31. 10.

Jak a proč vznikl senát

Jan Rychlík Přečteno 1656 krát Přidat komentář

Dnes, kdy politici pláčou nad malou účastí občanů při volbách do senátu a Andrej Babiš navrhuje jeho zrušení, nebude možná na škodu připomenout si za jakých okolností a proč náš senát vznikl.

Více »

28. 06.

Rusko a Západ

Jan Rychlík Přečteno 2866 krát Přidat komentář

Skutečně se dnes opakuje situace těsně po druhé světové válce? ¨
(polemika s Janem Eichlerem)

Jan Eichler ve svém článku „V čem se dnešek podobá rokům těsně po válce“ (Právo, 19. 5.) přirovnal dnešní konfrontační postoj USA vůči Rusku k situaci těsně po druhé světové válce: tehdy prý místo Rooseveltem prosazovanému vstřícnému kursu k Moskvě, založené na tom, že USA budou jednat se Sovětským svazem jako s velmocí a přiznají mu odpovídající vliv v Evropě a ve světě, zvítězila politika tvrdého kursu, která vedla k několika desetiletí trvající studené válce. Autor se ptá, zda bude i nadále pokračovat politika NATO spočívající v obkličování Ruska a vedoucí k eskalaci napětí a novému zbrojení, anebo zda zvítězí rozumná cesta politického kompromisu.
Jaká byla ale ve skutečnosti v Evropě situace po druhé světové válce? SSSR v roce 1945 chtěl, aby se s ním jednalo s velmocí, která přispěla rozhodující mírou k vítězství ve válce s Německem, za což si nárokuje rozhodující vliv ve střední Evropě. Spojené státy, které v roce 1947 převzaly i v evropské politice hlavní roli místo válkou vyčerpané Velké Británii, s tím souhlasily, protože jinou možnost za dané situace stejně neměly. Třeba říci, že v tomto ohledu nebyl žádný rozdíl mezi politikou F. D. Roosevelta a politikou jeho nástupce Harry Trumana, který jinak skutečně ve vztahu k Moskvě nastolil mnohem tvrdší kurs. Američané ponechali Sovětskému svazu ve východní Evropě volnou ruku a pod heslem „obrany demokracie“ se soustředily na zabezpečení západní Evropy před nebezpečím komunismu, který byl tehdy chápán především jako nástroj sovětské expanze. S americkou „obranou demokracie“, zahrnující mimo jiné i vojenskou podporu nedemokratických a diktátorských režimů ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Turecku, zase mlčky souhlasil SSSR. Evropa a pak i celý svět byl rozdělen podle hesla „já pán – ty pán“, čímž vznikla rovnováha sil. A tak jako se po válce nikdo neptal např. Francouzů, Italů či Řeků, zda se skutečně chtějí politicky podřídit Washingtonu, nikdo se neptal ani národů východní Evropy, zda si přejí orientovat se na Moskvu. Jenže takováto rovnováha sil se ukázala jako velmi labilní: jakmile byl SSSR dostatečně oslaben, využily jeho východoevropské satelitní státy v roce 1989 situace, sovětský vliv setřásly a nakonec přeběhly do protivného tábora. Stejně i jednotlivé svazové republiky využily situace k odtržení od Sovětského svazu, který nakonec koncem roku 1991 zanikl.
Západ neobkličuje Rusko, jak tvrdí Jan Eichler, byť z pohledu Moskvy a asi i mnoha Rusů to tak může vypadat. To, že státy někdejšího Varšavského paktu a někdejší sovětské baltské republiky vstoupily do NATO a jsou-li dnes členy Evropské unie, není výsledkem nějaké „západní agrese“ ale svobodným rozhodnutím většiny občanů těchto států samých. Konec studené války znamenal přece mimo jiné i právo každé země rozhodnout o svém osudu včetně politické orientace. Země někdejšího sovětského bloku a bývalé svazové republiky se rozhodly tak jak se rozhodly. Jistě, Moskvě a zřejmě ani většině Rusů se to nemusí líbit, ale to ještě neznamená, že to nemusejí respektovat. SSSR, vzniklý koncem roku 1922, byl reinkarnací někdejšího Ruského impéria a je proto lidsky i psychologicky pochopitelné, že většina Rusů považovala SSSR za „svůj“ stát, i když měla výhrady k jeho režimu. Je stejně tak lidsky pochopitelné, že Rusové těžko nesli a nesou ztrátu etnicky ruských oblastí, které zánikem SSSR zůstaly za politickou hranicí Ruské federace. Dá se jistě pochopit, že Moskva by ráda obnovila alespoň částečně politický vliv v někdejších svazových republikách a přála by si, aby se staré dobré časy rovnováhy sil mezi mocnostmi vrátily. Je také možné, že i v západní Evropě a zřejmě i v USA jsou politické síly, které by uvítaly návrat k politice rovnováhy sil. Takový vývoj ale nutně předpokládá, že národy ve východní Evropě, dnes především Ukrajinci a Gruzínci, budou opět zbaveni možnosti rozhodovat o své politické orientaci, což je pro ně samozřejmě nepřijatelné. Návrat k politice rovnováhy sil mezi velmocemi na úkor „těch malých“ by byl nejen nemorální, ale nepřinesl by ani větší stabilitu do mezinárodních vztahů. Nikdo totiž nemůže pochybovat, že Gruzie a Ukrajina, příp. další státy eventuální ruské sféry vlivu, by při nejbližším příštím oslabení Ruska stejně ukázaly Moskvě záda a pak přeběhly do protivného tábora.
Rusko je velmocí a jistě má mít své slovo ve světové i evropské politice. Spolupráce Evropské unie jako celku i jednotlivých jeho států s Ruskem je navýsost žádoucí, stejně jako je žádoucí dosažení uvolnění napětí mezi Ruskem a USA a nalezení nějakého modu vivendi na linii Rusko-NATO. Kompromis ale nemůže být založen na novém dělení Evropy jako v roce 1945. SSSR sice vyhrál druhou světovou válku a přinesl na oltář vítězství nesmírné oběti, ale to nic nemění na skutečnosti, že důsledky této války jsou vývojem už dávno překonány a Sovětský svaz již neexistuje. Rusko má jistě právo na zajištění své bezpečnosti, ale tato bezpečnost nemůže spočívat na přiznání nějakého výlučného vlivu na územích někdejších svazových republik.

