Dalajláma darovaný a darující - 2.část

28. 12. 2013 | 14:29
Přečteno 6669 krát
děkuji za diskusi pod první částí tohoto článku a vkládám jeho dokončení.

5.
Dostáváme se ke klíčovému tématu učení Osmi vešů – k altruismu neboli umění daru a soucitu. Není to ovšem otázka jednorázově ohraničených praktikování, je to otázka perspektivy, kterou do sebe přijmeme a zvnitřníme ji tak, aby se promítala do každodenního vnímání situace kolem nás i v nás. Právě totiž schopnost darovat a darovat se s sebou nese zcela opačný, nový a dosud velmi málo prozkoumaný způsob komunikace. Výrok „čím více dáváš, tím více dostáváš“ může znít jako podezřelé klišé. Nicméně mám zato, že i v uspěchané, vystresované společnosti je možné zažít a vědomě prožít situace, kdy dostanete a přijmete třeba jen úsměv druhého člověka, dejme tomu v dopravní zácpě, kdy vás někdo pustí před sebe, nebo vy jeho. Znáte to? Znáte ten pocit vděku za momentální obdarování? Znáte ten příliv sebedůvěry a energie? To je přesně ono. Na takové situace se nezapomíná, protože ve vědomém, nevykalkulovaném přijetí nebo vydání daru poznáváme sami sebe, svoje dispozice, které za jiných okolností nejsou vidět a ani o nich nevíme. Altruismus je vlastně dokonalé sobectví, protože - čím více dáváme, tím více (informací) přijímáme.
Přirozeně fungující, osvojený systém dávání (se) a přijímání má jednu skvěle ekonomicko-ekologicky laděnou vlastnost: – nula od nuly pojde. Nedochází k energetickým ztrátám, ale naopak energii generuje. Mám za to, že ačkoli Dalajláma o svobodě společnosti a jednotlivců vůbec nemluvil, přímo to s ní souvisí. A právě tato dispozice - respektive touha po svobodě je zde myslím (respektive doufám!) - velice silná. Často slyším v různých kritických diskusích o stavu české společnosti, že se chováme jako otroci. Nemyslím si to. Lidé z této podivuhodné kotliny si jednotlivě a v malých skupinách vždycky cestu ke svobodě a nezávislosti najdou. Jde jen o to, že tak mohou činit na úkor ostatních a potom vzniká nebezpečné, výbušné ovzduší pro všecky. Něco zde vázne v rovině komunikace v rámci organizmu společnosti, který vykazuje určité sebepoškozující reflexy. Napadlo mne, že ona cesta výcviku mysli může platit nejen pro vědomí a mysl jednotlivého člověka, ale i pro mysli bytosti kolektivní. Cestou je kultivace štědrosti, té skutečné, ne jen té, která se jako štědrost tváří ale za rohem natáhne ruku a obdarovaného tvrdě přitáhne zpět za flígr.

6.
Událost, jejíž význam jsem se zde pokusila popsat, zprodukovalo uskupení lidí kolem projektu Hearth.net proto, že jeho myšlenka souzní s principy učení Osmi veršů. Kdokoli má možnost celou tuto událost sledovat ze záznamu na internetových stránkách projektu. Je to otevřený prostor, vytvořený těmi, kdo se cítili být natolik obdarováni poznatky, obsaženými v tomto učení, že mají potřebu se o ně dělit dnes běžně dostupným, neexkluzivním způsobem. O genezi nápadu tohoto sekání s Dalajlamou hovoří krátký rozhovor s panem Liborem Malým, který uvádím v závěru tohoto textu.
Zdá se mi, že Dalajlámu do Prahy přivedli ti, kteří se po svém a systematicky zabývají alternativou současného světa, ve kterém rovnováha dávání a přijímání byla porušena. Nevím, jak dalece jsme si tohoto všichni vědomi, ale na tom teď až tak nezáleží. Důležité na tom je, že zde prostřednictvím tohoto konceptu přicházejí jiné způsoby probouzení povědomí o cestě k optimu i v situaci, kdy otázky všech možných forem strádání jsou zpracovávány převážně toliko tržně.
Učení Osmi veršů výcviku mysli říká, že strádání pochází z nepochopení. Ale že strádání je odstranitelné soucítěním, které pomáhá k osvobození. Ano, řekneme si – nic nového pod sluncem, a bude to pravda.
Jen to umět …. zapraktikovat.



Rozhovor s panem Liborem Malým, sponzorem pobytu Jeho svatosti v Praze a autorem aplikace Hearth.net

JH: Jak a kdy vznikla myšlenka umožnit české veřejnosti zážitek setkání s Dalajlamou formou předání jeho učení?

LM:To je historie dlouhá snad 20 let, kdy malá skupinka tehdejších buddhistů požádala dopisem Jeho Svatost o předání učení Osmi veršů, ale nebyla na to žádná reakce. Konkrétní impuls přišel až před dvěma lety, kdy jsem osobně prováděl Jeho Svatost dlouhými chodbami hotelu, kde bydlel a protože jsem v tu chvíli honem nevěděl, o čem s ním zdvořile konverzovat, bleskla mi hlavou myšlenka požádat ho, aby přijel do Prahy příště ne jen jako vůdce Tibeťanů, ale také jako buddhistický učitel. On se jen usmál a v tu chvíli neřekl nic, ale později, těsně před odletem prohlásil, že není žádný důvod, proč by příště nepřijel a učení nepředal. A tím bylo rozhodnuto.

JH: Jak vzniklo téma, resp. Jak došlo k výběru textu „Osm veršů výcviku mysli“ : - tento text byl vybrán přímo Jeho svatostí nebo byl dílem dohody, a proč by vybrán právě tento text?
LM: Výběr učení provedla ona malá skupinka buddhistů již před 20 lety, ale jestli to mělo konkrétní vliv na současné rozhodnutí Jeho Svatosti, že toto učení kvůli tomu vybral, nebo ne, není jasné.

JH: Souvisí nějak projekt nové internetové aplikace Hearth.net se záměrem darovat lidem v CR tuto unikátní zkušenost? Je to tak, že výtěžek z prodeje lístků na tuto akci jde nikoli na pokrytí nákladů ale na dobročinný účel v Tibetu? Kdo byl potom hlavním sponzorem akce?
LM: Hearth.net je projekt, který stojí na hodnotách velice blízkých těm, o které se opírá učení Osmi veršů. To bylo jedním z důvodů, že se tento projekt spojil s učením Jeho Svatosti. Druhým důvodem bylo, že sponzorem jak Hearth.net, tak celou akcí učení Jeho Svatosti je moje osoba, ale není nezbytné dále zbytňovat moje již tak zbytnělé ego nějakou chválou… A ano, veškeré příjmy akce, kolem 65.000 Euro, jdou na podporu výstavbu konkrétní školy v Tibetu.

JH:Měl jste možnost po skončení akce s Dalajlamou mluvit? Jaké jsou jeho důvody proto, že se rozhodl v ČR pobýt relativně dlouho a investovat do této návštěvy značné množství energie?
LM: Jeho Svatost je pod pečlivou péčí Kanceláře Jeho Svatosti a střeží jeho čas a energii jako oko v hlavě. Proto i já jsem měl jen velmi letmou možnost s Jeho Svatostí krátce promluvit a moje osobní domněnka, kterou jsem si udělal, je následující.:
Dalajláma přijížděl do Prahy především kvůli podpoře myšlenek a činů Václava Havla, kterého si pravděpodobně nesmírně cenil. Nicméně tato etapa již bohužel pominula, proto to vypadalo, že tato návštěva Jeho Svatosti bude v ČR poslední. Nicméně mám velkou radost z toho, že Dalajláma osobně sám navrhl, že znovu přijede a bude opět předávat nějaké další učení. Možné, že vzniká nový důvod, proč Jeho Svatost chce jezdit do ČR. Doufám v hloubi srdce, že byl z průběhu učení velice spokojený a vidí pravděpodobně smysl v tomto pokračovat.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

xerox napsal(a):

p. hradílková ... teď už condoleho vítěztví v počtu ,, blogů ,, za rok 2013 nezvrátíte ... :-)
28. 12. 2013 | 14:45

Filuta napsal(a):

Dalajlama je duchovní osobnost, přestože se na něho lepí snobi.
Každý, kdo přečetl alespoň jednu jeho knihu a není úplný bl...bec, musel pochopit hloubku jeho myšlenek.

Někdo tu dosti pitomě poznamenal, že nás Tibet nemá čemu naučit, když sám ustrnul někde ve středověku.
Právě proto nám má co nabídnout.

"Označuje se za nejšťastnějšího člověka, jakého kdy věda mohla analyzovat: podle klidného úsměvu Francouze Matthieua Ricarda, molekulárního genetika, jenž se stal tibetským mnichem, jsme v pokušení tomu věřit. Tento dalajlamův důvěrník, který opustil vše, aby mohl žít v himálajské samotě, s radostí vysvětluje, proč může meditace změnit fungování mozku a vyvolávat pocity štěstí stejně, jako se zvedají činky, aby zesílily svaly, píše agentuira AFP.

"Je to úžasná sféra výzkumu, neboť to ukazuje, že meditace není jen pouhý stav blaženosti pod mangovníkem, ale že to zcela mění mozek, a tedy i naše bytí," vysvětluje Matthieu Ricard a granátově zbarvený šat mu vlaje ve větru.

Ricard s dalajlamou v Paříži.Tento světoběžník, syn filozofa Jeana-Françoise Revela, tvrdí, že šťasten může být kdokoli, je to jen otázka cviku.

Před čtyřmi lety umístil neurolog Richard Davidson na Wisconsinské univerzitě v rámci praktického výzkumu stovek pokročilých adeptů meditace na hlavu Matthieua Ricarda 256 receptorů. Scannery ukázaly, že v době meditace vyrábí mnichův mozek takové gamma vlny, které jsou spojeny s vědomím, pozorností, učením a pamětí, jaké dosud nebyly v žádné neurologické literatuře popsány, uvedl Davidson.

Lékařský výzkum také prokázal vyšší aktivitu levé prefrontální mozkové kůry ve srovnání s jejím pravým protějškem, což mu podle vědců dává více než běžnou schopnost dosahovat štěstí a omezovat šíření negativních vlivů. Výzkumy tohoto jevu, známého jako neuronová plastičnost, jsou v počátcích a Matthieu Ricard byl jedním z prvních, kdo se těchto vědeckých pokusů zúčastnili. Od roku 2000 je členem Mind and Life Institute, který usnadňuje setkání mezi vědou a buddhismem."
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/recept-na-stesti-prosty-hura-do-tibetu-a-stante-se-mnichem_251361.html#.Ur7bv7RPabY
28. 12. 2013 | 15:15

K.V napsal(a):

PANÍ Hradilvá, z diskuse v 1 části vyplynulo že hodně lidí vaši aktivitu odmítlo, ti co se o dalajlámu zajímají si najdou přímý zdroj poučení, takže mně to natáhnutí na 2 díly přijde dost zbytečné
28. 12. 2013 | 15:30

Občan napsal(a):

Paní Hradilková,
a vysvětlili Vám ti guru, že buddhismus/hinduismus/lámaismus/šintoismus apod. jsou nikoli pouhá náboženství, ale způsob života, který je nepřenositelný?

Nebo jen shrábli prachy za "přednášku" a pokračovali v turné?

Všechny tyhle módní "filosofické směry" jsou jen a jen formy a formulky pro lidi, kteří si nevědí rady s vlastním životem a sami se sebou. I kdybyste šrotila "osum mouder" popředu i pozpátku, pořád zůstanete městskou Češkou ze Střední Evropy se všmi zdejšími sociokulturními návyky. Stejně tak zůstane pokřesťanštělý Ind Indem z např. Kalkaty se všemi tamními sociokulturními návyky.

Mimochodem - v době, kdy to ten "tibetský" myslitel vymýšlel, panovalo v oné horské provincii tuhé otrokářství, které tam přetrvalo až do počátku 20. století. Přítrž dost krutému středověku učinili v provincii Tibet až Číňané spolu s Brity kolem r. 1910. A Tibeťané po vojensko-teokratickém feudalismu kupodivu ani moc nepláčí.

Cvičte prostná, spěte u otevřeného okna, sprchujte se vlažnou vodou, choďte do přírody a ušetříte dost peněz za pseudofilosofické nesmysly, prodávané představiteli docela slušně nelidského režimu, který soucit, smilování, pomoc bližnímu apod. neznal a hluboce jimi pohrdal.
Svět stejně nezměníte, protože o jeho podobě rozhodují lidé, kteří mají svou vlastní "filosofii". Soucit, empatie, EQ a podobné záležitosti v ní nemají místo; to jsou jen cingrlátka pro "lid".

P.S.:
Ten Libor Malý, to je ten obchodní společník Karla Janečka?
28. 12. 2013 | 15:43

Amonre napsal(a):

Říkám, věnujme mu tady někde kus pole, ať si tam může postavit novou Lhasu, třeba by to zvýšilo i turistický ruch.

A taky bysme mohli nabídnout židům, aby si tu postavili někde repliku Jeruzaléma a přestěhovali se sem, taky by to zvýšilo turitický ruch a mohli by si tu postavit i ten svůj chtám, ze kterého jim zbyla jenom zeď.
28. 12. 2013 | 15:52

člen Klubu Pravicových Spotřebitelů napsal(a):

Rozdávající úsměv zde :
http://www.fondation-zmb.ch/our-founders
Či zde :
http://www.praguecrossroads.com/
A konečně i zde :
http://en.wikipedia.org/wiki/Cross_Road_Blues
http://www.youtube.com/watch?v=6CMLjS3pU9Q
V hudební podobě pak zde :
http://www.youtube.com/watch?v=uYW177hXFE8

Amonre
Záslužné by bylo postavit novou Lhasu např. na Osoblažsku, Pražáci by tam jezdili jak vzteklí, cheesburger za osm pětek a teplý Staropramen za čtyři, všici by se měli dobře - i místní metaři a popeláři. Win - win - win.
28. 12. 2013 | 16:31

dennis napsal(a):

Pani Hradilkova,
vase poznamka v predchazejici diskuzi o pocitu osameni, ktery vyvera hojne z dnesni spolecnosti, mi pripomnela slova kalifornskeho psychiatra, psychoterapeuta, skveleho romanopisce a vudci osobnosti existencionalni psychoterapie. Je to doktor Irvin D. Yalom.

Tak predevsim - pocit osamelosti neprinasi vice ci mene, nebo nove a hojne prave dnesni spolecnost. (Pravda je, ze altruismus v dobe vsezraveho individualismu je nalehave zadouci.) Pocit osamelosti patri ke ctyrem zakladnim existencionalnim otazkam, ktere provazeji cloveka tak rikajic od kolebky az po hrob. Pokusim se svym neumelym jazykem ony 4 zakladni otazky zopakovat: Je to vedomi Smrti - konecnosti zivota; otazka Svobody, kdy clovek zcela sam je zodpovedny, jaky zivot si zvoli; otazka Smyslu zivota, na kterou si zcela sam musi najit odpoved'; pak je to otazka Samoty - clovek si je plne vedom, ze sam na svet prisel, sam si ho musi prozit a nakonec sam tento svet opusti.

Je r'ada zpusobu, jak si na tyto otazky odpovedet a jak v techto odpovedich hledat pokoj, jistotu a uspokojeni. Tibetska kniha smrti reprezentuje ucelenou filozofii, ktera pomaha na tyto otazky hledat uspokojivou odpoved. Napriklad predstava nesmrtelnosti duse dava i odpoved na otazku Proc by si mel clovek vazit predchazejicich generaci a proc by mel maticku Zemi chranit a osetrovat pro pristi generace? A pokracuje dal v praktickych metodach jak zvladat cestu k uspokojivemu zivotu. Krestanstvi i dalsi nabozenstvi maji pripraveny odpovedi, ktere, kdyz je clovek hluboce prijme, mu pomohou se vsemi otazkami smyslu, samoty a konecnosti zivota: Smysl zivotu dava Buh, proti samote je Buh. Ten cloveka neopousti ani v hodinku smrti, dokonce ani pak. Tim se resi i strach ze smrti. Nesmrtelnost duse je samozrejmosti...

Ateista se pak musi zamyslet nad argumentaci budhisticke filozofie i nad nabidkou nabozenstvi. Ateista, nepotrebuje-li personifikace nejruznejsich jevu, stavu mysli a nebo potencialnich moznosti cloveka, pak nepotrebuje altruismus, nezistnou pomoc jako i nahodile jevy v zivote vydavat za umysl a vice mene povinnost andelu. Prave tak bez potreby personifikace lidske povahy, ktera z nejruznejsich pricin (od dusevnich poruch, pres nezkrotny egoismus az po pocit ohrozeni) dokaze pachat zlo, nekdy dokonce v globalnim meritku - pak nepotrebuje predstavu Dabla, Satana a cele armady certu. Ovsem bez odpovedi na Samotu, Svobodu volby, Smrti a Smyslu zivota, predevsim jeho vlastniho, ateista zit nemuze. Pak ho hleda treba v tom, ze kdyz uz si sam zivot nedarovall, pak by s nim mel zachazet zodpovedne a byt tem ostatnim uzitecny.

Zaden ze zpusobu reseni existencionalni nejistoty si nezaslouzi posmechu nebo zavrzeni. Tibetska kniha smrti, prave tak jako pokorna vira a zivot vedeny v duchu nabozenske moralky, tak i usili o bezuhonny zivot ve sluzbe bliznim kazdeho ateisty je pro preziti lidske civilizace stejne ucinny, potrebny a nezbytny.

Rad bych jeste odpovedel na dalsi ohlas v predchazejici diskusi o tom, ze bezbrehym bratrickovanim se lidske schopnosti konat zlo stejne nikdy nevyhneme. Ucinnym a spolecnym usilim proti tzv. zlu - cili schopnosti cloveka konat zle skutky a uzivat nasili je napriklad tento postup: zkusme souhlasit s tim, ze kazdy z nas ma sve srdce zpoloviny naplnene energii a schopnosti konat dobro a byt altruistou. Druha, stejne velka polovina naseho srdce obsahuje enrgii, cili potencial konat ty zle skutky. Dokud je clovicek maly, dobra vychova usiluje upevnovat dobre sklony. Ale jen do te miry, aby se samy sobe nestaly skodlivymi. A ten egoismus, agresivni sklony atd, se snazime spoutat tak, aby tam, kde jich je treba, napr, v sebeobrane, splnily svou povinnost. Basnik by rekl, ze toho zleho kone chceme naucit orat uzitecnou brazdu. (A toho prilis snaziveho, aby samym usilim neznicil sam sebe.)

