Právě vznikající projekt nové politické formace TOP 09 je asi největší výzvou velkým zajetým stranám v době druhého poločasu letošní kampaně. Svědky zrodu nových stran jsme již byli mnohokrát, toto uskupení je však v něčem odlišné – mírou profesionality, proměnlivou rétorikou a flexibilní politickou nabídkou i počtem potenciálních soupeřů. S nadhledem řečeno, jde spíše o rebelii vůči velkým stranám, než o zcela nový ideový počin a v pružné rétorice vedení je znát, že si to také uvědomují. Doposavad nabízí od každého něco, vzývají konzervatismus a kritiku KDU-ČSL, avšak fakticky cílí na středového nevyhraněného voliče, který je potenciálně k mání. Nevyhraněný volič středu dnes postrádá autentického zastánce svých zájmů, ODS a ČSSD vnímá jako stoupence krajních hodnot a obhájce velkokapitálu na straně jedné a demotivujícího sociálního systému na straně opačné.

Tvůrci „topky“ sází na tradici a osvědčená řešení, která v těžkých dobách vždy více přitahují. Společnost je svíraná obavami, zneklidněná a poohlíží se po srozumitelných řešeních. Politik se zkušeností, rozhledem, rysy hospodáře a finanční nezávislostí, zhmotněný exministrem zahraničí, je úspěšným lákadlem a nejúspěšnější značkou pro voliče. „Nula-devítka“ sází i na politické matadory, kteří nepotřebují čas k rozkoukání a mnohokrát již stáli v čelných pozicích. Tady se však skrývá i potenciální riziko, v podobě pověstných kostlivců ve skříni, minulých nepopulárních rozhodnutí a možné personální únavy. Nebyl nám představen žádný nováček, jen staré dobře známé tváře, některé i velmi kontroverzní minulostí. Hrozí, že tyto okolnosti budou voličům připomínány až v době vrcholící kampaně, kdy to bolí nejvíce a obrana je mnohdy neúčinná.

Ošlehanost nabízených tváří má být zakryta regionálními reprezentanty, osobnostmi politické alternativy a místními lídry, ale i tady se skrývá velká výzva pro vycházející politickou stranu. Kvůli současnému volebnímu zákonu, který diskriminuje utváření volebních koalic vysokou volební hranicí, bude partaj TOP spíš přibírat jednotlivce a skupinky, než celá hnutí a straničky.
Metoda „vyzobávání“ výrazných tváří se už mnohokrát osvědčila, ostatně začínal tak i Miloš Zeman se svou ČSSD. Musí se s ní ale opatrně, hrozí riziko, že náborem různorodých osobností s odlišným ideovým naturelem rozmělní základní identitu a původní filosofii volebního subjektu.

Miroslav Kalousek jako guru projektu bude muset velmi rychle sestavit i čtrnáct výrazných kandidátek, tak aby udrželi počáteční náboj zájmu a sympatií. „Topka“ bude muset i v nejbližších týdnech ofenzivně nastoupit a tematicky uhranout, aby ještě na počátku prázdnin zastínila další pokusy o vytvoření „páté strany“ ve Sněmovně a veřejnost ji přijala do exkluzivního klubu relevantních volebních subjektů, které mají šanci na úspěch.

Nabízí se i možnost, že nám v nejbližších měsících kuriózně vznikne kvazi německý stranický systém, který ctí logiku volebního rozhodování nevyhraněného umírněného voliče - kdo chce levostředou vládu, volí KDU-ČSL, kdo naopak pravostředou, preferuje TOP 09. Tímto uvažováním by však byli biti jiní - strana „modré holubice“ i tým „oranžové růže“. A to se zdá být nejpodstatnějším důvodem možných budoucích obtíží strany TOP 09 ve volebním nástupu.

Psáno pro deník E15.