25. 04.

Nizozemské referendum a Ukrajina

Jan Rychlík Přečteno 2696 krát Přidat komentář

V článku „Závod s časem“ (Právo, 20. 4.) Jan Keller výstižně napsal: „Proběhlo též významné referendum v Nizozemsku, které nebylo ani tak vyjádřením k asociační smlouvě s Ukrajinou, jako spíše sondou do vztahů Nizozemců vůči Evropské unii.“

Více »

17. 04.

Václav Klaus, migrace, multikulturalismus a EU

Jan Rychlík Přečteno 3364 krát Přidat komentář

S Václavem Klausem jsme si sice nikdy politicky nekonvenovali, nicméně jsem jej vždy považoval za vzdělaného a rozumného člověka, kterého jsem si osobně vážil. Většina jeho vystoupení z posledních let ve mně, přiznám se, vyvolává rozpaky. To platí i o jeho posledních vystoupeních v televizi 30. prosince 2015 a na Nový rok), v nichž shrnul své názory na migraci, multikulturalismus a evropskou integraci.

Více »

06. 01.

Prezidentův západní omyl

Jan Rychlík Přečteno 5433 krát Přidat komentář

Ve svém vánočním projevu řekl prezident Zeman na adresu uprchlíků ze Sýrie toto: „A já se ptám, proč tito muži nevezou do ruky zbraň a nebojují za svobodu své země proti Islámskému státu. Jejich útěk objektivně posiluje islámský stát.“ (Právo, 28. 12., s. 2).
Na první pohled (či spíše: na první poslech) to zní rozumně. Jenže: odkud prezident ví, že tito „mladí muži“ utíkají právě před tzv. Islámským státem? Není přece žádným tajemstvím, že velká část obyvatel Sýrie považuje ideu státu řídícího se zásadami islámu za zcela správnou (byť s extrémními metodami režimu „chalífa“ Al-Bagdádiho nesouhlasí) a za hlavního protivníka považuje Bašára Asada a jeho sekulární (a tudíž „bezbožnou“) diktaturu. Proč by tedy měli mladí mužové vzít do rukou zbraň a bojovat proti tzv. islámskému státu?
Prezident Zeman zřejmě přijal – možná nevědomky - představu západních politiků o tom, že řešením pro Sýrii může být světský a demokratický stát, který západními zbraněmi v rukou místního obyvatelstva vybojuje tzv. umírněná opozice. Tato „umírněná opozice“ je ale spíše virtuální a rozhodně nemůže mít úspěch.


29. 12.

Mýtus bílých Vánoc

Jan Rychlík Přečteno 1977 krát Přidat komentář

Každý rok, když se blíží Štědrý den, objeví se v novinách informace, že „tento rok budou Vánoce na blátě”, protože 1) „poslední dekáda prosince je letos neobyčejně teplá“ (alternativa: „nejteplejší do roku…“) anebo 2) „již od listopadu panuje neobyčejné sucho a je velký deficit srážek “ (alternativa: největší sucho a největší srážkový deficit od roku…).

Více »

02. 07.

Poučení z krizového vývoje na Krymu a jeho okolí

Jan Rychlík Přečteno 2822 krát Přidat komentář

Vladimír Diviš ve svém článku "Co ukázaly tajné průzkumy na Krymu" (Právo, 15. 4.) napsal, že bleskový průzkum veřejného mínění provedený na příkaz Putina na Krymu před jeho anexí ukázal, že většina obyvatelstva si nepřála žít v „nové“ Ukrajině, ovládané ukrajinskými nacionalisty. Tvrdí také, že následné referendum bylo jasným vyjádřením vůle tamního ruského obyvatelstva po připojení k Rusku.

Více »

27. 06.

Zaveďme mimořádné profesury

Jan Rychlík Přečteno 2632 krát Přidat komentář

Odmítnutí prezidenta Zemana jmenovat tři docenty profesory opět otevřelo otázku, zda nepřevést jmenování přímo na vysoké školy. Je pravda, že takto to funguje v anglosaských zemích. V USA např. vlastně žádní profesoři v našem smyslu nejsou: profesor není vědecko-pedagogická hodnost, ale název pracovní pozice.

Více »

24. 06.

Žonglování s fakty o Ukrajině: odpověď Petru Uhlovi

Jan Rychlík Přečteno 6916 krát Přidat komentář

V polemice „Žonglování s menšinami“ (Právo, 24. 4.) mně Petr Uhl vytkl, že používám ve vztahu k Ukrajině a Krymu termíny ruská, ukrajinská a tatarská menšina, přičemž argumentuje tím, že ústava Ukrajiny – podobně jako ústavy mnoha jiných evropských států - žádné menšiny nezná.

Více »

24. 06.

Německo-sovětský pakt o neútočení a dnešní Rusko.

Jan Rychlík Přečteno 2704 krát Přidat komentář

Václav Žák se ve svém článku „Deformované dějiny“ (Právo, 23. 5.) vrátil k úloze SSSR za druhé světové války, přičemž se zaměřil mimo jiné na velmi problematický bod předválečné sovětské zahraniční politiky, totiž na uzavření sovětsko-německého paktu o neútočení z 23. srpna 1939.

Více »

Blogeři abecedně

A Alvarová Alexandra · Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bednář Miloslav · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bezděk Vladimír · Bezděková Iva · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Boudal Jiří · Brom Zdeněk · Burian Jan · Bursík Martin C Candole James de · Cimburek Ludvík · Cvrček Václav · Cyrani Pavel Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra E Ehl Martin F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gattermayer Josef · Gazdík Petr · Gregor Kamil H Haas Tomáš · Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hesová Zora · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Hollan Matěj · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honsová Dagmar · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubatka Miloslav · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hudema Marek · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janouch František · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kalhousová Irena · Kalousek Miroslav · Kania Ondřej · Karfík Filip · Kasl Jan · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klepal Jakub · Klíma Vít · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Krnáčová Adriana · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Lešenarová Hana · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Liška Ondřej · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Matoušek Karel · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Mihulka Stanislav · Michalčák Ján · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mládek Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel · Musil Aleš N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Opatrný Martin P Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pírko Štěpán · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Polák Milan · Potměšilová Hana · Potůček Martin · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Rezková Alice · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sokol Tomáš · Soukenka Petr · Sportbar · Spurný Matěj · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Suchardová Michaela · Sůva Lubomír · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Škop Michal · Šmíd Milan · Špidla Vladimír · Špinková Martina · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip T Tejc Jeroným · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tutter Jiří U Uhl Petr · Urban Jan · Urban Václav V Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek · Vondráček Ondřej W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy