Všichni jsou tady na blogu nějací buď smrtelně zábavní a vtipní nebo smrtelně hlubocí a seriozní. Zdá se, že každý to bere sakra vážně, než ho (ji) to přestaně bavit. Kudy na to, aby si mě aspoň někdo přečetl ? Už tak jsem ze sebe stačil udělat blbce, že jsem ten první příspěvek neposlal včas, čímžto jsem si vysloužil ironické komentáře. Nejlepší asi bude něco ze života, něco osobního. A uvidíme, kam nás to zavede.



Takže - právě teď jsem se naštval. Ne, to je moc silné, spíš zarmoutil. Chtěl jsem jít na koncert v rámci Respekt festivalu, na skupinu z Konga jménem Konono No.1. Úžasná věc, směs afrického folklóru, elektronických rytmů a drsné městské poetiky slumů. Měli tady hrát asi za 14 dnů. Kdybych to nestihl nebo nemohl, ještě byla druhá šance v Bruselu, kde hrají asi za 2 měsíce. Měli totiž jet celé evropské turné. Ale už nejedou. Jak jsem si právě teď přečetl na různých serverech, německé velvyslanectví (Německo teď předsedá EU) v Kongu jim nedalo víza do EU, resp. do schengenského prostoru. Bez udání důvodu. Nevystoupí tudíž ani v Praze ani v Bruselu. Přitom tahle kapela už několikrát v Evropě hrála, dokonce i v Česku. Natáčeli desky, vystupovali na festivalech, sbírali ceny.

Těžko se z nich od té doby stali teroristé, narušitelé EU bezpečnosti, pašeráci drog nebo něco podobného. Vidím to na tanec úředního šimla, nějakou prachobyčejnou byrokratickou buzeraci, na nějaký zapomenutý papír nebo razítko. Asi nebo spíš určitě se to dalo v klidu, s předstihem řešit. Samozřejmě, je to v zásadě maličkost. Ale příznačná.
A co ? řekne si čtenář. O co mu jde ? Zase chce rýpat do Evropské unie, špinit evropskou integraci, euroskeptik jeden ? I takovou prkotinu využije ?
No ano, chci. A využiju. Mám na EU totiž pifku. Mám s ní řadu osobních zkušeností. Mnohé z nich jsou svou fantaskností téměř nepřenosné. Proto mě štve, když někdo básní o evropské integraci a neví, o čem mluví. Když nadává na českou byrokracii a před tou evropskou se klaní. Takže o tom asi budu psát nejčastěji. O drobných nárazech do patafyzického světa evropských institucí.

No vida, kam jsem se dostal. A to jsem začal (skoro) docela nevinně.