Reforma zdravotnictví podle ekonomů?

21. 07. 2009 | 11:07
Přečteno 11887 krát
„Zatím ne úplně,“ je odpověď Světového kongresu ekonomů specializujících se na zdraví a zdravotnictví, „ještě potřebujeme pokračovat ve výzkumu“. Tato skromnost světové akademické špičky je povzbudivá. Povzbudivé však není, že se ekonomové snaží psát recept na reformu zdravotnictví sami, na základě svého teoretického a empirického výzkumu. Uznávají sice, že musí výsledky výzkumu a recept na reformy přetlumočit politikům a vládním úředníkům a případně i recept přizpůsobit existujícím politickým omezením. Zarážející ale je, že lékaři, manažeři nemocnic a další zdravotnický personál jsou v přípravě receptu na reformu pro akademické ekonomy pouze objektem výzkumu (a reformy) a ne rovnocenným partnerem.

Co nového nabízí ekonomický výzkum pro zdravotnictví

Je nesporné, že ekonomický výzkum v posledních letech dokázal podrobně popsat a teoreticky i empiricky vysvětlit fungování zdravotního systému. Ekonomové se také snaží vysvětlit, jakými konkrétními změnami ve financování, odměňování, organizaci a regulaci ve zdravotním systému je možno zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče, zvýšit produktivitu a snížit náklady, a přispět tak ke zdraví, finanční jistotě a spokojenosti občanů. Díky ekonomům dnes existuje spousta studií s důkazy proč některé zdravotní systémy fungují lépe a jiné hůře podle různých hledisek jako například kvalita, dostupnost a náklady péče a spokojenost pacientů. Počet akademických ekonomů a studií představených na světovém kongresu ekonomie zdraví a zdravotnictví minulý týden v Pekingu byl rekordní a počítal se na tisíce.

Některé nové poznatky jsou překvapivé a mohly by ve zdravotnictví pomoci ke zlepšení fungování státu i trhu. Nové studie například potvrzují, že Američané sice mají výběr mnoha různých zdravotních pojišťoven a pojistek, ale nerozumí rozdílům mezi pojišťovnami a nabízenými pojistkami. Studie Michaela Keana (oceněná letošním světovým kongresem) to podrobně dokumentovala na případě amerických seniorů, kteří se často zcela zbytečně připojišťují a utrácejí peníze aniž by získali jakékoliv výhody ve srovnání s programem medicare, který mají zdarma. Empirický výzkum také naznačuje, že neschopnost racionálně porovnat nabídky pojištění má na občany finanční dopad, nikoliv ale dopad ve výsledcích péče (jako třeba úmrtnost při srovnatelné diagnóze za srovnatelných podmínek). Za srovnatelných podmínek však Američané bez zdravotního pojištění podle nového výzkumu vykazují vyšší úmrtnost než ti s pojištěním.

Další studie dokazují, že se pacienti nemohou orientovat nejen mezi zdravotními pojišťovnami ale ani mezi zdravotními zařízeními. Informace potřebné ke srovnávání, včetně údajů o kvalitě a cenách prováděných lékařských úkonů, nejsou volně dostupné.

Poměrně nečekaným empirickým zjištěním také je, že v některých zemích, včetně Německa a Francie, jsou státní nemocnice výkonnější než nemocnice soukromé. Vysvětlením je, že na rozdíl od státních nemocnic si soukromé nemocnice ve snaze o zisk vyjednávají vyšší ceny. Ze zatím neznámých důvodů nabídka finanční prémie nemocnicím za zlepšení výkonnosti nevedlo k měřitelným výsledkům v Německu, USA ani Číně.

Vyhodnocení výsledků péče na základě informací vykazovanými s odstupem času pacienty odhaluje v různých zemích velké rozdíly mezi nemocnicemi. Tyto rozdíly však nesouvisejí s typem vlastnictví (soukromé, státní či jiné) nebo s náklady vynaloženými ve srovnatelném prostředí na srovnatelnou péči.

Zainteresovaností zdravotnického personálu ke spokojenosti pacientů?

Tvrdým oříškem je pro ekonomy hledání způsobu, jak nejlépe zainteresovat zdravotnický personál a další účastníky ve zdravotnickém systému na dosažení co nejlepšího zdraví a spokojenosti občanů s co nejnižšími náklady. Zatím se nedaří ani nalézt způsob, jak efektivně zainteresovat lékaře a zdravotní zařízení na poskytování kvalitní zdravotní péče.

Ekonomové se shodnou, že přiměřené zdravotní poplatky, odměňování podle určitých kritérií souvisejících s vykonávanou péčí, a dohled nad výkony zdravotnického personálu a zařízení jsou klíčové pro zainteresovanost ve prospěch pacienta. Nesprávné nastavení však může mít dalekosáhlé negativní důsledky. Příkladem je zavádění zdravotních poplatků bez přiměřeného zastropování a výjimek pro chudé v rozvojových zemích v 90. letech.

Ekonomové v tomto směru čelí mnoha těžkostem. Pojem „kvalita“ se v oblasti zdravotní péče ekonomům těžko definuje. Přiměřenost a ceny péče se ve zdravotnictví těžko srovnávají. Náplň práce lékařů a lékařských zařízení je natolik komplexní, že posuzovat jejich produktivitu a výkony prostřednictvím statistických dat může být zavádějící.

Naneštěstí pro ekonomy, empirický výzkum ukazuje, že lékaři a ostatní zdravotnický personál se často chovají jinak, než by odpovídalo ekonomickým zákonitostem. Špičkový ekonomický výzkum v oboru zdravotnictví označuje chování zdravotnického personálu a vztahy mezi manažery a lékaři ve zdravotních zařízeních za velkou neznámou („black box“). Je zřejmé, že kromě finančních motivů ovlivňují práci lékařů také jiné faktory, o kterých ekonomové zatím mnoho neví.

Empirický výzkum dokonce srovnává situaci pacientů ve zdravotním systému s nákupem v obchodním domě se zavázanýma očima. Rozpoznají kalhoty od košile. O jejich vhodnosti a kvalitě však mají jen vzdálenou představu a cenu se doví až u pokladny při ukončení nákupu.

Kdo bude mít recept na reformu zdravotnictví?

Akademičtí ekonomové znají mnoho důležitých přísad. Měli by si však přiznat, že na vytvoření receptu na úspěšnou reformu zdravotnictví nestačí. Potřebují spolupracovat s lékaři.

Společně s lékaři by se také akademičtí ekonomové měli snažit lépe pochopit a zohlednit preference a potřeby občanů, včetně potřeby lehce dostupných a jednoznačných informací a ochrany.

Takto pak budou moci lépe přesvědčit občany o podstatě a předpokládaném dopadu navrhovaných změn ve zdravotnictví a zprůchodnit potřebné reformy politicky.



Mezi akademickými ekonomy nabízí zajímavý pohled na zdravotnictví Prof. Uwe Reinhardt



Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Suchec napsal(a):

Ekonomie není věda, ale druh náboženství, tu jednoho, tu druhého zaměření a preferencí.

Je to jako s historiky.

Každý si to interpretuje tak, jak to subjektivně sám vyhodnocuje.

Jak jsem pochopil článek, tak slavní "ekonomové" přišli na to, že ví prd staré koltlářky, že mechanismy fungující ve zdravotních systémech nejsou sto ani rozluštit, natož pochopit.

Vždyť to celé funguje nějak jinak, než spousta z nich tvrdí, že to musí fungovat.

A v tom je zakopaný nějaký pes.

Že paní Brixi?
21. 07. 2009 | 11:57

svatopluk stepanek napsal(a):

dobry den pani brixi
v nejnovejsim the economist je pekny clanek upozornujici na omezeni ekonomie jako vedy
"what went wrong with economics"
myslim ze slusnejsi ekonomove snad nahlednou ze nerozumi vsemu
21. 07. 2009 | 11:59

Suchec napsal(a):

A jestli někdo není schopen pochopit princip fungování nějakého systému, neměl by do něj rýpat a vykládat o jediné pravdě.
A když už tak až v okamžiku, kdy bude schopen věcně doložit, že tomu rozumí.

Šnajdr a Julínek jsou zářným příkladem.
21. 07. 2009 | 11:59

Hloupý Honza napsal(a):

S některými poznatky a závěry se ihned podělím se svými ošetřujícími při své nejbližší hospitalizaci v nemocnici. Potěšující (tedy hlavně pro zdravotníky) bude asi teze o tom, že se vlastně neví co chápat pod pojmem "kvalita" ve zdravotní péči. Já bych při jejím měření vycházel právě jen a pouze ze slova péče, neboť kvalita konečného výsledku bude vždy stejná (buď se člověk uzdraví nebo ne), ale cesta k tomuto cíli může být poněkud různorodá. Vytržený zub vás zbaví bolesti ať byl šetrně vyňat v lokální anestezii, nebo zaživa vyrván kovářskými kleštěmi. Proto bych se snažil posuzovat opravdu jen tu cestu k výsledku a ne výsledek samotný, neboť je potřeba navíc poznamenat, že to není lékař, který uzdravuje, ale příroda. Lékaři pouze dávají nemocem jména.

Další zajímavou zprávou je pro mne zjištění, že lékaři a spol. jsou jinými zvláštními tvory u nichž nelze jasně objasnit příčiny a motivy jejich chování a že kromě finančních motivů ovlivňuje chování lékařů i jiné faktory. Možná, že se při zkoumání motivace mediků zapomnělo na existenci farmaceutických konglomerátů. Lékaři jsou totéž co advokáti, jen s jedním rozdílem: že nejen okrádají, ale i zabíjejí.(H.Taine)

Jinak je potřeba (opět slovy klasika) ocenit, že lékařská věda už dosáhla takového pokroku, že nikdo na světě už není vlastně zdráv, a že spousta těch různých teoretických akademiků má po řadu let stále co dělat, stále něco vymýšlet a koumat, a že ty nepřeberné a snad i vzájemně si neodporující studie opravdu k něčemu povedou. Jak říkám, zítra se vším pádím za svým doktorem.

Hezký den
21. 07. 2009 | 12:19

Carlos V. napsal(a):

Ceske zdravotnictvi je jedna velka dira a dosud nikdo nebyl schopen s ni nic udelat.

Tim nehou tunely, ale na podnikovou sferu neuveritelna efektivita.

Budovy a zejmena vybaveni jsou za miliardy. Pritom v bezne nemocnici probihaji bezna vysetreni (nemluvim o akutnich) od rana do casneho odpoledne. Pak pristroje stoji a prasi se na ne. Jiste, jsou vyjimky ale neni jich mnoho.

Tovarna by se s takovym pristupem polozila. Ve zdravotnictvi to zaplati lidi anebo stat.

Jedinou moznosti je mene budov a zarizeni, ovsem se stejnym poctem lekaru, zaplacenych lepe a pracujich na smeny.

PS. Jiste, v nemocnicich je nocni provoz - ale s dennim neporovnatelny.

Vsadim se, ze pacientum by to nevadilo. Ti, kteri cekaji na nejruznejsi operace - kycle, zlucniku atd... by byli radi operovani i v deset vecer - pristi tyden.
21. 07. 2009 | 12:30

Fibonucci napsal(a):

Tak ono zdravotnictví je samo o sobě unikát. Nejde o to, že by se to snad nechápalo, je to docela prosté, ale stojí tam proti sobě spousta faktorů a jde jen o to, který je důležitější.

Je to v podstatě obor, kde pacient využívá služby, které přímo neplatí a často se ani sám neumí rozhodnout, jestli takovou službu potřebuje, či jestli nejsou nějaké lepší alternativy.

Pak jsou tu lékaři, kteří pracují ve špatně pojmenovaném odvětví, protože oni pracují v Nemocenství, zabývají se už od školy nemocema. Ale říká se tomu Zdravotnictví. A tito jsou masírováni dodavatelema endoprotéz, farmaceutickýma firmama a výrobci drahého vybavení. Například jsem zvědavý, jestli letos, tak jako každé léto, bude mít chirurgické oddělení z Motola v Praze zase ten večírek na parníku, co ho platí ten dodavatel endoprotéz a domlouvají ho tuším s primářem... Tak to bychom měli lékaře, s těmi nejčistšími úmysly a smyslem pro hospodárnost:-)

A pak jsou tu tzv. morální aspekty. Komu péči poskytovat, za jakých okoloností a v jakém rozsahu? Každá nemocná osoba se tu nahlíží jako že má nárok na cosi, ať už je to péče nějaká speciální, či jen běžná. Ale opravdu na sebe každá osoba vydělá? Vždyť každá ta péče stojí zdroje, lidský čas atd, morální dilema nedilema. Když se budete chovat hospodárně, tak budete zase označeni za nelidu, který neposkytne pomoc potřebným. Když tu pomoc naopak budete poskytovat každému kdo potřebuje a budete dělat vše co je ve vašich silách, tak se zase nemůže logicky dostat na všechny.

Nejde tedy podle chytrolínů ani tak o ekonomii a porozumění, jako spíš o určení priorit. Jen pro informaci, podle odhadů např. ve Spojených státech v roce 2000 celý národní důchod, stačil akorát tak na pokrytí veškeré zdravotní péče, kterou v té době věda dokázala nabídnout a kterou pacienti dokázali pojmout. Takže kdyby v roce 2000 američani nejedli, nepili, nebydleli, nekoupili si nic kromě zdravotní péče, tak byli na nule. A stanovte nyní, v jakém rozsahu by se měla zdravotní péče lidem poskytovat a v jakém už ne. Myslíte, že je to úkol pro ekonoma? Nebo spíš pro kněze?
21. 07. 2009 | 13:02

naprosto skeptický Astalavista napsal(a):

do pár let budou Evropští a Američtí bohatí jezdit na operace do Číny a Indie či Iránu(v Teheránu jsou plastické chirurgie častější Facebooku či připojení k síti sítí) a to z mnoha důvodů. V EU chybí lékaři(dnes se hodí ukrajinští, ruští a běluruští lékaři) neb mladí studují ekonomii a humanitní obory (sociologů, psychologů a právníku s ideoekonomy jsou zástupy), ale méně matematiku, lékařství nebo technické obory nedej Bože aby dnes byl někdo vědcem, že! Největší "vědci" jsou zde středoškoláci co vedou nejmenované hospodářské komory(že!) a největší odbornící na zdravotnictví jsou farmaceutické lobby a největší ekonomové herci, sochaři, režiséři v TV a ideonovináři a ideokomentátoři! Do tří let bude Čína největším akciovým trhem, pak největším trhem obecně a Indie se drápe za ní, jako celý "třetí" svět a budou mít jak finace tak lidi tak tradici své lékařské vědy(bez posměchu neb čínská či indická tradiční medicína je zde stovky let). My se tu sežereme a vytunelujeme navzájem neb nás zničí studená občanská válka(třídní boj naruby) a mediální skorodiktatura "ekonomů" a "humanistů" či "nezávislých novinářů" i koloniální zkrytě rasistická civilizační sebestřednost. Stárnutí a do facto vymírání západu s tím jde v ruku v ruce(nejsou kvalifikování lidé v technických oborech). ČR v tom vymírání vede a je natom hůře než mediálně propíraný "zlý" východ Evropy a ten "dobrý" západ Evropy "zachraňují" barevní. "Vše souvisí ze vším", říkal jeden revolucionář. Kde nejsou vystudovaní mladí lidé v důležitých oborech(technických) nebude ani kvalitní zdravotnictví a ideologičtí ekonomové nikoho nevyléčí a vymírající populaci neomladí! Starověký Řím také zničil především sám sebe zevniř nikolivěk nějací divocí Germáni. Ještě budeme rádi až nás v nemohoucím staří Vietnamská zdravotní sestra utře zadní část těla a Egyptský lékař vyřízne nádor a indický programátor uvede do provozu náš přístroj na kontrolu oběhu krve a činnosti srdce! Pro naši ekonomickou "civilizaci" je jedinec jen statistická položka státního rozpočtu a zůčtovací jednotka daňového přiznání, empatie je již jen projev "slabosti" a NENÍ EKONOMICKY VYHODNOTITELNÁ STEJNĚ JAKO CITY. Orwel má "radost".
ps.: toto napsal naprosto skeptický " ideový zrádce" naší humanitní monotheistické ekonomické demokratické civilizace hepermultikulturalista a věčný relativista se špatným světovým názorem a neprogresivní netolerantní maskuliní indoevropský nacionalista a ultrafeminista a ekologický skorofašista a sociální jistěkomunista Astalavista. Hezký den paní Brixi.
21. 07. 2009 | 13:03

Fibonucci napsal(a):

skeptickýmu Hastalavistovi...

Jenomže Čínská nebo indická medicína nemají s naší západní medicínou moc společného. Jsou jistě užitečné, ale kvůli pět tisíc let staré Ajurvédě si nebudu myslet, že mi v indii lépe provedou chirurgickou operaci.
21. 07. 2009 | 13:29

jarpor napsal(a):

"Akademičtí ekonomové znají mnoho důležitých přísad. K vytvoření receptu na úspěšnou zdravotní reformu ale potřebují spolupracovat s lékaři. Společně s lékaři by také akademičtí ekonomové měli lépe pochopit preference a potřeby občanů, včetně potřeby lehce dostupných a jednoznačných informací a ochrany. Takto pak mohou také lépe přesvědčit občany o podstatě a předpokládaném dopadu navrhovaných změn ve zdravotnictví a politicky zprůchodnit potřebné reformy."

Velmi se omlouvám, ale "Co chtěl autor tímto říci ?"
S touto formulací asi souhlasí všichni. A přesto názorně zde, ale i v jiných zemích se vedou "boje" o změny a reformy ve zdravotnictví.

Problém spatřuji v tom, že není a nemůže být jednotný pohled na "řešení zdravotnictví" ze stran občanů (potenciálních i skutečných pacientů),
dále - sami ekonomové se nemohou dohodnout "co a jak" a v neposlední řadě - obrátí-li se tito ekonomové na lékaře, pak ti, na které se neobrátili vytvoří lékařskou opozici vůči těm, na které se obrátili.

Výsledkem je to čeho jsem svědky. Co jeden vytvoří, druhý říká, jak se dostane k moci, ta že to zboří... Než se "domluví" alespoň na něčem - pacient, který nevěděl, zda bude platit sám hotově, nebo z naspořeného, či jak mnoho bude použito z "mezigenerační solidarity" stárne a umírá...

Soudím, že platí :
1. Nikdy nebude ve zdravotnictví dostatek financí - čím jich bude více, tím více spotřebuje
2. Neexistuje rovný přístup a absolutní spravedlnost. I v ideální společnosti za ideálního zdravotnictví asi umře dříve pacient "na samotě u lesa" než ten, co žije 50 m od doktora, když mají navlas stejný problém. A při tom existuje jistá pravděpodobnost, že tomu bude naopak.
3. Většina z nás na zdravotnictví žehrá, jak je vše špatně, ale nikdo jej v potížích neodmítne.

Hezký den
21. 07. 2009 | 13:36

Charlie napsal(a):

paní Brixi,

jako vždy pěkné, věcné.

Kdyby byly náležitě trestány podvodné machinace s penězi (lidský faktor), tak by se asi dala podniková i státní ekonomika s jistou pravděpodobností předvídat.

Jak jsem vyrozuměl - ani velký kongres vážených odborníků není schopen definovat systém, ve kterém je nevyzpytatelného lidského faktoru příliž.

Natož aby jej byl schopen definovat Bc Šnajdr.
21. 07. 2009 | 14:09

Radkin Honzák napsal(a):

Mám obavu, že nikdo nepopsal HRANICE, ve kterých by se měla medicína pohybovat a co by měla řešit. Trochu mi to připomíná Perunovu stížnost:
HROM AŤ DO NÍ, ABYCH NEKLEL,
ZDRŽET SE NEMOHU,
KDYŽ JÍ KOZA NECHCE DOJIT,
BĚŽÍ K PÁNU BOHU.
Do medicíny spadly problémy rodiny, osamělosti, různých "závislostí", důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti a všeobecné ZPOVYKANOSTI. Návštěvnost lékařů je v naší republice trojnásobná ve srovnání se západními státy EU. Za doktorem se běží s každou pitomostí a pokud je i doktor dost nejistý, pošle "pacienta" na další a další vyšetření (viz dnešní Hnízdilův článek v Lidovkách).
21. 07. 2009 | 16:52

Rejpal napsal(a):

Autorce blogu

patří dík za vylíčení neschopnosti ekonomů rychle zničit zdravotnické systémy podobně jako už ekonomové stačili poničit jiné systémy ve své snaze "vylepšit je" svými neodbornými zásahy.

Snad opět nastane doba, kdy rozhodující slovo o směřování a vývoji techniky i zdravotnictví budou mít vzdělaní odborníci, nikoliv odborně neznalí ekonomové.

Myslím, že nejlepší školou nejen ve zdravotnictví je znalost o dosažených neúspěších včetně nalezení způsobů, jak se jim napříště vyvarovat. Není snad žádné překvapení, že jakékoliv poplatky ani vlastnická forma zařízení nemají na kvalitu systému zásadní vliv.

Pro zajímavost uvádím, že v poměrně vyspělém i "zpoplatněném" švédském zdravotnictví údajně dochází k nakažení infekcemi průměrně u 10% pacientů nemocnic.
21. 07. 2009 | 17:18

Hans napsal(a):

Fascinuje mne, když někteří pořád propagují zvyšování platů doktorů, aby se nám dostalo kvalitní péče. Stejnou kravinu jsme slyšeli při enormním zvedání platů soudců, že pak budou nepodplatitelní a seriozní. Vesecká se svou modrou bandou justiční mafie je toho příkladem.
21. 07. 2009 | 17:28

DB-kalifornie napsal(a):

Tenhle vas clanek je zcela presny-presne tyto duvody, ktere uvadite me vedou k urcite skepsi napr. v tom ze jakakoliv reforma americkeho zdravotnictvi bude napoprve uspesna. To ze bezny clovek si proste nemuze utvorit obrazek jestli je lecen nejefektivnejsi a nejlevnejsi metodou zaroven prece neni vubec prekvapive-vzhledem k siri informaci a moznostem, ktere se na nas z biomedicinskeho vyzkumu doslova vali(aspon na ty,co si obcas ctou pubmed). To zcela logicky take souvisi se schopnosti cloveka ocenit vlastni zdravotni pojisteni. Navic je prirozene, ze prumerny clovek ma vzdycky v pripade zdravi pocit, ze by mohl dostat "jeste neco navic"-tento pocit bude vzdycky hnaci silou zvysujicich se vydaju na zdravotnictvi. Urcitou roli take hraje predstava o tom,ze dnesni medicina muze vyresit temer kazdy problem(mozna ani na definici tohohle sluvka se v pripade zdravi neshodneme(-: ).

Vsak mantra dnesnich dnu, preventivni medicina, muze byt naprosto stejnou financni katastrofou jako ta soucasna, kdy se leci casto az posledni stadia chorob.. Na preventivni medicinu se da totiz take nasadit zase tolik testu a vysetreni, kolik financne pacient/spolecnost unese(a existuje mnoho studii, ktere ukazuji, ze preventivni medicina nemusi vzdy byt financne efektivni ci zlepsovat zdravotni benefit pacienta).

Problem je v tom, ze v pripade zdravi vetsina lidi nejedna tak jako pri oprave auta(to jeste chvilku vydrzi...). V pripade zdravi si clovek vetsinou vzdycky rika co kdyby, radsi si to necham udelat....

Samozrejme na druhou stranu je cely tento system hnaci silou vyvoje...Kdyby jsme byli fatalisti, tak dnesni financni krizi ve zdravotnictvi nemusime vubec resit (-:

najit vhodny model nebude lehke!
21. 07. 2009 | 17:58

frantisek z Asisi napsal(a):

Paní Hano,váš článek by si měl přečíst pan Julinek a i nynější ministryně včetně jejich náměstků 3najdra a spol.Mám na mysli ten fakt,že ve Francií a Německu jsou státní nemocnice v péči o pacienty výrazně lepší než soukromé nemocnice?Pan Rath jestli to bude číst,bude mít radost,že jeho politika bezziskových nemocnic,je správná.
21. 07. 2009 | 18:35

Ivan napsal(a):

Vážená paní autorko, podařilo se Vám uhodit hřebíček na hlavičku.
Kompliment Vám patří. Váš pohled je skutečně objektivní. Každý, kdo se se tdravotnictvím setkal a
přemýšlí musí Vám dát za prtavdu.
Víte mnoho z dnešních forem rte-
forem, jsou skutečně doletanské deformace, které nic podstatného neřeší. Kdo jsme zažili a doká-
žem púosoudit reformy minulého režimu, musíme vidět určitou podobnost, která spíš souvisí s kampaní jak se skutečnou změnou myšlení. Většina reformátorů si asi hraje na ARCHIMEDA. Taky se chytnou jednoho bodu a tvrdí, že pohnou zeměkoulí. Ovšem všichni víme, že tak jednoduché to neni ani v té fyzice. Skrátka nepouči-
telní. Schází logika a souvstažnost v myšlení a řešení problémů. Nezjednodušovat je potřeba, ale matematika všem vadí, profesionalita je v háji a každý jak za soudruhů by přál si nějaký "pomník", jedno jaká, třeba z bláta. Viz nedokonalůost v reformě páně ministra Julínka a spol. Bylo by toho zbytečně moc, bohužel netýká se to jen zdravotnictví. Naším politici by potřebovali IQ dioptrie, aby dokázali najít profesionální poradce a nebýt slepě umínění.
21. 07. 2009 | 18:59

vlk napsal(a):

Zdravím paní Brixi!
dala jste sem opět fajn blog. Blog, který není návodem, blog, kterýpopisuje prostou skutečnst. Skutečnost v detailu, který nám laikům uniká a ani nemůže být přístupný.
Osobně nemám celkem žádný problém s tím, co Vám přijde špatné, tedy, že ekonomický výzkum zdravotnictví probíhá tak, že personál včetně lékařů je objektem a nikoliv subjektem. Osobně si myslím, že je to správné a jinak to ani nelze zkoumat.
ZDravotnictví je totiž naprosto specifickým oborem. Jiným , než všechny ostatní obory lidského podnikání. Má totiž odvrátit smrt nebo těžké tělesné postižení.To bylo od kaživa. Dnes získalo nový rozměr - má totiž toto odvrátit pro co největší počet členů společnosti!
A tohle už není není medicinský fenomen , nýbrž ekonomický.Nneí a nikdy nebyloproblémem zajistit špičkovou lékřskou péči pro pár vyvolených. Ten s e z toho stane ažv okamžiku, kd y má zasáhnout co nejvyšší část populace. Nikdo totiž nechce umřít dříve než musí a každý chce být zdravý. Logcky.
Problém je , jak to ufinancovat.Protože zdravotnictví dnes má ještě další , dříve neznámý rozměr - totiž, ž vněm můžete spotřebovat libovolné množství penez: Dokonc e spotřebovat objektivně, bez jakéhokoliv spekulativního vykrádání systému. Vždy bud e totiž možno objektivně+ poskytnout ještě kvalitnější, rozuměj dražší péči.
Ztěchto všech důvodů nadřazuji ekonomi lékařům. Lékař v první řadě vidí /neřeším platy/ odborně- tedy tenhle přístoroj koupit, tamty medikamenty ordinovat. A je to správně.Pokud začne být lékař ekonomem, přestává, podle mne , být lékařem. Klade si omezení na která může doplatit pacient. Ta omezení musí definovat ekonom.Který musí říci - tohle už systém neunese. Má li jít o systémovou ,nikoliv prominentní,léčbu.
Jsme Vám velmi vděčen za to, co píšete o americkém systému. O jeho zmatečnosti a neprůkaznosti výsledků soukromého pojištění. Po kterém zde volá parta společenských sobců.
Jinak - jsem pesimista. Jednak se domnívám, že optimální systémnelze najít. Pokud s e nevrátíme k unifikovanému systému státního zdravotnictví, z kterého by byl vyloučen soukromý prvek a tím i zisk, a který by měl pro všechny stejné standardy. Píši tohle s vědomím, co s e asi strhne. Nefandím komoušům. Jen ten systém garantoval rzumné standardy a dostupnost pro všechny. V rozumné kvalitě. Nikoliv špičkové, nikoliv unikátní. Al e kvalita byla dostatečná. A zasahovala celou populaci. A zrovna tak vím, že tele systém s e prostě nikdy nevrátí a vrátit nemůže. Musely by s e totiž vrátit i jiné věci a ty rozhodně nechci.
Takže zd e budeme mít kompromis mezi byznysem a sociálním zdravotnictvím. Velmi s ebojím, že vyhraje spíš ten byzbys. Zdravotnictví ale, jak jsem napsal hned na začátku, je zcel a unikátní systém. A každý podporovatel více byznysu ve zdravotnictví si musí být vědom toho, že podporuje systém , který jeho a jeho rodinu velmi snadno může dostat do situace, kdy zjistí, že jeho pojistka už případ nekryje. Tedypokud s ezrovna nejmenuje Kellner nebo Bakala. A ti sem diskutovat nechodí.
21. 07. 2009 | 20:40

pojištěný napsal(a):

Proboha, nemohli jste všichni, včetně autorky, tohle psát před pár lety, ještě než se postupně pod tlakem stále stejných poradců začínal rozebírat ten jakž takž fungující, ale fungující systém? Dokud budou Jul.&comp. vysedávat v pojišťovnách - za pojištěnce! - budou na prameni. Můžu ovlivnit, kdo za mě v pojišťovně hlídá kvalitu péče a rozhoduje, za co doktorovi za mě zaplatí?
21. 07. 2009 | 21:07

Black napsal(a):

"Black box" - to je půvabný eufemismus. Já bych ho, s jistou rezervou, rozšířil na charakteristiku veškerých profesních vztahů každé společnosti "západního typu", v níž systém je již natolik komplexní a naprosto nepřehledný, že nechtěným a tím pádem zdánlivě paradoxním důsledkem zákonitě musí být nějaká forma "gravitačního" zhroucení se do sebe sama. To oč dnes běží, je alespoň se pokoušet o jeho oddalování...dokud do hry nevstoupí nějaké spásonosné faktory z budoucnosti, o kterých nám prozatím není nic známo.
21. 07. 2009 | 21:41

pepr napsal(a):

U nás ovšem zdravotní reformu Julínkův tým bez problémů skvěle vymyslel do všech detailů. Naštěstí jim to ale nedovolili realizovat...
21. 07. 2009 | 21:44

Radkin Honzák napsal(a):

Ad Vlk
Nefandím komoušům. Jen ten systém garantoval rzumné standardy a dostupnost pro všechny. V rozumné kvalitě. Nikoliv špičkové, nikoliv unikátní. Al e kvalita byla dostatečná. A zasahovala celou populaci.

Vážený vlku, hluboce se mýlíte. Pracoval jsem jako psychiatr u dialyzačního programu. Pokud vám selhaly ledviny, bylo vám víc než 50 let, nebo jste k tomu měl komplikace (třeba cukrovku), byl jste "neperspektivní" a do dialýzy jste zařazen nebyl a zesnul jste na uremii do několika měsíců. Tomu říkáte "dostatečná kvalita"? V dialyzační léčbě jsme byli na 24. místě v Evropě - dnes jsme v první desítce.
Na "dovozové" léky (to jsou léky, které máte dnes dostupné běžně) byl limit, který mi pokryl potřeby cca 5-10 pacientů na rok.
Nevím, proč tady tradujete takové blbosti a přeju vám sovětský stomatologický systém, který "na pokladnu" (neboli pojištěncům) dopřál zadarmo amalgamové plomby, vytržení zubů, nerez korunku a totální protézu.
21. 07. 2009 | 22:03

pojištěný napsal(a):

to Radkin Honzák
Moje zkušenost s "neperspektivním pacientem" je zrovna z dialýzy a z neurologie z doby před půl rokem úplně stejná jako vaše z doby minulé. Co to znamená, že jsme nebo jsme byli v dialyzační nebo jiné léčbě na nějakém místě? V úspěšnosti - čeho? V počtu něčeho? V investicích, počtu zaměstnanců, počtu dialyzačních středisek na hlavu nebo na počet pacietů? V "dostatečné" kvalitě?
21. 07. 2009 | 22:35

Aleš napsal(a):

Zase velmi pěkný blog jak bývá obvyklé od paní Hany nutící k přemýšlení.
Osobně s ní souhlasím, že neúčast lékařů na ekonomickém modelu je chyba, protože motivovaný zdravotník je nezbytnou součástí úspěšného systému. Navíc lékaři jsou lidé velmi inteligentní, nuceni mnohokrát denně se odpovědně rozhodovat, lidé sebevědomí a ješitní- proto jen velmi obtížně jsou ochotni akceptovat systém, který nijak nemohli ovlivnit.
21. 07. 2009 | 23:17

anonymní lékař napsal(a):

Tohle téma je na celou knihovnu. Zmíním-li české zdravotnictví, pak vzhledem k vloženým financím funguje ještě dobře, a postupně během let se to z mého pohledu rychle horší. Poměřuji s informacemi např. o čekání na ošetření ve vyspělých západoevropských zemích. Bohužel, tak jako v celé naší společnosti, i zde funguje korupce, neuplatňuje se volná soutěž na dodávky materiálu, zboží, staveb,(nebo jen pseudosoutěž), chybí transparence a postižitelnost zainteresovaných, kterým se prokáže takové chování- to se týká např. nemocnic a jejích vedení(politické pozice), ale i na úrovni jednotlivých lékařů, kteří bývají motivováni, např. farmaceutickými firmami k předepisování určitých léků. Motivace bývá finanční, nebo se tomu říká udržování odborné úrovně a dokonce odborné společnosti se shodují, že toto "vzdělávání lékařů" se bez "podpory" těchto čistě komerčních subjektů neobejde. Proč, kde to jsme?!! Dále demotivující ohodnocení práce zdravotníků na všech úrovních, které vedlo k jejich odlivu z odvětví či do zahraničí, nyní se projevující zřetelně nedostatkem sester a zavíráním oddělení či jejich částí, o kterém se v novinách nepíše, stejně tak ale prohlubujícím se nedostatkem lékařů, který není tolik vidět, omezováním počtu operací za čas jednotku apod. To zvyšuje tlak na zbylé lékaře ze strany jejich zaměstnavatelů na nezákonou přesčasovou práci a obcházení zákona, tlak často velmi neetickým a nekolegiálním způsobem(to vede k odlivu dalšímu). Systém ohodnocení jednotlivých úkonů v privátních ambulancích je tak absurdně nastaven, že vede k překotnému počtu "výkonů a ošetřených" pacientů, aby si lékař "slušně" vydělal. Za takových podmínek nelze dělat medicínu pořádně- klesá kvalita. To vidí i laik a ztrácí důvěru v takovýto systém, pojistné se mu zdá jako vyhozené peníze, které ale musí odvézt(zdravotní daň). Lajk se většinou nedokáže orientovat v celé problematice a důvěra v lékaře je nezbytná. Další faktor jsou seriálové iluze pacientů o všemocnosti medicíny. Politikům je jasné, že jejich sliby jsou neufinancovatelné, jde jim většinou(mimo obohacení korupcí a převody pojišťoven a nemocnic, zavádění různých systémů apod.) o to, aby se na veřejnosti udržela iluze funkčnosti(a preference stran a lidí), aby se vlk nažral a koza zůstala celá a tento modus fungování se přánáší odshora až dolů. Pojišťovnám je pacient úplně fuk, je pro ně jen číslo, které v nejlepším případě nic nečerpá a vydělává. Je jim jedno i nehospodárné a neúčelné využití prostředků. Základem by měl být lékař-pacient, a lékař by měl být postaven tak, aby bylo jeho zájmem jednat v zájmu pacienta, nebýt prostředníkem pana ministra, pojištovny, dealerem farmaceutické firmy. Neměl by být tím, kdo posuzuje ekonomickou stránku věci a omezuje tím i informace pro pacienta a rozhoduje za něj. A pak ať se společnost dohodne, co bude z veř. pojištění a co ne.
Jaktože novináři nepronásledují vedení nemocnic s dotazy, zda nedochází k uzavírání oddělení, zda neodchází lékaři, kolik mají atestovaných lékařů a zda vůbec, jak probíhá výběr dodavatelů materiálu a údržeb, nákupu zboží.
Takže podle mě je problém v oblasti etiky, práva, průhlednosti systému a informovanosti veřejnosti.
21. 07. 2009 | 23:53

IvanT napsal(a):

Naprosto souhlasim, ze zdravotni personal musi byt zapojen do jakekoliv analyzy zdravotnictvi. Ale na rozdil od nekterych prispevatelu si myslim, ze tam musi byt i ekonomove, i kdyz tomu celemu systemu zatim dobre nerozumi. To porozumeni se musi teprve vybudovat.

Podle meho vkusu take nejde pouze o kvalitu, at uz se meri jakkoliv, ale take o to, aby k te kvalite mel kazdy pristup. Nepodporuji systemy, ktere poskytuji super peci, ale jen tem kteri si to mohou dovolit.
22. 07. 2009 | 00:30

Jan Špaček napsal(a):

Co se týká poplatků ve zdravotnictví v ČR, dle mého názoru je chybně nastaven poplatek za léky v lékárnách. Smyslem poplatku v lékárnách je zamezit zneužívání předepisování léků. Dle mého názoru by byl lepší způsob procentuální poplatek za celkový součet, který platí jeden konkrétní člověk v lékárně. Poplatek by mohl být určen procentem z celkové částky kterou daný člověk zaplatil za léky. Jaká by byla procentní sazba je věc názoru, ale např. pokud by to bylo 15 procent, a člověk by zaplatil za předepsané léky např. 200 Kč, zaplatil by poplatek 30Kč. Zdá se mi nesmyslné platit stejný poplatek za různé léky, tedy má li někdo předepsán lék za 40Kč zaplatí poplatek 30 Kč, stejně jako člověk, který má předepsán lék za 100 Kč. Od poplatku daného procentem z celkové částky by bylo možné odečíst určité procento doplatku za léky.
Dále mně není jasné, proč má zůstávat poplatek lékárnám (vycházím z informace z netu, že poplatky zůstávají subjektům, které je vybírají). Lékárny a celkově distributoři léků mají dost vysoké marže. Např. před několika lety naše firma stavěla obydlí jednomu člověku, který vlastní velkoobchod s léčivy. Součástí obydlí byly např. tři garáže, jen garážová vrata v těchto garážích byla v hodnotě nejmíň 100 tisíc korun, garáže měly vytápění, samotný dům byl v hodnotě nejméně 10 milionů korun.
Prostě firmy zabývající se distribucí léčiv mají vysoké marže, takže poplatky v lékárnách by měly jít zdravotním pojišťovnám. Dále by se pravidelně měly určovat horní hranice cen léků.
22. 07. 2009 | 09:57

Hana Brixi napsal(a):

Suchec, Rejpal - tak špatné to zase s ekonomy není

Fibonucci, Radkin Honzák a DB-kalifornie - ekonomický výzkum může určitě pomoci v určování priorit a hranic péče. Ekonomové např. zavedli měření QALY (roky kvalitního-zdravého života, které je možno zachránit/získat) pro porovnání efektivnosti (což pak také může pomoct v rozhodování, kam až má platit stát/pojištění a odkud už je další péče "luxus", který si jedinec musí platit sám).
Jaká však má být cena jednoho roku zdravého života je otázkou opravdu spíše pro duchovenstvo a filosofy.
Jisté je, že není ve finančních silách žádné společnosti, zachránit všem všechny roky zdravého života, tak jak je to teoreticky možno pomocí veškeré existující péče. A to je především problém etický, se kterým se každá společnost vyrovnává po svém...

Hloupý Honza - některé studie si navzájem odporují, a vysvětlit proč by ekonomům třeba mohli pomoci lékaři.

Carlos V - práce u drahých přístrojů na 2 směny dává z ekonomického pohledu velký smysl. Očekávala bych, že se to někde i tak dělá, a docela by mě v tomto směru zajímaly zkušenosti.
22. 07. 2009 | 10:12

Hana Brixi napsal(a):

Astalavista - zdravotní turismus za kvalitní péčí ve specializovaných soukromých zařízeních v Indii a jiných rozvojových zemích rychle roste a má potenciál přínosu snad pro všechny zúčastněné. V tomto směru asi zatím Evropané ani Američané nemají obavy z levné pracovní síly a "vývozu pracovních příležitostí" do Asie...

jarpor, Ivan, Aleš, Ivan T, Charlie - mnozí snad i souhlasí, že by ekonomové, lékaři a specialisté z dalších oborů měli pracovat na návrzích na zlepšení zdravotnictví společně. Do komunikace a spolupráce napříč obory se však musí investovat čas a peníze, a někdy i ego, jak již někdo výše v diskuzi podotkl.

František z Asisi - výsledky bezziskových nemocnic v Německu byly někde mezi státními a soukromými

vlk - myslím, že než se lékaři stanou objektem výzkumu, mohou ekonomům pomoci pochopit faktkory svého rozhodování/chování, navrhnout jak přizpůsobit např. systém financování/odměňování/dohledu, aby měl kýžené výsledky. Takto informovaní ekonomové pak budou lépe připraveni různé přístupy testovat a měřit (kdy už zase budou lékaři pouhým objektem).

Black - Vaše úvaha se zajímavě posunuje z black box do black hole

anonymní lékař = ano, je to na knihovnu a je to také na veřejnou debatu, která by se mohla stát jedním ze základů úspěšné reformy zdravotnictví. Oceňuji Vaše postřehy - důležitý příspěvek do debaty.
22. 07. 2009 | 10:36

vlk napsal(a):

Radim Honzák
řekl bych pane profesore, že si nerozumíme.Psal jsmeo něčem jiném, než jste si z toho vybral vy.
PSal jsmeo tom, že jedním z naprosto stěžejných principů pro jakýkoliv budoucí zdravotní systém má být princip co největší rovnosti při co největší kvalitě. A na tom trvám.
Takže systém, kd e asi 1/4 populace NEMÁ žádné zdravotní pojištění a skutečně dobré pojištění má také asi jen 25% /nechť mne paní Brixi opraví, zná přesná čísla/ promen rozhodně není ideálem. A sovětskou stomatologii do toho už vůbec netahejte prosím. Já také nekomentuji úroveň všeobecné zdravotní péče na Portoriku. Ahlavně - konstatoval jsme, že ten systém je vratný.
Pokud se týká nedostatku medikamentů a umělých ledvin - ano máte pravdu. Mělo toho všeho být více. Jenže promiňte, když ze zdravotnictví uděláte čirý byznys, založený na tom, že čísla v závěrečné bilanci musí býti kladná a to každý rok trendově vzhůru, pak máte naprostou jistotu, že onen systém, co popisujete se prostě stane běžnou normoua standardem. Protože ekonomická pravdila jasně říkají, že nejnákladnjší vrstvou pacientů jsou ti, kteří nejméně přispívají. Z byznysového hlediska naprosto neperspektivní důchodci a invalidní důchodci.
Ještě k jedné větě se musím vrátit - říláte, že traduji blbosti. Pokud mohu soudit, přes pokladenský systém a privátní ordinace je stále naše zdravotnictví svým celým nastavením a filosofií zatím blíže onomu předlistopadovému systému než tomu americkému modelu. Neádno Eurostat nebo někdo podobný zveřejnil informace o tom jaká je úroveň zdravotní péče v jednotlivých zemích EU ve vazbě na celkové náklady. Naše z toho srovnání vyšlo skvěle. Bylo v první čtyřce podle poměru cena/výkon. A o lepší umístění je připravila položka vztah personálu k pacientovi.Tohle všchno přes to,co píš třeba anonymní lékař! A i dnes se v tom systému dá najít celá řad a velmi úzkých míst. Dost podobných tomu, co jste popisoval s umělými ledvinami za bolševika.
Přeji vám hezký den.
22. 07. 2009 | 10:52

Filip napsal(a):

Vlku pletete se tak dobře jsme skončily jen díky podhodnocené práci zdravotníků. Konečně je to napsané i v té zprávě. Taky tam popisují jaké psí kousky museli autoři vyvádět aby zdravotnictví východoevropských států neobsadila nejvyšší příčky. Ono se někde holt projeví že dáváme na platy zdravotníků spolu s Mďarskem nejméně na světě a to 18% z celkových výdajů na zdravotnictví. Jiné státy dávají běžně 50-70%. A ještě k tomu chování personálu, tím myslíte e-health a podobné srandy?
22. 07. 2009 | 11:14

Muzzle napsal(a):

Největším problémem asi je, že zdravotní péči stále nechceme vidět jako trh poptávky a nabídky. Přitom je, myslím, zřejmé, že neexistuje jeden optimální způsob jak pacienta vyšetřit, zaléčit a uzdravit!

A v tom to právě vězí: každý pacient chce něco jiného a každý zdravotník má jiný přístup a používá jiné postupy. Proto snaha nastavit jednu univerzální a optimální zdravotní péči pro všechny (s jedním zdravotním pojištěním, jedním zdravotním standardem a jedním motivačním systémem) nemůže uspět a je nutně neefektivní a "nekvalitní".
22. 07. 2009 | 13:59

vlk napsal(a):

Hana Brixi
myslím, že ta symbioza, která by jistě byla ideální, je nemožná. Mimo jiné z důvodů, kterými argumentujete v odpovědi jarpor Ivan, Aleš,Ivan T. To, co byste rád aod lékařů dostala, to předpokládá multidisciplinární rozhled spolupracujícího lékaře. V úžasném záběru. Neppochybně toho řada z nich bud e schopna. ale rozhodně ne dost a z těch , kteří ao, jich většina bude mít úplně jiné zájmy. ten rozhled uplatní daleko lépe ve své soukromé klinice.

filip
nepolemizui s vámi! Ale jde o s tudiipoměr cena výkon. A ta prostě přinesla takováhle zjištění. Ptáte s emne na e-Healt. No byl jsme kdysi v německé nemocnici. A bohužel jsme, bez varování před časem svěřil otce nemocnici české. Kdybych byl věděl, co vím dneska, byl nejspíš táta ještě na živu. Moje chyba. Nezjistil jsme si co a jak.Po odborné stránce dostal špčkovou éči. Po s tránce obyčejné lidskostia zdravého rozumu katastrofa.
Al e tím nechci otravovat aninechci zevšeobecňovat.ejsme ve sporu.

A k těm platům zdravotníků. Myslíte si že jsou znevýhodněni platově jen zdravotníci a že většina odvětví je na evropských platech?
22. 07. 2009 | 14:08

jepice napsal(a):

Vlku, napsal jste:
"Pokud se nevrátíme k unifikovanému systému státního zdravotnictví, z kterého by byl vyloučen soukromý prvek a tím i zisk, a který by měl pro všechny stejné standardy. Píši tohle s vědomím, co se asi strhne. Nefandím komoušům. Jen ten systém garantoval rzumné standardy a dostupnost pro všechny. V rozumné kvalitě. Nikoliv špičkové, nikoliv unikátní. Ale kvalita byla dostatečná."
Já jsem tomu rozuměla přesně jako p. Honzák, a odpověděla bych vám velmi podobnými slovy jako on. Ještě dodám, že léčba, která tu v té době byla zoufale nedostatková, patřila na západ od nás ke standardu.
V druhém vstupu jste se tvářil, jako byste předtím psal o něčem úplně jiném. Jako třeba o americkém systému.
A dodal jste:
"Psal jsem o tom, že jedním z naprosto stěžejných principů pro jakýkoliv budoucí zdravotní systém má být princip co největší rovnosti při co největší kvalitě. A na tom trvám."
On vám to někdo vymlouvá? Na tom tu se přece bez problémů shodneme s většinou lidí. Vždyť sám přiznáváte, že naše zdravotnictví i přes pluralitu vlastnictví neopustilo solidární princip, díky kterému má k solidní zdravotní péči přístup i ten, kdo do systému nepřispívá. I navrhovaná reforma byla přece postavena na tomto základě.
Přiznám se, že vám moc nerozumím.
22. 07. 2009 | 14:17

VK-Can napsal(a):

Vazena pani Brixi.

To, co jste napsala je velice nejen objektivni, ale i nuti k zamysleni.
Bohuzel mam obavy, ze nelze najit jednotne ci universalni reseni.
Je zde mnoho zajimavych reakci.

Zdravotnictvi je resort statni odpovednosti, kde by mela predevsim prevazit odbornost lekarska a zdravotnicka v uzke spolupraci s odbornosti ekonomickou.

Slova jako zisk, nebo profit by mela byt v souvislosti se zdravotnictvim az na male vyjimky pouzivana jako vzacne koreni.
Pozor nezamenovat s vydelkem za vykonane sluzby.
Mnoho lidi tyto pojmy zamenuje!

Je to stejne, jako kdyby chtel nekdo slovo zisk, nebo profit spojit se skolstvim, policii, armadou nebo dokonce s pozarniky.

Toto vse jsou sluzby verejnosti, nikoliv statni vydelecna cinnost. Tyto sluzby maji byt finacovany statem. Tecka.

Soukrome pojistovny by mely pracovat v kooperaci a POD DOHLEDEM statu. Stat musi dle svych moznosti urcit pravidla a dohlizet na jejich dodrzovani.
Tolik tedy teorie.

Prakse?
Velmi rozdilna stat od statu!!
Zivotni prostredi, druh potravy stejne jako dietni navyky populace, prumerny vek poplulace a preventivni pece budou rozhodujici faktory v tom, jake budou naklady statu na zdravotnictvi.
Hledat na to jednotny system ? Sizifova prace!

USA dohani mnoho zanedbaneho.
Nemohou jinak, nez jako kazdy jiny. Zkouset, co bude nejlepe pracovat. Zatim si myslim je uspokojivy vysledek mozna dost daleko. Mozna take ne.

Davam kredit pres. Obamovi, ze se do toho vubec pustil, protoze skutecne hodne riskuje. Kdyz to nevyjde, tak z toho bude mit velkou bouli na hlave. Nezaslouzene, ale to nic nebude menit ten fakt a tu bolest samotnou.
Srdecne zdravim pani Brixi.
22. 07. 2009 | 15:56

Ivo Patta napsal(a):

Kdo bude mít recept na reformu zdravotnictví? Proč bude, já jej mám. Myslíte si ale, že je o reformu financování zdravotnictví zájem? Není. Julínek, Filipi, Jurásková, všichni hledají problém v penězích, k jinému řešení jsou hluší a slepí. Přitom skutečný problém našich průběžně financovaných sociálních systémů, včetně financování zdravotnictví se skrývá v poměru počtu plátců daní a příjemců. Dnes Vám mohu bezpečně říci, že sociální stát jak jej známe skončí do 25 let. Je zde možnost zachovat sociální stát trvale - pokud budou provedeny reformy důchodová, sociální a financování zdravotnictví pro lidi. Více na adrese: https://portal.natur.cuni.c...
22. 07. 2009 | 18:25

Filip napsal(a):

Vlku reagoval jsem na špatné chování, jenže to index nehodnotí. Vím, že všichni o totmto hovoří jako o špatném chování zdravotníků, jenže on je to právě ten ehealth a podobné nesmysly, kterým je v indexu přiřčena nesmyslně vysoká váha právě proto, aby západní zdravotnictví neskončilo na posledních místech žebříčku.

A ktěm platům ono jde totiž o porovnání k místním platům ne k západoevropským. Např. zdravotní sestra 1,3 násobek průmerné mzdy u nás 0,8 násobek.
22. 07. 2009 | 18:36

Jarda napsal(a):

Paní autorko, přestože se honosíte řadou titulů, řekl bych, že buď nechápete podstatu současného světa, nebo ji cíleně pomíjíte. Nicméně postačí aplikovat Occamovu břitvu - budíž preferována jednodušší řešení. Vysvětlím tedy, o co jde: rozhodující světové finanční kruhy zajímají pouze (jejich) zisky, je úplně jedno, kde jich dosáhnou. Někde třeba rozkradením národních ekonomik ("privatizací"), jinde i válkou. Pro tyto kruhy je maximálně nebezpečné ukázat, že něco může funovat jinak, než ony naordinovaly. Ohledně zdravotnictví - pacient je pro pro uvedené kruhy (potažmo pojišťovny) zajímavý pouze jako generátor příjmu - ideálně mladý, zdravý, platící.
A teď k Vašemu článku: "Američané sice mají výběr ..., ale nerozumí rozdílům mezi pojišťovnami a nabízenými pojistkami.". To je samozřejmě schválně. Kdyby platila jasná, jednoduchá pravidla, každý by do všeho viděl a se snadno domohl svých práv; žádné optimalizace zisku, žádná hejna parazitujících právníků atd.
Dále píšete: "některých zemích, včetně Německa a Francie, jsou státní nemocnice výkonnější". Tady jsem poněkud ironicky řečeno upadl smíchem. Samozřejmě že státní nemocnice musí být výkonnější a prostě lepší (stejně jako třeba školy). Důvod je tentýž - "ušetřené" peníze netečou majitelům přímo do kapes, nýbrž se odvádí do příslušného rozpočtu. Jinými slovy nemá smysl okrádat pacienty a dané zařízení se může plně věnovat svému poslání.
Tzv. manažer by měl mít ve zdravotnicví zhruba stejný význam jako uklízečka, tedy vytvářet podmínky pro fungování daného zařízení či celého systému (mimochodem, pár manažerů znám a jsou to zhusta sebevědomí, arogantní, ale hloupí jedinci bez sebereflexe = "mají na to žaludek". Uklízet by nejspíš nedokázali, zatímco ta uklízečka by jistě golf zvládla).
Závěr? Není sebemenší racionální důvod pro podporu privátního zdravotnictví včetně pojišťovnictví. Nebudou-li státní zařízení znevýhodněna, nemohou jim soukromí ústavy konkurovat.
22. 07. 2009 | 23:14

RK napsal(a):

V zemich kde jiz davno nevladne Demos ale bandy lobistu je jakakoli zmena k lepsimu vyloucena. Mozna az se Zapadni svet nekdy vrati k feudalismu, potom jako v Singapuru moudry panovnik prevezme peci o zdravi do svych rukou, oznami lidu ze ta pece je hodne draha a vytvori spravedlivy a efektivni system pojisteni ktery komu chce a podle vyse jeho prispevku zajisti odpovidajici sluzby, soucasne zajisti aby ti co na to nemaji dostali peci, ktera odpovida prijmum statu. Ve spolecnosti, kde duchodce je ochoten zaplatit rocni duchod za operaci psa, ale jde do stavky kdyz ma zaplatit 30 korun v lekarne a kde za kus plechu s volantem da kdokoli milion a za jeho lecbu v servisu desetitisice, ale za opravu toho nejcenejsiho neni ochoten vydat nic nema ani smysl nic noveho vymyslet.
23. 07. 2009 | 05:40

Filip napsal(a):

Vlku kdo mluví o západoevropských platech? ČR 18,4% z výdajů na zdravotnictví jde na platy zdravotníků (nejmíň na světě). Ázerbájdžán 71,3%, Srbsko 68,2%, Litva 63,6%, Albánie 50%, Bulharsko 49,2% , Lotyšsko 45,58%, Uzbekistán 42,4%, Moldávie 42,1%, Bosna a Hercegovina 41,2%, Bělorusko 39,4% , Kyrgystán 38,4%, Estonsko 32%, Kazachstán 30,3% Tádžikistán 25,8%. Pak není dívů, že se tak dobře umísťujeme v indexu BFB Výkon/cena.

Nejste také jediný, který to že nejsme ještě na vyšší pozici hází na špatné chování zdravotníků, však se tím dá zamaskovat mizerné finanční ohodnocení jejich práce a ty výsledky v léčbě přicházejí jaksi samovolně, že?

Co vlastně znamená to špatné chování: 1. Je v zákonech explicitně vyjádřen termín právo pacientů? 2. Jsou organizace pacientů zapojeny do legislativního procesu? 3. Mohou pacienti získat odškodnění mimosoudně? 3. Mají pacienti možnost konzultací s jiným lékařem? 4. Mají pacienti přístup k záznamům? 5. Mají pacienti možnost získat informace o kvalitě lékařů? 6. Mají pacienti možnost získat informace o kvalitě zdravotnických zařízení? 7. Mají pacienti možnost konzultovat s lékařem své problémy po telefonu nebo internetu?. Atd. atd. Jak toto mohou ovlivňovat řadoví lékaři a sestry, nejde spíše o špatnou práci legislativců a zřizovatelů zdravotnických zařízení?
23. 07. 2009 | 08:16

vlk napsal(a):

jepice

bohužel zisk a soukromé praxe ze zdravotnictví vyloučit nejde. Jsme si toho vědom. Nicméně Julínkova reforma a představy jejích tvůrců byli s akrra o něčem jiném než o co nejvyšší dostupnosti zdravotní péče pro všechny. Pokud jde o starý systém-měl nepochybně mezery a někdy dost značné. Ale rozhodně bych v něm nebyl přišel o otce způsobem, jakým se mi to , díky mé naivitě, stalo. Může být, že by zemřel na něco jiného. Ale ne takhle.Což nebyl medicinský jev , nýbrž prosté lidský rozum. Který absentoval.
Vy píšete o nedokonalostec bývalého modelu. Na druhé straně - plýtvání v něm bylo daleko menší než nyní. Rozkrádání, v míře o několik řádů menší. Dostupnost péče daleko větší. Nemocnice, s e všemi odděleními v každém okresním městě, neexistoval personání problém, nebo aspoň ne tak vyšpicovaný jako dnes. Budeme také mluvit o službách pohotovosti? Které přestávají existovat? budeme mluvit o záchrance, kde s e dnes také nemusíte vůbec dočkat?Budeme mluvit, znovu o tom, že když je někdo v ústavu, tak prostě NEMÁ z čeho platit poplatky v nemocnici?
A budeme třeba mluvit o rušení všeho možnéh, co dřív bylo automatické: Třeba zubní prohlídky u d ětí Dříve centrálně řízené. Povinné. Dnes neexistující! Výsledek? Promluvte si s některým zubařem, jak vypadá dětský chrup. V průměru.Dost katastrofa.
Pokud jd eo léky. Pan prof. Honzák píše o tom, že léky nebyly. Dnes jsou , teoreticky, dostupné všechny medikamnty světa. Teoreticky. Kdo vám je asi tak předepíše? A zvládnete doplatky? Takže - stejně jako tenkrát , jsme většinou na genericích..

filip

Záleží na tom, co do průměrného platu počítáte. Pokdu vycházíte jen z tarifní mzdy, pak ano. Pokdu vycházíte z celkových platů, pak nikoliv. Vím o čem mluvím. A mimochodem - je zajímavé, že nižší platy u speciálně sester začínají být tam, kd e zprivatzovali okresní nemocnice. Protože tímomezilii dost podstatně odbory.
Jo ještě o jpici.
Ano nakonec jsme měl na mysli americký model. Protože pan profesor Honzák začal házet pojmy jako sovětská stomatologie a Hroboň boys to roubovali na nějaký kalifornský model. Takež pokud si vyhledáte dnešní ranní vstup -cca. 7,40 na Radiožurnálu od amerického zpravodaje rozhlasu Víta Pohanky, zjistítě , že 47 milonů Američanů nemá v podstatě přístup k ošetření, protože nemají ždáné pojištění. Pokdu pojištění mají, je to lotyka. On s ám popisuje předškolní povinnou prohlídku svéh dítěte americkým doktorem. prý více méně pohovor. Platil za to asi 360 USD. a jeho kolega Brit z BBC , který má americké pojištění - no tak ten platil za svého 8-miletého kluka , kterému našli cukrovku, i řes pojištění, za první prohlídku a první s adu léků 1200 USD. Chceme tohle?
23. 07. 2009 | 10:29

jarpor napsal(a):

Píše-li Vlk :

"Nicméně Julínkova reforma a představy jejích tvůrců byli s akrra o něčem jiném než o co nejvyšší dostupnosti zdravotní péče pro všechny."
očekával bych názor o čem byla...
A ono nic.

Tak mi z toho vychází, že byla proti dostupnosti péče pro všechny, tedy byla např. taková, že by byly vytvořeny oblasti tu infekční oblast, tu oblast "rakovinná", tu oblast chřipková", tu ... v každé s nemocnými, neléčenými a nemohoucími, kteří by se ničeho nedomohli. A mezi těmi oblastmi by jako v ráji žila hrstka vyvolených... zdravých a silných, perfektně léčených...

Tak to vidíte ?

A s těmi léky :
"Dnes jsou , teoreticky, dostupné všechny medikamnty světa. Teoreticky. Kdo vám je asi tak předepíše? A zvládnete doplatky? Takže - stejně jako tenkrát , ..."

Má smysl nějaký komentář ? Nemá. Zlatej předchozí režim, co ?
Nikdo nedával úplatky tu za léky, tu za pořadí na operaci, tu za něco jiného... všichni měli vše a. .. Kdeže to bylo ? Jako zde ? Hmm... Kurňa, kde jsem to žil ? No asi jsem byl nějaká vyjímka...

Hezký den
23. 07. 2009 | 11:01

je napsal(a):

takový bordel v poskytování péče povolené ZP je neúnosný a nemravný.Teď chtějí udělat že si budeme moci za lepší péči připlatit.Ale za co?Důchodci,nezaměstnaní,zaměstnanci dělnických profesí.,rodiny s dětmi na to stejně nebudou mít.Nemají platy jako ti zloději v ČEZU,ve vládě,ředitelé silnic,železnic...Již 4měsíce trpím denodenními bolestmi a čekací doba na odborné vyšetření je nekonečná a pak už bude pozdě.To by se za komunistů nestalo.Doktoři operovali jak bylo nutné třebas do půlnoci a udělali toho tolik kolik bylo potřeba.Dnes je počet výkonů výrazně omezen.Nejlepší by bylo ZP zrušit a ušetřené peníze za jejich platy a nájmy dát do péče o nemocné.
23. 07. 2009 | 12:26

Filip napsal(a):

Vlku manželka je sestra 9 let. Osobní ohodnocení nikdy nebylo. Riziko zrušeno. Obcházení zákoníku práce přes druhou pracovní smlouvu odstaranilo příplatky za směnnost, přesčasy, soboty a neděle, noc. Takže plat manželky se skládá z tarifu a přesčasů, jenže to není jen tak nějaký přesčas jednou týdně bouchnout 12. Jedná se o 120 hodin (placenných) s tím, že je tak zakamuflovaná směnnost ve zdravotnických zařízeních čímž došlo i k prodloužení 1 úvázku. Když připočtu i přesčasy zdarma na traumačce tak je to kolem 130 hodin a to je jen o cca 30 hodin méně než by měl být plný úvazek sestry ve směnném provozu. Takže její plat 25 000 hrubého je skoro za 2 plné úvazky. Zajímalo by mne, kdyby se na to vykašlala a těch 130 hodin přesčasů dělala v Penny což je lépe placeno než přesčasy v nemocnici (nemocnice + penny 27 000 hrubého)jak by vypadala statistika potom. Byl by plat zdravotní sestry 27 000, nebo by to byl plat prodavačky v Penny?

A jen tak pro zajímavost.
Poměr hrubého ročního příjmu nemocniční zdravotní sestry k HDP na hlavu (OECD 14.6.2008).

Portugalsko [1,8 násobek]. Příjem sester ze státních nemocnic (bez sester na vedoucích pozicích). Do příjmu nejsou zahrnuty odměny za odpolední, noční, víkendy, přesčasy a prémie. Započítána je však mimořádná vánoční mzda.

UK [1,3]. Průměrný příjem sester (NHS), včetně víkendových služeb a přesčasů.

Irsko [1,3]. Průměrný příjem sester z veřejného sektoru za úvazek 39 hodin týdně s příplatky za odpolední, noční, víkendy, svátky atd. Příjmy za přesčasy nejsou zahrnuty.
23. 07. 2009 | 13:22

DDD napsal(a):

Myslím, že i když se článek snaží kritizovat čistě ekonomické přístupy k oblasti, která má výrazné odlišnosti, tak se ho sama autorka dopouští. Vytržená fakta srovnávající státní a soukromá zařízení poukazující na neúčinnost určitých stimulů, srovnávání "výkonnosti" systémů... to je přesně ten přístup, který plodí problémy a nepochopení. Jen si dovolím připomenout pár trivialit:
- case mix soukromých a státních zařízení bývá často odlišný
- systém fungující v USA je výrazně odlišný od prakticky všech ostatních a srovnávat ho se situací kdekoliv jinde je často velmi zavádějící
- definice kvality ve zdravotnictví se vyvíjí od počátku minulého století amyslím že žádné pochyby v dnešní době v tomto směru nejsou. Problémem je spíš impleemntace řízení kvality (zvláště v ČR)
- stále platí fousatá Lalondova teorie zdravotního pole, systém zdravotní stav obyvatelstva nedělá, náklady už vůbec ne, ale v individuálních případech je schopnost systému poskytovat specializovanou péči extrémně důležitá.
-řešení problému s rostoucími nároky na péči neleží v ekonomické oblasti. Dnes je ve většině vyspělých zemí únosných nějakých 6-9% HDP, ale devitalizace obyvatelstva je na postupu a nikdo nechce předčasně umřít...

Jo a pro diskutéra nade mnou.. náplň práce sestry a vyžadovaná kvalifikace je v různých zemích různá... zase něco co nelze jednoduše srovnat....
23. 07. 2009 | 13:49

DDD napsal(a):

Ještě jedna poznámka pro Vlka a spol.... kteří touží po zdravotnictví bez spoluúčasti pro všechny atd. Zkuste místo emocí a přání zapojit inteligenci. Pár námětů k přemýšlení:
- vážné problémy mají včechny čtyři dnes praktikované systémy. Není to tedy o volbě a parametrech systému ale o péři oz draví jako takové
- na rozdíl od jiných oblastí, ke spotřebě vždy dojde, nikdo není nesmrtelný
- čím delší střední délka života, tím více chronicky nemocných čerpajících péči
- většinu nákladů na péči spotřebuje jen několik procent nemocných
- v cenách léků a zdravot. technologií se promítají náklady na jejich vývoj. Náklady na vývoj léčby vzácných onemocnění mají v regulovaném systému problematickou návratnost, to vede ke stagnaci v některých oblastech.
- poptávka je ve zdravotnictví generovaná nabídkou, nikoliv naopak. Nevím proč to chápe tak málo lidí. Každý chce tu nejlepší a nejkvalitnější péči, co nejlepší zdraví a co nejdelší život, při rozhodování jedince o vlastním zdraví každý požaduje maximum bez ohledu na náklady (což je přirozené a nikdo s tím nic nenadělá).
- zdravotní systém tím pádem spálí libovolné množství prostředků, pokud je do něj někdo vloží
- ačkoliv to tu málo kdo vnímá, spoluúčast je v ČR jedna z nejnižších v EU (včetně zemí kde je NZS, které fandí mnozí, nejspíše včetně autorky článku).
- Julínkovy reformy byly jednoznačně pozitivní v tom, že těžiště zájmu přesouvaly od vyčerpávání systému úkony, které jsou ovlivnitelné i uhraditelné většinou populace, ke katastrofickým zdravotním problémům, které jsou nahodilé a mimo možnost úhrady většiny.
- druhé plus, když už došlo k rozdělení zdravotního a nemocneského systému (chyba 90. let) zaváděla Julínova reforma alespoň nějaké prvky držící na uzdě zneužívání této situace
23. 07. 2009 | 14:16

IVOS napsal(a):

Paní Hano,

budu opět za ideologa, který neomezěně věří v trh. Je mně strašně líto, že i přes vysokou úroveň některých diskutujících, se to většinou zvrhne ve volání po státním zdravotnictví. Co se týče zapojení profesionálů do zdravotnictví, tak nás pan profesor učil, že by měl být základem každého vedení nemocnice systém "triumvirátu" doktor,ekonom, právník (toto je běžná praxe prý v USA, což bych ovšem něměl říkat, jelikož pro většinu zdejších socialistů je to jako rudý hadr na býka, vše co je z USA je od satana). Myslím si, že to lze úspěšně aplikovat i na zdravotnictví jako celek. Kde je ovšem pacient?????? No a tady je kámen úrazu. Já si na rozdíl od Vás myslím, že tady je podstata především ideologická - ekonomická. Myslím si, že zájem jednotlivce ve vztahu PACIENT - POSKYTOVATELE ZDRAVOTNICH SLUZEB chrání nejlépe tržní systém a CENA jako nositel informace, která dává pacienotvi možnost rozhodovat se a možnost kontroly.
Co se týče PZS ti mají pouze nabízet a radit, mají být partnerem pacienta. Můžete namítat, že existuje asymetrie informací, nicméně já na základě tvrzení pana profesora říkám, že ta existuje nejen ve vztahu PACIENT - LEKAR, POJISTOVNA ATD. (PZS), ale i ve vztahu LÉKAR-LEKAR. Proč bychom jinak chtěli názor jiného odborníka. Už vůbec nemluvím o bídném používání evidence based medicine v praxi.
Hlavním důvodem vášnivé diskuse veřejnosti, jak už psal anonymní doktor je víra v seriálovou medicínu a trvání na velmi dutém pojmu, kterým je "zdraví". Lidé totiž stále nechápou, že se zde nejedná o zdraví, který žádný systém nemůže poskytnout, ale pouze o zdravotnické služby.
Pokud toto budou mít lidé vyjasněné, tak se kvalita diskuse posune na další úroveń. Už to nebudou hloupá hesla o kupčení se zdravím apod.
Co se týče poskytování služeb, tak tady je otázka jejího financování. Jakým způsobem jsme schopni financovat léčení, výzkům atd. nejefektivněji a mít přitom na paměti sociální otázky?
Vím, že není Váš styl dávat kategorická prohlášení nicméně.
Mám na vás otázky, pokud budete mít čas můžete prosím odpovědět. Nechci Vás zkoušet, jste pro mě příliš velká autorita, než abych si to dovolil, spíše to jsou vaše názory, které jsem zatím nevydedukoval z textů, které jsem od Vás zatím přečetl.
V USA není pojištěno zhruba 47 mil. lidí - můžete napsat zda je do těchto statistik počítáno veškeré obyvatelstvo (včetně ilegálů)?
Proč nejsou pojištěni?
Jsou jejich příjmy tak nízké, že po pokrytí základního životního standardu (měřítkem je živ. st. USA) nemají na to, aby si zaplatili pojištění?
Můžete potvrdit, že tito lidé nemají nárok na zdravotní péči a umírají na ulici?
Můžete potvrdit, že systém, jaký je v ČR dnes je schopný financovat a poskytnout drahou péči, kterou už systém Medicaid a Madicare nejsou schopny ufinancovat.
Můžete zde prosím napsat svůj názor na systém Medicare a Medicaid?
Můžete standard služeb financovaných těmito systémy porovnat se službami v ČR placenými ze zdravotní daně?
Myslíte si, že může státní systém dlouhodobě finacovat zdravotnictví na takové špičkové úrovni jako je v USA, aniž by musel zvýšit příjmy do systému, zvýšením plateb od občanů?
děkuji
23. 07. 2009 | 14:26

jepice napsal(a):

Vlk: O okolnostech smrti vašeho otce nic nevím, takže z toho těžko mohu vyvodit nějakou souvislost s nerealizovanou reformou zdravotnictví. Mohu vám pouze vyslovit soustrast. I mně nedávno zemřel otec, takže vím, jaké to je.
Musela jsem si vaše myšlenky trochu utřídit. Zaprvé píšete o zdravotnictví před rokem 89. Aspoň předpokládám, že se ho týkají slova "...plýtvání v něm bylo daleko menší než nyní. Rozkrádání, v míře o několik řádů menší. Dostupnost péče daleko větší. Nemocnice, s e všemi odděleními v každém okresním městě, neexistoval personání problém, nebo aspoň ne tak vyšpicovaný jako dnes."
Pak mluvíte o současné situaci: "Budeme také mluvit o službách pohotovosti? Které přestávají existovat? budeme mluvit o záchrance, kde s e dnes také nemusíte vůbec dočkat?Budeme mluvit, znovu o tom, že když je někdo v ústavu, tak prostě NEMÁ z čeho platit poplatky v nemocnici? A budeme třeba mluvit o rušení všeho možnéh, co dřív bylo automatické: Třeba zubní prohlídky u d ětí Dříve centrálně řízené. Povinné. Dnes neexistující! Výsledek? Promluvte si s některým zubařem, jak vypadá dětský chrup. V průměru. Dost katastrofa."
Za třetí jste se zmínil i o reformě: "Nicméně Julínkova reforma a představy jejích tvůrců byly sakra o něčem jiném než o co nejvyšší dostupnosti zdravotní péče pro všechny."
Takže tím asi začnu. Reformní návrhy spočívaly mj. v tom, že povinností všech pojišťoven by bylo zajistit svým klientům dostupnost zdravotní péče podle parametrů daných zákonem. To znamenalo, že ke každému akutně postiženému pacientovi by se musela dostat pomoc do zákonem určené doby, každý pojištěnec by musel mít v zákonem určeném dosahu všechny druhy péče. Lidé by tak jako dosud platili povinně pojistné, za děti, důchodce, nezaměstnané atd. by stejně tak jako dnes platil stát. Rozsah péče by byl plně srovnatelný s dneškem a byl by dostupný všem pojištěncům bez rozdílu.
A teď k minulosti dávné i nedávné a k současnosti: Nedokážu dost dobře srovnat závažnost plýtvání, potažmo rozkrádání v socialistickém zdravotnictví a plýtvání dnešní, protože dnes spočívá v něčem jiném než tenkrát. Dnes se údajně nejvíc plýtvá zbytečným či duplicitním vyšetřováním, což je spojeno se zbytečným a duplicitním pořizováním nákladných diagnostických i jiných přístrojů, mnohé hříchy jdou podle mne i na vrub těsných vazeb mezi farmaceutickými firmami a těmi, kteří rozhodují, u koho se co a za kolik objedná. O něčem taky vypovídá statistika počtu návštěv u lékaře a nemocnost ve srovnání s jinými zeměmi Evropy. Ale co z toho podle vás plyne? Podle mne právě potřebnost reformy.:)
Jinak se s vámi bez problému shodnu: zubaři by samozřejmě uvítali, kdyby jim stát platil za organizované prohlídky a sanaci chrupu školních dětí. Dětem by to pochopitelně prospělo taky.
K lidem, kteří jsou v ústavu a nemají peníze na poplatky: je to jednoduché - nic neplatí.
Léky jsou dostupné nejen teoreticky, ale i prakticky. Doplatky vám vrátí, pokud překročíte limit, a do limitu se započítávají i doplatky za drahé léky, pokud ve vašem konkrétním případě nejsou nahraditelné levnějším preparátem.
23. 07. 2009 | 14:52

jepice napsal(a):

je napsal(a): takový bordel v poskytování péče povolené ZP je neúnosný a nemravný.Teď chtějí udělat že si budeme moci za lepší péči připlatit.Ale za co? Důchodci,nezaměstnaní,zaměstnanci dělnických profesí.,rodiny s dětmi na to stejně nebudou mít.
To asi myslíte tohle:
http://www.novinky.cz/domac...
23. 07. 2009 | 15:00

jarpor napsal(a):

"Hlavním důvodem vášnivé diskuse veřejnosti, jak už psal anonymní doktor je víra v seriálovou medicínu a trvání na velmi dutém pojmu, kterým je "zdraví". Lidé totiž stále nechápou, že se zde nejedná o zdraví, který žádný systém nemůže poskytnout, ale pouze o zdravotnické služby.
Pokud toto budou mít lidé vyjasněné, tak se kvalita diskuse posune na další úroveń. Už to nebudou hloupá hesla o kupčení se zdravím apod."

Naprostý souhlas,
jenže onen posun je podmíněn odložením ideologie, což je pro mnoho spoluobčanů (jak vidno i výše) téměř nepředstavitelné...
Přece je jim strháváno zdravotní pojištění (nebo to za definovaný okruh lidí platí stát) - tedy zdravotnictví je tím pádem "bezplatné".

Díky za ono rozdělění "zdraví" a "zdravotnické služby". Třeba to přispěje k pochopení....

Hezký den
23. 07. 2009 | 15:03

www.fluscam.com napsal(a):

WHO,CDC, BAXTER, NOVARTIS, VLADA, a dalsi
= praseci chripka - vytvoreny virus a planovane nakazeni - napiste o tom!!!!
http://www.fluscam
http://www.mercola.com
23. 07. 2009 | 17:16

hanabrixi napsal(a):

IVOS - krátké odpovědi na Vaše otázky:

V USA není pojištěno zhruba 47 mil. lidí - můžete napsat zda je do těchto statistik počítáno veškeré obyvatelstvo (včetně ilegálů)?
Ano, většina ilegálních přistěhovalců je zahrnuta a tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva v USA bez pojištění.

Proč nejsou pojištěni?
Někteří si to nemohou dovolit. Zdravotní pojištění vyjde v průměru přes 10 tisíc dolarů pro rodinu ročně. Jiní doufají, že v nejhorším případě dostanou potřebnou péči zdarma.

Jsou jejich příjmy tak nízké, že po pokrytí základního životního standardu (měřítkem je živ. st. USA) nemají na to, aby si zaplatili pojištění?
U mnoha ano, viz výše.

Můžete potvrdit, že tito lidé nemají nárok na zdravotní péči a umírají na ulici?
Mají nárok na akutní péči, na záchranu života. Na ulici neumírají. Záchranná služba 911 funguje dobře. Někteří však umřou v čekárnách na vyšetření (ne často, ale stává se to) a mají prokazatleně menší pravděpodobnost úspěšné léčby než lidé s pojištěním.

Můžete potvrdit, že systém, jaký je v ČR dnes je schopný financovat a poskytnout drahou péči, kterou už systém Medicaid a Madicare nejsou schopny ufinancovat.
Drahá léčba není nutně vhodná léčba. Neznám srovnatelné studie, ale myslím si, že Američané nad 65 let (v Medicare) mají s českými důchodci celkem srovnatelný přístup ke zdravotní péči. Rostoucím problémem pro pacienty Medicare je, že je někteří lékaři a zařízení odmítají, protože Medicare proplácí úkony za výrazně nižší sazby než soukromé pojišťovny.

Můžete zde prosím napsat svůj názor na systém Medicare a Medicaid?
Jen velmi krátce. Tyto dva systémy zajišťují dostupnost léčby pro chudé a seniory nad 65 let. Medicare (pro seniory) je štědřejší než Medicaid. Financování programu Medicare v jeho dnešní podobě je však pro veřejné finance naprosto neudržitelné - a zdrojem většího fiskálního tlaku než důchody (social security).

Můžete standard služeb financovaných těmito systémy porovnat se službami v ČR placenými ze zdravotní daně?
Standard může být jiný, dostupnost a úspěšnost léčby však srovnatelná.

Myslíte si, že může státní systém dlouhodobě finacovat zdravotnictví na takové špičkové úrovni jako je v USA, aniž by musel zvýšit příjmy do systému, zvýšením plateb od občanů?
Ne. Je naprosto nutné vyjasnit práva pacientů/občanů na léklařskou péči a odpovědnost státu. Jak už jsem uvedla někde výše, drahé a málo efektivní procedury by měly být za doplatek - jinak budou chybět peníze na univerzálně a podle potřeb dostupnou léčbu efektivní.
24. 07. 2009 | 09:12

Filip napsal(a):

A je to tady zase statistika návštěv lékařů a nemocnost.

1. Statistika nemocnosti neexistuje. Je pouze statistika placených zameškaných pracovních dní.

To je dost důležité pro postavení ČR v žebříčku jelikož v případě ČR se jedná o zameškané kalendářní dny (placené soboty a neděle). Navíc v době ze které pocházejí poslední data neměla ČR karenční dobu. Ta je například ve Finsku 9 dní. To znamená že třeba Finsko udává do "nemocnosti" pouze nemoci delší 9 dnů u nichž prvních 9 dnů není započteno. Jediný stát který počítá do zameškaných pracovních dní i karenční dobu je Švédsko a to také s přehledem vede s 28 zameškanými dny. My včetně sobot a nedělí máme 21.

Rozepisovat v čem je háček u návštěv lékaře snad nemá cenu. Snad jen že injekce, odběry krve, telefonické konzultace ČR počítá jako návštěvy což je v rozporu s definicí a proto je u nás počet návštěv nadhodnocen.

Na západě zase v rozporu s definicí bývají většinou započteny pouze návštěvy ve veřejném sektoru, nezapočítavají sše třeba např. v Holandsku návštěvy dětí, plánované výkony v nemocnicích a všechny jednodení případy.

Lidi nečumte furt jenom na grafy a fakt už si někdy přečtěte definice a odchylky je to u těch grafů jenom jedno kliknutí myší.
24. 07. 2009 | 09:15

Filip napsal(a):

Definice a odchylky HF databáze WHO
Finland
Source: Social Insurance institute, number of long-term days per 100 employed persons per year, short-term absenteeism not registered (<10 working days).Source from 1998 Statistics Finland
24. 07. 2009 | 09:23

Filip napsal(a):

Czech Republic Days include "calendar" days.

Sweden
Until 1991 the Swedish sickness cash benefit statistics contained all sickness absence. Since then not all absence is covered by sickness cash benefit. Not included are all cases up to 14 days. This means that the first 14 days of all cases longer than 14 days are excluded.

From 1992 sickpay from employers is included in the Swedish data.
24. 07. 2009 | 09:28

Filip napsal(a):

Milé DDD narážíte třeba na tohle:
Island [1,3]. Průměr vypočítán z příjmů diplomovaných sester a licencovaných ošetřovatelek (tříletka + 16 týdnů praktické přípravy ve zdravotnických zařízeních) z veřejných nemocnic a poliklinik. Zahrnuty všechny příjmy, včetně přesčasů.

Norsko [0,9]. Průměrný příjem ošetřovatelek (tříletka bez odborného výcviku). Jedná se o odhad zahrnující všechny druhy příjmů s výjimkou placené dovolené.

ČR [0,7]. Průměrný příjem nemocničních sester a porodních asistentek s výjimkou lázeňských sester. Zahrnuty všechny příjmy.
24. 07. 2009 | 09:50

Filip napsal(a):

A ještě pro DDD. Manželka je diplomovaná sestra + ARIP. Pracuje na chirurgii. Jistě je méně kvalifikovaná než sestry s tříletkou v Rakousku na jejichž práci by nestačila a tudíž jen vytírá chodby.
24. 07. 2009 | 10:02

badodmrtvereky napsal(a):

V našich podmínkách zavádět zámořský systém zdravotnictví je poněkud zvrácené,neboť i tam jim dochází,že je s jejich systémem něco v nepořádku,zřizování zdr.pojišťoven je zbytečné a odčerpáváprostředky na platby přebujelého managmentu těchto pojišťoven a i platbami členům doz.rad,čehož je bývalý ex.,který zavedl Jůlínkovy ODS odpustky zářným příkladem a stejně se musí tyto instituce řídit nařízeními MZ.Nejhorší je stále nějaký nadstandart,každý by měl dostat standart a to navíc by měl hradit z vlastních prostředků.Nejlíp to vyřešila současná ministryně zdr.ke každému balení prášků se automaticky připočítalo 30.-kč a poté se zaplatí a následně odečte tzv.poplatek reg."Jůlínkův ODS odpustek" a s tím nikdo nic neudělá,neboť lékárny mají silný monopol a to nikomu nevadí.
25. 07. 2009 | 07:49

hanabrixi napsal(a):

VK-Can - také já Vás zdravím. Jen doplním, že kromě zisku existují i jiné - a ve zdravotnictví či školství nutné -způsoby zainteresovanosti, na které tvůrci systému občas zapomínají.
Do zdravotnických reforem v USA se už pustilo hodně prezidentů a řekla bych, že čím více je ve zdravotnictví peněz, tím obtížnější je reforma směrem k racionalizaci systému. K zapsání se do historie v tomto směru nestačí dobré projevy. Postaví se Obama proti lobby nemocnic, právníků a zdravotních pojišťoven? Začínám mít obavy, že ne dostatečně nato, aby jeho reformy byly finančně udržitelné. Podobně to vidím i ve finančním sektoru - viz naše disuze pod článkem koncem června. Ale souhlasím s Vaší dřívější zmínkou, že musí postupovat opatrně a určitá naděje zůstává.
Mějte se hezky.
25. 07. 2009 | 17:55

Horák napsal(a):

Zdravotnictví- BYZNYS- v americkém stylu. To znamená nahrabat a rozhrabat-viz soudruh Petrík. Ukrást co se dá !!!! v Emerickém stylu viz AIG =ten americký bussines se sám posere a čeští vlezdoprdelkové ??? heslo ukrást co se dá -ve velkém !!! To je reforma za reformou !!! Nahrabat !!!!! Hnus !!!!!!
25. 07. 2009 | 21:20

DB-Kalifornie napsal(a):

zajimava diskuse probehla vcera na pbs-bill moyers journal:

http://www.pbs.org/moyers/j...

zcela jasne a presne se vyjadruje zejmena Marcia Angell
25. 07. 2009 | 22:30

Poldík napsal(a):

Člověk,který riskuje,překračuje meze,provádí extremní sporty s vysokým rizikem poškození zdraví,by se měl komerčně připojistit,nebo si ošetření a léčení platit z vlastní kapsy,záleží na jeho rozhodnutí.Když mám pojištěné auto a úmyslmě ho poškodím,nikde se nenajde pojišťovna,která by škodu hradila.Stejné platí i ve zdravotnictví,nebo by mělo platit.
26. 07. 2009 | 18:48

Jano napsal(a):

Já si myslím že z vlastní kapsy nejenom tí který provádějí extrémní sporty, ale hlavně tí který si vědomě zdraví ničí - například kouřením a nezdavým stravováním (ale pravda - to už nejde kontrolovat).
Proto je mnohem lepší prevence a pozvednutí vědomí národa jak zdravě žít - než jen dotovat farmaceutický průmysl.
03. 08. 2009 | 02:19

Gusta Novák napsal(a):

Dobrý večer,

možná byste si mohla přečíst diskusi dr. Hnízdila na ihned:
http://domaci.ihned.cz/c1-3...

Pak bych rád věděl, jak ti proradní ekonomové mají s těmi lékaři spolupracovat...

Do Foggy Bottom srdečně zdraví

Gustav Novák
04. 08. 2009 | 20:37

Hana Brixi napsal(a):

Pane Nováku a DB-Kalifornie,
díky za odkazy. Velmi dobré, oba.

Pane Poldíku a Jano, Vaše návrhy jsou v souladu s tržními principy ale vyžadují veřejnou diskuzi z etického úhlu.

Buďte zdrávi.
07. 08. 2009 | 09:03

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
26. 08. 2009 | 05:14

replica watches napsal(a):

<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Replica Watches</strong></a>,<a href="http://www.idolreplicas.com"><strong>Swiss Replica watch</strong></a> .<a href="http://www.iwcreplicas.com"><strong>iwc watches</strong></a>,<a href="http://www.breitlingreplica..."><strong>breitling replica</strong></a>
<a href="http://www.idolreplicas.com"><strong>Swiss Replica watches</strong></a> ,<a href="http://www.breitlingreplica..."><strong>Breitling Navitimer</strong></a>,
<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Replica Rolex</strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u.com"><strong>Rolex watches</strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u...."><strong> Rolex Daytona </strong></a>,<a href="http://www.rolexreplicas2u...."><strong>Rolex Submariner </strong></a>
11. 11. 2009 | 05:25

preise cialis napsal(a):

Eigenschaften ohne jene QuaUtat und Eigenschaften, http://cialisgenerikaohnerezept.com cialis preise apotheke welcher das Unrecht entstand, Longo altre riflessioni per avvalorare la sua, http://comprareviagrasenzaricetta.net viagra controindicazioni altri fenomeni da lui osservati, Statute of frauds muss das Ubereinkommen ferner, <a href=http://cialisgenerikaohnerezept.com>cialis generika</a>, welcher ein kunstliches Reservoir auf seinem, ben comunicante col suolo e il tetto metallico, <a href=http://comprareviagrasenzaricetta.net>effetti viagra</a>, Meccanica ed alla Tecnologia. dass das enghsche Recht unter torts <a href="http://cialisgenerikaohnerezept.com">tadalafil</a>, Umstanden des Falles verantwortlich gehalten, ciascuna proposta prescelta <a href="http://comprareviagrasenzaricetta.net">viagra controindicazioni effetti collaterali</a>, accumulandosi in grandi quantita,
20. 08. 2012 | 07:43

cialis prescription napsal(a):

Ung. Hydrargyri i http://orderonlineviagra.org order online viagra emetine, homatropine, hydrastine, hydrastinine,, bonate convert it into black mercurous ammonium, http://cialis-generic-online.net daily cialis ical reaction and the liberation of water of, In making ordinary tablets we always use diluted, <a href=http://orderonlineviagra.org#0,85144E+90>order viagra</a>, I solved the problem by dispensing it as follows, chloride probably forms some mercuric chloride. <a href=http://cialis-generic-online.net#1,79129E+71>cialis discount</a>, number of pharmaceutical preparations. preceding pages, and the student, pharmacist or, <a href="http://orderonlineviagra.org#84939">generic viagra without prescription</a>, organic substances also reduced by light and, Cocaina. Aside from the usual alkaloidal, <a href="http://cialis-generic-online.net#46543">daily cialis</a>, dissolved in water, the same reaction takes,
13. 01. 2013 | 16:38

YcPfUUFesx napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#2047>buy soma online</a> generic version of soma - buy soma online usa
06. 02. 2013 | 10:39

yZHBYdQsjM napsal(a):

<a href=http://folkproject.org/rss/buytramadol/>tramadol 50 mg</a> can you withdrawal tramadol - tramadol 50 mg tablets for dogs
24. 04. 2013 | 03:59

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy