Nejkrásnější zákon o zveřejňování smluv na internetu, geniálně jednoduchý zákon, který na Slovensku šetří miliardy, naráží ve výborech. Poslancům vadí právě geniálně jednoduchý základní princip - sankce neplatnosti nezveřejněné smlouvy. „Dovedu si představit x jiných právních konstrukcí, které by dosáhly stejného efektu. Nechápu, proč to předkladatelé takto ostentativně vážou na sílu, přitom by to šlo ošetřit úplně jinak,“ nechápal dnes na hospodářském výboru Martin Novotný (ODS), aniž by prozradil jediné z x jiných řešení, která ho napadají.

A to je právě ten problém: ani on, ani nikdo jiný poslanců zatím nebyl ochoten ani písemně sdělit opravdové právní výhrady k sankci neplatnosti, ani navrhnout jiné funkční řešení. Za to všichni stále dokola opakují nesmyslné námitky typu: Co když přijde povodeň? Co když se mi zasekne skener? Co když bude někdo požadovat náhradu škody? Všem jsme zaslali podrobný argumentář, kde všechny tyto mýty uvádíme na pravou míru.

Možnosti jsou tedy jen dvě: A) nevěnují ani 10 minut pročtení materiálů B) četli to a prostě lžou. Zřejmě vyhlásíme soutěž, kdo kterou "odbornou výhradu" zopakuje nejvíckrát. Zatím vede Dan Jiránek, šéf svazu měst a obcí, který už rok v různých obměnách opakuje, že je potřeba skenovat smlouvy, ačkoli zákon vyžaduje pouze nahrání elektronické verze.

Z odpůrců sankce neplatnosti nám jediný Jan Chvojka (ČSSD) právě poslal argumenty, na které teď připravujeme odpovědi. Zatím nás požádal, aby výhrady nebyly zveřejněny, než je společně prodiskutujeme.

X jiných stejně dobrých řešení

Do doby, než pan Novotný prozradí X jiných stejně dobrých řešení, se podívejme na jedinou jinou alternativu, která je ve hře: pokuta za nezveřejnění smlouvy. To je dost nefunkční alternativa:

- lze očekávat další nároky na veřejné rozpočty související se zřízením kontrolního, resp. sankčního orgánu, který by dodržování zákona kontroloval a ukládal případné sankce.
- takový orgán by musel být dostatečně personálně zajištěn a nemohl by vykonávat plošnou, ale toliko namátkovou kontrolu.
- proti rozhodnutí sankčního orgánu bude muset existovat možnost soudního přezkumu, což dále zatíží již tak přetížené soudy. Efektivnost takto pozměněného zákona o registru smluv bude velmi nízká, protože řada subjektů bude kalkulovat s nízkou pravděpodobností odhalení správního deliktu.
- aby byla sankce efektivní, musí být dostatečně odstrašující, tedy dostatečně vysoká, určená patrně poměrně dle hodnoty plnění nezveřejněné smlouvy. Pokuty v řádech desítek až stovek tisíc Kč by v případě smluv, jejichž hodnota plnění dosahuje milionů Kč, nebyla příliš účinná. Udělení pokuty dále zatíží veřejné rozpočty.
- proti této další vnější kontrole by se obce ohradily s poukazem na právo na samosprávu stejně, jako se dnes ohrazují obce proti možné kontrole jejich hospodaření NKÚ.
- ukládání pokut může vést k absurdním důsledkům, kdy stát bude za nedodržení zákona o registru smluv pokutovat sám sebe.

Hledá se argument proti sankci neplatnosti

Srovnejme to se sankcí neplatnosti. Ta představuje levný a elegantní samovynucující mechanismus: dodržování si hlídají ve vlastním zájmu obě smluvní strany, konkurenční subjekty a veřejnost. Slovenská zkušenost se sankcí neplatnosti je jednoznačně pozitivní, k žádným problémům tam nedošlo, sankce neplatnosti navíc existuje bez problémů v ČR již dnes v případě nezveřejnění záměrů, při nichž je nakládáno s nemovitostmi obce.

Co na ní tedy všem tak vadí (kromě toho, že by je opravdu nutila smlouvy zveřejňovat)? Mezi hlavní námitky (zmíněné mezi řečí a nikým nikdy písemně nerozpracované) patří, že je to příliš tvrdá sankce v situaci, kdy na zveřejnění úředník může prostě zapomenout, a že to umožní žaloby o náhradu škody. Takže postupně:

Co se stane, když úředník zapomene zveřejnit smlouvu?

Sankce neplatnosti nastupuje až po 3 měsících. Velmi pravděpodobně na to během 3 měsíců přijde druhá smluvní strana a smlouvu zveřejní. Povinnost zveřejnit smlouvu totiž dopadá na obě strany a ani jedna strana nesmí zahájit plnění smlouvy dříve, než je smlouva účinná. Proto si to soukromá strana ve vlastním zájmu zkontroluje - kdyby to 3 měsíce neřešila, lze pochybovat o jejím zájmu tu smlouvu vůbec plnit. Teoreticky se samozřejmě může stát vše, ale pokud úředník zahájí plnění smlouvy, aniž by
si ověřil, zda je platná a účinná, poruší hrubě své povinnosti - bude to asi tak stejné, jako kdyby smlouvu omylem zapomněl dát vytisknout starostovi k podpisu a začal podle ní vyplácet peníze, což se může stát už dnes.

Co když se úředník s dodavatelem dohodnou, že smlouvu záměrně neuveřejní, a následně bude dodavatel po veřejné straně požadovat náhradu škody?

Smlouvu v registru mohou zveřejnit obě strany. Pokud tak ani jedna neučiní a důsledkem toho vznikne škoda, vinu na jejím vzniku nesou obě strany. Proto se ani jedna z nich nemůže domáhat náhrady.

Co když si ale smluvní strany ve smlouvě explicitně stanoví, že smlouvu má zveřejnit zadavatel, aby se následně mohl dodavatel domáhat náhrady škody?

Pokud si smluvní strany ujednají, že zveřejnění zajistí pouze jedna z nich, a že druhá strana nemá právo tak učinit namísto ní (s odkazem na § 549 odst. 1 NOZ), pak se k tomu podle § 2898 NOZ nebude přihlížet, neboť zbavuje jednu smluvní stranu možnosti náhrady škody způsobené porušením smlouvy druhou smluvní stranou. Je taky zřejmé, že pokud by vůbec stát nebo obec přistoupily na takovéto ujednání, není to už problém samotného zákona o zveřejňování smluv. Pokud by chtěl takto úředník záměrně obohatit druhou smluvní stranu, může tak učinit již dnes a mnohem snadněji při uzavírání libovolné smlouvy, například ujednáním, že za každý den prodlení se bude platit vysoké penále.

První volby jsou na podzim

Prosím tímto všechny poslance, aby si nejdřív v tomto dokumentu přečetli naše odpovědi na další doposud zjištěné námitky a aby nám následně písemně zformulovali jiné námitky, pokud je budou mít. Rádi jim na ně odpovíme.

Je možné, že se opravdu objeví zásadní námitka, na kterou nebudeme mít odpověď, a že se opravdu zjistí, že zákon, který bez problémů funguje na Slovensku, u nás prostě fungovat nemůže. Pak Rekonstrukce státu ráda podpoří lepší a funkčnější řešení.

Zatím ale platí, že 160 poslanců podepsalo, že podpoří zákon, který "podmíní účinnost" těchto smluv jejich "zveřejněním na internetu" a že nikdo z nich žádnou takovou zásadní výhradu písemně nezformuloval.

Dokud to neudělají, nemohou se s prominutím divit, že jejich případné hlasování pro vyjmutí sankce neplatnosti, budeme brát jako porušení závazku, a že si dáme opravdu záležet, aby se o tom před volbami dozvěděli jejich voliči.

P.S. Omlouvám se panu poslanci Chvojkovi za to, že jsem nejprve mylně uvedl, že nedodržel dohodnutý termín zaslání námitek. Byli jsme domluveni do konce února a námitky nám právě poslal.