Ministr Heger slíbil, že všechny přímo řízené organizace budou muset zveřejňovat konkrétní ceník všech obchodních transakcí. Do jaké míry lze tento přílib brát vážně?

Ministr Heger ve čtvrtek novinářům oznámil, že s korupcí ve zdravotnictví pořádně zatočí. Na jeho tiskovku dorazilo tolik novinářů, jako snad nikdy předtím. K tématu korupce ve zdravotnictví se nabízí tolik dotazů, že pokud by je měl položit jediný novinář, na dalšího by už nevyzbyl žádný čas.

Ze slušnosti jsem proto položila pouze tři dotazy. Jeden z nich zněl, zda přímo řízené nemocnice budou muset zveřejňovat konkrétní ceny komodit nebo budou smět schovat skutečné náklady na jednotlivé položky za „balíkové“ údaje? Ministr přislíbil konkrétní ceník s konkrétními čísly, které budeme moci snadno porovnat.

Snad mojí otázce tentokrát pan ministr dobře rozuměl a skutečně to myslel tak, jak říkal. S jeho náměstkem pro léčebnou péči MUDr. Vítězslavem Vavroušek jsme se nedávno moc dobře nepochopili.

Před dvěma týdny mi v rozhovoru řekl, že ceny kurzů pro mladé lékaře pořádané přímo řízenou organizací IPVZ jsou hanebně vysoké, a setká-li se lékař s kurzem nad 350 Kč za den, ať vše nahlásí na ministerstvu.

Přičemž za týden poté vše dementoval s tím, že nemyslel kurzy pro lékaře, ale pouze stáže. „Při uvedeném rozhovoru pravděpodobně došlo k drobnému nedorozumění,“ vysvětluje náměstek.

Přímo řízená, nekomerční instituce Institut postgraduálního vzdělávání (IPVZ) si tedy nadále přichází díky svým vzdělávacím aktivitám na velmi slušné peníze. Například za jednodenní kurz v interním lékařství získá od účastníků nejméně 120 tisíc korun.

Jde pouze o jeden vybraný příklad - kurzů jsou stovky, účast mladých lékařů na nich povinná.

Ročně vybere IPVZ na kurzech přes 50 milionů korun, dalších 25 milionů korun získá jako příspěvek od ministerstva zdravotnictví. Navíc Institut provozuje v centru Prahy hotel ILF, který vedle ubytování mladým lékařům nabízí normální komerční provoz. Příjmy z takové činnosti budou také nemalé.

Kam jdou tyto peníze? Ředitel IPVZ tvrdí, že všechny finance spolykají náklady na vzdělávací aktivity. „Ceny kursů pokryly náklady všech činností IPVZ, které v rámci organizace těchto vzdělávacích programů činí. Obsahují náklady spojené například s činností jednotlivých kateder, studijní materiály, výukové pomůcky, režii.“

Hned dnes ráno jsem tedy poslala testovací dotaz přímo ministrovi Hegerovi, zda i v jeho případě nedošlo při čtvrteční tiskovce k nějakému nedorozumění a zda to s konkrétními ceníky myslel vážně.

Poprosila jsem ho, ať mi jednotlivé položky rozklíčuje a vysvětlí, jaké položky stojí organizátory tolik peněz. Že by dostávali lektoři takové honoráře? Jaké světové značky jsou ony výukové pomůcky či studijní materiály, které vyjdou na takové peníze? Co to znamená „činnost kateder“ či „režie“? Zkrátka, jak IPVZ naloží s takovými 120 tisíci korunami za jednodenní kurz, na kterém přednáší jeden lektor, a který se koná v prostorách patřících samotnému Institutu?

Co mi asi ministerstvo odpoví?

P.S.: Kolegové novináři mě na čtvrteční tiskovce opravdu nezklamali. Už jsem si za tu dobu zvykla, že tiskovky probíhají ve velmi konsensuálním duchu. Ministerstvo vždy předestře jeden ze svých dalších nápadů, novináři si vše horlivě zapíší, nahrají a položí milé otázky typu: „A kolik korun asi těmito opatřeními ušetříte?“ Ačkoliv se zástupci médií dostavili v hojném počtu a téma k nepříjemným dotazům přímo vybízí, mohl si ministr opět zhluboka oddechnout. Žádné dotěrné dotazy nezazněly.

Navíc se diváci večerního zpravodajství dozvěděli, že ministr bude osobně schvalovat každou zakázku nad milion korun. Televizní reportéři trochu popletli, že jde pouze o zakázky samotného ministerstva, ze kterých tolik peněz neteče. A tak se běžný divák dnes domnívá, že pan ministr bude podepisovat prakticky každou smlouvu všech fakultních nemocnic.

Iva Bezděková, www.tribune.cz