Takze bojovat proti zdvorilemu chovani s argumentem, ze nemusi byt uprimne, ja prave tak malo vhodne, jako je snaha legalizovat hulvatstvi a vulgarnost. "Nekonecny pribeh" valky proti zdejsimu editorovi je ucebnicovym prikladem prosazovani zloby a neurvalosti jako legitimniho prostredku komunikace...
28. 12. 2013 | 16:49

Richard napsal(a):

pane Dennisi, zkuste třeba tuhle komedii, až budete mít chuť, vážně dobrá, a to komedie moc nemusím...
http://www.csfd.cz/film/232435-kurz-negativniho-mysleni/
28. 12. 2013 | 17:16

jahrad napsal(a):

Dennis: Myslim, že v cele teto vaší větě - "Pak ho hleda (smysl života) treba v tom, ze kdyz uz si sam zivot nedaroval, pak by s nim mel zachazet zodpovedne a byt tem ostatnim uzitecny." je obsažena podstata toho altruismu, o kterém byla řeč v mém textu. A je opravdu úplně jedno, vysloví-li ji ateista, budhista nebo křesťan.
díky a krásnou neděli přeju.
28. 12. 2013 | 17:23

Amonre napsal(a):

člen Klubu Pravicových Spotřebitelů

Hmm, nevím, jaké je kolem převýšení, ale třeby by se to nějak podařilo tam napasovat. Ale to by třeba chtělo koupit novou soupravu Osoblaha Hikari.
Nebo žeby se dala nacpat k Dolním Povelicím?
28. 12. 2013 | 17:34

aga napsal(a):

dennis

"Takže bojovat proti zdvorilemu chovani s argumentem, ze nemusi byt uprimne.."

Ale no tak, pane dennisi, cožpak on někdo bojuje proti "zdvořilému chování, které nemusí být upřímné?" Daleko spíše se bojuje proti konkrétnímu neupřímnému člověku, který vás pod maskou zdvořilého chování manipuluje, okrádá či vám jinak škodí. Tím nemyslím pana Stejskala, ale obecně máme s něčím takovým zkušenost každý - v malém i ve velkém. Pokud vím, většina význačných nacistických vrahů byli formálně zdvořilí a korektní lidé. To snad už skutečně radši hulvát, který mi neškodí ničím konkrétním, a nebo alespoň své zlé úmysly neschovává pod maskou neupřímného zdvořilého chování.
28. 12. 2013 | 18:14

mahakršna sob napsal(a):

Když medituji, vznesu se. Jednou jsem se vznesl až ke stropu a rozbil si hlavu. Tak už raději meditovat nebudu.
28. 12. 2013 | 18:22

aga napsal(a):

Paní Hradilková,

věřím ve Vás dobrý úmysl, ale ono to přeci jen asi má svůj význam, že takovéto nauky se předávají od úst k uchu, nebo alespoň pouze v úzkém kruhu žáků. Vrhat perly před ty, kdo k jejich pochopení zatím nedozráli, je kontraproduktivní, a žádný z velkých učitelů to myslím nedoporučuje. Myslím, že každý, kdo páchá dobro, by si měl být vědom reálného dopadu svých snah, jinak za tou snahou není altruismus, ale spíše ego.
28. 12. 2013 | 18:27

šašek z Jihlavy napsal(a):

filuta napsal:

"Označuje se za nejšťastnějšího člověka, jakého kdy věda mohla analyzovat: podle klidného úsměvu Francouze Matthieua Ricarda, molekulárního genetika, jenž se stal tibetským mnichem, jsme v pokušení tomu věřit. Tento dalajlamův důvěrník, který opustil vše, aby mohl žít v himálajské samotě, s radostí vysvětluje, proč může meditace změnit fungování mozku a vyvolávat pocity štěstí stejně, jako se zvedají činky, aby zesílily svaly, píše agentuira AFP."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Do teď jsem si myslel, že nejšťastnějším člověkem je Květa Fialová, alespoň soudě podle klidného úsměvu. Až se vydá do Tibetu, samým štěstím rozkvete jako Tornádo Lui.
28. 12. 2013 | 18:31

šašek z Jihlavy napsal(a):

aga
Potvrzujete blatnost známého bonmotu o dobrých skutcích a trestu.
28. 12. 2013 | 18:34

KvL napsal(a):

to: aga
Není problém v tom naházet ty perly sviním, které si jich ani nešimnou, problém je, když se mizi nimi najde někdo kdo se neptá smím a je schopný to použít k ovládání lidí.

Nedivil bych se tomu, kdyby se na tom pokoušelo dost lidí vydělat, vlastně oni to už mnozí dělají.

Znáte příběh jménem sedm dní se šílencem?
28. 12. 2013 | 18:35

aga napsal(a):

KvL

Neznám.

Ale můj obdiv k budhismu poněkud ochladl poté, co jsem zjistil, jak často a jak velmi některé jeho odnože a sekty svou ideologií nápadně připomínají nacismus. A člověk si nemůže nevzpomenout na podivné setkání a sympatie mezi mladým dalajlamou a nacistickým důstojníkem Harrerem.
28. 12. 2013 | 18:43

aga napsal(a):

PS

http://blisty.cz/art/31726.html
28. 12. 2013 | 18:48

KvL napsal(a):

to: aga
Přečtě te si to. je to z knížky Změna života v sedmi dnech od Stanislava Šlence
Vzpomenul jsem si a to v souvislosti s tím ohledně předávání učení někým kdo si myslí, že něco ví.

Byl to myslím ten z toho filmu sedm let v Tibetu, nepletu se?

Diskutovat o buddhismu by se dalo mnoho a mnoho týdnů a měsíců, kdyby se mělo probrat všechno až po veriace v Japonsku a podobně, kde buddhismus je propletený se šintoismem, celkem taky zajímavé.

cpatcho ty jsi stroj, já ne!
28. 12. 2013 | 18:54

aga napsal(a):

KvL

Jo, to byl on, respektive jeho k nepoznání zfalšovaná podoba. V odkazu na blisty jsou poněkud jiná fakta.
28. 12. 2013 | 19:00

KvL napsal(a):

to: aga
četl jsem četl, sice skriptočtením, ale i tak.

Zajímavé je to co lidi říkají o Dalajlámově žehnání. Hodně lidem prý spíš přineslo smůlu.

Nedívejte se ne mne jako na blázna, letiště nejsem, to je někdo jiný, ale setkal jsem se s lidmi, kteří jsou schopní energii, jak tomu říkají, citit. Zajímalo by mne, co by řekli na Dalajlamu.
28. 12. 2013 | 19:07

ex-nemo napsal(a):

Když si odmyslíme mystiku a všelijakou opičí modloslužebnickou pověrčivost, co na to náboženství navěsili , tak učení vlastního Buddhy je jistě pozoruhodné a inspirativní.
Ale pro vytvoření názoru na vlastní buddhismus takový jaký je nutno se podívat jak vypadal praktický systém těmi jeho hlasateli vytvořený. Rozhodně lepší než číst takovéhle rádoby filosofické cancání v blogu.
A ten systém v praxi neodpovídal ani jedinému z těch ideálů dobra, co se tady převracejí sem a tam a naruby i nalíc, byl v podstatě jejich negací a opakem. Asi neexistuje náboženství, pod nímž a v jehož jménu by byl vytvořen brutálnější systém, než byl pod Dalajlámou.
Takže opatrně; za vším hledejte tentokrát nikoliv ženu (tady náhodou taky figuruje), nýbrž ty, kteří se každé víře i ideálům pošklebují a nevěří v nic než ve svoje bankovní konta, a z nich tuhle nesmyslnou propagandu platí.
28. 12. 2013 | 19:08

aga napsal(a):

KvL

Taky znám lidi, co cítí energie. Není to zas až tak vzácné.

Myslím ale, že to funguje dost subjektivně. Na někoho může působit dalajlama příjemně, na jiného ne - záleží na vzájemné kompatibilitě. O tom, že jeho požehnání přineslo neštěstí, jsem už také slyšel.
28. 12. 2013 | 19:18

Filuta napsal(a):

Občan, aga


Proč myslíte, že je tento způsob života nepřenositelný?
Je to jen otázkou vašeho osobního rozhodnutí.
Meditovat (event. stát se vegetariánem či veganem), neubližovat ostatním bytostem, je přece jen na vás.

Chápu, že na buddhismus pohlíží mnoho nezasvěcených lidí jako na módní záležitost, protože se k němu hlásí velké množství snobů a lidí veřejně známých, to mu ale v ničem neubírá na síle.
Nemám rád Havla, to už jsem tady mnohokrát napsal.
Pokládal jsem ho vždy za pokrytce a licoměrníka, ale k Dalajlamovi chovám respekt.
To, co jeho osobnost vyzařuje, není žádné hrané "dobro".
Já osobně z něho cítím obrovskou vyrovnanost, odolnost a duševní sílu.

Možná to nejste schopni vnímat právě proto, že v sobě víru v boha nemáte.
Netuším.
U žádného z papežů jsem tuto dispozici nezaznamenal.
I u zbožňovaného Wojtyly jsem vnímal jen náboženský fanatismus.

Snad poslední papež?!
28. 12. 2013 | 19:23

dennis napsal(a):

Pani Hradilkova,
nenechte se odradit. Piste, publikujte dal. I kdyby si nekteri diskuteri mysleli, ze jim vase vypraveni bude prave tak nebezpecne jako byla ve stredoveku spanelska inkvizice nebo prokurator Boublik. To pry pochazi z te docela male casti mozku nazyvane amygdala. Tam pry se rodi strach, neduvera, zabrany pred sblizenim. Dlouhatanskym vyvojem dospel mozek cloveka i ke schopnosti kriticky myslet. Tim se tem bojazlivym neposmivam, pouze konstatuju, ze vsechny obranne reflexy slouzi k zachovani integrity a predevsim nas chrani pred vstupem do prostredi, ktere nas muze fatalne ohrozit.

Pred vice nez padesati lety jsme na druhem stupni v jazyku ruskem cetli starou ukrajinskou legendu O statecnem Dankovi, ktery si vytrhl z hrudi sve srdce, aby svitil na cestu lidu z temne bazinate dzungle. Vzdy se v dejinach budou vyskytovat lide, kteri posedli potrebou objevovat nove obzory budou prekracovat hranice. A budou o svych vypravach podavat svedectvi i z cire radosti, ze se mohou podelit. Bezvadny je pribeh Marka Pola. Taky neni spatna legenda O Adamovi a Eve.

Pane Ago, mohu ve vasem prikladu dokoncit vasi vetu? Jestlize si umite predstavi onoho uhlazeneho esesaka, ktery muci lidi s jizlivym usmevem, pak si jiste umite predstavit zurivce, ktery kopnutim do rozkroku okrade spoluvezne o pridel jidla. V tehle scence neni na vyber, jak by se podle vasich slov zdalo.

Ja nepropaguju zakernou slusnost pro vypjate situace, jen se zastavam zasady, ze tam, kde to neprinasi nic dobreho, se proste arogance, agresivita, hulvatstvi stavi do cesty dorozumeni a porozumeni...
28. 12. 2013 | 19:28

aga napsal(a):

Pane dennisi,

výběr provádíme každý sám, podle svých subjektivních preferencí. Myslím tedy, že obecná prohlášení typu "v takových či makových situacích není na výběr" nejsou na místě.

I Váš poslední odstavec je formulován příliš obecně, aby měl nějaký praktický smysl. I to, jestli nějaké chování přináší či nepřináší "něco dobrého" je věc relativní, a nikdo z nás, ani Vy, nemáme patent na konečný soud.
28. 12. 2013 | 19:42

aga napsal(a):

Filuta

Myslím, že v sobě víru v Boha mám, jen ho nevidím v Dalajlamovi - resp. nevidím ho v něm v jiné míře než v ostatních lidech. Jak jsem výše napsal, sympatie a antipatie jsou věcí vzájemné kompatibility, a možná i osobní zkušenosti s dotyčným. Sympatie "na dálku" jsou často jen projekcí Vašich přání a představ do modly, kterou neznáte.
28. 12. 2013 | 19:45

dennis napsal(a):

Tak dobre pane Ago,
priznavam, ze nemohu vedet k cemu jsou arogance, neomalenost, urazlive vyrok, hulvatstvi a vulgarismy v diskusi pod blogem dobre. A kdyz to nemohu s jistotou ani podeprit ani poprit, nebudu se vyjadrovat. Zustanu u toho, ze si o sprostarnach budu, tak jako ostatne kazdy z nas, myslet sve. A nebudu nikoho premlouvat, aby nekazil atmosferu diskusi. Protoze ani o tech, kteri se snazi diskusi stahnout do zumpy nemohu vedet, k cemu jsou jejich projevy dobre.

Jeste bych poznamenal, ze slusnost patri k tem vlastnostem jejichz ucel nesveti prostredky.
28. 12. 2013 | 20:02

aga napsal(a):

pane Dennisi

Co se mě týče, rozhodně mlčet nemusíte, proti Vašim názorům nic nemám, pokud ovšem svůj názor neprezentujete jako obecnou pravdu, a nepoužíváte slova, která - pokud se účastníci diskuze neshodnou na definici - si každý vykládáme posvém. Jako je např. "slušnost", v té které konkrétní situaci i obecně.
28. 12. 2013 | 20:24

Filuta napsal(a):

Aga


Neuznávám žádné lidské modly, ale četl jsem pár knih od Dalajlamy a něco mi to dalo.
Velice rád bych se s tím člověkem někdy osobně setkal, abych si potvrdil, zda z něho opravdu vyzařuje to, co intuitivně cítím.
Třeba se mýlím.
Můj známý si kdysi při první návštěvě Dalajlamy vystál frontu na to, aby se s ním mohl osobně pozdravit a měl z toho velmi dobrý pocit.

Po setkání s papežem jsem nikdy netoužil, protože katolicismus mám za dogmatický a papeže (s výjímkou posledního) za pokrytecké svatoušky.
Vatikán je pro mne symbolem všech špatností a lidských nectností.

Možná proto, že buddhismus pokládám za náboženství, které rozvíjí a obohacuje neuvěřitelně osobnost (duši)člověka a posouvá ji od teoretizování o bohu ke komunikaci s bohem.
28. 12. 2013 | 20:28

Občan napsal(a):

Filuto,
filosofie se rodí v nějakém prostředí a je dána i přírodními podmínkami, které to prostředí ovlivňují.
K některým formám buddhismu patří neodmyslitelně fatalismus, rezignace na úsilí, smíření se se svým postavením ve společnosti a s jeho neměnností apod. Jiné jeho formy jsou agresivní - třeba japonská forma buddhismu, korejská, ale i tibetská.

Abyste se mohl stát tibetským buddhistou, musel byste se odebrat do Himálaje a cele přijmout tamní způsob života. Pak byste MOŽNÁ mohl pochopit, proč je himálajský lámaismus takový, jaký je.
Proto jsou cizí náboženství nepřenositelná do jiných sociokulturních podmínek. A jakmile z nich něco vytrhnete a začnete to prodávat jako universální "filosofii", dopouštíte se podvodu, protože nic takového není možné.

On je totiž ohromný rozdíl mezi monoteismy a polyteismy. Monoteismy jsou čistým a uměle vytvořeným náboženstvím - tedy mocenským nástrojem - a nemohou se stát způsobem života. Polyteismy ovšem ze života přímo vyvěrají a "jenom" ho formulují (a formují). Jsou také citelně starší než monoteismy. Respektují místními podmínkami daný způsob života a snaží se hledat odpovědi na otázky a problémy s ním spojené. Nic takového s monotoeismech nenajdete, protože tam máte jasně stanovená dogmata, o nichž se nediskutuje.

Abyste se mohl stát lámaistou, musel byste přijmout existenci božtev a démonů, reinkarnaci, kastovní hierarchii, feudalismus, všudypřítomnou smrt, absolutní moc lámů nad celým svým životem. Pak byste možná mohl pochopit, že těch "osm veršů" je vlastně o něčem dost jiném, než je prodáváno "podomními lámy" po Evropě a USA. Že to je o tom, jak přežít v raněstředověké feudální společnosti, kde život poddaného jednotlivce neznamenal vůbec nic, a nezbláznit se z toho.
Já jsem si totiž těch "osm veršů" přečetl a dal do souvislostí :o)
28. 12. 2013 | 20:28

jahrad napsal(a):

Pane Dennisi, diky jeste jednou. Jak už jsem psala pod první částí i jinde pod svými blogy, já sem své texty čas od času dávám právě jen proto, že mne zajímá, co se pod nima objeví. Často je změna atmosféry diskuse překvapivá. Urazlive vyroky, nepochopení atd. - to je součást té džungle nebo babylonu názorů a jejich vyjadřování - každopádně je to kontakt s realitou. Občas na to mám, občas ne - taky proto přiliš často nepřispívám.
Pane Ago - pod tuto Vaši větu "Myslím, že každý, kdo páchá dobro, by si měl být vědom reálného dopadu svých snah, jinak za tou snahou není altruismus, ale spíše ego." se naprosto podepisuju. A pod další níže, (Jak jsem výše napsal, sympatie a antipatie jsou věcí vzájemné kompatibility, a možná i osobní zkušenosti s dotyčným. Sympatie "na dálku" jsou často jen projekcí Vašich přání a představ do modly, kterou neznáte.) taky. Moje účast na té akci s Dalajlámou byla první svého druhu (lístek jsem dostala, jinak nevím, spíš bych tam asi nešla, nebylo to za babku) a
ta moje úvaha byla spíš o obsahu a možném a kompatibilním přínosu myšlenek jím interpretovaných a předávaných (protože vykládal texty nikoli své ale text relativně prastarý, předaný) do našeho českého prostředí. Co se týče jeho osobně, překvapilo mne samotnou, jak sympaticky působil. Nic o něm nevím, ale slyšela jsem několika stran, že v Tibetu samotném jeho popularita zdaleka není tak jednoznačná, jako venku a mnoho lidí tam mu nemůže přijít na jméno.
28. 12. 2013 | 20:35

aga napsal(a):

Filuta

To je fajn, že Vás četba dalajlámových knih obohatila. Podle mého názoru je to ale víc Vaše vlastní zásluha než zásluha autora, jak už to v těchto případech bývá.
Znáte Goethovu definici Ďábla? "Té síly díl jsem já, jež chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná".

Ideologie - i budhismus - jsou "mimo dobro a zlo". Záleží na každém z jejich vyznavačů, jaký obsah jim dá a jak je realizuje ve svém životě.
28. 12. 2013 | 20:37

aga napsal(a):

Díky za reakci, paní Hradilková. Máme na dost věcí odlišné názory, ale myslím, že se opravdu snažíte chovat se v souladu s tím, co v těchto dvou blozích prezentujete. A to opravdu oceňuji.
28. 12. 2013 | 20:42

jahrad napsal(a):

občan: Každý čteme jinak, odpusťte to banální konstatování. Text lze vnímat jako dogma, jako škatuli patřící k době, kultuře, krajině,.. ale taky k němu můžeme přistupovat k respektem jako ke zdroji inspirace pro jiné pozorování světa kolem nás a v nás. Věřím tomu, že určité zákonitosti mezi lidi zůstávají stejné po věky.
28. 12. 2013 | 20:44

KvL napsal(a):

to: aga
Mne jenom jeden, co to dělá dost dlouho, varoval před tím, že si já mám dávat pozor na to co dělám já, že bych tím mohl nechtěně někomu uškodit. Byl z toho tehdy taky dost vedle, když jsem mu dal, v podstatě bez tréningu, pořádně tím "kopl."

