s IF vetsim nez 5 jste king. Realita je kolem 4 let. Resi se to tymovou praci. Kazdy clen tymu resi vetsinou 2 projekty-to pro pripad, ze by 1 nikam nevedl a pomaha s dalsimi.4clenny tym je pak schopen behem 4 let publikovat 4-6 clanku. Kazdy clen tymu je alespon na jednom clanku prvnim autorem jako hlavni resitel a na nekolika dalsich jako spoluautor. V cim vetsim tymu pracujete, tim vetsi sance na spoluautorstvi. S delkou projektu to nesouvisi
23. 02. 2010 | 12:18

Samuel Zajíček napsal(a):

Dobry den,
kdyz uz se ta diskuse tady pretiskuje, dovolim si nekolik poznamek.

Predevsim:
Pan sekretar Blazka proste nemluvi pravdu, kdyz naznacuje, ze FF UK kritizuje kafemlejnek proto, ze v nem ma ve srovnani s FF MU mizerne vysledky. Jednak zastupci FF UK kritizuji kafemlejnek dlouhodobe a proto, ze s nim principialne nesouhlasi, jednak kdokoli, kdo srovna FF MU a FF UK dle kafemlejnku, zjisti, ze FF UK je na tom lepe (i v prepoctu na zamestnance) a mezirocne se FF MU dokonce vzdaluje (srovnani viz http://vav.ffuk.cz/srovnani... ).

Dale:
Michal Hocek & Martina K:
Je celkem jedno, jestli ma Daniel Munich pravdu v tom, ze ekonomie je zrovna tou vedou, kde se tvori vystupy nejdele (chyba "B"). Dulezite je, ze kafemlejnek toto proste vubec nezohlednuje. Pred asi pul rokem jsem to snad pregnantne formuloval zde: http://vav.ffuk.cz/metodika...

Nakonec:
Podivame-li se na vysledky hodnoceni vedy za rok 2009, zjistime, ze prumerne bodove ohodnoceni vystupu instituce vzrostlo o 200 % a pocet fyzickych hodnocenych vystupu o 120 %. Jeste k tomu neco napisu, ale prijde mi to alarmujici. Jak muze instituce, ktera je poctiva, zvysit svuj vykon mezirocne vice nez dvakrat?
A bude to takto dale pokracovat?
23. 02. 2010 | 15:47

Samuel Zajíček napsal(a):

Dodatek: Ted teprve jsem si uvedomil, ze okno hodnoceni neni trilete, jak jsem omylem minil, ale petilete, tedy pokud by narust vystupu nebyl dodatecnym zapisem za minule roky, ale vykon roku 2009, znamenalo by to narust o vice nez 300 %.
23. 02. 2010 | 20:18

Daniel Munich napsal(a):

to Michal Hocek "Pane kolego, vase argumenty nesedi. V chemii a life sciences je procento vyznamu impaktovanych clanku 90-95%, takze by teoreticky mely byt temi mekkymi vysledky valcovany jeste vic - a nejsou."

Odpovídám: Velice dobrý postřeh, který volá po objasnění. České společenské vědy (ekonomie, sociologie, psychologie především) se ani po 20 letech po listopadu '89 nezbavily dědictví půl století ideologické destrukce akademického bádání. Tyto vědní obory, vzhledem k tomu že byly pro komunistickou ideologii nebezpečné v podstatě ztratily kontakt s obsahem i děním v nekomunistickém světě. Jedním z důsledků je i to, že vědci stále nepíší do renomovaných mezinárodních časopisů (část to neumí, část nedělá dost dobrý výzkum, část to vůbec nezajímá) a jsou zvyklí psát hezky česky do zavedených místních časopisů a samonákladem vydávaných knih a přemíry učebnic (tam žádný vlastní výzkum není), po kterých jak píši ve světě pes neštěkne.

Že nejde jen o okrajový jev, ukazuje například článek Martina Macháčka a Evy Kolcunové z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava, který vyšel v Ekonomu č. 49/2005 a v časopise Finance a úvěr. Vyplývá z něj, že v období 1999 až 2005 nemělo 85 % profesorů ekonomie (jmenovaných prezidentem!!) na univerzitách v ČR žádný (!!!) záznam v časopisech s impakt faktorem, vydávaných mimo území ČR a SR, a více než polovina profesorů nepublikovala v impaktovaném časopise ani doma!!!!

V oborech živé a neživé přírody nebyla tak ideologická destrukce a akadmická obec (z generace na generaci) si udržela kontakt s oborem a stylem publikování ve světě, takže tam dnes záplava zbytečných knih a článků v místních žurnálech obory zatím neválcoval.

Ale máte pravdu v tom, že pokud se nepodaří novou metodiku upravit, začne záplava zbytečných pseudoknih apod hrozit i v life-sciences. Protože je hodnoceno zpětně pětileté okno, bude ta inflace v life-sciences nabíhat jen postupně, takže se snad podaří včas tomu zabránit.
24. 02. 2010 | 10:52

Daniel Munich napsal(a):

to Martina K:
K rozdílům v přirozené publikační frekvenci v oborech: ten článek co uvádím, která ty rozdíly ukazuje, jsem si nenapsal účelově já sám, ale někdo to prostě zmapoval a ty obrovské rozdíly tam prostě jsou.

Já jsem si to také ověřoval zjednodušeně tak, že jsem vybral náhodné vzorky autorů z WoS databáze HighlyCited! (obsahuje cca nejcitovanějších 200 vědců v každém z cca 22 oborů) a vyšla mi čísla publikační intenzity řádově podobná těm, které uvádí ten článek Huettner, D. A. a W. Clark. můžete se podívat na
http://home.cerge-ei.cz/mun...

To je samozřejmě srovnání průměrů za obor. V případě jednoho kterého článku či vědce to samozřejmě platit vůbec nemusí. Ale ta diskuse o hodnocení a financování vědy se odehrává na úrovni ústavů, kde již je průměr rozumnou statistikou.

Pro dokreslení, jako jste podala martino Vy: V ekonomickém výzkumu si málokdo opatří data nějakým měřením v laboratoři. My musíme připravit šetření, opilotovat ho, sebrat data v terénu, vyčistit data, udělat výzkum (někdy zjistíme, že se nic vyzkoumat ani nedá) a potom výsledek v postupných formách Discussion paper, Working paper doladit do podoby předložitelné do impaktovaného časopisu. Ta poslední fáze běžně trvá 1-2 roky, ty přechozí běžně 3-4 roky. Třeba můj článek s J.Švejnarem publikovaný v roce 2005 započal v polovině 90. let, kdy jsme 2 roky připravovali retrospektivní šetření, rok dělali pilot a plné šetření v terénu a poté několik let dělali výzkum a ladili až do publikace v roce 2005 ve špičkovém Review of Economics and Statistics.
24. 02. 2010 | 11:00

Daniel Munich napsal(a):

to taoiseah a almos glossedTM:
Jesli rozumím Vašim šťouchancům správně, tak mi vyčítáte, že jsem se na přípravě Metodiky podílel.

K tomu nohu jen říci, že jsem se na tom poslední cca dva roky skutečně podílel a šel jsem do toho již tehdy ve snaze zabránit systémovým nesmyslům. Od samého počátku jsem se snažil o:
- reflektování oborových specifik při hodnocení,
- potřebě zavedení fyzických kontrol výsledků a pro obor vhodné kombinace metod hodnocení,
- o vytvoření smysluplné metodiky institucionálního financování, o čemž si můžete počíst v
http://home.cerge-ei.cz/mun...
Můj počáteční optimismus realita samozřejmě dost vyčerpala. Řadu problematických věcí se mi ale podařilo objasnit a někdy i prosadit jistou nápravu. Že je výsledek zatím vzdálen mé představě? Co s tím mám dělat?
O těch věcech se vždy hlasovalo a bude hlasovat, a když je člověk v menšině, prostě to musím respektovat i když bych někdy kousal hřebíky. Tak to v demokracii prostě chodí.
24. 02. 2010 | 12:13

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 02:26

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
29. 03. 2010 | 08:47

http://www.kw61.com/replica-audemars-pig napsal(a):

30. 03. 2010 | 05:51

replica tag heuer napsal(a):

Easy come, easy go.
31. 03. 2010 | 03:54

replica watches napsal(a):

V posledni dekade hodne prituhlo ve vsech oborech a je cim dal tezsi se dosta do top casopisu (nejlepsi chemicke casopisy maji dnes success rate jen 15-20%). Naopak kafemlejnek dal nejlepsi ekonomicke zurnaly na stejnou uroven s nejlepsimi chemickymi zurnaly, takze v tomto vam spise hodne pomohl (podle IF byste na tom byli jeste hur).

Proste spickova veda je o napadech a schopnostech je efektivne a relativne rychle realizovat (pokud mozne lepe a rychleji nez konkurence).
10. 04. 2010 | 10:52

cheap watches napsal(a):

Pokud dokoncite projekt za 2 rok a za dalsi pul rok publikujete v casopise s IF vetsim nez 5 jste king. Realita je kolem 4 let. Resi se to tymovou praci. Kazdy clen tymu resi vetsinou 2 projekty-to pro pripad, ze by 1 nikam nevedl a pomaha s dalsimi.4clenny tym je pak schopen behem 4 let publikovat 4-6 clanku. Kazdy clen tymu je alespon na jednom clanku prvnim autorem jako hlavni resitel a na nekolika dalsich jako spoluautor.
10. 04. 2010 | 10:53

replica watches napsal(a):

Venku sice ještě mrzne, ale tenhle led je zatraceně tenký. Jednak: daly by se popsat stohy papíru o zájmových vazbách, vydělávajících na nepřehledném zdravotnictví obrovské peníze a kterým není po chuti jakýkoli kvalitní kontrolní mechanismus, jenž umožní lépe sledovat finanční toky. A pak: mám snad uvěřit, že Svaz pacientů je způsobilý kádrovat odbornou způsobilost Grémia majitelů lékáren? Prezident Olejár má jistě řadu odborných konzultantů, ale jako absolvent střední strojní průmyslovky má sám ke zdravotnictví docela daleko.
13. 04. 2010 | 02:59

replica watches napsal(a):

Venku sice ještě mrzne, ale tenhle led je zatraceně tenký. Jednak: daly by se popsat stohy papíru o zájmových vazbách, vydělávajících na nepřehledném zdravotnictví obrovské peníze a kterým není po chuti jakýkoli kvalitní kontrolní mechanismus, jenž umožní lépe sledovat finanční toky. A pak: mám snad uvěřit, že Svaz pacientů je způsobilý kádrovat odbornou způsobilost Grémia majitelů lékáren? Prezident Olejár má jistě řadu odborných konzultantů, ale jako absolvent střední strojní průmyslovky má sám ke zdravotnictví docela daleko.
13. 04. 2010 | 03:14

omega watches napsal(a):

Very happy I can comment here!
13. 04. 2010 | 09:04

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
19. 04. 2010 | 07:21

cheap chanel napsal(a):

case creates the feminine gently beautiful makings, is worth having black and white most classical color matching, has cheap chanel bag the succinct graceful unique charm fine double C symbol decoration in left side, lets the outward appearance be richer changes cheap chanel http://www.coachofnewyork.com
24. 04. 2010 | 10:33

OYZjhwYhYd napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#1539>buy soma online</a> soma 300 mg - abuse of soma muscle relaxer
12. 02. 2013 | 21:06

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy