Stávce odborářů předcházela debata plná silných slov a návrhů razantních řešení, která, když bylo po všem, poněkud vyměkla. Patrně proto, že vyměkla i stávka.
Stručně řečeno, se svým postojem k hazardu český stát hazardoval tak dlouho, až prohrál všechno, co prohrát šlo. Tak by se dal jednou větou popsat děj, jehož momentálním projevem je rvačka o krizí se zmítající firmu Sazka.
Podle městské písně „Čí je zlatá stověžatá Praha?“, koluje Pražákům v žilách vltavská krev. Ta zřejmě způsobuje, že platí i její další slova, totiž že svou Prahu nedají, raděj ji zbourají. Poslední vývoj napovídá, že nejde o žádné chvástání, nýbrž o jakousi zpívanou formu přísahy.