Ono by možná mělo jít do toho něco zakódovat, jak moc dobře a v jakém rozsahu nevím. Já bych spíš řekl, že to bude něco většího, co se nám v tomto světě zdá jako subjektivní, ovšem ve skutečnosti to bude mít nějakou objektivní příčinu. O dalajlámovi se říká, že je vždy Xtou reinkarnací (jestli se nepletu) kohosi (nevím teď přesně koho) a co když to je jenom něco, nějaká entita. Co když ve skutečnosti se tu pořád odehrává nějaký souboj o kterém my nevíme nic.
28. 12. 2013 | 20:47

Filuta napsal(a):

Občan
Viděl jsem dokument o poměrně tvrdém odchovu (včetně fyzických trestů) malých buddhistických mnichů a nedělám si o buddhismu v tomto směru žádné iluze.
Spíš mě zajímá podstata, nejsem takový detailista - právě pro náš západní způsob života je praktikování meditace jedinou možností jak ve zdraví přežít ten chaos a krizi hodnot.Víra je tou jedinou jistotou ve vší nejistotě, opěrný bod, očistný proces.
Přestože např. neuznávám katolickou církev, akceptuju postavu Ježíše.
Nezáleží ani tak na náboženství jako na tom, co která osobnost vyzařuje.
Nakonec i pobyt v kostele může být pro duši, bez ohledu na můj postoj k církvím, očistný.
Aspoň na mě to tedy tak působí.
Čím jsem starší, tím víc pociťuju svůj hlad po něčem "duchovním", po nalezení nemateriálního smyslu života.
Zní to asi pateticky, ale líp to vyjádřit neumím.
28. 12. 2013 | 20:49

aga napsal(a):

KvL

Spíš je to tak, že tu objektivní příčinu nemůže subjekt chápat jinak než subjektivně, ze svého specifického úhlu pohledu, ve specifické výseči svých možností, znalostí, zkušeností. Koukáme se všichni na jednu a tu samou věc, která je ale tak obsáhlá, že z ní každý vidíme jiný kousek. A ten boj se tu asi odehrává - boj mezi protiklady. Dokud si protiklady plně neuvědomí, že teprve dohromady mají smysl, a nesplynou.
28. 12. 2013 | 20:52

Filuta napsal(a):

KVL

Zajímavá je legenda o hledání budoucího dalajlamy.
Ale proč nevěřit ve zvláštní schopnosti buddhistů.
Když si přečtete o "létajících mniších" a jejich komunikaci na dálku, nepřijde vám na tom nic zvláštního.
Už od pěti let zažívají neskutečný dril a hodiny meditací jim umožní to, co je normálním smrtelníkům odepřeno.
Tohle žádný katolický farář nedokáže.
28. 12. 2013 | 20:54

Filuta napsal(a):

Aga

Možná ani tak nejde o cestu, kterou volíme (každému vyhovuje jiná), jako o cíl.
28. 12. 2013 | 20:55

aga napsal(a):

Filuta

Já zas myslím, že jde hlavně o to, jak poctivě zvolenou cestou šlapeme, jestli nehledáme zkratky nebo to jinak nešidíme.
28. 12. 2013 | 21:00

Borochovský napsal(a):

Autorko
Podle mě jsou blog 1 i 2 neuvěřitelné pravdoláskařské bláboly.
Štědrost,obdarovávání,altruismus,štěstí,soucit,rozjímání,dávat a dávat se to můžete aplikovat tak leda v mikrosvětě Vaší kuchyně.
Společenský pohyb se řídí úplně jinými zákony.
28. 12. 2013 | 21:15

KvL napsal(a):

to: aga
Spíš to myslím o těch entitách takto: jsou to na lidech v podstatě nezávislé myslící entity, jejichž interference se světem lidí není nemožná. Dokud budeme v hmotných tělech, chtě nechtě (určitým způsobem to jde zlepšit) budeme i myšlenkově jimy omezeni, to co jsme schopní pochopit, ovšem taková entita, která by někoho jen ovládala, že by si to nepřipustil, by takto omezena být nemusela. Bohužel/dík jsem se s Dalajlámou nesetkal, abych si to mohl potvrdit, nebo vyvrátit.

to: Filuta
Jak se hledá další Dalajláma nevím, neměl jsem čas to prostudovat. Ale jistě je to zajímavý postup.

Bohužel nikdo nikdy nebude mít čas shromáždit všechny texty a přečíst je, ale to by bylo špatn, pak by byl v podstatě jen tím, čím jsou evropští filosofové a ekonomové, otrokem myšlenek nějakého dávno mrtvého muže. Číst je pro inspiraci je dobré, ale není v nich žádný univerzální recept, zázračná pilulka, která by člověku dala nadpřirozené schopnosti, nebo moudrost.

Komunikaci na dálku jsem párkrát jakýmsi způsobem zažil, zvláštní je situace, kdy oteřu e-mail a to třeba minutu po tom, co mi od jednoho člověka došla pošta, zvláštní je, že mi to funguje jen s jedním.

Hm, proč captcha říká Infanry? Proč sem proboha tahá Infantérii?
28. 12. 2013 | 21:19

mb napsal(a):

díky moc za blog ...
28. 12. 2013 | 21:41

aga napsal(a):

KvL

Možná, ale stejně myslím, že těm entitám nejsme vydáni na milost a nemilost bez nějakých pravidel. Pokud se entita nemá kde drápkem zachytit, nemůže na Vás. A i v tomto případě platí výše zmíněné "Té síly díl jsem já....
28. 12. 2013 | 21:48

Baba Jaga napsal(a):

Vážení, koukám, že jste tady a u pana Duky vyřešili téměř všechno. Předpokládám, že většina z nás se jen nesnaží, ale stále přirozeně chová v souladu se svými názory, vychováním i vírou - třeba v to, že co se má stát, to se stane.
Tak ještě ke čtení něco milého k poslechu - nehraje nám na Skylingu ČT, tak jsem hledala, zda je tuhle vysílaná Popelka na youtube. Asi zatím ne, jsou tam jiné - a tenhle skvostný výběr. Třeba někoho z Vás potěší:
Juan Diego Florez - The Rossini Tenor http://www.youtube.com/watch?v=9zEbagCzG4U
28. 12. 2013 | 22:11

KvL napsal(a):

to: aga
Je ale otázka, nakolik je schopný jim člověk odolávat. Zajímalo by mne, třeba, kolik z těch lidí, kterým Dalajláma přinesl smůlu bylo pokřtěných (třeba)

Jenže dneska má u každého skoro jak se zachytit a nemusí být ani jako gekon, který umí lozit po skle.

Já velmi rád říkám (ale ne že bych se rád poslouchal), že ikdyby na začátku nebyl Jahve, Hospodin, Aláh, Amon, Re, Zeus... Dosaďme si tam jakéhokoliv boha, tak tím, že lidi k nim upírali své modlitby a idealizovali si je, mysleli na ně, tak se tyto bytosti staly reálnými z těch střípků energie, které jim ti lidé odkázaly. Tak mne napadá, že tu máme možná každého boha dvakrát jednou toho, který možná byl na začátku a apk toho vymodleného.
28. 12. 2013 | 22:12

Filuta napsal(a):

Aga
Proč se nevydat "entitě", která ze sebe vydává "dobro" a šíří pozitivní myšlenky ?
Myslíte že je to jen póza?
Proč jsem totéž necítil z Wojtyly, ani z Ratzingera?
O Dukovi nebo Vlkovi nemluvě.
Možná proto, že druhé neustále soudí a vnucují jim agresivně způsob života.
U Dalajlamy nemám pocit, že se někoho snaží omezovat a manipulovat.
Buddhismus vnímám jako nejsvobodnější náboženství (i když např.zenové výuce založené na podivných filozofických rozpravách s mistry je hodně složité porozumět, ani se o to raději nepokouším).




KVL
Jelikož jsem přesvědčen o existenci karmy a karmických životů, věřím i na "převtělování" Dalajlámy (hledání nového dalajlámy)a jeho svobodnou vůli se vracet zpátky na zem, aby pomáhal.
28. 12. 2013 | 22:15

Občan napsal(a):

Filuto,
já viděl dokument o jednom horském lámaistickém klášteře, kde kluci šetřili na fotbalový míč (měli na kopání hadrák) a dospěláci na televizi. Bylo to hrozně dojemné, protože ten klášter byl opravdu chudičký a prachy dávali dohromady snad dva roky. Roztomilý byl stařičký a konzervativní představený, který sice zkousl ten hadrák, ale proti televizi měl dost výhrad; když ji pak měli, nějaký vesničan mu půjčoval brejle, aby se mohl taky koukat :o))
Pak si ve vesnici půjčili náklaďáček, naložili na něj kluky, dva dospělé mnichy a vyrazili do nějakého městečka do obchodu. Koupili balon a telku a celí natěšení se vraceli zpět. Mělo to ale jeden háček - v tom klášteře neměli elektřinu. Nakonec to nějak splichtili s místním starostou, natáhli nějaké dráty do kláštera a na televizi se tam chodila koukat půlka vesnice.

Ti mniší kluci vypadali docela spokojeně - normální děti, které si hrály, rvaly se mezi sebou, čutaly tu novou mičudu, smály se i brečely; pochopitelně se kluci i dost učili a pracovali. Ony ty vysokohorské malé kláštery jsou asi trošku o něčem jiném než velké komplexy v nížinách. Fungují jako školy, ošetřovny a pečovny, lékárny a pro žáky i jako výkrmny. Lidé v horách jsou odkázaní jeden na druhého bez ohledu na to, zda jsou to civilové nebo mniši/mnišky.
Himálajský venkov se ze středověku ještě moc neposunul a je to dnes úplně jiný svět než ten náš.

I proto jsem přesvědčený, že jejich filosofie je neaplikovatelná jinde. Žijí v hodně drsném prostředí, kde i dnes život neustále visí na vlásku a jejich filosofie je vlastně celá o tom, jak fungovat, neumřít hladem a zimou, neonemocnět a když už, tak se uzdravit, nedožrat duchy hor, démony a bohy.
My jsme jiní a přílišná pokora se v nížinné společnosti nevyplácí; může naopak znamenat smrt. Ve vysokých horách to je přesně naopak.

P.S.: Tímto se snažím odpovědět i paní paní Hradílkové.
28. 12. 2013 | 22:18

Richard napsal(a):

vypůjčím si celý tento příspěvek paní Hradílkové a pokusím se vyjádřit, jak lze celou věc vidět ještě jinak:

"Myslim, že v cele teto vaší větě - "Pak ho hleda (smysl života) treba v tom, ze kdyz uz si sam zivot nedaroval, pak by s nim mel zachazet zodpovedne a byt tem ostatnim uzitecny." je obsažena podstata toho altruismu, o kterém byla řeč v mém textu. A je opravdu úplně jedno, vysloví-li ji ateista, budhista nebo křesťan."

člověku nebyl život darován, člověk nepřišel na svět obdarován životem, ale byl do tohoto často nehostinného a krutého místa vržen, aniž by se kdokoliv na cokoliv ptal. K tomuto nevyžádanému "daru" je na něj kladen ještě nárok jakéhosi vděku jinému?
Tyhle kecy zavedla církev "život patří Bohu, jehož zastoupením jsme my", aby život jiného snáze kontrolovat, k tomu jí dále posloužil institut hříchu a odpuštění, jako nástroj manipulace.
Pan Dennis vzývá zdvořilost, odmítá aroganci, ale co když právě jeho nárok na člověka, který by měl být vděčen za svůj nevyžádaný život je sám projevem arogance a nezdvořilosti, touhy řídit život jiného, dle vlastních očekávání?
Podle mě je právem každého, určit si zda chce být jinému užitečný či nikoliv, žádná taková povinnost z lidského zrození dle mého automaticky nevyplývá, snažit se v lidech tento pocit vzbudit, může být projevem přesně těch vlastností, které se samotnému panu Dennisovi v diskuzi příčí - arogance rozhodovat o životě jiného na základě vlastního pohledu na svět, byť zakuklená do hezkých slov, opatrnická bez vulgarit.
Každý z nás je dle mého majitelem svého života, z čehož vyplývá také právo odevzdat ho např. některé z náboženských ideologií či některému z filosofických učení, nebo také si tento život třeba vzít, pokud se tak člověk rozhodne.
28. 12. 2013 | 22:24

Filuta napsal(a):

KVL
Co je tohle za hovadinu?
Jak může Dalajlama někomu přinést "smůlu"?
Naše životy jsou do jisté míry nalajnovány předem, my je můžeme ovlivnit jen velmi málo. Respektive můžeme ovlivnit jen naše příští životy.
Zákony karmy fungují po svém - jsme jen nepatrnou součástí vesmíru a jeden náš život v podstatě nic neznamená, protože těch životů prožije naše duše stovky (tisíce?) na téhle zemi nebo v jiných dimenzích.
Vše, co se nám přihodí, bychom měli brát(ačkoliv jde často o tvrdé lekce) jako výukový plán, z něhož se odrazíme v dalším životě.
To má vést k zdokonalování naší duše, podám-li to velmi zjednodušeně.

Požehnání Dalajlamy neznamená, že prožijeme šťastný život.
Ale možná znamená to, že nepřestaneme hledat a usilovat o duchovní růst, což je pro náš život to nejpodstatnější.

Mému známému taky Dalajlama požehnal a sdělil mu osobní mantru, nepřineslo mu to žádné obzvláštní štěstí. Žije sám, nemá rodinu, není šťastný, ani nešťastný, ale pořád hledá.
28. 12. 2013 | 22:27

Filuta napsal(a):

Občan
Možná to byl stejný dokument, který jsem viděl i já.
V tom "mém" klepali v zimě kosu, protože v klášteře nebyla okna.
Proč myslíte, že musíme žít v krutých podmínkách, abychom mohli aplikovat do našeho života jejich filozofii?
Mimo jiné - náš svět založený na materiálním bohatsví a úspěchu je možná mnohem tvrdší a krutější.
Ten jejich je o dost jednodušší a přehlednější.
28. 12. 2013 | 22:31

KvL napsal(a):

to: Filuta
Nedivil bych se tomu, že by se případně mohla entita vracet o vlastní újmě. Ale teď si tak vzpomínám, že před pár lety kdesi jacísi mniši řekli, že mají asi nového dalajlámu, který je ale stále živý, to mne přivádí i myšlence, že toto cosi by mohlo neprocházet na druhou stranu a vždy tu být a jen hledat vhodné tělo k "posednutí," použiji-i nám známé termíny.

Vy jste byl u těch dvou papežů, abyste to mohl cítit?

Jde o to, že Dalajláma by nebyl jedinou takovou entitou, vlastně by to ani nedávalo smysl.

Hmm, captcha se opravdu chová divně, prvně Infanterie, což je spojeno s válkou, teď intrinsic, což by mělo být zděděné, nebo z podstaty věci vycházející.

Občas dělá zvláštní věci ten stroj, jednou když jsem napsal příspěvek o fúzním reaktoru tak v překladu captcha říkala "kotel zapojen"

to: Občan
Hory mají opravdu zvláštní moc nad lidmi. Bylo by zajímavé udělat nějaký geneticko-sociální průzkum, sorvnání mezi nížnami a horami. Třeba i srovnání těch techtů a těch pasáží, na které kladou důraz v horách a v nížinách.
28. 12. 2013 | 22:32

KvL napsal(a):

to: Filuta

A mě se tu včera pan Dolejš divil, že sem tahám Bůthán a říkal, že je to E E, jak tam žijí. Nechci působit jako špatný vykladač, na to nemám právo, protože neznám já jeho mylšení vcelku a názory bez autocenzury, ale přišlo mi, že považoval VT pokrok za jediné východisko, že se všem musí zvýšit životní úroveň kdyby nechtěli.

Napadá mne teď jendo, řekněme tomu podobenství.
Bylo jedno město, a v něm každý den boháč jezdil v limuzíně po ulici v chodé čtvrti, musel tudy do své kanceláře, byla to nejkratší cesta. Každý den tam viděl dva kamarády, jak si kopu s otrhaným balonem, jednou se rozhodl, že udělá dobrý skutek, koupil jim nový míč. Když je druhý den viděl, řekl řidiči, aby zastavil, vystoupil a dal jim míč, nastoupil a odjel.
Další den je neviděl, neviděl je už nikdy spolu, pokaždé jen jednoho, už je nokdy neviděl spolu. Proč?

ve 23:00 zveřejním proč
28. 12. 2013 | 22:40

Richard napsal(a):

ještě, abych zvýraznil ten hodnotový kontrast
v antice, resp. ve starém Řecku byla sebevražda považována za hrdinnou a čestnou smrt, (stejně tak třeba v dávném Japonsku tzv. sepuka/harakiri), pak přišli křesťané a vyhlásili jí za hřích, řekli, "Váš život patří nám, ty jsi naše ovečka, kterou potřebujeme na tomto světě(pan Trautenberg potřebuje k okopávání políčka Tvé síly), sebevražda je proto zlo, hřích".

To samé např. sex
pro křesťany zlo největší, stejně jako celé tělo, vše kolem podléhá přísnému omezení a kontrole
když přijedete kamsi na Haity(Tahity?), nabídnou Vám ženskou jako dárek na uvítanou, odmítnutí se rovná urážce...
křesťan by z toho asi umodlil k smrti...
Způsobů jak se člověk vyrovnává s existencí je opravdu mnoho, problémem dle mého je, jakmile se začne domnívat, že ten jeho jen právě ten nejlepší a nejpravdivější, bo každému svědčí dle osobnostního uzpůsobení i situace v níž se nachází jiné věci, které se pak odráží v hodnotovém vidění....
28. 12. 2013 | 22:43

Richard napsal(a):

"pro křesťany zlo největší, stejně jako celé tělo, vše kolem podléhá přísnému omezení a kontrole"

bo, co kdyby se náhodou naše Vlastička zamilovala do Frantíka z vedlejší vesnice, kerý nemá ani vindru, a náhodou s ním počala...to by byl průůůser, takže "sex až po svatbě/nesesmilníš" a tu může schválit jen požehnání rodičů, keří si Frantíka nejdřív pořádně proklepnou, resp. zjistil kolik našetřil a jestli tahle láska bude skutečně ta "pravdivá" a skutečně láska nebo jen taká zamilovanost...
takže tam musí být aj to "cti rodiče své"..
Na prvním místě je však miluj Boha svého, pochop, církev svou, která je jeho náměstkem.
Nepokradeš, pochop, samozřejmě, bratru svému v církvi ani vindru.
atd.
28. 12. 2013 | 22:53

Hledajici napsal(a):

to Borochovsky
Pisete společensky pohyb se řídí jinými zákony! Tedy - lakomost, nenávist, kradení....
Ano, to vše je zde, ale ja mám stále volbu! Chci to ja žít? Jestliže ne, tak co proti tomu
ja sám udělám. Je to i o odvaze. Když si tohle člověk uvědomí, tak zjisti, ze stejně smýšlejících lidi je hodně.
Nejhorší je ty zákony přijmout a zároveň kritizovat lidi, co se snaží přinést do světa lidskost.
Pane Borochovsky, co vlastně chcete vy?
28. 12. 2013 | 22:57

KvL napsal(a):

Kopali si novým míčem a když měli jít domů, vyvstala otázka, kdo bude mít míč přes noc u sebe, nemohli jej nechat tam co nechávali starý. Sthla se mezi nimi tedy hádka, která ukončila jejich přátelství.

Ten míč o malinko zvýšil životní úroveň (reálně asi moc ne, ale pro ně v hlavách dost) a zapříčinil hádku a rozpad přátelství (pomiňme, že skutečné by asi jen míč nerozbyl, ale byly to děti)
28. 12. 2013 | 23:02

KvL napsal(a):

to: Richard
A to by bylo zase na další studii (proboha to snad nemyslím vážně, aby si na moje nápady, jestli je čte nějaký humanista, vzala úvěr na granty :)

Já osobně po hodně velkém selháí taky považuji sebevraždu za mnohem čestnější řešení, než něktreré jiné věci. V tomto ohledu mám asi opravdu blíž k těm z druhé stranysvěta. Tak trochu chápu Tokugawu, proč udělal to co udělal. Na druhou stranu je nutné ještě zvážit, jestli ta sebevražda nenadělá více problémů. Kupříkaldu sebevražda pro dluhy okolí dlužníka nadělá problémy ještě větší. Jiank ohledně toho mám vcelku oblíbenou scénu z jenoho filmu

http://www.youtube.com/watch?v=HWf6KvoGgAI

Nastavte si tam tak 5. minutu. Kdyby dnes někdo nabídl našemu politikovi meč, nepochopí k čemu to je. Banda bab, které se bojí smrti světu vládne a jediné kdy se nebojí, je když na ně člověk nemůže.

Kdo není schopen za své činy nést zodpovědnost do krajnosti a případně ukončit svůj život, tak by neměl vykonávat žádné funkce.

Jak ale naučit lidi, že jejich život patří jen jim a nikomu jinému? Na druhous tranu co by to u nás způsobilo? Nechci domýšlet.

Ty ženy asi rozdávají spíše na Tahity, než na Haity. Ale i tak bych spíš měl trochu strach, jestli je tam dávají každému.
28. 12. 2013 | 23:13

Baba Jaga napsal(a):

To: KvL 23:02
Tak jsem si počkala, jaké moudré naučení se tu ve 23:00 dozvím. Jste si jist, že se kluci znovu skutečně nedali dohromady, zůstali-li bydlet na stejném místě? Možná se ten bohatý mužíček jen špatně díval - přátelství u kluků podle mne jeden balón nerozhodí a začali si opatrování po dnech střídat. Dvěma se také lépe hraje - nebo snad ne?
No, to už si počtu zítra. Dobrou noc všem.
28. 12. 2013 | 23:15

KvL napsal(a):

to: Baba Jaga

A já sem si chtěl zkusit, kdo příjde s iniciativou a oni si všichni počkali:)

Vím, že to byl jenom takový zvláštní příklad, který má mnoho chyb, ale šlo tu o jednu takovou věc. Totiž ne vždy to, co si myslíme, že je prospěšné, opravdu prospěšné je. Další věc je ta, že nikdo z nás nemůže vědět, kam až naše rozhodnutí budou mít následky. Klidně to že vám spadne řetěz na kole mlže vyustit v hromadnou nehodu s desítkami mrtvých, která v konečném důsledku mlže vést k tomu, ž eprotože v ní zemřel i jeden vědec, nikdo nenalazne lék na chřipku Boogie Woogie a ta pak vhladí půl lidstva a vy z toho výjdete jen s jednou odřeninou.

Ale váš výklad se také cení.
28. 12. 2013 | 23:43

dennis napsal(a):

Pane Richarde,
je mi lito, ze vas moje slova tak rozlitila. Staci suse konstatovat, ze za mnou citite temnou moc, ktera se vas snazi dehonestovat, zotrocit a nakonec primet k nedobrovolne sebevrazde. Na sve hluboke presvedceni mate pravo. Nikdy jsem vam zadne neupiral. Domnivate-li se ze to nejhorsi s cim se clovek muze setkat, je zdvorile chovani, budiz. Ale nemusite se mne ani stitit ani ze mne mit panickou hruzu. Staci si uvedomit, ze vase svobodna vule a chladny usudek vas uchrani pred kazdou virtualni hrozbou skutecnou i domnelou, at uz pochazi ze slusnosti nebo z neurvaleho vyjadrovani.

A z predstavy, ze si nekdo muze myslet, ze svuj zivot muze pojimat jako uzasnou souhru neuveritelne dlouheho souctu stastnych nahod (a souhry prirodnich zakonu) a oznaci ji prostym slovem dar, tak panicke hruze take nemusite propadat.

Neupiram nikomu jakykoliv nazor. Kazdy, i vy, si muze vybrat presvedceni, ze jeho zivot si nadelil sam; ze se narodil, protoze je prevtelenym mongolskym pastevcem; muzete vyznavat presvedceni, ze jste si svuj zivot vytrucoval na svych rodicich. Dokonce mohou byt mezi nami lide presvedceni, ze nemaji biologickeho otce a byli stvoreni, nebo se sami stvorili, ci pochazaji z mezigalaktickeho prostoru. Snad nechcete tvrdit, ze toto pravo nekomu upiram.

Kdyz to po sobe ctu, uvedomuji si, ze vas zase jenom rozlitim. Well, mozna je to tim, ze se jinych nazoru a postoju nedesim a take proti nim nebojuji. At si kazdy mysli, co chce. Jen bych si nepral, abych budil hruzu. Mel bych kvuli tomu mlcet?
29. 12. 2013 | 00:20

dennis napsal(a):

Pane Richarde,
rozdil v nasich pristupech k zivotu a k reseni existencionalnich otazek vyplyva asi z meho pokusu navrhnout jeden z moznych pohledu na vlastni zivot. Jestlize si myslite, ze tady bezohledne mlatim hlava nehlava kazdeho s jinym nazorem, pak vase reakce je neprimerena. Nikomu nehrozi zadne nebezpeci z toho, kdyz si mysli neco jineho nez ja. Vy sam jste toho zarnym prikladem.
29. 12. 2013 | 00:26

Richard napsal(a):

pane Dennisi, vůbec byste neměl mlčet, stejný postoj mám i ke všem zdejším autorům a diskutujícím...
víte, co říkal Voltaire
"Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat."
tohle motto se mi moc líbí, byť dodávám, že taky nebudu poslouchat/číst všechno, co kdo chce říct(právo jiného je psát a mluvit, ale mé zas neposlouchat)...ale tohle se Vás netýká

je fakt, že Váš důraz na zdvořilost mě poněkud dráždí, neb mám pocit, že ačkoliv si jí vykládáte po svém(jak jinak také, že), snažíte se jí stavět na obecnou roveň, jako jakési objektivní pravidlo či ctnost.
Pochopte, zdvořilost ve Vašich očích, může být něco jiného než v mých. Např. pro mě vulgarismus nemusí být za každou cenu projevem nezdvořilosti, stejně tak agresivní projev může být jen obranou, v tom případě nejde o nezdvořilost, ale legitimní reakci. Situace jsou celkem složité, než aby mohly být redukovány na "mluví bez vulgarismů" = zdvořilý, "pozdravil souseda" = zdvořilý, tedy alespoň v mých očích
Mám zato, že každý máme právo na svou "kulturu"/svobodnou volbu, vlastní život, pro mě je zdvořilost zejména respekt k tomuto právu, až pak, jeho obsah. Samozřejmě v rámci respektu hranic k jinému, tedy součást mé kultury nemůže být vměšování se k Vám, dodávám, pokud k tomu není závažný bezpečnostní důvod.
Pochopte, mně nějaké upozorňování na všeliké mechanické slušnosti přijde samo nezdvořilé, i v mém vlastním jednání, proto se mu snažím vyhýbat, byť ne vždy se mi to daří a sám sklouzávám k nezdvořilému moralínu. Mám za to, že život každého člověka patří jen jemu a je jen na něm, jak s ním naloží.
29. 12. 2013 | 01:05

KvL napsal(a):

to: Richard

Nechci být grammar nazi, ale pád je koho čeho ji a komu čemu jí, existuje taková (asi mne za to budou chtít češtináři zavraždit) pomůcká nahradit si ji slovem ni, není to sice asi správně, může to vést k jistým dezinterpetacím, ale snad to alespoň trochu pomůže s délkou i.

Vím, že je to asi to nzdvořilé vměšování, ale ono to jaksi z toho trčí a navíc je to dvakrát po sobě, tak je to opravdu nápadné. Ale když by to jeden měl číst i stou délkou, tak by to nedávalo smysl a hlavně by to neznělo pěkně.
29. 12. 2013 | 01:17

Richard napsal(a):

K
"že ačkoliv si jí vykládáte ...."
tady je ale 4. pád a pomůcka je spíše asi "tu", ne?

"snažíte se jí stavět na obecnou roveň"
tohle asi stejně, "ní" nelze nahradit "ni", spíše "tu"?

u čtvrtého pádu/"koho co" je to tedy jak?
předpokládám, že krátké, když jste mě opravil, tedy díky, byť to, že se Vám můj text nezní pěkně, je v podstatě Váš problém.
Ale cítím, že jste si mou chybu nezvolil jako zástupný problém k útoku, takže to beru a děkuji, bo pravopis není má silná stránka a rád si ho opravím.
29. 12. 2013 | 01:34

aga napsal(a):

Filuta

"Proč se nevydat "entitě", která ze sebe vydává "dobro" a šíří pozitivní myšlenky ?
Myslíte že je to jen póza?"

To jsou otázky, které si musíte zodpovědět sám. Za sebe mohu jen říci, že jsem se párkrát vydal, a s časem se ukázalo, že ono "dobro" nějakým absolutním dobrem nebylo, že za ním byly egoistické zájmy jeho šiřitelů. A mně bezprostředně velmi uškodilo. Nicméně, s odstupem se i toto ukázalo jako cenná zkušenost, za kterou jsem vděčný. Zdaleka to ale nebyla procházka růžovým sadem, plným pozitivních myšlenek a sluníčkových lidí.
29. 12. 2013 | 08:07

aga napsal(a):

Hledající

"Tedy - lakomost, nenávist, kradení....
Ano, to vše je zde, ale ja mám stále volbu! Chci to ja žít? Jestliže ne, tak co proti tomu ja sám udělám. "

Toť otázka. Po letech hledání jsem zjistil, že nejpraktičtější, co proti tomu můžete udělat, je nebýt lakomý, přestat nenávidět a nekrást. Nutit k tomu ostatní je kontraproduktivní, a hlásat štědrost, lásku a nesobeckost je řehole, za kterou prorokovi není nikdo vděčný, většinou čeká proroka kříž. Prorokové, kteří mají zde na světe velký a kladný mediální ohlas, jsou vždy podezřelí, před lžiproroky jsme byli varováni.
29. 12. 2013 | 08:43

jahrad napsal(a):

Dobré ráno a díky všem za diskusi, která je blogu skutečným bonusem :-)

Co dodat, snad je Občanovi: no, život takových velice chudých a prostých vesnických komunit jsem viděla v Peru i v Náhorním Karabachu - (ale myslím, že se ani tak daleko jezdit nemusí, najdou se i blíž. )a právě tam se ukázalo, že chudoba a prostota nevylučuje moudrost, vzpomínek na situace prožité tam si velice vážím a často se k nim vracím. Jistě, životní filozofie, životní rytmus, podmínky, ve kterých žijeme, všecko samozřejmě hraje svou roli, o tom žádná. Ale přece nemluvíme o přEnosu ale o přÍnosu impulzů z různých prostředí! Kolik příkladů, kdy vývoj kupředu byl postrčen díky inspiraci jiným by se dalo uvést. Už jen prosté setkání s člověkem z jiného světa, neřkuli na jiném místě, s vaší perspektivou může zahýbat tak důkladně, že ovlivní vaše vlastní rozhodování v důležitých momentech.
29. 12. 2013 | 09:03

Filuta napsal(a):

Aga
Já vaši nedůvěru chápu, za žádnou cenu bych se nestal členem žádné sekty, ani církve. Jdu svou vlastní cestou, nezříkám se docela křesťanství, ani jsem se nestal cele buddhistou. Z východních nauk praktikuji jen způsob "očisty ducha" a vyznávám karmické zákony (což odporuje křesťanství).
Takže jsem se stal takovým podivným hybridem, jehož by asi křesťané ze svých řad s odporem vyobcovali.

Tou entitou vyzařující dobro jsem měl na mysli samotného Dalajlamu.
Možná se pletu, ale tomu člověku bych docela věřil.


KVL
S nikým z nich (papeži, Dalajlamou) jsem se osobně nesetkal, to máte pravdu.
Ale viděl jsem jejich projevy, vnímal to, co vyzařují, od D. jsem si pár knih přečetl.
Wojtyla nebyl podle mého soudu zcela jistě zlý člověk, ale až do smrti zůstal náboženským fanatikem. Podle jeho vnímání víry neměl dobrý člověk-ateista, "nárok na království nebeské" (tady je vidět zřetelný posun u nového papeže jak směrem k bezvěrcům, tak směrem k jinak sex.orientovaným, stává se smířilivějším i k potratům).
Ratzinger nevyzařoval vůbec nic-byl to suchopárný, introvertní teolog bez vřelejšího vztahu k lidem. Byl také přijímán věřícími poněkud vlažněji nežli papež předcházející.

Na druhou stranu si u Františka nejsem jist tím, zda jeho "pokrokářství" katolická církev unese a nerozklíží-li ji.
Františka pro jeho okázalý asketismus lidé milují (nevěřící respektují), ale církevní hodnostáři zpravidla nenávidí a nadávají do marxistů.


Zajímavá citace z projevu Františka pro Radio Vaticana.
Z tohoto projevu se ekonomickým "elitám" a vysokým církevním funkcionářům musí kroutit prsty u nohou.

"Finanční krize, kterou procházíme, nám dává zapomenout, jaká je její prvotní příčina – tedy hluboká antropologická krize. Zcela jsme popřeli prvenství člověka. Utvořili jsme si nové idoly. Starozákonní zbožňování zlatého telete dnes ilustruje nový, nelítostný výjev – fetišismus peněz a diktatura ekonomie, která nemá lidskou tvář a nesleduje lidský účel,
Redukce člověka na jediné: na konzum.
„A co je ještě horší – každá lidská bytost je považována za spotřební statek, který je možno využít a pak odhodit. Zavedli jsme kulturu, která se zbavuje nepotřebného odpadu. S tímto myšlenkovým posunem se setkáváme na individuální i společenské rovině. Vyřazovací kultura je upřednostňována a solidarita – poklad chudých – se často považuje za kontraproduktivní. Odporuje totiž racionalitě financí a ekonomiky. Zatímco zisky menšiny exponenciálně rostou, příjmy většiny klesají. Tato nerovnováha má původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace a brání státům v jejich právu kontroly. Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla.
Zadluženost a pohledávky přitom oddalují jednotlivé země od jejich reálné ekonomiky a občany od reálné kupní síly,“ pokračoval papež František. Rozvětvenost korupce a egoistické daňové úniky nabyly světových rozměrů. Vůle ovládat a vlastnit nezná hranic.
Za tímto postojem se skrývá odmítání morálky, odmítnutí Boha. Morálka, stejně jako solidarita, vadí a obtěžuje. Působí nevhodně, protože je příliš lidská, relativizuje majetek a moc; zároveň však ohrožuje, neboť odmítá manipulaci s člověkem a jeho podřízenost. Etika totiž přivádí k Bohu, který stojí mimo tržní kategorie. Tito finančníci, ekonomové a politici jej považují za cosi neovladatelného, až nebezpečného, neboť tento neovladatelný Bůh (!) člověka vede k jeho plné realizaci a k nezávislosti na jakémkoliv otroctví. Etika – míním tím ideologicky nepodmíněnou etiku – podle mého názoru dovoluje nastolit rovnováhu a humánnější sociální řád,“ konstatovala hlava církve.

Nesdílet s chudými své statky znamená okrádat je a brát jim život. Majetek, který vlastníme, není náš, nýbrž jejich.
Peníze musí sloužit, ne vládnout

To by ovšem vyžadovalo odvážnou změnu postoje politické třídy. Vyzývám politiky, aby přijali tuto hozenou rukavici s odhodláním a prozíravostí. Peníze musí sloužit, nikoliv vládnout. Papež miluje všechny – chudé i bohaté, avšak má rovněž povinnost Kristovým jménem bohatému připomínat, že musí chudému pomáhat, že si ho musí vážit a podporovat ho. Papež vyzývá k nezainteresované solidaritě a k návratu etiky prospěšné člověku do oblasti financí a ekonomiky."
29. 12. 2013 | 09:32

Filuta napsal(a):

Richard


Taky jsem vnímal otázku sebevraždy (euthanasie) a potratů velice liberálně. Dnes si svým postojem nejsem už tak úplně jistý.
Nikdy bych se ale neodvážil brát lidem svobodnou vůli ukončit dobrovolně svůj život nebo nechtěné těhotenství.
Sám se utěšuju vědomím toho, že lze event. příliš nesnesitelný život ukončit.
Jen mám obavy z toho, že si tím vlastně moc nepomůžeme, protože zátěž z tohoto života přeneseme do dalšího.

Meditační praxí jsem dospěl k přesvědčení, že je duše nesmrtelná, což vám nutně bude znít šíleně, ale potvrdit totéž mohou i velké "mozky"světového renomé, vzdělané v přírodních vědách.
Pokud prostudujete staré náboženské nauky (Egypt, Tibet, Indie, Čína aj.), zjistíte, že nezávisle na sobě udělaly totožné závěry.

Očekávat, že naše ,od duchovního života odtržená materialistická civilizace, je v tomto směru schopná pochopit vůbec podstatu lidského života a nevysmát se všemu, co se víry a "duchovna" týká, je bláhové a jsem si toho plně vědom.
29. 12. 2013 | 09:58

jahrad napsal(a):

KVL: Ano, tohle Františkovo slovo je velmi silné a naděje, že dopadne, kam má, tu snad je :-)
29. 12. 2013 | 09:58

Baba Jaga napsal(a):

To: autorka
I Vám dobré ráno, paní Hradílková,
přeju Vám, abyste se vždy a všude rozhodovala úplně nejlépe. Docela mě překvapilo, kolik lidí - ba i mužského pohlaví hledá složitosti a různé výklady tam, kde si jistě na základě svých vlastních zkušeností dovedou poradit možná i lépe a rychleji sami.
Nu, já se často rozhoduji impulzivně systémem akce, reakce, někdy potom pády - stejně nikdy nezjistím, jak by to bylo, konala-li bych zrovna jinak - tak se tím zbytečně netrápím. Holt realistická optimistka a doufám, že mi to vydrží až do konce mého žití.
Docela mě také zaujala Vaše zmínka, že naučení od Dalajlámy nebylo věru zadarmo. Když něco stojí penízky (byť jako ve Vašem případě jiných) a čas, navíc v davu, je třeba si svůj zážitek řádně zdůvodnit a radovat se z něho, ne?
Ale pokud si někdo myslí, že se setkáním s kýmkoliv stane lepším a trošku i jedinečným, přeji mu to. Dalajláma a třeba papež Jan Pavel II. (ba i jiní) mě připadají takhle z dálky jako kouzelní milí dědečkové. Kéž by oni i všichni Bohové kouzla a zázraky uměli a Bohům se zalíbilo v trvalém míru na zemi.
Nu, možná jsem měla nechat co poslední Vaše zamyšlení...
29. 12. 2013 | 09:59

KvL napsal(a):

to: Filuta
Projev zajímavý, s drobnostmi bych nesouhlasil, nebo možná by chtěly dovysvětlit. Ale obávám se, že by muselo dojít k takové změně ekonomiky, kterou si nikdo neumí představit, musel by narůst podíl drobné řemeslné výroby, například, zemědělství by muselo přejít zase k menším celkům (ideálně zrušit možná dotace v celém světě).
Nebo by alespoň muselo dojít k tomu, že by se objevilo dost menších společností, dodávající koncové výrobky. Ale jak si to představit ve světě, kde několik velkých společností dodává v podstatě všechno?

Na druhou stranu je otázka, jestli katolický bůh opravdu vede k plné realizaci člověka, nebo jen k zdánlivé plné realizaci, která je omezena církví.

V proroctví sv. Malachiáše píše, že po papeži de labor sole (Jan Pavel II (narodil se prý během zatmění a při jeho smrti někde na světě zatmění bylo, prý)) nastoupí papež oliva, což měl být Benedikt (jak se to dokázalo přesně nevím) a pak měl přijít Petrus Romanus a v té době měl dojít soudce soudit svůj lid.

Řekněme to takto: Papež prohlásil, že je jen biskupem římským (od toho Petrus Romanus?). Snaží se ukázat co je na světě špatně, soudí představitele církve za jejich chování. Zajímavé bude, jestli se mu podaří nějakým způsobem, aby věřící vytvořili tlak na současné Duky a spol. a ti aby odešli z úřadů. Něco takového by bylo potřeba asi jako sůl.
29. 12. 2013 | 10:05

aga napsal(a):

Filuta, Richard

Liberální přístup k čemukoliv je u některých "liberálů" hlásán jen do té doby, než dotyčný liberál musí nest nutné a zákonité následky svého svobodného rozhodnutí. Většina "svobodomyslných" vzpurníků pak není schopna či spíše ochota souvislost pochopit a akceptovat, a "svobodně" deleguje vinu za ony nepříjemné následky na kohokoliv ve svém dosahu. Jen člověk skutečně dospělý a svobodný chápe, že ke svobodě nevyhnutelně patří zodpovědnost za následky oněch svobodných rozhodutí. A i proto se takové typy brání vzít v úvahu možnost reinkarnace, protože pak by se mnohé "nezasloužené křivdy" jevily ve zcela jiném světle - třeba jako sklizeň osevu dřívějších svobodných rozhodnutí.
29. 12. 2013 | 10:32

Filuta napsal(a):

KVL

Ono ta idea není zase tak složitá, ale s uvedením do praxe by to bylo horší.

Nemyslím, že by se exploatující nadnárodní firmy nechaly lehce odstavit od koryt. Jsme vlastně všichni (včetně světových politických "elit")rukojmími těchto firem a bank. My v ČR stejně jako v Africe-liší se jen naše životní úrovně.
Je třeba přimět k zodpovědnosti politiky, kteří jsou úplatní těmto ekonomickým "elitám" a rozhodují proti zájmům vlastních národů.

Uskutečnění by bylo velmi nesnadné (a zřejmě by se neobešlo bez použití násilí), ale není zdaleka nemožné.
Většina občanů "západní" euro-atlantické civilizace vnímá dnes stávající systém za neudržitelný.
29. 12. 2013 | 10:43

Filuta napsal(a):

Aga


Taky jsem dospěl k stejnému závěru.
V podstatě nejsme v ničem ve sporu.
Za každou nynější chybu jednou zaplatíme. Rozdíl je jen v tom, že my si toho jsme vědomi a "ateisté" nikoliv.
29. 12. 2013 | 10:45

KvL napsal(a):

to: Filuta
Ano existují způsoby, jak toho dosáhnout, jen se obávám, že z jistých důvodů budou více méně neúspěšné, protože dojde k infiltraci a rozpadu takového hnutí.

Znáte příběh červených dolarů?

Možná pokud by byli k dispozici Vatikánské fondy, pak by bylo možné něčeho dosáhnout.

Měny musí být buď kryty, nebo vydávány vládou, ne bankou.
29. 12. 2013 | 10:58

Fialenka napsal(a):

Poděkování a pochvala za téma a za čtivou formu psaní.

PS: Předal někomu Dalajláma učení Osmi veršů i od úst k uchu?
29. 12. 2013 | 11:45

jahrad napsal(a):

fialenka: díky taky. Ale k tomu PS: nějak jsem asi nepochopila otázku..předání od úst k uchu respektive k uším bylo smyslem té akce. Nebo jste se ptala na něco jiného? Jinak celé to předávání je pořád k vidění na adrese http/blog.hearth.net/?p=8
29. 12. 2013 | 12:10

Fialenka napsal(a):

jahrad: Předání od úst k uchu chápu jako soukromé předání někomu, o kom předávajcí ví, že vědění a umění nezneužije a kdo ponese i schopnost to dál předávat. Možná že Osm veršů se zneužít nedá, tak třeba to Dalajláma předal celé. A bez jistoty, zda to někdo přijal.
Takže jsem to myslela tak, jestli Dalajláma učení Osmi veršů předal někomu tak, že ten dotyčný může toto učení předávat dál.
Díky za odkaz (tento sice nefunguje, ale najdu si jiný). Asi hodinu Dalajlámovy přednášky jsem viděla na záznamu, ale jak říkáte, trvalo to celý den, takže to co jsem slyšela nebylo vše.
29. 12. 2013 | 12:41

Richard napsal(a):

aga
je pozoruhodné, jak spojujete dospělost s přijetím reinkarnace, hmm
Skoro to vypadá, jako byste stanovoval kritéria dle vlastní svátosti.
29. 12. 2013 | 13:22

Richard napsal(a):

taky nechápu, proč by se měl vylučovat postoj, že jsme každý majitelem svých životů a zodpovědnost za něj...
Tento přístup netvrdí, že člověk je pánem vesmíru, nijak nevylučuje Božství, resp. síly člověka přesahující, jen je v rámci takového postoje ponechána člověku svoboda, chápat ho po svém. Nevím, kde Vám v tomto naskakuje delegování viny za nezasloužené křivdy na ostatní, byť vím, že jde o Vaše časté téma, jakoby šlo o něco osobního.
29. 12. 2013 | 13:29

aga napsal(a):

richard

Neřekl jsem, že se vylučuje v teorii, jen jsem poukázal na to, že se u nejhlasitějších zastánců svobodných rozhodnutí v naprosté většině vylučuje v praxi. Vaše teoretizování o naprosté svobodě rozhodování, které má být podřízeno pouze vlastnímu egoismu a uspokojování vlastních potřeb (viz naše minulá debata) kontra vaše průběžná kázání o naprosté zodpovědnost rodičů za povahu a vlastnosti jejich dítěte jsou příkladem.
29. 12. 2013 | 13:42

Richard napsal(a):

ago
Vkládáte mi do úst opakovaně věci, které si nemyslím, ani jsem neřekl. Moc dobře víte, že jsem v minulé diskuzi, speciálně pro Vás, zdůrazňoval také důležitost hranic ega, resp. omezení svobody, hranicemi svobody jiného, výše v textu pro pana Dennise zmínka o vměšování se do prostoru jiného.
Taktéž jsem nic nepsal o naprosté zodpovědnosti rodičů za povahu a vlastnosti jejich dětí, psal jsem o tom, že je to rodič, kdo předává dítěti model vztahování se ke světu, ne naopak.
---------------
, že se u nejhlasitějších zastánců svobodných rozhodnutí v naprosté většině vylučuje v praxi.
aga

nedokáži posoudit, nevím, co tím máte vlastně na mysli...
29. 12. 2013 | 13:58

aga napsal(a):

mám tím na mysli to, pane richarde, že vaše virtuální teorie se neshodují s vaší životní praxí. Svobodu požadujete pouze pro sebe, a hranice svého egoismu si stanovujete zcela egoisticky. Prostě pouze žvaníte, abych to řekl pregnantně, a nic z těch žvástů nerealizujete ve svém vlastním životě.
29. 12. 2013 | 15:38

aga napsal(a):

PS richard
Doufám, že mi výše uvedené nebudete mít za zlé, pouze jsem uspokojil potřeby svého ega bez ohledu na nějaké křesťanské žvásty o soucitu a milosrdenství, a bez falešného předstírání zdvořilosti. Nepovažuji se za svatého, přestože se mi to neustále snažíte podsunovat, a teď jsem vám to prakticky dokázal.
29. 12. 2013 | 15:41

jahrad napsal(a):

co na to říct. Ego jedno zlobivý, všecko rozdrolí...so geht es in mittel europa!
29. 12. 2013 | 17:26

aga napsal(a):

jahrad

Ale v tom má pan richard pravdu, že nic tak ego nenaštve, jako když ho ignorujeme, nebo když si myslíme, že jsme nad ním zvítězili. To nám pak vyleze i ušima, a nadělá větší paseku, než když jsme si ho vědomi. Auch in mittel europa.
29. 12. 2013 | 18:50

jahrad napsal(a):

a co z toho plyne? že jediná možnost (tady ve střední evropě) je s ním nebojovat ale ani ho ignorovat, neb obé je pro něj lákavá krmě...takže!- přestat krmit ty otesánky a uchýlit se k laskavé dialektice.(může být i novoročním předsevzetím) Hrdinové dnešní doby tudíž budou ti, kdož ego dokáží ošálit, usměrnit, ochočit či když už není zbytí - lapit do vlídné pasti přátelství, které je víc než láska. Že to voní manipulací? Inu je to tu labyrint, se kterým si dokáže poradit snad už jen příslovečná chytrá horákyně:-)
29. 12. 2013 | 19:26

aga napsal(a):

jahrad

Hlavně z toho plyne, že to, co navrhujete, platí výlučně pro jednotlivce. NIKDY tím rozumně nemůžete argumentovat jako s řešením společenských a politických problémů, protože společnost se skládá a vždy bude skládat z jednotlivců v různých fázích duchovního vývoje, a v jejím současném uspořádání se do jejího čela pravidelně propracovávají ti nejegoističtější z nás, deprivanti, kteří Vaše rady s gustem ignorují, pokud je přímo neobracejí proti zbytku společnosti. Ani v zemích s buddhistickou tradicí nikdy a nikde budhistická víra a praxe nepomohla vyřešit společenské a systémové problémy.

Tedy žádný labyrint, ale nesměšovat (manipulativně) duchovní cestu jednotlivce s řešením společenských problémů.
29. 12. 2013 | 19:49

Richard napsal(a):

"Svobodu požadujete pouze pro sebe, a hranice svého egoismu si stanovujete zcela egoisticky. Prostě pouze žvaníte, abych to řekl pregnantně, a nic z těch žvástů nerealizujete ve svém vlastním životě."
aga

samozřejmě, že si svou svobodu snažím prosadit(jak jste správně napsal, své ego, jako střed vlastního vědomí zpracovávající vlastní potřeby, nezatracuji, to bych musel být blázen nebo dítě), pokud však máte pocit, že tím někomu v praxi, o které, jak jsem se z Vašeho příspěvku dověděl, máte přehled, ubližuji, sem s tím, pane Ago milosrdný.
Mám dojem, jako byste dle fantazie namaloval můj obrázek, roztrhal mi ho zde před očima s tím, že jste mi vzal iluzi o sobě sama, kterou jste mi ovšem sám přisoudil. Takové jakési aga woodu, taky se tomu říká inscenování, je to jedna z figur o které psal Dr. Honzák ve svém posledním článku, je typické pro narcistní osobnosti.
Za zlé Vám to nemám člověče, žádné očekávání ve smyslu soucitu, milosrdnosti či zdvořilosti k Vám nechovám, klidně si mě zobrazujte jak Vaše touhy ráčí.
Jinak, zde platí desatero nejvyššího páně Stejskala 188/112, BMI zůstává stále záhadou, který rozhoduje, odkud kam, resp. co jo a co už ne, resp. hranice mého zdejšího egoismu tak podléhá hranicím stejskalovství, což je filosofické učení vyvěrající z jeho osobnosti a virtuálního prostředí zde na Aktuálně.cz.
Chápu, že ne každému nastavené hranice musí vyhovovat, to však ještě nemusí znamenat, že je druhý arogantní, drzý či nezdvořilý, jako spíše výpověď o osobních očekáváních a nárocích hodnotícího, které skrývá apelováním na dodržování jakýchsi obecných ctností.
Někdy to může znamenat, že je prostě přecitlivělý, neb má sám potlačenou agresi, skrytou za maskou ušlechtilosti, která je promítána skrze moralín. Ostatně Ago, stačí když je někdo trochu vnímavý, všimne si toho nepřátelství, které se skrývá za sladkými slovíčky. Vy jste ago neodložil soucit, zdvořilost, nebo milosrdenství, jen masku těchto ctností, pod kterými bublá dost negativních emocí, které mají motivační charakter. To, že je kryjete hezkými slovíčky o křesťanství nebo Bibli, na tom nic nemění.
Ostatně i ona budhistická praxe může být dle mého nebezpečná, pokud vede k vytěsňování negativních emocí. Četl jsem od nějakého psychologa, že budhisti jsou prý ze všech jeho klientů nejvíc podráždění a neurotičtí.
S křesťany je prý taky problém, prý se přes jejich dogmata není možné dostat k jejich skutečnému prožitku. Jsou prostě ve svých dogmatech zabetonovaní, nejede přes ně vlak.
29. 12. 2013 | 19:52

aga napsal(a):

Omlouvám se, richarde, ale nemám zájem číst vaše odpovědi, pokud délkou překročí mé příspěvky. Beztak melete furt dokola to samé, slova, slova, slova...
29. 12. 2013 | 20:05

aga napsal(a):

jahrad PS

Právě Tibet před čínskou okupací je názorným příkladem toho, jak v praxi nutně vypadá země založená na budhismu v praxi. To byste si snad přála ve střední Evropě?
29. 12. 2013 | 20:15

jahrad napsal(a):

Ago, ale proč bych si to měla přát? Tak čtete můj blog? Jako že bych střední Evropě přála budhistický Tibet před čínskou okupací? To vypadá jako pěkný myšlenkový kotrmelec, ne? Víte, myslím, že jsem to tam někde psala - pan dalajláma sám zdůrazňoval, že ty myšlenky, obsažené v učení, které předává, je třeba brát jako prostředek (optická čočka) k nazírání posluchačovy aktuální kulturní, mentální či psychologické situace, nic víc, nic méně. Tady přece vůbec nešlo o nějakou propagaci režimu, nebo dogmatu! Tady jde jen o vyžádanou nabídku jiného pohledu na životní styl a kulturu v našem kontextu.(Pozoruhodné na tom přitom je, že se jedná o text, který je několik století starý. ) Ale o tom jsme se tady přece celou dobu bavili, ne?
29. 12. 2013 | 20:41

Richard napsal(a):

Ago, žádný nárok, co se týká čtení mých příspěvků, na Vás nekladu, čtěte třeba jen vlastní příspěvky, mně je to celkem šuměnka.
29. 12. 2013 | 20:43

jahrad napsal(a):

Aga: ještě jednou k předchozímu (19.49) - jenže společnost se skládá z jednotlivců. Jednotlivec neexistuje vytržený ze vztahů, ať už je egoistou, mutualistou či altruistou. To, co jsem já slyšela v tom učení - a každý pochopitelně mohl slyšet něco jiného - bylo právě to, co se netýkalo pouze jednotlivce a jeho duchovní cesty, ale to, co má ve svém důsledku dopad na celou společnost: totiž způsob kultivace schopnosti/možnosti jednotlivce žít svobodně a důsledně v odpovědnosti za vztahy, z nichž vychází a které sám svou životní praxí tvoří.
29. 12. 2013 | 20:47

aga napsal(a):

jahrad

Tak nečtu Váš blog, ale vaše poslední příspěvky do diskuze. Smíchala jste dohromay situaci ve střední Evropě s usměrňováním ega, a já z toho pochopil, že tím míníte situaci ve střední Evropě vyřešit. Pokud jsem špatně rozuměl, omlouvám se.
29. 12. 2013 | 20:48

aga napsal(a):

jahrad

Znovu - společnost se skládá z jednotlivců v různých fázích duchovního vývoje, a ti egoističtější z nás, kteří se vašimi radami řídit nebudou, mají na situaci ve střední Evropě i jinde rozhodující vliv.

Příklad Tibetu jsem uvedl pro názornost - mohla byste mi konkrétně na něm vysvětlit ten dopad, jaký měla staletí duchovních cest jednotlivých budhistických mnichů na celou jeho společnost?
29. 12. 2013 | 20:53

Richard napsal(a):

tady ukázka rozhovoru s psychiatrem Markem Epstainem, který se zabývá budhismem v psychoterapii...
jeden bonmot říká, že z meditujícího neurotika se stane max. osvícený neurotik

http://www.portal.cz/casopisy/pd/ukazky/meditace-pomaha--ale-neprinasi-zazraky/47006/
zde pasáž, kterou jsem měl na mysli(mimo té je v článku představena budhistická meditace a její vliv na psychiku i pozitivně)

"Mohou meditující někdy potřebovat psychoterapii?

Často. Jeden můj kolega říká, že buddhističtí pacienti jsou ti nejnaštvanější, co kdy viděl. Jak k tomu dochází? Mnoho lidí přitahuje naděje na klid a mír, kterou buddhismus nabízí, právě proto, že jsou tak rozhněvaní. Nebezpečí je v tom, že se naučí zakrýt své pocity, ale nikdy se s příslušným osobním tématem či situací ve skutečnosti nevypořádají. To se meditujícím stává velmi často, dokonce i buddhistickým učitelům. Člověk může meditovat, a přesto stále nevidět vlastní slepá místa."
29. 12. 2013 | 21:01

jahrad napsal(a):

richard - jistě - budhismus jako únik nebo terapie je iluze.Ale co když si představím třeba Švejka jako českého budhu neboli osvíceného, probuzeného po česku? Ano, plácám nejapnosti. V souvislosti s výkladem toho učení, o němž byla řeč, poukazuji pouze na rozpoznanou potřebu alternativy, která nebude POUZE opakováním S BEZMYŠLENKOVITOU APLiKACÍ NĚJAKÝCH PRINCIPŮ A IDEJÍ, ALE která se nechá inspirovat myšlenkou a která si najde vlastní, ke kontextu a nátuře relevantní podobu.
29. 12. 2013 | 21:34

aga napsal(a):

jahrad

Nahoře jste podepsala můj názor, že je třeba domýšlet praktické dopady našich teoretických alternativních řešení. Například se zamyslet nad tím, jak skutečně fungují tam, kde jsou doma. Jak vypadá společnost, která se jimi už dávno řídí. Zdá se, že v praxi se tomu kroku stále bráníte.
29. 12. 2013 | 21:41

Richard napsal(a):

janhrad
však jo, jako inspirace to nemusí být špatné, přece Vám nijak neprotiřečím, nebo zásadně neodporuji, jen se snažím doplnit i jiný pohled, a také souhlas s Vámi přeci nijak nevylučuje, abych si z věci současně tropil "osvícenou legraci".
Švejk budhista, to je celkem zábavná představa, ale jak ho "znám", neodmítl by, v oranžovém hábitu by se cítil stejně doma, jako v uniformě c.k. To by mohlo být fajn, nechat ho promlouvat jako budhistu, takže ne "na Bělehrad", ale "na Peking", Váš Lama Švejk.
29. 12. 2013 | 21:48

aga napsal(a):

A vůbec, jestli se hrubě nemýlím, je podstatou budhismu to samé, co kázal i Ježíš - rozpoznání iluzornosti materiálního bytí a jeho opuštění - čili žádné hledání alternativních řešení pro materiální podobu společnosti, ale hledání nouzového východu z ní. Tuším, že na nepochopení tohoto zásadního faktu právě ztroskotávají všechny snahy použít skutečné křesťanství či budhismus pro nápravu hmotného světa.
29. 12. 2013 | 21:52

jahrad napsal(a):

Ago, teď jsem vám napsala podrobnou odpověď na předchozí otázku ale nějak jsem to celé omylem loktem smázla :-)
Ano, jedině praxe testuje naše oumysly. Neboli podle skutků poznáte je. souhlas. Až na to, že ani já ani pan dalajláma žádná řešení konkrétních společenských problémů nepředkládáme. Co se týče dopadu duchovní cesty mnichů na celkovou společenskou situaci v Tibetu - ten je určitě silný. Ale rozhodně asi nepůjde o ten druh duchovní cesty, jakou nám předkládá ono mnou prezentované učení - rle tibetských mnichů dnes je jiná. Podívejte se na fenomén toho dnes už masové sebeupalování tam. Kdo toto dokáže pochopit? Tibet samotný velice silně reaguje a je ovlivněn ale celkovou globální situací, postavením Číny ve světě, možná mnohem víc, než víme. Já nejsem rozhodně žádný expert ani specialista - sleduji to pouze přes osud jedné konkrétní osoby, která mne zajímá, - je to spisovatelka jménem Oeser, částečně Tibeťanka, částečně Číňanka, jejíž poezii jsem převedla nedávnou z angličtiny, měla by vyjít brzy v Pen klubu. Vůbec si netroufám posuzovat, jak to tam dnes vypadá, protože o tom vím velmi málo. Jediné, co vím, že zoufalství těch lidí tam zřejmě nemá hranic a je mimo naše chápání.
Co se týče principů, vykládaných dalajlamou, ty se tákají daleko víc nás, než současného Tibetu.
29. 12. 2013 | 21:55

Richard napsal(a):

"Ago, teď jsem vám napsala podrobnou odpověď na předchozí otázku ale nějak jsem to celé omylem loktem smázla :-)"

to byl nejspíš Freudovský přemaz
29. 12. 2013 | 22:00

Hledajici napsal(a):

Aga
Proč se ptáte na věci, které vás vlastně vůbec nezajímají? Kdo se zajímá vǐ, že Tibet je už přes 50 let okupovaný Cinany. Číňani zničili stovky buddhistických klášteru, praktikujicí buddhisté medituji tajně, nesmějí. Proč myslíte, ze se mnoho Tibeťanů v posledních letech upálilo? To se k vám asi nedostalo, protože vás to vlastně nezajímá!
Tak už se neptejte! Nebo si zajděte do knihovny, třeba vás nějaká odpověď v knihách
uspokojí.
Hodně štěstí!
29. 12. 2013 | 22:09

aga napsal(a):

jahrad

"Co se týče principů, vykládaných dalajlamou, ty se tákají daleko víc nás, než současného Tibetu."

To je další z věcí, která mně na dalajlamovi vadí. Doma svými moudry svému lidu pomoci nedokázal, prakticky jej dovedl tam, kde je, ale to mu nebrání je - za značný peníz - kázat u nás.

Dnes jsem se díval na dokument o Komenském - to jsou principy, které se nás týkají, v podání šitém na naši, středoevropskou míru. Je skutečně znakem doby, že radši propaguje učení tibetského mnicha, než pobělohorského vyhnance.

Pokud se přesto, že jste se zřejmě ne náhodou inkarnovala zde, chcete radši inspirovat cizokrajnými učeními, je to vaše volba. Podle mne ale odporuje řádu věcí snažit se je napasovat na naše poměry, když máme doma dost inspirace, která je s naším duchem kompatibilní a vyrostla ze zdejší tradice. To, stejně jako celá globalizace, povede jen k vykořenění a chaosu, k totálnímu zmatení hodnot. Nehledejte v tom nějaké zaprděné čecháčkovství, to je prostě konstatování faktu. Globalizace je možná krásným dalekým cílem, zatím jsme k ní ale ani jako jednotlivci, ani jako společnost nedospěli, a ten zmatek, který působí, slouží jen egoistickým cílům hrstky vyvolených. Duchovní cesta (jednotlivců i lidstva) má své stupně, a jejich násilné přeskakování či urychlování vede ke konečnému pádu.
29. 12. 2013 | 22:15

aga napsal(a):

Hledající

Ptal jsem se výslovně na Tibet před čínskou okupací. Ale i ta okupace je (i podle tibetských mnichů) jen součást karmy tibetského národa, možná i následek černomagických praktik jeho předbudhistických bonistických čarodějů. Každopádně nikde nevidím ten předpokládaný kladný dopad stovek let jeho budhistické cesty - a to ani před okupací. Možná Hledající by byl rád na místě tibetského otroka osvícených budhistických klášterů, ale myslím, že většinu středoevropanů tato verze hledání nenadchne.
29. 12. 2013 | 22:21

argun napsal(a):

Zdravím paní Jahrazád!

To o perlách a sviních už tady padlo. Jsou experimenty, které postrádají smysl.
Z logiky věci. Přeju Vám to poznání, ale výsledky byly celkem předvídatelné, řekl bych. Jinak velké díky, samozřejmě!

Jen bych ještě připodotkl - vono ani tak nejde o ten tzv. buddhismus (notabene v případě Dalajlamy, který pracuje s tibetským buddhismem šmrncnutým navíc bönismem), který má nespočetně škol a interpretací, a je spíše způsobem jak v obecném smyslu interpretovat lidskou existenci, než kodifikovaným náboženstvím či ideologií. V tomto případě jde myslím spíše o "zásah" při setkání s fascinující a naprosto autentickou duchovní bytostí, resp. o tom, jak se s takovým "zásahem" vyrovnat. V našem duchovně vyprázdněném kulturním okruhu k takovým setkáním dochází zcela výjimečně. Takže nedivme se pak některým "Občanům", že na ně zapůsobí stejně, jako setkání s UFO. Nepochopí, že nejde o nic jiného, než o setkání s autentickým lidstvím.

To, čemu nerozumím, je ta poněkud servilní titulatura Jeho Svatost mimo buddhistické prostředí. My říkáme čarodějnicím na pasece jménem a taky si jich vážíme..smile.

aga

"...co jsem zjistil, jak často a jak velmi některé jeho odnože a sekty svou ideologií nápadně připomínají nacismus."

Které odnože a sekty máte na mysli?
29. 12. 2013 | 22:24

mb napsal(a):

Ale co když si představím třeba Švejka jako českého budhu neboli osvíceného, probuzeného po česku?

ta představa rozhodně není od věci ... švejk v sobě rozhodně měl/má rysy svatosti ...

vzpomeňme jen, že nadporučík Lučík mlátil všechny svoje pucfleky, kdežto Švejka jakoby zázrakem ( vlivem svatosti = osvícení) nikdy ...

... no a švejk byl navíc ortodoxně proti válce ...

... zatím zdravím ...
29. 12. 2013 | 22:26

mb napsal(a):

navíc švejkovská fyziognomie buddhy a budhovská fyziognomie švejka je zcela zjevná a nepopiratelná ...
29. 12. 2013 | 22:30

argun napsal(a):

aga

"..následek černomagických praktik jeho předbudhistických bonistických čarodějů."

Drahý kolego, víte, že Vás mám rád, ale tohle co jste napsal, je krystalická pitomost. Zkuste otevřít jakoukoli relevantní knihu, nebo nejlépe dát řeč s naší jedinou - zato skvělou - tibetoložkou Zuzanou Ondomišiovou.
29. 12. 2013 | 22:31

argun napsal(a):

aga

"A vůbec, jestli se hrubě nemýlím, je podstatou budhismu to samé, co kázal i Ježíš.."

Jo jo, hrubě se mýlíte.
29. 12. 2013 | 22:37

Richard napsal(a):

"navíc švejkovská fyziognomie buddhy a budhovská fyziognomie švejka je zcela zjevná a nepopiratelná ... "

no, do téj pasuje aj Láma "Švejk" Duka...ty buclaté, odulé tvářičky a zduřelé bříško, jakoby oběma z oka vypadl...
tomu se říká Boží inkarnát
29. 12. 2013 | 22:37

jahrad napsal(a):

Aga: Máte pravdu. Bližší Komenský než dalajláma. Já vám ho přeju - myslím Komenského. a nejen jeho, máme spoustu dalších výborných a osvícených a věru i kosmopolitně smýšlejících postav v té naší středoevropské historii. O tom žádná! A hlavně žádné napasovávání. Popásovat se, to tak ještě možná, ale od napásání nebo dokonce spásání raději dále. Přeji jasnou hlavu do Nového roku, pane Ago. A rozčílení právě tak akorát.
29. 12. 2013 | 22:41

KvL napsal(a):

to: aga
Současný stav je nutný, nezbytný, musí k němu dojít. Když to tak řeknu, je to návrad do doby předbabylonské. Tak teď jen stavíme tu věž. Vždy bude jedno užčení zrovna moderní a jiné nemoderní. Tak už to je.

To co se děje, je jen pokračování plánu, jehož pravý účel už i jeho aktéři nejspíš pozapomenuli.

Jenže všechno skončí tak jak má a nebude tomu jinak, ale to musíme prvně říct, jestli je osud, nebo není a jestli jsme schopni jej ovlivnit, nebo ne, ale to že se to stalo znamená, že se to asi stát mělo.

Celá globalizace byla nutná k tomu, aby zmizelo to největší pokušení pro ekonomiku, fosilní zdroje, taky je nutná k tomu, aby lidi pochopili, že život enní jen o hmotě. Tisíce let to mohli říkat, že hmota není cíl a lidi tomu nevěřili a dál se hnali. No a jsme teď, v roce 2013 a zjišťujeme, že to není ideální stav. Ale to jsme nemohli vědět, dokud se to nezažilo.

Když to řeknu hodně děsivě, jediný systém, schopný zajistit skutečnou práci (ne jen machinace s papíry) v podstatě pro všechny, je ekonomický stav, kdy máme vysoký podíl zemědělství a řemeslné výroby a jen nějaké procento opravdu složitých výrobků, případně výrobků technologicky náročných (lití kovů, výroba ocele), zajišťuje průmysl. Popravdě je to asi jediná naše obrana i pro přírodu. Elektrárnu na Štvanici postavíte s takovou ekonomikou, i malé elektrárny parní a stroje tak uděláte, ale už tak neuděláte Temelín a tři Soutěsky. (A asi ani Orlík a Slapy).

Na konci stejně i ti, kteří se zdají, že vedou, nemusí být těmi, kdo vyhrají. Stačí aby jejich bohatství bylo v papírkách a jedničkách a nulách.
29. 12. 2013 | 22:42

Richard napsal(a):

některé teze dokonce tvrdí, že Budha a Ježíš byli jedním, resp. Ježíš jako inkarnovaný Budha...
sám Ježíš údajně meditoval někde v Himalájích, podobnost s Budhou je dost nápadná, introspekce/zaměření do sebe jako zdroj poznání, vyvozování z jedinečného obecné, individuace jako životní cesta ke svobodě, zmrtvýchvstání jako nový život či osvícení, atd. těch podobností je velmi mnoho
jiná věc je, co z Ježíše učinili křesťané
29. 12. 2013 | 22:47

aga napsal(a):

argun

Smazal se mi delší příspěvek, tak stručně:

http://zbohy.zatma.org/Dharma/zbohy/Home/home-index.html

Toto je link na americký zen-budhistický řád , kdysi jsem si s jednou dnes již mrtvou členkou psal, velmi zajímavé. Jsou silně pročínští a protitibetští. Nevím, jestli mám tu krystalickou pitomost od nich, už si nevzpomínám, kde jsem ji vyčetl. Ale můj osobní názor, i v souladu s četbou Milarepy, je ten, že černomagická minuost se na osudu člověka i národa projeví. Je mi líto, pokud se v tomto punktu neshodneme.

U nás mě před delší dobou vyděsil dokument nějakých "budhistů", řád, pěstující hlavně bojová umění, už od pohledu a poslechu náckové. Od té doby se o tom, a vlastně ani o budhismu vůbec, v mainstrýmu vlastně nic nepublikuje, vlastně je to divné. Do další budhistické sekty mě verboval homeopatický veterinář, kterého jsem bezelstně navšívil s kočkou. Podivné a podezřelé na první pohled.

Nevím, jestli budu mít příležitost mluvit se skvělou pí. Ondomišovou, ale při vší úctě k jakémukoliv jejímu názoru - v těchto věcech nevěřím na možnosti nestranného vědeckého zkoumání.
29. 12. 2013 | 22:48

jahrad napsal(a):

Argune, zdravím vás a jásám, že jste sem dorazil!
No, k té "jeho svatosti": to je dobré, protože já když jsem ta slova psala, měla jsem s tím osobně taky problém. Ale je to oficiální titul, tak to byl čistě respekt, korektnost či co. Psala jsem to pro časopis, no. ... Ale snad na tomhle až tak nezáleží, nebo ano? Jinak napsal jste to moc hezky, děkuju.
29. 12. 2013 | 22:48

aga napsal(a):

argun 22:37
V tom případě upřímně uvítám váš názor, který mě z omylu vyvede.
29. 12. 2013 | 22:50

mb napsal(a):

argun napsal(a):
aga

"A vůbec, jestli se hrubě nemýlím, je podstatou budhismu to samé, co kázal i Ježíš.."

Jo jo, hrubě se mýlíte.
29. 12. 2013 | 22:37

zkusím s vámi polemizovat argune ...

ježíš hlásá království boží ... pominme ted že se prohlašuje ( či jeho stoupenci a následovníci tak činí ) za božího syna ...

ale etika ježíše: chovejte se tak a tak ( nebuďte sobci ... milujte své bližní i nepřátele )

se myslím buddhově etice dost podobá: soucit s živými bytostmi, empatie ...

jediný asi co se odlišuje ... je že křesŤani by měli být vášnivý ( bůh nemá rád mdlou chuť) zatímco u buddhistů ( podobně jako u hinduistů ) je vyhasnutí chtění ( a s ním spojených emocí ) ctnost(í) ...

tak se mi to snad podařilo maličko zformulovat a snad to není příliš zjednodušené, zvulgarizované a přitažené za vlasy ...
29. 12. 2013 | 22:55

argun napsal(a):

Richard

Vv víte něco o tom, že by si tesař z Nazareta užíval za tatínkovy prachy s prodejnými ženami tak jako Buddha? Těch rozdílů je také velmi mnoho.. To ale neznamená, že není možné dojít různými cestami ke stejnému poznání.

Nicméně to, že křestanství a buddhismus jsou nebe a dudy, resp. že vychází ze zcela odlišných premis, ví každý gymnazista, kterej dával ve škole pozor.
29. 12. 2013 | 22:57

KvL napsal(a):

to: Richard
Já jsem zase párkrát slyšel, že tam Joshua (Ha Nocri (nebo jak jej Bulgakov zove)) jen byl vychován. Všechny zázraky pak začal konat po několika desítkách dnů v poušti, kdy nikdo nevíme co dělal.

to: aga
To že se někde pěstují bojová umění ještě nemusí znamenat "náckovství," to je asi jako každého s holou hlavou k nim řadit, ale přiznávám, že bych ten dokument musel vidět a ještě lépe s někým z nich mluvit.

Buddhismů existuje mnoho a různě se liší, však to víte. Někdy došlo i k prorostení s tradičním původním náboženstvím, třeba v Japonsku. Tomu odpobídá i zobrazování Buddhy.

Ano motá se kolem toho mnoho všemožných podivínů, ale nemělo by to mít dlouhého trvání, bohužel současná vychílená doba životnost a vliv těchto skupinek uměle posiluje. Osobně bych za vcelku spolehlivé snad bral dokumenty tak do roku 1940, tedy co se týče překladů a toho, jak to v klášterech chodilo. Mám já v jedné knize o nich snad celou pasáž, ale je to německy a navíc tištěným švabachem. Takže nevím,jestli je to o ncih, nebo o jejich psech On je tam na obrázku (podle fotky dělaný tisk) mnich se psem a snad i další obrázky klášterů, musel bych se podívat.

Otázka co si představujete pod nezávislím a vědeckým. Jestli tím myslíte jen podrobit to zkoumání podle vědeckých metodik, nebo měření přístroji.
29. 12. 2013 | 23:02

aga napsal(a):

argun

Premisami jsem se nezabýval, v mé odpovědí pí. Hradilkové se jednalo jen o to, že jak Ježíš, tak Budha hlásali iluzornost a opuštění materiálního světa (a proto je jejich učení návodem k duchovní cestě jednotlivce, a nemůže být pomůckou pro zlepšení života společnosti, jejíž "zkaženost" je vlastně nutnou negativní kulisou pro očistnou cestu jednotlivce). V tomto punktu bych uvítal protiargumenty.
29. 12. 2013 | 23:03

aga napsal(a):

argun

Tu inklinaci některých budhistů k náckovství jsem zmínil v souvislosti s tou podivnou dalajlámovou harrerovskou epizodou. Už to, že nacisty tibetský budhismus tak přitahoval je vypovídající (zákon rezonance). K tomu byste něco podstatnějšího neměl?

Pd vědeckým a nezávislým si představuji to, co vědci si absurdně a nesmyslně nárokují - absolutní neodvislost od subjektivních ruchů dotyčného vědce.
29. 12. 2013 | 23:09

aga napsal(a):

KvL
Díky za reakce, čtu se zájmem.
29. 12. 2013 | 23:11

Richard napsal(a):

argun
"Ursula Wirtz při své práci na schopnosti symbolizace traumatické zkušenosti pomocí imaginace
zdůrazňuje transcendentní význam traumatu. Prodělal jej Mojžíš, Kristus i Buddha atd. a vždy vedlo k
jejich poslání, zmrtvýchvstání a osvícení"
http://www.psychopompos.cz/clanky-ke-stazeni

tady jen taková ukázka, nic netvrdím, jen pro inspiraci...
ten článek není asi moc záživný
29. 12. 2013 | 23:15

Hledajici napsal(a):

Aga
Není našim úkolem posuzovat karmu jiných, ale když se někde děje násilí, tak to i tak nazývat. Jak jste přišel na to, že chci žít v okupovaném Tibetu? Nehrajete vy si na toho
proroka, pŕestože "je" celou dobu kritizujete? Zajímavé!
Přeji dobrou noc a prosím, žádná proroctví více.
29. 12. 2013 | 23:15

aga napsal(a):

Hledající

Dobře, tak nazývám násilím to, co páchaly v Tibetu budhistické kláštery na svých nebohých otrocích. Spokojen?
29. 12. 2013 | 23:19

KvL napsal(a):

to: aga
Jenže při rezonanci tu máte ještě minimálně první a druhou harmonickou. Nesmíme zapomenout ale i na to, že Hitler s magií experimentoval, viz thule, nebo hrad SS postavený podle magických pravidel. Nemohla rezonovat náhodou tato část jen? Traduje se historka o tom, jak snad v ústí, nebo kde chtěl přespat na zámku, když mu řekl jeho dvorní ezoterik (či jak se nazýval) cosi o tom, jaké zóny se tam vyskytují, co nejrychleji se sbalil a odjel

Nacisty hlavně přitahovala moc a cokoliv co by jim ji mohlo zajistit, viz třeba fakt, že se v Hitlerových sbírkách našlo longinovo kopí (ale vrátilo se tam odkud bylo vzato?), byli blázni a pokud by v klášteře našli cokoliv použitelného, tak to použijí. Přidejte k tomu že cosi slyšeli o starověkých tzv. árijcích, o kterých by se možná divili, jak vypadali, tady je spíš ten důvod. Souhrou náhod došlo k X průnikům, které se zdají jako rezonance, ale tak úplně tomu není.

Apropos, znáte film Neprůstřelný mnich? Ano je to ficke, ale o to takové věci, kdyby tam byly, by měli zájem.

Faktem, je že se pomalu odhalují i skryté dějiny lidstav, dnes je třeba v Číne oblast s nehostinnou pouští, řed vznikem číny, několik tisíc let na zpět, tam byla prosperující oblast, křižovatka všech cest, všech směrů. Našli se tam lidé z jihu od oceánu, i z východní evropy. Co ještě najdeme?
29. 12. 2013 | 23:25

KvL napsal(a):

to: aga
Jen mimochodem, tak kniha pamatuje ještě císaře pána i jeho rodinu.
29. 12. 2013 | 23:34

Richard napsal(a):

možná by se místní dišputéry mohl zaujmout tento snímek
http://www.csfd.cz/film/235331-pozemstan/

"Poté, co se uznávaný vysokoškolský profesor historie John Oldman rozhodne k nečekané rezignaci na svůj post, schyluje se k rozlučkovému večírku na odlehlé chatě na samotě. Právě na této party chce také profesor svým nejbližším přátelům vysvětlit příčiny zkratkovitého počínání. Jak se ale záhy ukáže, odůvodnění není zdaleka tak prozaické, a už vůbec ne snadno stravitelné. Oldmanova slova všechny zaskočí. Profesor totiž tvrdí, že hlavním důvodem jeho odchodu je nesmrtelnost. Prý je na světě již čtrnáct tisíc let a každých deset roků musí měnit své působiště, aby jej nevypátrali nesprávní lidé. Nikdo mu pochopitelně nevěří, a tak brzy začne intelektuální, emocemi nabitá historiografická přestřelka vedená ve snaze prokázat profesorovu lež. Jenže trhliny nepřicházejí. A všechny dosavadní jistoty se začínají pomalu hroutit."(oficiální text distributora)
29. 12. 2013 | 23:35

argun napsal(a):

aga

Příteli nechte království boží a etiku plavat. To je folklor.

Jde o to, že buddhisté vidí v každé živé bytosti - a to jakékoli - božský princip. Pod tímto úhlem pohledu se k živým bytostem také chovají. Alespon teoreticky.. Zatímco křestané v prachu na kolenou k tomuto božskému principu vzhlížejí a prosí o jeho milost. Resp. jeho milost si vykupují bud ctnostným životem v souladu s božským přikázáním, eventuleně odpustky... Když by křestan řekl, že se chce státi bohem, byl by dříve upálen, dnes asi vyobcován, nevím. Když to řekne buddhista, je to ok. Vždyt tím bohem jsi, dostane se mu odpovědi jeho učitele. Snahou křestana je pobývání v boží milosti.. snahou buddhisty je skrze ovládání vlastní mysli dosáhnout harmonie uvnitř a vně.

Tím ale samozřejmě neříkám, že jedno je lepší a druhé horší. Velký problém křestanství - narozdíl od buddhismu - je jeho "evangelizační misie", tedy potřeba expandovat... A ti buddhističtí náckové v rouše veterinářů? Magory najdete napříč lidskou společností zcela nezávisle na konfesi, řekl bych.

A ta "vědkyně" Zuzana Ondomišiová... No víte ona tam prožila ( v Tibetu) dost velký kus života. Nechcete -li věřit takovým lidem, nevěřte, Váš problém. Jakkoli v obvyklém slova smyslu vědkyní zřejmě je, je spíše a hlavně vnímavým člověkem...

Téma globalizace spirituality, resp. světového spirituálního hypermarketu, je pro mě navýsost zajímavé, ale nemám ted sil. Je pozdě. Nicméně věřte, že ani mě neuvádějí v úžas krišnovci cválající Celetnou. A že máme v naší historii zcela mimořádné osobnosti, bohužel pozapomenuté, a bezesporu hodné naší pozornosti, o tom žádná. Tady jde ale o něco jiného, tedy podle mě. Psal jsem to nahoře. Jde o setkání s AUTENTICKOU ŽITOU SPIRITUALITOU, tady a ted. To nám myslím velmi bolestně chybí, pochybnýnm (pro mě) Halíkem u Salvátora a Komenským byt třeba v pozlacené vazbě to nedoženeme... A proto nás tak fascinuje setkání s Dalajlámou a nebo s amazonským či sibiřským šamamem (v mém případě...). Tím samozřejmě neříkám, že zdravá skepse není na místě. Ale bylo by špatné, jestliže by nám měla znemožnit setkání s autentickou duchovní bytostí.
29. 12. 2013 | 23:41

KvL napsal(a):

to: Richard
Na ten film se už nějakou dobu chystám, celkem by mne to zajímalo jak je udělaný. Jinak autor dokončil předloho v rok své smrti.
29. 12. 2013 | 23:43

Richard napsal(a):

mně ten film zaujal dost
teď koukám zas na tenhle
http://www.csfd.cz/film/295340-mistr/
29. 12. 2013 | 23:52

aga napsal(a):

argun

Pro mne není podstatné království boží a etika, já hledám návod ke svému konkrétnímu každodennímu životu. Je to praxe, co mě zajímá. A pokud je materiální svět skutečně iluzorní, a můj cíl a smysl je někde "za ním", pak to má pro mé každodenní rozhodování a jednání sakra praktický význam. Mám se angažovat na zlepšování společnosti a vymýšlet pro ni alternativní řešení, která se nakonec ukážou být jen iluzí pro iluzi, nebo se mám starat o sebe, dát tak ještě císaři, co je císařovo, a pak se cele věnovat hledání a dávání Bohu, co je Božího? Což může být klidně i skrzevá okopávání zahrádky, ale halt v jiném duchu.

Při srovnání budhismu a křesťanství jste podle mne ovlivněn nějakým asi neuvědomělým odporem ke křesťanství. U budhistů jste vyzdvihl ideál (a nevzal ohled na jeho nedokonalé provedení), u křesťanství přesně naopak. Kritizujete chyby, kterých se dopouští církev a jí ovlivnění nedokonalí věřící, vystihnout skutečnou podstatu Ježíšova učení jste se ani nepokusil.

To, že někdo někde prožije kus života, mu myslím nijak nezaručí nestrannost a objektivitu při posuzování tak komplexního fenomenu. Já takovým lidem chci věřit a věřím, ale určitě existují lidé, kteří také prožili vTibetu kus života, a mají názory odlišné. Těm chci taky věřit - pokud vírou v tomto případě rozumíte důvěru v to, že mi úmyslně nelžou. Konečný názor si každý uděláme, když si dáme ty různé střípky poznání dohromady - a stejně je napasujeme do nějakého svého apriorníhu mustru - přes to vlak nejede, jsme prostě subjektivní subjekty. Dávno jsem se smířil s tím, že ani já, ani nikdo jiný nemá a nemůže mít celou, objektivní pravdu.

S tou autentickou živou spiritualitou vám taky věřím, ale bohužel, já v dalajlamovi autentickou živou spiritualitu nevidím a necítím. To je právě ten problém. Výše jsem psal, co si myslím o fungování sympatií a antipatií. V tomto případě jde o projekce víc než kde jinde, já si ji projikuju do jiných typů. Je to hlavně to mediální haló, které pro mne tu duchovnost stírá. Amazonského či sibiřského šamana bych bral radši, ale ne takového, co sem přijel přednášet za peníze.

A díky za debatu, nejdůležitější je, že si rozumíme a snad i věříme i tam, kde spolu nesouhlasíme.
30. 12. 2013 | 00:18

Richard napsal(a):

ago, tak po tomhle Vašem příspěvku se už můžete vrátit k tomu mému a přečíst si ho.....
---------

podle mě je problém v tom, že náboženství vzniklo jako ideologie či obecné učení z života zcela jedinečných a charismatických osobností...
budhismus učí ztišení vášní, přitom je zcela jasné, že takové pravidlo bude jinak prožívat např. mladík od přírody spíše temperamentní a jinak vyhaslý stařec, který dožívá. Podobně např. s křesťanstvím.
to zobecňování je dle mého nepatřičné
společným jmenovatelem osobností jako byl Budha nebo Ježíš, byl dle mého odkaz "hledej a poznávej sebe jako individuální bytost, abys mohl spokojeně a svobodně existovat v rámci společnosti", všechny další obecné příkazy a nákazy vyplývající z rozvinutého učení budhismu nebo ideologie křesťanství jsou dle mého nějak navíc, nepadnoucí, toužící vytvořit konformní obecnost, nikoliv poznat jedinečnost a zařadit jí do celku dalších....často jde jen o mocenské nástroje.
K poznávání sebe může sloužit právě autorkou zmíněna metoda všímavosti.
30. 12. 2013 | 00:34

aga napsal(a):

argun PS

Pokud se k tomu budete ještě vracet, chtěl bych upřesnit to "křesťanství". Já jsem původně srovnával to, co hlásali Buddha a Ježíš, ne budhismus s křesťanstvím - to jsou dvě dost rozdílné věci. Vy jste to ve svých reakcích zaměnil. Zejména pojem "křesťanství" se používá v praxi pro něco, co s Ježíšovým učením často vůbec nesouvisí, a v čem se projevuje více na duch Starého Zákona, případně do čeho církev zabalila své světské zištné a mocenské choutky (což je úděl všech náboženství a ideologií vůbec, a budhistické řády se tomu také nevyhnuly).
30. 12. 2013 | 06:38

aga napsal(a):

richard

Jo, v teorii se občas shodujeme.

Autorčin "problém" je, že se zatím nechce spokojit s tím, co může budhismus přinést jí samotné, ale hledá metodu, kterou by zlepšila nás všechny. Čímž jde vlastně proti jeho duchu.

I metoda všímavosti podléhá v praxi tomu, čeho si všimnout chceme, a kde máme svá slepá místa.
30. 12. 2013 | 06:42

aga napsal(a):

... "hledej a poznávej sebe jako individuální bytost, abys mohl spokojeně a svobodně existovat v rámci společnosti"

Tady nesouhlasím. Já bych ta učení interpretoval jako "poznávej šalbu reality, abys našel Boha v sobě a Království nebeské (Ježíš), případně aby ses dokázal oprostit od jakýchkoli vazeb s ní (Buddha). V OBOU případech ale při procesu hledání hraje rozhodující roli SOUCIT a láska k bližnímu, resp. ke všem bytostem.
30. 12. 2013 | 06:50

jahrad napsal(a):

Aga: Ne, nehledám metodu a hlavně jsem nepsala o budhismu, neb k tomu nejsem kompetentní. Popisovala jsem setkání s člověkem, který předával učení osmi veršů. Nic víc, nic míň. A jestli tam byl nějaký osobní důvod, tak především ten, že věřím v moc slova - a pokud jste se dostal k četbě těch osmi veršů, zajímalo by mne, co na ně říkáte - jestli ve vás něco probouzejí, nebo vám zní zcela prázdně. Mně se někdy zdá, že zdá, že vy uvažujete tak trochu v intencích "Losnu nebo Mažňáka" (Komenského nebo tibetského mnicha apod.) a vylučujete možnost a hlavně schopnost člověka kriticky vstřebávat a aktualizovat impulzy obého či vícedruhového - a to nikoli ve smyslu chaosu, konzumace, bezbřehé tolerance, jak se občas stává, ale ve smyslu hledání řádu v neustále se vyvíjející skutečnosti. Protože abychom mohli uspokojivě žít, bez hledání a nacházení řádu se neobejdeme. Řád v sobě a okolí, ke kterému se vztahujeme přece lze identifikovat pouze dialogickým způsobem, jinak to není řád ale diktát (vyrostlý z chaosu a totálního zmatení dorozumívacích jazyků, vrhajících jedince do izolace). To jsou už skoro banality, já vím, ale toto je pro mne taková mantra, kterou si vždycky při takových diskusích připomínám.
30. 12. 2013 | 10:46

jahrad napsal(a):

ještě dodatek tomu hledání řádu - nejen "bez jeho hledání a nacházení", ale především bez jeho vědomého spoluvytváření se neobejdeme :-)
30. 12. 2013 | 10:51

aga napsal(a):

jahrad

Zvláštní, jak mi (ne)rozumíte. Řekl bych, že zvláště v otázkách víry ze mne eklesticismus trčí jak péro z gauče, i tady srovnávám Ježíše s Buddhou myslím bez zjevných i skrytých předsudků. Pouze jsem vyjádřil svůj (myslím docela poučený a zkušenostmi získaný) souhlas s esoterickým axiomem, že člověk dosáhne nejlepších výsledků na duchovní cestě, pokud se přidrží víry obvyklé v místě svého výskytu, protože se tam zřejmě nevyskytl náhodou, ale rozhodl se tak kdysi a kdesi sám v souladu se svou karmou. Samozřejmě existují výjimky, a spánembohem, ať si ty východní nauky nebo šamanismus užijou, když ho mušej mít.

A Komenského jsem připomenul jen stručnou zmínkou, i když bych se o tom, proč ho místní vlivná katolická mafie, která nám vedle ústy Duky vykládá, jak byla Bílá Hora vlastně světlým mezníkem v naší historii, nemusí, dovedl rozepsat vášnivěji. A uvital bych i to, kdyby česká média a česká kulturní fronta věnovali jeho dílu i osobě alespoň polovinu té publicity a adorace, jakou má tibetský mnich. Co je na tom buď anebo?

Osm veršů jsem nejspíš v době svého počínajícího hledání shltal, stejně jako všechno ostatní duchovno, které se tu po sametu vynořilo. Nezůstal jsem jen u četby a přednášek, zanořil jsem se do některých cizokrajných esoterických praktik a rituálů i hlouběji - s výsledkem, který jsem taktak přežil. Ale díky za ty dary, i to mi svým způsobem pomohlo najít ten řád, po kterém voláte. Jen to nebylo tak veskrze pozitivní a sluníčkové, jak si to mnohý adept harmonických východních nauk představuje. A vrátil jsem se pokorně ke kořenům, s vědomím, že v příští inkarnaci se třeba zase dostane na další modifikace Toho Jednoho.

Takže možnost a schopnost vstřebávat nikterak nevylučuji, jen poukazuji na to, jak se to také může projevit v praxi. Pokud mě na vás něco vadí, je to ta podle mne poněkud exaltovaná odtrženost a ignorace reality, a setrvávání na virtuálních mantrách, bez toho, abyste věnovala realitě, kterou vytvořily, pozornost.
30. 12. 2013 | 11:11

Filuta napsal(a):

Argun
"Nicméně věřte, že ani mě neuvádějí v úžas krišnovci cválající Celetnou. A že máme v naší historii zcela mimořádné osobnosti, bohužel pozapomenuté, a bezesporu hodné naší pozornosti, o tom žádná. Tady jde ale o něco jiného, tedy podle mě. Psal jsem to nahoře. Jde o setkání s AUTENTICKOU ŽITOU SPIRITUALITOU, tady a ted. To nám myslím velmi bolestně chybí, pochybnýnm (pro mě) Halíkem u Salvátora a Komenským byt třeba v pozlacené vazbě to nedoženeme... A proto nás tak fascinuje setkání s Dalajlámou a nebo s amazonským či sibiřským šamamem (v mém případě...)."


Přesně takhle to cítím, včetně toho Halíka a Komenského.


Aga

Souhlasím s vámi v tom, že je možná ošidné (nebo zbytečné) inspirovat se jinými náboženstvími. Teoreticky bychom mohli praktikovat to, které je pro nás tradiční.
Problém vidím v tom, že se u nás křesťanství (katolicismus, protestantismus, pravoslaví) velmi zdiskreditovalo (hlavně katolická církev).
Lidé hledající tedy touží po něčem "čistém" , mimo dosah všech církví.
Buddhismus jim dává vnitřní svobodu a nevnucuje demagogicky, co si mají o tom či onom myslet.

Využití meditace ale přece nutně neznamená, že se stanete buddhistou.
Modlit se můžete dál k "svému" bohu , jen se naučíte lepší komunikaci s "vesmírnou energií".
Meditace z neurotika flegmatika neudělá, ale rozhodně by ho měla zklidnit a zlepšit jeho sociální interakci s okolím.
Po dobré meditaci se cítíte dobře na těle i na duši a vnímáte velmi ostře vaše sepjetí s přírodou a celým vesmírem. To, jak dlouho vám ta harmonie vydrží, je přímo závislé na kvalitě meditace, na její délce a pravidelnosti jejího vykonávání (+ střídmosti v jídle, pití i sexu).
Mimochodem, znáte něco účinnějšího (pro vylepšení zdravotního i duševního stavu) nežli jógu? Ta k nám byla také importovaná. Znám lidi, kteří ji leta praktikují a všem bych hádal bratru o deset let méně.
30. 12. 2013 | 11:18

jahrad napsal(a):

Aga: Jak to tak vypadá, asi jdeme skutečně v mimoběžkách. Vy jste toho "shltal" asi mnohem víc než já. (Nehledě k tomu že já pokládám hltání za nezdravé) á už tady a si nemám co dodat, anžto bych se opakovala. Tomu poslednímu vašemu odstavci, kde vysvětlujete, co vám na mne vadí, nerozumím, tak ani nevím, jak bych na něj reagovala.Ale určitě se nad ním zamyslím:-) Nicméně i tak děkuji za energii, kterou této diskusi věnujete a za řadu dobrých impulzů.
30. 12. 2013 | 11:36

Baba Jaga napsal(a):

To: autorka
Omlouvám se, že jsem včera napsala chybně Vaše příjmení, paní Hradilková.

To: Filuta
Jóga - nic proti. Co takhle pravidelná chůze na čerstvém vzduchu? A chce každý vypadat o 10 let mladší? Nu, často záleží na úhlu pohledu a světle.

Pro všechny:
Nejlepší je stejně pravidlo: Žít a nechat žít.
Třeba buďme "nad věcí" s paní Hegerovou.
http://www.youtube.com/watch?v=cW36rabV_v0
30. 12. 2013 | 12:08

Filuta napsal(a):

Baba Jaga


Já ale přece nikomu nic nevnucuju.
Sám jógu nepraktikuju, protože na to nemám dost trpělivosti.
Znáte někoho, kdo touží po tom, vypadat o deset let starší?
Ten mladistvý vzhled a pružnost (i duševní) jsou ale jen vedlejším efektem této nauky.
Hlavním je pevné fyzické zdraví a vyrovnanost (duševní harmonie a život v souladu s "vesmírem").

Jógu jsem uvedl jen jako příklad nauky, která byla importována z východu na západ a stala se pro miliony jeho obyvatel součástí běžného života.
Dnes si její "import" ani neuvědomujeme.

Problém "západu" tkví v tom, že se velmi odchýlil od "duchovní cesty" a je příliš materiálně zaměřen. Kult krásy, "věčného" mládí a peněz pokládám za zhoubný. Proto vítám každý impuls, který alespoň těm vnímavějším pomůže uvědomit si, co je podstatou našich životů.

V tomto souhlasím s Argunem, vyjádřil to velmi výstižně.
Dalajlama je pro mě věrohodnou ,ryze duchovní osobností.
Kdybychom měli v naší euro-atlantické civilizaci vlastní duchovní "vůdce" tohoto typu (bytosti, které netouží po moci, pol.vlivu a penězích- tato negativa ztělesňuje právě Vatikán) , pravděpodobně by na nás (tedy alespoň na část z nás) nepůsobil D. tak fascinujícím dojmem.
30. 12. 2013 | 12:38

Baba Jaga napsal(a):

To: Filuta
Dík za vyjádření. O Dalajlámovi vím ještě mnohem méně než to, co o něm už bylo napsáno, hodnotit si ho proto skutečně netroufám. Možná, že i žije v souladu s tím, co hlásá - nevím. Ani po čem touží. Nefascinuje mne ničím, nemám potřebu mít duchovního "vůdce".
A co tak radovat se ze života jen tak, třeba že právě venku svítí sluníčko? To asi ke svému životu přece potřebujeme jistě, ať je podstatou života cokoliv, co si kdo představí či v co věří.
30. 12. 2013 | 13:05

Filuta napsal(a):

Baba Jaga


"Sluníčko" je sice hezká věc, ale k tomu, abych přežil tenhle divný život mi opravdu nestačí.
30. 12. 2013 | 13:11

aga napsal(a):

Filuta
"Souhlasím s vámi v tom, že je možná ošidné (nebo zbytečné) inspirovat se jinými náboženstvími. Teoreticky bychom mohli praktikovat to, které je pro nás tradiční.
Problém vidím v tom, že se u nás křesťanství (katolicismus, protestantismus, pravoslaví) velmi zdiskreditovalo (hlavně katolická církev).
Lidé hledající tedy touží po něčem "čistém" , mimo dosah všech církví.
Buddhismus jim dává vnitřní svobodu a nevnucuje demagogicky, co si mají o tom či onom myslet."

Já vám rozumím, a nijak vám to nechci vymlouvat. Stavím jen vedle toho svůj názor, získaný hlavně tím, že jsem asi díky svému věku poněkud dál na té cestě, po které jdete.

Křesťanské denominace nejsou jedinými duchovními cestami západní civilizace. Existuje tu řada dalších i starších, pro západ typických, okultních tradic (magie, astrologie, alchymie atd.)

Pokud se duše inkarnuje tady, zřejmě potřebuje pro tento úsek cesty právě tyto pomůcky, protože ty nejlépe odpovídají povaze obsahů, kterých je třeba se zbavit. Jak vyplývá z dřívější diskuze, budhismus nemusí být vůbec vhodným nástrojem pro některé typy lidí, i když je přitahuje - často vede místo rozpuštění ega jen k jeho inflaci, což můžeme pozorovat na některých "odkarmených", vč. duchovních učitelů. Touha po něčem čistém je velmi ošidná, tuto zkušenost mám z první ruky, a pocit "vnitřní svobody" může být jen další léčkou našeho fikaného ega.

Ale kdo chce kam, pomozme mu tam - vlastní rozbitý nos je nejlepší guru.
30. 12. 2013 | 16:20

aga napsal(a):

PS

Na určitém úseku mé cesty mě dost kladně ovlivnila antroposofie, kdyby vám zavadila o klobouček, zkuste ji. Jak se říká - když je žák připraven, kniha nebo guru si ho najde.
30. 12. 2013 | 16:22

aga napsal(a):

Jo, a k té józe - znám dost jogínů, na které platí spíš ta inflace ega. Ale samo cvičení s dobrým učitelem je asi v pohodě.
30. 12. 2013 | 16:25

Filuta napsal(a):

Aga


Já žádného učitele nemám-zaujímám k nim podobný postoj jako vy, přestože bych s někým "zasvěceným" mnoho věcí rád konzultoval.
Bojím se zneužití své důvěry.
Pokud mám možnost, radím se s podobně zaměřenými lidmi, bohužel, moc takových neznám. Většina smrtelníků zaujímá k těmto věcem podobný postoj jako Baba Jaga (stačí jim "sluníčko a pohodička), což je pro mne dost frustrující. Ani ve vlastní rodině velké pochopení nenacházím.
Máte pravdu i v tom, že mnoho buddhistů a jogínů jsou egomaniaci přesvědčení o vlastní výjímečnosti.
Evidentně budete v těchto záležitostech poučenější a zkušenější.

Pravdu máte v tom, že se nic neděje pouhou náhodou.
Když je žák připraven, kniha si ho najde. Mně se to asi přihodilo taky tak nějak. I přes to, že čerpám (velmi skromně, nemám takový přehled jako vy) z východních nauk, zůstávám dál křesťanem-připadá mi to mnohem přirozenější. Užívám jen některých metod k tomu, abych dosáhl jisté míry "očištění" a vhledu.
Okázale zapálení " buddhisté" s domácími oltáříčky a stylovým ohozem mi připadají trochu směšní. Asi jako konvertité k islámu.
30. 12. 2013 | 18:54

Filuta napsal(a):

Aga
Ve filozofii nejsem až tak kovaný.
Antroposofie mi nic neříkala, tak jsem mrknul na net a pochopil, že jde vlastně o metafyziku.
Ta mi už o kloubouček zavadila.
A to velmi.
30. 12. 2013 | 19:00

aga napsal(a):

Filuta

Zakladatel antroposofie Rudolf Steiner koncipoval antroposofii jako celostní duchovní vědu. Kromě metafyziky se zabývala všemi oblastmi života - od vzdělání (waldorfské školství), tělovýchovy (eurytmie, která spojuje rytmické pohyby s prvky řeči a rozvíjí komplexně tělo i ducha), přes alternativní způsob zemědělství a hospodaření vůbec, alternativní medicínu, bankovnictví, a sociální trojčlennost (komplex politiky, kultury a ekonomiky). Má i svou propracovanou metodu duchovních cvičení a praktik. Antroposofie ovlivnila i umění (malířství, sochařství, literaturu) a architekturu.

Steiner vnesl do původní theosofie (Blavatská a spol.) kristovský princip, čímž změnil její charakter.

Antroposofická metafyzika je dost složitá a pro mnohé nepřijatelná, ale ty oblasti antroposofie, které se zabývají praktickým životem, jsou podle mne velmi inspirativní.

Jednou ze Steinerových teorií je to, že jednotlivé národy/rasy jse vyvíjejí v určitých cyklech, a po určitá období má určitý národ/rasa rozhodující vliv na utváření dějin civilizace (Egypťané, Řekové/Římané, Anglosasové atd. Nejbližší cyklus má podle Steinera patřit Slovanům, kteří jsou momentálně nadějí a budoucností civilizace.

Z antroposofie vychází třeba i dr. Páleš, na jehož Angelologii jsem tu někde už odkazoval.

Bohužel, v praxi někdy skupiny antroposofů také sklouzávají do určitého druhu sektářství, to se nevyhne nikomu. Ale stojí za to se s antroposofií seznámit blíže.
30. 12. 2013 | 19:26

aga napsal(a):

PS

Jo, dalším velmi zajímavou a užitečnou teorií je ta, že nejlepším učitelem je vám váš vlastní životopis (je za tím propracovaná osnova, člověk se mění a vyvíjí fyzicky i duchovně v sedmiletých cyklech, tak, jak do těla postupně sestupují další segmenty duše, a se změnou člověka se "mění" i jeho svět a vyvíjí jeho osud). Při bližším pohledu je až dechberoucí, jak to funguje.
30. 12. 2013 | 19:40

Richard napsal(a):

"Většina smrtelníků zaujímá k těmto věcem podobný postoj jako Baba Jaga (stačí jim "sluníčko a pohodička), což je pro mne dost frustrující."

vypadá to, že Baba Jaga dospěla k cílovému stavu osvícení(stačí sluníčko a pohodička) jaksi spontánně, bez duchovního vůdce a všelikých nauk, protože, co jiného může být cílem všech těch duchařin než zcela jednoduchá spokojenost a pocit štěstí? Třeba na Sluníčku. Nám, co se kýžených pocitů nedostává, nezbývá než hledat všeliké duchovní či filosofické cesty, zázračné a tajné vzorce, jak se k danému stavu snaživě dobrat. Ne neopodstatněně se říká, že veškerá filosofie vyvěrá z traumatu, resp. mysteria tremendum. Mimochodem, uctíváním Slunce vzniklo hned několik náboženství a kultů.
Tuším, že jde právě o symbol ducha, Země je pudovost.
30. 12. 2013 | 19:50

Baba Jaga napsal(a):

To: Filuta 13:11 a Richard 19:50
Pan Filuta je pro mne první jedinec, pro kterého není podstatná tepelná a světelná energie, kterou nám slunce dává a vlastně potřebuje k přežití úplně něco jiného.
Jdu koukat na Labutí jezero, rozumujte tu klidně a spokojeně dál. Sedmileté cykly - jak pozoruhodné. To o té frustraci je přímo od Vás, pane Richarde? Nakouknu zítra.
30. 12. 2013 | 20:24

Richard napsal(a):

jestli myslíte frustrací mnou zmíněné trauma, tak samozřejmě ne(mysterium tremendum je tuším termín filosofický, převzala ho analytická psychologie), stejně jako ode mě není myšlenka o přirozenosti hledání člověka, který v životě není spokojený(frustrovaný), ať už se světem kolem či sebou sama. Ten, kdo je spokojený, si tohoto stavu asi jen užívá, nepotřebuje nějak zásadně hledat nebo tápat.
30. 12. 2013 | 20:31

Filuta napsal(a):

Richard
Člověk, který nehledá a nepotřebuje pro svůj život víc nežli "sluníčko", se podle mě duchovně nevyvíjí.
Není pravdou, že hledají jen frustráti. Hledají i ti, jimž se dle měřítek tohoto materiálního světa dostává všeho měrou vrchovatou (po stránce ekonomické i vztahové).
Jak jsem vypozoroval, je to dáno založením i karmicky (stáří a vyspělost "duše").


Aga

Asi to opravdu tak nějak bude.
Já jsem v sobě víru měl odjakživa, ale s přibývajícími lety sílí.
Hodně se mění můj dřívější pohled na mnoho věcí.
A "rány osudu" začínám vnímat v jistých souvislostech. Neudělaly mě šťastným, ale naučily mě dívat se na hodně věcí jinak (bez povýšenosti?).
Víra je prostě dar, který nebyl dán každému.
Proto Baba Jaga nemůže nikdy pochopit, že když se já podívám do slunce, vidím za ním Stvořitele, stejně jako když se dívám na krásný strom nebo nekonečnou oblohu. Naše myšlení se ubírá jinými cestami.
30. 12. 2013 | 23:30

Filuta napsal(a):

Aga
Jo a o těch Slovanech jsem se někde cosi dočetl taktéž.
Budoucností Evropy má být Rusko.
Přestože jsou česká média stoprocentně rusofobní, vidím Rusko trochu jinak.
Pociťuju, že dochází k zásadním změnám a demokracie se pozvolna přesouvá ze západu na východ.
Západ se ocitá v kleštích multikulturalismu, cenzury a pozitivní diskriminace.
Předpokládám, že západní státy budou stagnovat a Rusko se bude postupně proměňovat k lepšímu.
Otázkou je, na čí stranu se přikloní země bývalého východního bloku.
Jedno je jisté, půjde-li EU dál tímto sebezáhubným směrem a my budeme její součástí, stáhne nás s sebou do pekel.
30. 12. 2013 | 23:45

Richard napsal(a):

Filuta
řekl bych, že je to dáno spíš psychotypem, záleží jak jste zaměřený, jestli spíše prakticky nebo idealisticky, dovnitř nebo ven, smyslově, intuitivně, citově, myslivě atd.
Rozhodně si však nemyslím, že duchovno je o překrásných slovech. Transcendentní/spirituální/duchovní zážitek lze navodit různě, např. v samotě lesa působivým pohledem na západ toho Vašeho "jen sluníčka", obklopen stromy a přírodou. V takových chvílích se Vám může otevřít nadčasovost existence s níž na okamžik, podaří-li se, i splynete. Těch přírodních nepovídavých způsobů jak se dotknout nekonečna je více. Tomu se nevyrovná žádná katolická žvanivost v restituovaném kostelíčku pana Trautenberka, pro mě ani přednáška Dalajlamy v tělocvičně plné jakýchsi po duchovnu bažících lidiček.
Ale pokud jste spíš společenský, extrovertovaný typ, tak křesťanství nebo i ten budhismus pro Vás budou fajn, ten sociální aspekt sdílení je v nich hodně akcentovaný, mně z toho naskakuje vyrážka a ironický škleb.
http://www.2i.cz/5d9b7a5083
31. 12. 2013 | 00:25

Fialenka napsal(a):

Osm veršů jsem si zatím přečetla a s částí souzním, je to klenot, a část by potřebovala trochu více přeložit do dnešního světa Západu.
31. 12. 2013 | 06:05

Filuta napsal(a):

Richard

V přírodě se cítím úplně stejně.

Stran těch kostelíčků a buddhismu už jsem odpověděl Agovi.
Nemám rád církve a společenství, i když jsem extrovert, připadal bych si manipulován.
Radši si jdu svou cestou.
31. 12. 2013 | 08:03

Baba Jaga napsal(a):

Ach, milí jedineční pánové a Fialenko (paní autorka mě asi vůbec nezaznamenala či jsem jí věru co málo empatická nestála za zmínku) - tak se duchovně nevyvíjím, mám jiné názory na život nežli vy, navíc bez potřeby souznění.
Ať se nám všem všechna naše očekávání splní.
31. 12. 2013 | 10:47

jahrad napsal(a):

Milá paní Babo Jago, samozřejmě že vás čtu a nereaguji jen proto, že nemám prostě potřebu s vámi polemizovat nebo neberu vaše komentáře jako otázku na mne. (a taky nesedím pořád u stroje) Nicméně děkuji vám za ně. A myslím si, že obliba Sluníčka je přirozená věc a že naprosto nevylučuje duchovní růst, ba naopak, neb jsme stále vystaveni živlům různým, se kterými se - a leckdy s gustem, pokud nejde o živly ničivé - pereme. Zdravím vás a přeju hodně radosti, pevné zdraví a dobrý balanc do Nového roku!
jh
31. 12. 2013 | 11:09

Baba Jaga napsal(a):

To: autorka
Díky za vyjádření, paní Hradilková, nemínila jsem si ho vynucovat, leč potěšilo. Třeba se někdy potkáme u debaty o potřebě dobročinných i jiných spolků, kterých je přehršel a asi by se jen nerady sjednocovaly. Jejich výroční zprávy mě odradily od přispívání penězi a když jsem kdysi nabídla pomoc pracovní zdarma (bohužel jen na dálku), nebylo reagováno.
Takže zase někdy "na psanou" u Vašeho blogu a vězte, že mi odpovídat nemusíte.
31. 12. 2013 | 12:54

Richard napsal(a):

Baba Jaga
nemyslím, že se duchovně nevyvíjíte, tenhle proces není závislý jen na chtění, resp. vědomých snahách, ono se to rozvíjí i tak nějak samo, přirozeně...
existují lidé jednající v souladu s duchovním učením nebo jakousi náboženskou ideologií, duchovnem však prakticky nedotčeni a naopak, jsou typy, které se tímto způsobem nerealizují a mystiky jsou tak nějak přirozeně, prostě to mají dané.
Vždyť i zájem o dobročinnost může být projevem duchovní potřeby, resp. nadindividuálního přesahu, navíc je to takový typicky ženský způsob, péče o jiné.
My muži hledáme duchovno asi spíše proto, abychom mohli jiným šéfovat a radit, resp. hledáme v sobě vůdce/krále/guru.
31. 12. 2013 | 13:13

antoni.n napsal(a):

Milá paní Hradílková,

díky za tento pěkný, podnětný blog,

dlouho rozmýšlel jsem se, zda nějak reagovat. Protože mi znělo ve vědomí toto -

- tuším, že v roce 1998, pan Dalailama pronesl v té hale hokejové v Holešovicích asi toto, když se ho ho kdosi z pléna optal a co my s buddhismem tady:

Vždyť vy zde přece máte křesťanství !

Od té doby jsem se uklidnil a jedu po vlastní cestě. Tedy v římskokatolictví, kam jsem se pokorně vrátil, po děsných pádech, kdy jsem ztratil práci, manželství, rodinu, byt, absolutně, všechno. A přišlo co muselo přijít. Zpokořil jsem se na kolenou v pochopení své bědnosti a uchopení láskou Kristovou a naší Matky.

To katolictví mi prostě vyhovuje a ladí, i rodinná tradice pomáhá a srdce říká, že ano.

Pravda, bylo to prvním setkání s Dalailamou, kdy mne osobně oslovil. Neberu to však jako neštěstí, prokletí, spíše jako cestu zpátky, jako restart. Byly tam i nějaké mystické věci, nebudu zde uvádět.

Beru to tak, že jsem dostal šanci, najít vlastní cestu. Byť bolestně, po pádu do propasti. To je však ono, když jsme na kolenou, úplně dole, přijde, že pozvedne, je to o milimetr, o miligram, co člověk vydrží, a pak přijde zase vzestup.

Můj vzácný přítel, prof. Ludvík Armbruster, jesuita, S. J. /padesát let učil filosofii na Sofia University v Tokyu/, píše, že " Na horu Fudži vede pět cest, všichni putující se najdou nahoře společně, ale každý může jít jen jednou cestou, nikdo nemůže jít dvěma cestami najednou."

Buďte v dobrém

an
01. 01. 2014 | 04:09

antoni.n napsal(a):

Milý Richarde

pěkně zdravím, občas když sem zavítám, zaznamenávám, víte, jak to říci, asi takto, přál bych Vám návrat, rekurs jakýsi, k Vašemu srdíčku, zdá se, že na něj zapomínáte, či je obalené krustou a máte k němu daleko.

V intelektu, se odehrávají ty největší naše lidské hry, pitomé, intelekt je jen nástroj k přežití v této člověčí džungli, nástroj k vysvětlování našich selhávání, k ovládání sobeckému našich bližních, k zisku, hromadění věcí, peněz atd. Snad rozumíte.

Myocard prý je tvořen asi ze šedesáti procent neurony. Myslete na srdéčko, milý.

Vše dobré Vám ---
an
01. 01. 2014 | 04:27

jahrad napsal(a):

antoni.n: pěkné pozdravení. A jo, je to tak - souhlasím i jako katolička.
01. 01. 2014 | 15:25

Richard napsal(a):

jsem jen obyčejně nasraný Antoníne, to je celé...
vlastně hodně nasraný... nepotřebuji se modlit, ani otevírat srdíčko nějakému duchovnímu v zástěře, ale vybít to, nejlépe do boxovacího pytle nebo si někde v lese zařvat na plnou hubu a opravdu dost nahlas a hodně vulgárně...
Vám pomáhá zpověď a společnost katolíků, mně tohle, každý jsme jiný...Jsem od přírody dost impulzivní, emoční a pudový, když to příliš kontroluju začínám somatizovat - bolesti hlavy, břicha atd., resp. nejen, začnu se psychologicky disociovat, Dr. Honzák by Vám nejspíš řekl, že jsem psychopat, dravec zavřený v kleci mělbysmů, který z toho snad i onemocněl.
Jinak, Vaše situace byla určitě nepříjemná a snad i chápu, proč jste se uchýlil tam, kde jste nyní, byť pod tím Vašim katolicismem se všemi jeho pokornými a moudrými slovy útěchy a lásky, cítím normálního, zdravého chlapa, který se prostě schoval do fáčů náboženství. Mám pocit, že je ve Vás daleko víc než jen plodit tyhle přeslazené fráze o dobru.
Držte se Antoníne
"Vocatus atque non vocatus deus aderit"

Volán či nevolán, Bůh bude přítomen
03. 01. 2014 | 01:12

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy