Čeká nás energetický šok?

28. 06. 2007 | 14:59
Přečteno 5191 krát
Energetika je velký byznys ale současně velká strategická výzva. Nová vize pro energetiku je významnou kartou v budoucí globální konkurenci Evropy. A energetická bezpečnost je pojem, který se stává frekventovaným v slovníku geopolitiky. Ale nejen závislost na dodávkách energie, ale i růst cen či ekologická rizika mohou vést k situaci, která svým dopadem na ekonomiku bude daleko závažnější než ropné šoky ze 70. let minulého století.

Katastrofické scénáře vývoje naší energetiky jsou součástí argumentária na podporu té či oné varianty energetické politiky. A blíží se chvíle, kdy budeme muset v ČR přijmout rozhodnutí, které ovlivní podmínky ekonomického rozvoje na desetiletí.
Kolik budeme potřebovat energie a v jaké struktuře energetických zdrojů budeme tuto potřebu zajišťovat je základem debat o tzv. dlouhodobě udržitelné energetickém mixu. EU se usiluje povýšit energetiku na společný zájem, to však naráží na dosud nízký společný jmenovatel energetických politik jednotlivých zemí. Situaci ovšem může vytváření jednotného energetického trhu EU. je zřejmé, že právě energetika disponuje vleklým integračním potenciálem (lze připomenout historii montánní unie a Euratom). Vybavit decizní sféru objektivními argumenty je úkolem odborné komise, která byla nedávno pro tento účel zřízena vládou ČR. Její výstupy se stanou předmětem zájmu politiků, ekonomů i ekologů.
Stále častěji používaným pojmem je energetická bezpečnost ČR. Zahrnuje nejen bezpečnost dodávek energetických vstupů do české ekonomiky (rovnoměrné dodávky, ochrana infrastruktury), ale i problematiku snižování závislosti na cizích zdrojích. Některé dodavatelské země jsou politicky nestabilní, některé jasně říkají, že chtějí používat exklusivitu svých dodávek jako nástroj zahraniční politiky. Důležitá je i vlastnická kontrola nad strategickými zdroji a energetickou infrastrukturou.
Akční plán EU zmiňuje tři cesty zvýšení energetické bezpečnosti. Je to diversifikace dodávek energie, snižování energetické náročnosti ekonomiky a využití vlastních zdrojů. EU dostává z Ruska 30% ropy a 50% plynu (jde o 2/3 ruského exportu). Pro srovnání ČR dováží z Ruska 71% ropy a 74% plynu. Podle prognóz do roku 2030 podíl dovozu energií do EU ještě poroste. EU je přitom druhý největší energetický trh na světě a třetí největší světový odběratel (po USA a Číně). Otázka energetického partnerství EU a Ruska je proto stále významná.
Určitým východiskem k diskusím o energetickém partnerství EU a Ruska je Energetická charta EU. Řeč je o možných evropských investicích do sibiřských nalezišť a do modernizace tranzitu z Ruska do EU. Energetický dialog EU a Ruska však není bez konfliktů. Jde zejména o cenovou stabilitu energetických importů do EU (obchodování s energií podle principů WTO) a zájem ruských investorů pronikat na evropský energetický trh. Strategičtí hráči jako jsou Gazprom, E.ON, BASF a další mají samozřejmě různé zájmy a vytvořit funkční kompromis není snadné.
Do EU bude přitékat zemní plyn z jižního Ruska novým plynovodem po dně baltického moře (Polsko a pobaltské země přitom nelibě nesou, že nebudou tranzitní zemí). V rámci diversifikace má pro EU význam posílení trasy plynovodu „Nigerie –Niger - Alžír – EU“. Alternativu nabízí rozsáhlá investice do tzv. projektu Nabucco – tj. dodávky plynu z Iránu, Kazachstánu a Ázerbájdžánu do EU přes Turecko. Na tuto jižní trasu obcházející Rusko by se mohly napojit země arabského poloostrova, Blízkého Východu, Egypt a další.
Z výše řečeného je zřejmé, že stoupá význam lepšího využívání vlastních zdrojů energie. V EU to znamená především možnost renesance jádra při respektu k bezpečnosti atomových elektráren a úložiště jaderného odpadu. V ČR to znamená buď dostavět 2 bloky JETE a nebo začít s výstavbou jaderné elektrárny už vyšší generace, nejspíš v lokalitě Blahutovice na severní Moravě. Otevírá to nejen otázku rozšíření těžby uranu v ČR, ale i závislost na dovozech palivových článků (dodává ruská TVEL). Na evropském trhu si budou konkurovat i technologie – nejen německý Siemens či americký Westinghouse, ale i ruský Atomstrojexport a další.
Výstavba nových kapacit je předpokladem soběstačnosti ČR ve výrobě elektrické energie. V ČR jde dnes na export zhruba ¼ vyrobené energie (zatím jsme jedním z největších exportérů na kontinentu - po Francii). Trend vyrovnávání výroby ze současných kapacit a stále rostoucí spotřeby tu ale je a lze diskutovat jenom o jeho naléhavosti (jestli převis nabídky skončí v roce 2012 a nebo později). Na otázku v titulu článku lze odpovědět, že energetický šok se nemusí konat. Musíme však být připraveni na větší citlivost na energetické vstupy i na trendové zdražování energie.
Prizmatem reálných propočtů se dívám i na typicky zelené téma- energetické alternativy. Možnost navýšit podíl obnovitelných zdrojů v ČR jsou hodnoceny různě. V r. 2000 představovaly obnovitelné zdroje jen 2%. Nyní jsou více jak 5%. Ve výhledech na příští čtvrt století skeptici uvádějí maximum kolem 10%. V EU se hovoří o podílu 20% do roku 2020. To není z řady specifických důvodů cíl reálný pro ČR. osobně považuje za střízlivé cíl do roku 2020 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů v energetické bilanci ČR (cca 12%).
V aktualizaci energetické koncepce ČR do roku 2030 nejde jen o tzv. energetický mix, ale o rozhodnutí o zahájení potřebných dlouhodobých investic do energetické výroby. Za důležité mám udržení strategického angažmá státu v odvětví energetiky a ujasnění společné energetické politiky EU. Součástí řešení je i sílící systémový tlak na efektivní spotřebu využitím ekologické regulace (zelené daně) i ekonomické motivace (daňové úlevy).

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

radek napsal(a):

A tak se ptám. Má cenu investovat šílené peníze do alternativních zdrojů, když pokrytí energetických potřeb bude maximálně z 10 % ?
O kolik se tzv. zlepší životní prostředí při tak malém pokrytí?
Nebylo by mnohem užitečnější investovat tyto peníze na "ekologizaci" efektivních zdrojů ?
Já osobně navrhuji pro ty, co tady prosazují vrtule a jiné ptákoviny trest smrti.
28. 06. 2007 | 16:45

Vaan napsal(a):

Nebylo by úplně ze všeho nejlepší přejít z energeticky vysoce náročné ekonomiky plné průmyslu, na informaticky založenou, vzdělanostní ekonomiku, radší vyrábět ocel nebo produkovat služby ve sféře informačních technologií a internetu. Pokud budou v Česku růst i nadále v honbě za snížením nezaměstnanosti nové a nové fabriky, stěží se posuneme k energeticky nezávislé ekonomice, ale právě naopak.
28. 06. 2007 | 17:38

Petr napsal(a):

Vím, že tím ničemu nepomůžu, ale absolutně souhlasím s radkem.Snad ani není možné, aby těm vrtulistům, spalovačům šťovíku apod. šlo skutečně o ochranu životního prostředí.
28. 06. 2007 | 18:27

Jorg napsal(a):

pro Vaana - jasně že je nutný přejít na lehčí strukturu ekonomiky, míň náročnou na energii a suroviny.
Jde o to, jak moc a jak rychle lze tuhletu náročnost snižovat. Asi si ze dne na den všichni nesednou k písíčku.
A už vůbec nevím zda jde uvažovat o absolutním snižování spotřeby bez omezování výkonu ekonomiky nebo životní úrovně lidí.
28. 06. 2007 | 21:13

jirka napsal(a):

Z tzv. alternativních zdrojů vidím jako jediný neškodný, bohužel kupodivu se o něm nemluví, ohřev TUV slunečními kolektory. Dále pak snad tepelná čerpadla. Čerpání vody pro farmáře vrtulemi... ale je to asi drahé pro ně... Vrtule pro výrobu elektřiny a fotovoltaika jsou dobrý business pro provozující lobby.
28. 06. 2007 | 21:20

Honza napsal(a):

to Jorg: nevím zda jde uvažovat o absolutním snižování spotřeby bez omezování výkonu ekonomiky nebo životní úrovně lidí.

Věřím..:-)) Bylo by to spojeno s prozřením, že VŠECHNO JE JINAK, že tzv. "tržní hospodářství" a vyprávění o nekonečném růstu "růstu" je nejen jeden velký nesmysl, ale zejména gigantický podvod.
29. 06. 2007 | 08:55

jirka napsal(a):

pro Jorga: k tomu ovšem je třeba přicházet kreativitou, zkus vysvětlit, co jsi v tom směru udělal Ty... Bylo-li by to na libovůli úředníků, neočekával bych nic jiného, než horrory. Jinak to samozřejmě neviditelná ruka trhu zařídí přes růst cen energie sama... Jediný, kdo s tím nedokáže nic efektivního udělat, je stát. Viz větráky, jejichž každá otáčka sype do kapes lobby. Ta je ovšem zcela vysmátá, viz Pávka. Já jako občanská osoba zatepluju barák a v rámci podnikání chystám nové internetové produkty.
29. 06. 2007 | 09:11

Pepa 3 napsal(a):

S obavou jsem začal číst tuto diskuzi, co se zde zase objeví za nesouvisející sprostoty a nadávky, jsem však mile překvapen její věcností.
Pro Vaana, Jorg, Honza : Problémem přechodu k méně energeticky náročné ekonomice je již v současné době převis nabídky nad poptávkou v těchto oborech.
29. 06. 2007 | 09:51

Jorg napsal(a):

k Honzovi - honba za růstem za každou cenu je jistě nezdravá, ale na stacionární ekonomiku zase nevěřím já.
Přesun od materiálních k nemateriálním je většinou spojen až s nasycením některých potřeb. Vynutit se dá těžko - jen nějakou krizí nebo totalitou.
Proto si myslím, že lze snížit náročnost na vstupy, omezit růst nezdravých, umělých potřeb, ale s rozvojem civilizace spotřeba energie ve výrobě přeci jen dál poroste.
A pro pepu 3 - převis nabídky nad poptávkou někde je, ale celkově ceny spíše dlouhodobě stoupají - působí jak náklady výroby, tak i nepružnost poptávky.
29. 06. 2007 | 10:16

Honza napsal(a):

to Jorg: Vynutit se dá těžko - jen nějakou krizí nebo totalitou.

V krizi jsme po uši a totalita je na obzoru.
29. 06. 2007 | 12:44

Jorg napsal(a):

Honzo - k hodnocení problémů současnosti bych asi použil méně katastrofický tón a totalitě (ať již rudé, modré, hnědé a nebo zelené) se snad po minulých zkušenostech budeme bránit.
Co dělat je ta správná otázka. Zmodernizovat uhelné elektrárny a nebo jít na jádro? Dotovat masivně drahé alternativní energie a nebo spíš investovat do úsporných technologií ?
A na rozdíl od jiřího nevěřím, že to tak jednoduše vyřeší volný trh. Bez závaznějších koncepcí a nějakých regulací to asi nepůjde.
29. 06. 2007 | 13:09

Honza napsal(a):

to Jorg:bych asi použil méně katastrofický tón

Rozumím. Nicméně jakýkoli "tón" by měl být především pravdivý. Nazývám věci a jevy pravými jmény. Krasořečnění přenechávám jiným.
29. 06. 2007 | 13:16

Jorg napsal(a):

a právě o to objektivní pojmenování stavu jde. Vždyť nám jde jinak o totéž.
Krizové řízení zná pojem mimořádná situace - ta je křižovatkou mezi šancí na změnu a nebo hrozbou selhání systému (tedy krizí).
Přsnější je tedy hovořit o prvcích mimořádné sitace než přímo o krizi - bez krasořečnění a strašením nějakou apokalypsou (to už je věc propagandistická).
29. 06. 2007 | 13:32

Honza napsal(a):

to Jorg: prvek mimořádné situace

To nemáte ze své hlavy, že ne?..:-))
29. 06. 2007 | 13:55

Vaan napsal(a):

Jako Pepo máš pocit, že je přebytek odborně vzdělaných lidí, o tom pochybuju. Pro udržitelný rozvoj světa bych dal přednost pojetí: "Technický pokrok vyřeší veškeré problémy lidstva"...například miniaturizace, dnes se již mikročipy vyrábějí až 90nm(možná už i lepšími, nevím) technologiemi, nepochybuju, že časem bude možné přeskládat jednu prachovou částečku na mikroelektrárnu, zní to, že sem se zbláznil, ale věřím, že věda a podpora jejího rozvoje jsou lepšími nástroji na přežití, než ekologicko-ekonomická daň a umělé(daněma vyvolané) zvyšování cen.
29. 06. 2007 | 14:14

Jorg napsal(a):

Honzo, já prostě kolem sebe otevřenou krizi nevidím, nechci se řadit mezi hysterické hlasatele konce světa - ale problémy (případy mimořádných stavů) řešit chci - jak regulací, tak i technickým pokrokem (to i pro vaana).
29. 06. 2007 | 15:10

Honza napsal(a):

Jorgu, už sama konzumní společnost spojená s bezuzdným plýtváním a žitím na dluh je krize.
29. 06. 2007 | 15:18

Jorg napsal(a):

ale houby - tohle vaše tvrzení už trochu zavání hlásáním nějakého antikonzumního náboženství. Zkuste to vzít trochu praktičtěji a ne tak emocionálně. Jestli je to pro vás věc nějaké víry, tak se ale asi neshodneme.
Někdy se to s konzumem opravdu přehání, ale lidstvo a jeho kultura se zdaleka nehroutí.
Rozmařilost a uspokojování různých nadbytečných potřeb - to bylo i v jiných dobách a problémů jaké řešíme už lidstvo zažilo.
A rozhodně z toho nevyplývá nějaké "Zpátky na stromy". Dnešek nezmění nějaké asketické sekty jako nezměnili středověk žebraví mniši. Jde o vědu a ekonomiku.
29. 06. 2007 | 16:15

Honza napsal(a):

Proč hned antikomzumní náboženství (???) ..:-)) Pouze tvrdím, že bezuzdné plýtvání je cesta do prdele. Prostě spotřební společnost kde žádná špatnost není dost špatná se spotřebuje sama. Jde o nás.
29. 06. 2007 | 16:28

Honza napsal(a):

to jorg: Rozmařilost a uspokojování různých nadbytečných potřeb - to bylo i v jiných dobách

Jistě.. Avšak s ohledem o jaké "objemy" jde dnes, to jako argument - uznejte sám - asi neobstojí.
29. 06. 2007 | 17:21

Jorg napsal(a):

dnes jsou všeho větší objemy - i lidí. Takže důvod k obezřetnosti, ale ne k panice. Nic víc.
29. 06. 2007 | 19:58

Honza napsal(a):

Souhlas
29. 06. 2007 | 21:14

Alois napsal(a):

Je to skutečně šokující kupovat od Rusů palivové články vyrobené z našeho uranu, který nám ukradli z Jáchymova a když už tam nic nebylo, tak z Hamru na Jezeře.
03. 07. 2007 | 21:02

Petřík napsal(a):

Celkem rozumný komanč
08. 07. 2007 | 10:41

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy