Odstartuje Kuba zlatou horečku ve středním Povltaví ?

01. 09. 2012 | 00:02
Přečteno 7863 krát
V Čechách se kutalo zlato odedávna. V dnešních ekonomicky těžkých časech má zlato zase svou konjunkturu. Asi 40 kilometrů na jih od Prahy, v malebných místech, kde se žulovým českým masivem prořezává Vltava, je dodnes zlata dost. A políčíno na ně nyní zřejmě má ministr Martin Kuba. Problém ale je, že občané se budou záměru těžařů zřejmě bránit.

null
null

Výhled na Psí hory

Oficiálně skončila těžba zlata v ČR v roce 1970 uzavřením dolu v Jílovém. V návrhu nové strategie z názvem „Surovinová politika České republiky“, která jde nyní do meziresortního připomínkování, spočítalo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkové zásoby zlata v ČR na přibližných 392 tun v cca 40 lokalitách v hodnotě kolem 400 miliard korun. Konkrétně jsou připomínána ložiska v Kašperských horách na Šumavě a také v Mokrsku v rekreační oblasti v středním Povltaví na Příbramsku..
Kaňonovité údolí meandrující Vltavy (dnes vzduté slapskou přehradou) je tu lemováno rozpukanými horninami, v jejichž trhlinách se nacházejí ložiska zlatonosné rudy. Tato lokalita navazuje na historicky asi slavnější jílovské zlatonosné pásmo v české středohoří. Odhady v lokalitě Mokrsko v pásmu Psích hor hovoří o 60 až 120 tunách zlata podle kovnatosti rudy, což by bylo asi jedno z největších ložisek v Evropě.
Historická těžba zlata byla jednoduchá a nepoškozovala výrazně životní prostředí. .Na zájem vytěžit nerostné bohatství má samozřejmě vliv jeho cena. Po léta se cena zlata pohybovala kolem 100 US dolarů za trojskou unci (trojská unce je 31,1 g), O lokalitu Mokrsko se začaly zajímat těžařské firmy koncem minulého století kdy cena zlata, která se začala tehdy růst.
V roce 1985 stálo zlato 300 US dolarů za unci a v roce 1990 už dokonce 400 US dolarů. Pak po přechodném poklesu (v roce 1999 stálo jen 200 US dolarů) to opět vyskočilo vzhůru. A po krizi zlato doslova vystřelilo – koncem srpna 2012 byla světová cena na 1650 US dolarů za troskou unci zlata. To by znamenalo hodnotu kovu ukrytého pod Mokrskem při současném kursu kolem 100 miliard korun.

Z historie zdejších zlatodolů

Trocha vlastivědy snad nikoho nezabije. Těžbě zlata se ve středním Povltaví věnovali už v 1. století před naší letopočtem staří Keltové. Svědčí o tom rýžoviště zlata v těsné blízkosti nedalekého oppida na Hrazanech. Od metody rýžování se postupně přešlo ve středověku k hlubinnému hornictví, což potvrzuje především množství opuštěních štol v celé této lokalitě.
Kutalo se tehdy jak ve skalních štolách, tak i v těžebních jámách. Skála se trhala železem a čtverhrannou palicí (tzv. mlátem), též žhavením skal ohněm, které politím vodou praskaly. Trhání skal prachem dělo se teprve v XVI. století. Báňskou činnost konkrétně v okolí Mokrska potvrzují archeologické nálezy z XIII. až XVI. století. Podrobný archeologický výzkum tu v letech 1980 - 1985 prováděl Archeologický ústav ČSAV v Praze pod vedením dr. Jaroslava Kudrnáče. Odkryl tam :pásma s odvaly už ze XIII. a XIV. století.
V údolí Čelinského potoka byly na malém ostrohu nalezeny rozlámané zbytky mlecích kamenů, příznačných pro puchýrnu. To byl středověký rudný mlýn, který z pomocí vodního kola drtil zlatonosnou horninu. Na ploše těchto kamenů jsou zřetelné žlábky, které vznikly rozemíláním křemene s obsahem zlata. K ostrohu vedl starý úvoz, po kterém se do rudných mlýnů „kdež se kaňkové zlato puchovalo a mlelo“. přivážela ruda.
Na vršku byla řada hornických staveb. Zjištěny byly ale i zbytky staré kovárny s množstvím nálezů železných předmětů, úlomků hliněných hornických kahanů a zlomků keramiky, úlomků strusky a zvířecích kostí.(XIV. až XV. století) a pozdější ústí štolového rozfárání ložiska. (zbytek jeho báňské otvírky v 16. století). Dál na sever s ohledem na vyhlášenou přírodní rezervaci “Vymyšlenská pěšina” už nebyly podrobnější práce ani báňský průzkum prováděny.
Lokalita Mokrsko patří k historickému zlatonosnému pásmu se středem v královském hornickém městě Knín. Podle písemných zpráv se zlato těžilo už v XIII.století, královský statut Knín získal za Jana Lucemburského, který ale zdejší doly v roce 1331 zastavil Petru z Rožmberka za dluh 1923 kop pražských grošů. Jejich statut v roce 1351 znovu potvrdil jeho syn Karel IV. Jen v okolí Knína spravoval královský úředník (nejvyšší mincmistr) na 60 samostatných zlatodolů a byla zde i královská mincovna směňující zlato, ale možná razící v době před husitskými vlákami zlaté dukáty (i když se dosud žádné knínské ražby nenašly).
Mokrsko patří do útvaru Psích hor (území asi 7 kilometrů od Knína, mezi Smilovicemi, Čelinou, Prostřední Lhotou a Sejckou Lhotou). V Palackého Archivu Českém (díl II, 1842) je jméno Psí hory zaznamenáno podle zápisu z roku 1451: Ke knínskému zlatonosnému pásmu pak ve středověku patřily ještě v okolí Nového Knína pásmo Libčické, dále Červené hory (okolí obcí Slapy a Štěchovice), Bratřínovské hory (okolí Mníšku pod Brdy), Krámské hory (okolí obce Borotice), a pak také pásmo Chvojenské (pod horou Chvojná, 481 m n.m. a u obce Korkyně).

null
null

Obrázek středověkého rudného mlýna

O těžbě v pásmu Psích hor lze nalézt zprávy až z počátku 16. století v starých Horních knihách knínských (mimochodem, psaných česky). Tehdy těžba znovu ožila. Jako největší důl se uvádí zlatodůl „Lodice“ ("zum Schiff") - v roce 1534 jej Ferdinand I. propůjčil báňskému podnikateli jakémusi Pavlu Braunsteterovi, v roce 1536 strakonickému převoru Janu Staršímu z Vartenberka a v roce 1538 i s tamní puchýrnou Jírovi Hlemejžkovi.
Na Psích horách se uvádí též štola Vosečanská (podle báňského podnikatele Viléma Vosečanského z Osečan) Také důl Hadřivý, který byl propůjčen v roce 1550 Mikuláši Vrchotovi ze Slatiny (hejtmanovi arciknížete Ferdinanda Rakouského) a jeho společníkovi Maršovi Lodickému. U Sejcké Lhoty byl pak zlatodůl „Blesk“
Několik šachet a štol byla také v luhu údolí Koňského vrchu u cesty z Prostřední Lhoty k lokalitě Kobylníky (původně samota u Vltavy s dvorem, který byl v roce 1271 darován Rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou). Zdejší kopanina byla v roce 1538 propůjčena doktoru Jiříku Cholendrovi, jenž kutal také u Štěchovic a u Jílového. O tomto „koňském“ údolí se zachovala pověst, že zde stával za starodávna zlatý kůň (srv. Ludvík Kopáček, Památník okresu Dobříšského 1898), což je zřejmě připomínka na někdejší těžbu zlata. Ještě nedávno tam byly v lese po levé straně cesty zřetelné zbytky deponií hlušiny.


Tak jak se zlatonosná ložiska na celém knínsku postupně vyčerpávala, skrývky a doly nakonec osiřely. Roku 1578 doly knínské tak hluboce klesly, že měšťané a nákladníci byli nuceni žádati císaře Rudolfa II. o půjčku na udržování dolů. Pokusy obnovit těžbu tu byly ještě koncem XVII. století a pak v roce 1804, ale těžba se už nevyplácela a tak byla v roce 1824 opět zastavena. Další pokusy tu byly v letech 1850 až 1855 a pak ještě v období 1914-1922. V štěchovické „laguně“ (ústí Kocáby do Vltavy) ovšem už ale Werichova a Voskovcova. železná babička Mary těžko mohla najít žírné rýžoviště zlata.
Pro zájemce o historii těžby zlata konkrétně v lokalitě Mokrska je dnes zajímavá Naučná stezka Psí hory, která vede v délce 9 kilometrů od Cholína k Mokrsku. Byla založena českým klubem zlatokopů a je udržována obcí Chotilsko.. A příbramské hornické museum má jako svou pobočku v Novém Kníně „Museum těžby a zpracování zlata“.

null
null


Možnosti těžby zlata dnes

Zdejší šedá hornina obsahuje rozměrné trhliny, ve kterých jsou ložiskové zóny zlatonosné rudy. Ta už ovšem není protkána velkými zrnky ryzího zlata. Křemenné žiloviny obsahují pyrit nebo arzenopyrit a v něm se objevují jen velmi drobné zlatinky. Lokalitu ohraničují žíly žulového porfyru, které rovněž obsahují systém křemenných žilek s obsahy zlata. Dnes už jde převážně o mikroskopické částečky rozptýlené v hornině a bez chemické analýzy ho ani nezjistíte. Tato ruda je tedy využitelná pouze při účinném průmyslovém zpracování.
O koncese se už před desítkami let zajímaly dolní společnosti z Austrálie, USA, Kanady i Francie už v 80. letech minulého století. Navrhovaly metodu louhování rudy získané povrchovou těžbou kyanidem sodným, vidina zisku tehdy otevírala přípravě těžby dveře.
Kopec Veselý u obce Mokrsko (jen asi 1 kilometr od břehu slapské přehrady) byl provrtán průzkumnými štolami v délce několika kilometrů. Léta trvající geologický průzkum tehdy vedl RNDr. Petr Morávek z Geoindustrie. Kousek od Smilovic z té doby zůstala dones důlní štola Josef, která patří ČVUT jako podzemní školní pracoviště. Geologický výzkum potvrdily, že naleziště se táhnou dál směrem na západ a na sever na obec Čelinu a dál. V rámci přípravných prací bylo tehdy z horniny získáno na 20 kilogramů vysokokarátového zlata.
Problém tehdy bylo, že při průzkumných geologických vrtech se začal uvolňovat z arzenopyritu (sirníku železa a arzenu) v okolí ložiska jedovatý arzén Obsahy arzenu v půdě v okolí Mokrska a Prostřední Lhoty dosahovaly až přes 0,1%, což převyšuje limitní obsah As pro zemědělskou půdu 0,002 %.Větráním arzenopyritu při dlouhodobém rozpadu zlatonosné rudy se arzen. dostal do místních studní s pitnou vodou, kde v letech v letech 1985–1987 několikanásobně převyšoval normy. Nyní už je voda ve většině studní opět pitná, ale rizika kontaminace při geologických pracích v půdě s silnými přirozenými metalometrickými anomáliemi samozřejmě zůstává.
Měl vzniknout obří, 200 metrů hluboký a 0,25 km2 rozlehlý povrchový důl. S masivní těžbou horniny by postupně zmizel celý kopec Veselý, hlušina (kaly) by naopak zaplnily menší údolí a značnou plochu by zabraly i odvaly. Rozsáhlá těžba by se dotkla obyvatel obcí Čelina, Mokrsko, Sejcká Lhota a Prostřední Lhota. Ministerstvo životního prostředí nakonec v roce 1990 řeklo těžbě ne. Devastace krajiny a hrozba kontaminace vody na Slapech (skutečný rezervoár v srdci Čech) kyanidem byl vážný argument, V roce 1991 byla proto stavba dolu zakonzervována.
Novela geologického zákona nakonec zahrnula úplný zákaz kyanidového loužení při těžbě zlata. Kanadská Bohemia Mines Ltd. a česká Bohemia důlní, a.s. pak ale tvrdili, že nabízejí ekologickou těžbu u které by odpadlo riziko, že kyanidové zplodiny poškodí zásoby vody. Už ne kyanidové loužení ale mechanické odstřeďování. Jeho výsledkem by byl koncentrát sloučeniny zlata a arzénu., který by se jinde dále zpracovával. Odpadl by problém z odkališti, klesl by arzén ale zase by se zvýšila prašnost (také s obsahem arzénu), nemluvě o nákladovosti takto získaného zlata. K těžbě se nakonec nepřistoupilo.
Ministerstvo hospodářství pak ještě v roce 1994 vyhlásilo nabídkové řízení na další průzkum zlata. Nakonec bylo vydáno celkem 16 povolení k průzkumu těžby zlata. Koncem léta 1996 ale Ministerstvo průmyslu a obchodu v této lokalitě vše definitivně zastavilo. Zásoby zlata pod Mokrskem se staly tzv. nebilanční, tedy aktuálně nevyužitelné. Mnozí ovšem zdejší zásoby zlata považují s ohledem na vývoj za využitelné. Ekologicky i ekonomicky realizovatelné (těžba bude probíhat se ziskem). A tak se nám problém těžby zlata z konce minulého století nyní znovu vrací.

null
null

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Maximus napsal(a):

Odkaz XXIV sjezdu

Já být tebou, tak bych moc nevyskakoval. Díky zodpovědné a vynikající hospodářské politice Kalouska a Nečase, budou mít komunisti po 22 letém zodpovědném hospodaření zejména pravicových vlád u voleb 25% hlasů!

Ale k článku, nějdříve jsem se lekl, že jde o Kubu tu Fidelovu a pak mě došlo, že se jedná o ministra Kubu.
Nicméně by se všechna možná podzemní bohatství této země měla nechat na dobu, až budou u moci opravdu skuteční hospodáři a ne tahle galerka od Alibaby se 40 loupečníky!
01. 09. 2012 | 00:20

eM napsal(a):

nebyl XXIV. sjezd ČSSD ten obnovovací po roce 1989 ? tedhy se exiloví socani lekali i obrodářů... no jo, to byly časy.
01. 09. 2012 | 00:39

Sutech napsal(a):

to: Maximus

Taky jsem si myslel, že se jedná o Kubu v karibiku.
Jinak myslým, že těžit zlato by nebyl zatím dobrý nápad, bůh ví, kam by ty peníze došly. Uhlí, plyn, ropu, písek, jíly, germanium, grafit a rašelinu ať si těží kdo chce.
Uran, zlato a lithium by si měl nechat stát pro sebe. Uran pro strategičnost, zlato pro cenu, která se možná za pár let vyhoupne přes 2 000USD/oz, a lithium pro podobný důvod, neboť jeho cena stále roste.
01. 09. 2012 | 01:22

grindemeg napsal(a):

Zlato ekonomickou cenu neztrácí asi,ale jako každá těžba nerostů se vyplácí podle ceny těžby nerostu vůči ceně nerostu na trhu.Asi rozhoduje jeho koncentrace v poměru k hlušině.Samotná výroba-suchou nebo mokrou cestou závisí na satelitních prvcích a sloučeninách horniny,z nichž se má separovat:Jako ušlechtilý kov Au jistě není reaktivní,ovšem který kov neleptá lučavka královská.Pohledem do elektrochemické řady kovů bychom zjistili možnost mokré elektrochemické cesty a energetickou náročnost při tom-vylučovací potenciál.Suchou cestou- i odpražené sirníky nejsou pro přírodu výhra,kyselé deště potom,ovšem kyanidy je smrt.Ovšem jak by se zlato chovalo dál na platinové elektrodě u mokré cesty (možná ještě dražší než zlato)?
Základní vlastností středověku byl pragmatismus.Trestán byl jakýkoliv vzlet myšlení,nemající bezprostřední užitek cílem,jako třeba výrobu zlata,nejsoucí receptem,algoritmem,návodem zisku-výroby.Hranicí pro objevitele-vědce.Naopak o církví uznávané vymyšlené ideální entitě-Bohu se smělo spekulovat bez hranic,ale nikde to nemělo význam.
V 19.století středověký pragmatismus výhodně prosadili němečtí objevitelé:evropský porcelán,difrakční mřížka,dokonalý mikroskop,spalovací motory,zdroj elektromagnetických vln a anténa.V dvacátém století USA totéž:žárovka,i laser s Rusy,transistor,polovodičová elektronika.Prodloužená mícha středověku však v obou předních zemích krom technicko-komerčních úspěchů neznamenala rozvoj všeobecný,intelektu vůbec,zejména humanitních věd.
A tak stále jaksi podvědomě vedou lidé z posledních století revoluci,kteří zavrhli představu pouhé extrapolace,vývoje hladkou monotonní křivkou a naopak viděli možnost i nutbost skoků,zvratů,dramat vývoje-se změnou nejen jeho kvantity,ale i kvality v tom co se vyvíjí.Extrapolace v principu daleko dopředu nedohlédne totiž nikdy v ničem.
Samozřejmě vývoj vždyi znovuoživuje starší,zdánlivě zemřelé a tím dosahuje kompromisu nových radikálně a starých forem bytí.Příkladem je znovuzaložení u nás sociální demokracie,kolébky kdysi i komunistických frakcí,která se snaží změkčit sociální portrét kapitalismu,udržet ho v mezích potřebné sociální normy a vychází z toho,že dosud jako tržní prvek procházel všemi formacemi od prvotně-pospolné,žádnou nevyjímaje.Podobně se zlatem v krytí peněz-základu jejich důvěryhodnosti,platnosti a neznehodnocení a činnosti tím bank.Papír ne a zlato ano se v penězích stále ctí.
01. 09. 2012 | 03:27

modrý edvard napsal(a):

Jak se při průzkumném vrtu uvolňuje arzén?
01. 09. 2012 | 09:09

Joe Ratata napsal(a):

Těžbou zlata se samozřejmě pověří soukromá,pokud možno zahraniční firma.Té se poskytnou dotace a daňové prázdniny a ona poskytne těm správným osobám masivní úplatek.
Firma vytěží zlato,které se ziskem prodá,pak zmizí a státu zůstane ekologická zátěž,jejíž likvidaci my všichni daňoví poplatníci radostně zaplatíme.
Ó jak se těším,že budeme těžit zlato a královsky vydělávat!
01. 09. 2012 | 09:31

gaia napsal(a):

jen si za Prahou pěkně postavte odkalovací jezírko na chemikálie zbylé po kyanidovém loužení.
Lépe zde nebude, dokud se u Prahy neprotrhne taková hráz a nedoteče do Prahy a nezpůsobí takovou zkázu, jako v Maďarsku protržení podobné hráze u dolu na aluminium a zničení obcí Kolontár a Devecsér

http://cs.wikipedia.org/wiki/Protr%C5%BEen%C3%AD_hr%C3%A1ze_odkali%C5%A1t%C4%9B_u_Ajky

dokud Pražáci nezažijí pořádnou živelnou katastrofu způsobenou "neviditelnou rukou trhu", budou pořád volit tu živelnou katastrofu, která vede k rozkrádání celého státu

Těžit někde zlato, aby leželo v sejfech bank se nevyplatí ani zadarmo.
01. 09. 2012 | 09:49

Stařeček napsal(a):

jenom těžte pražáci. Stejně to zlato dopadne jak to, co bylo v sejfech ještě po roce 89. Teď je v pokladně pár cihliček na dně.
01. 09. 2012 | 09:57

eM napsal(a):

těžit zlato se nevyplatí ani zadarmo ? že z toho mají těžaři takovézisky - vždyť je gaio byznys jako hrom. Jenv ČR by to pokrylo každý rok potřebu zlata (to neleží jen v bankách ale používá se i v průmyslu). Sundejte si ty zelený klapky z očí...
01. 09. 2012 | 10:03

gaia napsal(a):

eM

myslím, že mít zlaté doly tak blízko hlavního města, v tom bychom byli světovým unikátem.

Přeji vám ty náklaďáky převážející horninu a pak zas s hlušinu sem a tam na silničkách vedoucích přes pražské satelity a blokující dopravu pražákům spěchajícím do Práce.

A že by to pokrylo potřebu zlata v průmyslu?

V jaké průmyslu, copak ještě něco takového v ČR existuje?

Vy neviditelná ruko trhu, nasaďte si zelené rukavice dřív, než s ní dostanete ránu mezi oči..
01. 09. 2012 | 10:11

gaia napsal(a):

citát

Naše budoucnost závisí mnohem víc na správných vztazích s Gaiou, než na nekonečném dramatu lidských zájmů.
J.Lovelock
01. 09. 2012 | 10:15

babočka napsal(a):

Konečně by už měli vládnout komunisté. Dacani by byli soustředěni v jedné vládnoucí straně , jiné by neexistovali. Také by zanikly různé nezávislé a závislé organizace, které dělají jen zmatky a jsou překážkou pro budování vodních cest a dálnic. V nemocnicích by se neplatili žádné poplatky protože tam zůstanou jen vrátní a naši doktoři bodou v zahraničí léčit imperialisty. Z televizní obrazovky zmizí pitomé západní seriály včetně trapného Genzera se Suchánkem a znovu budou varieté, kde se lidé budou smát prázdným regálům v obchodě a šaškům na úředech a ve vládě. Cigáni by znovu měli své maringotky a netererizovli by nás ve městech. Vše by bylo společné a zase by platilo heslo, kdo nekrade okrádá rodinu. Zase bychom měli mohutnou armádu ale tentokrát pod velením KLDR. Tajná policie už nebude potřebovat udavače protože budeme povině všichni načipováni. Z vězení se propustí zločinci a nastrkají se tam lidé, kteří by měli odvahu proti něčmu protestovat. Zese se zvedne příliv turistů, kteří se budou jezdit dívat na evropské ekzoty. Zase naši mladí uslyší hlášky typu ´ˇJenek Ledecký to je dobrý kluk ale víte o tom kolik bere plat " ?
01. 09. 2012 | 10:16

gaia napsal(a):

babočka

Janek Ledecký je také proti církevním restitucím.

Myslíte, že je komunista?

http://www.novinky.cz/domaci/277585-zpevak-ledecky-cirkevni-restituce-okradaji-nas-vsechny.html
Žili před rokem 89 cikáni v maringotkách a Genzer a Suchánek dle vás představují pokrok?
01. 09. 2012 | 10:30

leyd napsal(a):

Nevím,ale domnívám se,že co se týče křemene to je srovnatelné s uložením asi olova,címu,stříbra v Čechách tradičně těžených v Krušných horách a okolo Příbrami-kovy barevné,Asi i pyrit doprovází vždy kov v přírodě (odsiření dříve a ekologicky dnes?).Arsém je možná zde specifikum chemicky.
Ale čistě mechanicky každý musí vidět,že čím jemnějšími zrnky je kov rozptýlen v matrici křemene,žuly,tím více na jemno se musí před odstředěním blok matrice se zrny rozdrtit před odstředěním-protože odsředivé síly rozdělí směs drcenou víceméně bez obalu zrnek křemenem jen za této podmínky a navíc budou různá odstředivá zrychleníjen díky různým (specfickým) vahám zrnek dvou druhů.Podle jakých rovin se láme lehčeji atd.Hlušinou tedy bude jemňoučký prach.prašnost vozovek,větry.Vodáci prašnou Vltavou.
01. 09. 2012 | 10:33

dzivoj napsal(a):

Silikozu všem.
01. 09. 2012 | 10:34

cinick napsal(a):

1) Proč bychom měli zlato pracně dlabat ze země, když ho docela levně prodali ze sejfu ČNB.
2)Naši lidé by z toho stejně nic neměli, měli snad něco ze stříbrného bohatství Českého království? Jenom pro informaci,kutnohorští havíři, aby se uživili přez léto, kdy se v dolech nedalo těžit (nefungovalo přírozené větrání), chodili do Benátek veslovat na galéry.A po vyčerpání kutnohorského revíru se němečtí nákladnici a důlní podnikatelé, rody žijící v Kutné Hoře po staletí, odstěhovali zpět do Němec.Ložisko bylo vyčerpáno, nic je zde už nedrželo.
Podobně to probíhalo i na Slovensku.Na tamější těžbě mědi vydělali augšpurští Fuggerové, kteří si zařídili monopol po Evropě na prodej mědi, zejména slovenské. Pro slovenské domorodce zbyla jen mizerně zaplacená práce v kutišti.
01. 09. 2012 | 10:44

gaia napsal(a):

K získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1400 galonů vody, dávka elektřiny se, kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 282 - 565 krychlových stop stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií, jako je kyanid, různé kyseliny, olovo, borax, vápno.

Současná technika umožňuje těžit z primárních nalezišť, kde je pouze 1,5g-1,2 g v tuně rudniny

Tudíž dokážete si představit, kolik tun horniny by se muselo vytěžit, rozemlít a toxicky vylouhovat, aby se zídkalo alespoň pár kil zlata?

Jak by pak vypadala ta krajina a kolik aut by muselo jezdit sem a tam a jak by se prášilo ?
01. 09. 2012 | 10:49

Desiderius napsal(a):

Zničme tuto zem,aby vládnoucí pseudoelita měla i nadále z čeho krást.
01. 09. 2012 | 11:02

Joe Ratata napsal(a):

babočka
Ti kovaní prospěchářští bolševici dávno KSČM opustili a nalezli do jiných stran!
V kterépak straně jste Vy?
Váš příspěvek svědčí o Vaší nomenklaturní výchově a uvažování.
Typuji Vás na ODSTOP.
01. 09. 2012 | 11:31

jiridolejs napsal(a):

k diskusi :
1) rozlišme rezervní zlato v tresorech ČNB a běžnou spotřebu zlata v ekonomice - v ČR je to ročně asi 5 tun a jde o klenotictví a průmysl (elektronika, chemická prdukce etc). Tahle těžba by to bohatě pokryla.
2) současná zvýšená cena zlata - kolem tisíc kč za gram - mění poměr náklady a výnosy při těžbě a začínají být zajímavé i ložiska s nižšší kovnatostí rudy. Souhlasím ale že těžební práva by měla být hlídána (nejen zlato, ale i uran atd. jsou výzmané surivny abychom je jen tak zašmelili)
3) cena zlata je samozřejmě dána poptávkou (kromě růstu spotřeby jde i zájemn na tezauraci, ale zlato v krizi dost kolísalo, není ideální) - no a pak jde o chování producentů. leader trhu JAR zpomaluje, Australie a USA stagnují, naopak rostou Čína, Kanada, Rusko, Brazilie
4) problém lokality na střední Vltavě (Mokrsko) je, že jde o rekreační a vodohospodářskou oblast - vydlabat vrch Veselý, který je tu dominantou (viz první obrázek v blogu) krajině nepřispěje, ale hlavně jde o kontaminace - louhování kyanidem je zapovězeno ze zákona, ale je tu i prašnost a ten arzen.
Občanům se pochopitelně také nelíbí že v dotčené lokalitě by se mnozí museli vystěhovat
P.S.k dotazu nicku modrý edvard - nejsem ani geolog ani chemik, ale arzen je tu hojně přítomen v okolí ložisek i přímo v nich, arzenopyrit normálně zvětrává a vrty v 80. letech to uvolnili do spodních vod. Několik let tu byly hygienikem uzavřeny všechny studny v okolí. Pochopitelně by byl arzen přítomen i v uvolněném prachu.
01. 09. 2012 | 11:39

cinick napsal(a):

"běžnou spotřebu zlata v ekonomice - v ČR je to ročně asi 5 tun a jde o klenotictví a průmysl (elektronika, chemická prdukce etc). "
No tak tohlecto snad zvládne dodat Safina Vestec z recyklace.
01. 09. 2012 | 12:10

Vandal napsal(a):

autor

mladý komunista a dělá pravopisné chyby! Co vás sakra v těch stranických buňkách učí?

vrty v 80. letech to uvolnili do - píše se - vrty to uvolnily!

chlape jeden bolševická!!!
01. 09. 2012 | 12:26

eM napsal(a):

Gaio,vy jse úkaz - klidně si věřte v to Lovelockovo evangelium, ale my ostatní berem přírodu jako něco co má sice smysl nějak chránit, ale ne za cenu potírání civilizace.
O objetivních příčinách průnmyslové těžby zlata i z chudší rudy tu píše i autor, a zlato ještě asi poroste, možná až k ceně 2,5 tisíce Kč za gram.
Takže se můžete těšit - 100 tudn hend za Prahou není tak málo. Pravda, průmysl potřbeuje jen pár tun - na výrobu bvodičů jako katalyzátor do chemické výroby, jako příměs do emailů a skel.
Ale je to zajímavá komidta - i konzervaivní ivestoři dnes nakupují minc a cihly ze zlata.
01. 09. 2012 | 12:29

mean napsal(a):

Lux-odsávací prach ventilace-lapače prachu-pak ano,Jinak stornádo.Nebo to pustěj do ryb.
01. 09. 2012 | 12:34

jiridolejs napsal(a):

myslím, že Prahu může trápit na těžbě surovin na Slapech spíše to, že je to rezervoár vody. Polétavý prach je dnes v hlavním městě spíše dán stavebním ruchem v Praze a okolí, pak teplárnami a spalovnami (výzam domácího vytápění asi už klesá). Takový kamenolom v pražské Zbraslavi ale je určitě vážnější zdroj než vzdálené příbramsko.
Ale ona mechanická metoda zpracování rudy (ona nabídka Bohemia Mines)by minimálně lokálním vážným zdrojem prašnosti myslím opravdu byla. Tohle asi lapače a odsávání nevyřeší. navíc ona metoda je ekonomicky náročnější, včetěn toho že vytěžený koncerát se musí někam odvážet a tam dále zpracovávat. Takže studie proveditelnosti u takových projektů by měla být dobře oponovaná.
01. 09. 2012 | 13:15

gaia napsal(a):

eM

pokud za potírání cicilizace berete to, že lidé chtějí žít ve zdravém prostředí a je to pro ně také nutností, neb chemikálie v prostředí vyvolávají choroby, pak jste asi momentálně zaostalý.

Neb civilizaci právě hrozí zánik kvůli znečištění a zdevastování přírody, jak vidíme z historie, od zasolení půdy v dávné Mezopotámii, vykácení pralesů a nedostaku vody v prekolumbovské Americe, vymření lidí na Velikonočních ostrovech, kdy si vykáceli a spálili všecjny stromy, že jim nezbylo ani na loď, na které by utekli, po limity rozvoje v dnešní Číně z nedostatku vody, neb vše závisí na vstřícnosti Žluté řeky.

Jednou dopadnem jak král Midas, topíce se ve zlatě budem prosit, aby nás zbavili tohoto prokletí. Teprve potom prohlédnem, stejně jak král Midas, který se teprv potom stal moudrým a osvíceným vládcem.
01. 09. 2012 | 13:44

gaia napsal(a):

autor

a co z toho budou mít ti lidé, co tam žijí, mají chaty a chodí do přírody?

akorát ty externality a zisky skončí někde na panenských ostrovech nebo v obchodu s bílým masem.

Takže souhlas s názory, že dokud se nevymýtí ta korupční sféra a šlendrián v politice, tak to radši nechat v zemi pro budoucí generace. Leželo to tam prvohor, kdy se ty pahorky vyvrásnily, proč by se to mělo začít těžit zrovna dneska, kdy to politici bu´d rozkradou nebo věnují církvi?

stejně tak břidlicové plyny. Nechat v zemi pro rozumnější generace, než vyplenit a zisky do austrálie a místním jen vyrážky astma a rakoviny.
01. 09. 2012 | 13:58

gaia napsal(a):

jednou bude čistá příroda a neporušená krajina cennější než zlato, jako v pohádce Sůl nad zlato.

tam ale hloupý král na to přišel až když přišel o vše.

Vzpomeňte na Kolontár
01. 09. 2012 | 14:01

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem dva příspěvky, které neměly nic společného se záměrem těchto stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
01. 09. 2012 | 14:25

S.Dědek napsal(a):

Souhlas s panem GALA. V pohádkách jsou zrnka moudrosti, která na rozdíl od zrnek zlata vydrží déle, ukazujíc minulé chyby a poukazujíc na budoucí rizika. Jen ty pohádky hodně vyprávět nejmladší generaci - a vsázím se, že oni si už zařídí svět po svém, a taky si zjednají pořádek ve všech záležitostech, kterým se my staří jenom smějem, nebo ti ještě starší lomí rukama.
01. 09. 2012 | 14:54

eM napsal(a):

gaio, pokud má těžba a zpracování surovin nějaké ekologické riziko, je třeba ho řešit a ne se nad tím mravně vzrušovat nez jakého koliv arumentu.
Dnes už se nepoužívá ani rtuťová amalgamace, ale ani kyanidové louhování. Zřejmě se tu mluví o gravitačí separaci zlata - vibrace, odstředivka či tak něco.
Takže přestaňme nekonkrétně blouznit o přírodě a la pohádky či báje a bavme se kvalifikovaně co má jaké účinky a co kolik stojí. Já se tedy zpět na stromy kvůli tomu rozhodně nechystám. Vy byste snad nejraději nechala všechny surovniny v zemi - to je ale zjevná absurdita, žijte normálně na této zemi a ne nějakou mlhavě zelenou mystikou.
01. 09. 2012 | 15:01

PAS napsal(a):

Slovensko-Ukrajinský tunel. Slyšeli jste o něm ? Snad se byli poradit i u nás na Hradě....
01. 09. 2012 | 15:01

gaia napsal(a):

S.Dědek

Gaia a vždy paní, neb Gaia byla dle jiné pohádky matka příroda, první řecká bohyně, která vše stvořila i sama živila.

Kult bohyně Gai by se měl zrestaurovat a restituovat, aby lidé věděli, jak se chovat k planetě a které věci jsou na světě důležité, oprášit moudrost starých Řeků a najít vysvětlení jeich jinotajů v bájích, neb ty vymysleli samotní Atlantiďané, civilizace, která též zanikla.

V báji o králi Midasovi je řečeno vše a když autor napíše, že když potřebujem 5 tun zlata ročně, že to znamená, že bychom těch 5 tun také měli někde vytěžit, pak je něco špatně i s ním.

Zlata je v zemské kůře jen omezené množství a stejně jej nebude moci těžit donekonečna.

Je toho jen taková malá krychle asi jako jeho barák, víc nám ta matka příroda k užívání nenadělila.

Pokud potřebujem 5 tun ročně, musí se recyklovat, aby to bylo pořád těch 5 stejných tun dokola.

Rudné žíly, o kterých píše vznikly v prvohorách. Nevím, proč bychom to kvůli němu měli vytěžit za doby vlády podivné trojkoalice a věrolomných politiků.
Ani jeden není čistý. Lidstvo přežilo 20 tisíc let i bez prvohorního zlata v šuplících. Proč to měnit v krajině tak hustě obydlené, jako je ČR. 107 obyvatel na kilometr čtvereční. Není kam utéci ani kam je odvézt. leda tak zhnusit, že někam emigrují. Těm mladým to doporučuji.
01. 09. 2012 | 15:06

lundi napsal(a):

Až odstředí prach,pak se bavme.Nebo to budou dělat chatařky v hmoždířích na šafrán.
Jinak odkdy naše největší řeky mají břehy lemované až do kopce těmi keřisky.Podobně železnice.Říp je holý.Praotec Čech by vzal roha,tuším.To není ani baroko.Ale třeba Modřanské údolí zalesněné po roce 1920-je slušné.Nechápu čí to byla práce u řek? Vorařů?
01. 09. 2012 | 15:16

gaia napsal(a):

eM

co chete řešit. Doufám, že už nevěříte, že by se dalo poručit větru dešti.

V každém případě se bude muset vytěžit desítky tun rudy, celé skály a pohoří zmizí, to se někam bude vozit, pak se to bude mlít na prášek, z každé tuny rudy se získá pár gramů zlata, ta hlušina se zas bude muset naložit a někam vozit, současné silnice na to nebudou stačit, tak se budou muset zas stavět nové a betonovat a asfaltovat, kvůli tomu se zas jinde bude muset rozemlít celý vápencový kopec a odvozit do cementárny, jinde vytěžit hafo ropy a předělat na asfalt a výsledkem bude jen to, že zvýšená nabídka zlata pospěje k jejímu nižšímu ohodnocení a investiční bankéři v bankách zapláčí, že mají menší zisky a že potřebují finanční injeke od státu na sanaci, jinak bankovní kroze povede ke krachu států, skončíme v Řecku a Severní Koreji.

Tak co chete řešit?
01. 09. 2012 | 15:20

eM napsal(a):

gaio, už jsem tu psal, že celá ta vaše kzultovní pramáti je jen věcí vaší víry, kteoru nemá cenu cpít do praktických otázek. Lovelockův mystický výmysl o naší planetě jako o živém ženském organismu Gaia je určitě nejen pro mně víc podivné zelené náboženství než serizoní ověřitelná teorie.
Těžba zlata je jen věcí poptávky po zlatu (ta ještě roste - tak jakápak recyklace), dále nákladů na jeho získání a výdajů na řešení ekologických rizik. Absolutní odmítání těžby surovin je blbost snad dostatečně zjevná.
Tedy za jakých podmínekano a za jakých odložit či netěžit. tak zní otázka. Ty vaše kultovní řeči nechme stranou. Ono by to bylo na emigraci i dyby tu měla vzninout nějaká diktatura nemyslících ekoteroristů co argumentují pravěkem. Do životního způsobu jaký tu byl před 20 tisíci lety si můžete jít sama...
01. 09. 2012 | 15:20

gaia napsal(a):

eM

poptávka po zlatě roste kvůli investičním bankéřům. Pokud zlato roste, pak je pro ně výhodné do něj investovat. Ale když se zas začne těžit, cena vlivem nabídky a poptávky bude klesat, bankéři řvát, že je finanční krize.
Těžit zlato a pak ho zavírat do trezorů kvůli investici je na hlavu a zhůvěřilost.

Není to hodno 21. století.

Životní prostředí je nad zlato.

Také v té zemi musíme něco nechat pro další generace. Již jsme toho zplundrovali dost.
Píšete

Tedy za jakých podmínekano a za jakých odložit či netěžit. tak zní otázka

netěžit v korupčním prostředí, nedarovat cizím firmám a šíbrům, jako se darovalo za hubičku nerostné bohatství uhelné dvoum hoštaplerům, z čehož nikdo, ani našinec, ani stát nic nemá, jen neustálé zdražování energií,
netěžit v hustě obydleném prostoru, v chráněných a rekreačních zónách, kde se v Čr zlato nachází, netěžit, kde to ohrožuje zdraví lidí , nedělat z ČR Klondyke.
01. 09. 2012 | 15:38

S.Dědek napsal(a):

Sorry, GAIA - jsem opravdu dědek slepej, co neuhod´ Vaší nicku (přezdívku).
Dík za pěkné poučení, znám něco podobného, a to Matka Země z Evangelia Esejských - současníci Ježíšovi, co přinesli jeho autentická slova a co jsou aktuální po 2000 letech i dnes ! Tam říkají "Matka Země" pro věci hmotné a "Otec na nebesích" pro věci nehmotné, duchovní. Vzdálenost časová je poplatná těm přirovnáním, které bychom dnes řekli (napsali) jinak, protože jinak chápeme. Zdraví SD
01. 09. 2012 | 16:16

jiridolejs napsal(a):

ještě jednou k diskusi :
o zlato zájem bude jistě i do budoucna, to raději berme jako danou věc, lépe je držet se faktů a ne nepodložených přání.
Když už hodnotíme poptávku po zlatě, tak už jsem tu dopoledne psal, že zlato nejde jen do investičního zlata, ale především do výroby klenotů (cca polovina roční spotřeby) a cca 1/6 vezme průmysl.
Jestli bylo v dějinách vytěženo zatím zlata nějakých 200 tisíc tun (velmi hrubý odhad), tak část je samozřejmě uložena v nějaké produkci (zlaté součástky a sloučeniny, šperky, mince, zlaté pruty, ale třeba i zlaté zuby atp.) a ani ne polovina se vrací a recykluje.
Poptávka souvisí s aktuální cenou zlata a surovinovými (zdaleka ne už tak s měnou, zlatý standard jak je známo padl dávno) potřebami ekonomiky.
Samozřejmě díky tomu ona poptávka kolísá stejně jako trhy se zlatem, ale dlouhodobě ve světě ještě roste (jen v Evropě se spotřebuje více jak 230 tun zlata ročně) - proto se také ročně vytěží na světě kolem 3 tisíc tun zlata ročně.
To jsou neúprosná fakta, která si lze snadno srovnat.
Pokud má cenu se bavit o těžbě u nás, tak v té rovině že o paramterech této těžby mají nyní diskutovat i jiné resorty než MPO - vyjádření MŽP bude klíčové. A samozřejmě pokud by sě měla realizovat, dojde i na vyjádření územní samosprávy (dotýká se minimálně obcí Čelina a Chotilskoa také KZ STř.Č. kraje).
Ekonomická návratnost projektu je věcí investora, ale klíčová je studie dopadů na životní prostředí a také jak už tu bylo rovněž řečeno - nezašantročit těžební práva. Na této argumentančí úrovni lze polemizovat s tvůrci Státní surovinové koncepce a s těžaři lépe, než obecnými úvahami o "nedotknutelnosti" přírody.
P.S. jsem tu osobně tak trochu v střetu zájmů. od dětství se do těchto míst jezdím rekreovat a každý zásah do zdejší krajiny by mi byl silně proti srsti (každý kdo vylezl na rozhlednu na kopci Veselý a pokochal se tím výhledem mi rozumí), ale vím že klíčový argument musí být objektivně věcný a uchopitelný i pro druhou stranu.
01. 09. 2012 | 16:17

Butterly napsal(a):

Lundi
Modřanský údolí moc dobře znám, snad tam zlato nebude. Zato hodně "zlata" přikrytýho papírky se tam nalézá, ke škodě milovníků přírody.
01. 09. 2012 | 16:20

Al Jouda napsal(a):

Nejprve je třeba veřejnosti objasnit, kam zmizel český státní zlatý poklad. Jinak nemá cenu další zlato těžit, protože hrozí jeho zmizení stejným způsobem !
01. 09. 2012 | 16:20

SD napsal(a):

"Kdo hledá, najde bohatství
I soused od západu, zván i nezván
bude chtít kov, v němž vláda je.
Vy chraňte se, ať z darů vaší země
vám pouto sluhů neskuje."
Proroctví kněžny Libuše (asi 725), zakladatelky Prahy
01. 09. 2012 | 16:29

eM napsal(a):

no bavte se klidně o dývných proroctvích (S.Důchodce) či se strašte židovským spiknutím (ben) ale takhle odpověď na to zda těžit či netěžit nenajdete. A jestli se tu má spustit nějaký báňský byznys, určitě to ensouvisí s kostlivci ve skříni ČNB (Al Jouda).
O reálném ekonomickém potenciálu ložiska vypovídají provozní, investiční a finanční náklady. A do těch vstupují ceny (včetně ceny úvěrů) a vývoj techologie těžby (včetně životnosti těžebního komplexu).
To vše je věc aktuální kalkulace.
Pokud vás i autora leká odstrašující devastace krajiny. tak připomínám že dnes už jsou mnohá místa porušená povrchovou těžbou rekulutvivána a patří k zónám klidu a pohody.
Jestli je krajina lepší s kopecm či bez kopce o tom neumím a ani nechci diskutovat. Jediné co mi vadí když se rozhoduje na jedné straně předpojatě a na druhé straně byrokraticky.
01. 09. 2012 | 17:04

lundi napsal(a):

To je zajímavý blog.
Nemyslím,že těžba nerostů je v ČR navždy odepsaná jako archaismus.I když tvrzení o nízké recyklaci zlata se divím,když ostatní materiály-jako barevné televize-recyklují vše i kovy v nich již z 99%.A navíc zlato je nereaktivní,stálé.Pokud není v lučavce,je nezničitelné.Tedy asi jde o překupnictví za těmi chybějícími 50%.Podobně jakou mědi,kterou hltá Ukrajina odevšud.
U čerstvé zprávy s kormorány mne napadá,jak chabé je naše řízení čehokoliv-jedná se většinou o téma u parlamentní kávy,téma pro pokec kdesi,téma pro média a připravices levicí,řeší jej někdo,kdo trvale v oboru nikdy nepracoval.Jak může někdo nedostatek ryb vidět hlavně v stěhovavých přílétávajících cizokrajných kormoránech,když všeobecně je známo,že u některých ryb až s jedním sezonním počtem jiker až milion na pár,se z nich podaří dožít dospělosti několika z milionu.Kdyby věnovali výtěru a potěru ryb větší pozornost,ani při stonásobku kormoránů by se rybám nedařilo hůře.Rovněž kyslík-v deficitu-ve vodě zabije značné procento ryb atd.Protože ten ouřada o tom nic vědět nechce,jde to od deseti k pěti.Hynou ryby,ať vyhynou i kormoráni.Tak můžeme zrušit všechny články potravinových řetězců a s tím i život.
Je nad slunce jasné,že kdyby někdo měl zájem vrátit zde přírodu devastovanou od třicetileté války řadu století,nedělal by památku z jednoho známého kanálu na plavení dřeva pouze-Schwarzenberského,ale s jistotou by časem dohledným zaměstnal všech 700 000 českých nezaměstnaných jinak než hráběmi v parcích.A EU tomu trendu přeje.I když podle svědectví Konráda Lorentze -je jistá subtropická fauna a flora ještě kdesi lokálně v jižním Rakousku,zatímco pro zbytek západní Evropy je nám podobné utrpení přírody.Nevím proč se lidé dívají na bujnost fauny a flory jako něco buď nedosažitelného zpětně již nebo nekompatibilního s civilizací.Omyl.Vše se dá,jen chtít a umět,mít hospodáře ne od voleb k volbám,ale pro štafety celých generací.
My se dívejme na to tak,že kdybychom lidi zaměstnali v opravdové ekologii,která zde není i v těžbě nerostů dále-s lepší ekologičtější těžbou-dosáhli by jsme malou nezaměstnanost a zisku současně.Ne takový námel z úřadů bude mlít o demokracii hubou a plašit ochránce odkazy na přežilost osvícenectví.Z řízení, které je založeno na marnosti subjektivity politiky pro politiku nevzklíčí nikdy opravdová národní naděje na cosi lepšího,na kvalitu,výsledek a úspěch.Lidé tak žijí jen shon a svůj hon za krejcary,vůbec nepozorujíc úpadek svého okolí,daný i tím,že je pomalý a "samozřejmý".Země je přesycena dálnicemi,v dobách kdy do tří let se očekává skok světové ceny ropy silně nahoru a většina vozů půjde do vrakovišť,je přestavěna obytnými domy na ornicích s prázdnými byty pro spekulanty realitek,neobsazenými pro vysoké nájemné nebo kvůli emigraci lidí oblasti za penězi aprací jinam,zrušení vlaku,autobusu a nezřídka i kvůli dětem pro jejich život za dvacet let držených bez obydlení do té doby.Mrhání a marnost.
01. 09. 2012 | 19:04

lundi napsal(a):

opravy:Podobně jako u mědi,pro média a při pravice s levicí
01. 09. 2012 | 19:16

jiridolejs napsal(a):

děkuji za zájem o téma, které snad není jen lokálním problémem na příbramsku.
Také si nemyslím, že těžba surovin je archaismus, ale taková, která neplundruje zdroje a která je hospodářná s užitkem pro nás v ČR a šetrná k místu kde žijeme.Zdálo se že rozhodnutí z 90.let tuhle kauzu uzavřelo, ale jak vidno nenítomu tak - měníse cen, technologie. Szartovní výstřel k zlatému runu ještě neznazněl.
Nejde mi o lkaní nad hříchem mamonu nabízeného mephistofelovskými korporacemi, ani vracet se k tomu že dnes by v 90. letech prodané zlaté rezervy ČNB měly větší cenu.
Jde o to co nejobjektivněji vyříkat si zda i přes milardové zisky dosud ležících v zemi se těžit přeci jen z širšího pohledu nevyplatí. Prostě neudělta krok, který bychom si pak vyčítali.
J.W. Gotehe někde v Urfaustovi napsal něco jako "wer die Bodenschätze sucht, die Regenwurme findet". To lze brát i jako avrování, že příslib pokladů může být někdy zavádějící.
01. 09. 2012 | 19:36

gaia napsal(a):

myslím, že klíčový argument napsal al Jouda v 16.20 a SD v 16:29.

Zajímavý klíčový argument je též ta židovská stopa od Bena

a pro eM, ty rekultivace by se také měly počítat do nákladů a odečítat ze zisků.
Naše republika měla také zelené zlato(chmel) , bílé zlato(cukr) a kde je tomu všemu konec?
01. 09. 2012 | 19:47

gaia napsal(a):

tak ještě pár citátů od profesora Wilsona.

Největším bohatstvím naší planety je její biodiversita.

Je testem naší humanity, zda dokážeme sdílet naši planetu i s jinými živočišnými druhy. (kolem dolů moc zvířátek asi nebude)

Pokladem Inků nebylo zlato, jak si bílý kolonizátor myslel, ale pokladem byla jimi vytvořená zásobárna zemědělských plodin.Bez znalosti kola, peněz, železa nebo písma vytvořil tento národ pokročilé zemědělství.Využívali stejný počet rostlin jako všechny zemědělské kultury Evropy a Asie dohromady.

Neviditelná ruka trhu si musí navléknout zelenou rukavici.
01. 09. 2012 | 20:02

lundi napsal(a):

Prof.Frič v 19.století -ichtyolog Rakouska-Uherska vymyslel velmi uznávané dělení toku řek podle dominantní ryby a jejího společenství na 4 pásma.Dnes už proběhlo tolik záseků civilizací do řek vším možným,že možná už dnes neplatí jako kdysi-tehdy za Friče,že výše po proudu žije jenom či hlavně lipan a níže cejn apod.Asi,tuším to mohlo být dáno logikou energie:v prudším toku mohla žít ryba s dostatečnou energií,potřebnou k překonání energie proudu a právě tam "naproudilo" dost potravy k jejímu sídlišti.Níže po toku mohla být bilance energie z potravy získané a potřebné k pohybu-narušena.Pohyb potřebuje ryba nejen kvůli rozptýlené kořisti,ale i kvůli vydýchanému kyslíku z místa,kde je právě.
Málokdo si uvědomuje jak veliké množství ryb středního toku zejména se odchytalo za Rakouska-Uherska vršemi.Kontinuální výlov.Současně to byl odchyt slabších jedinců,kteří již neměli sílu se bránit stržení vodou jezu.Selekce přímo ala Sparta-sociální darwinismus-silní přežijí.Ovšem Rakousko-Uhersko nejen vyplenilo bezuzdně řeky od ryb,ale i lesy od ptactva,které tehdy bylo ve velkém počtu denně nalovené na trzích čerstvé.A arcivévoda ze sarajevského atentátu -Ferdinand D´Este se ze svého Konopiště chlubil parohy největším počtem-tisíců jím osobně nalovené vysoké.
Nicméně teorie ekologické pyramidy říká,že všichni tito jedinci větších rozměrů v naší kuchyni-ryby a ptáci existují hodně i díky početnějšímu společenství hmyzu,jímž se živí:dolní příčka pyramidy je potravou vyšší.Krom mezidruhové rybí.Takže pokud jsou přirozené druhy naší kuchyně radikálně na úbytě cosi se děje na nižším stupni ekologické pyramidy,třeba nepracuje dost fotosyntéza-tvořící stravu býložravých,kteří jsou kořistí masožravých atd.Někteté řeky asi měly dříve i štěstí,které je dnes nepotkává,že zemědělské statky vyklápěly do vod fekálie,hnůj,odpady,které všežravé ryby dolního toku konzumují některé občas později.I rozložené.
Civilizace silně ekologicky ovlivňuje stavem vod,úprasavou koryt,dna,břehů,břežní vegetace a fauny,průtoků zástavbou půdy,komunikacemi dopravy rozsáhlá společenství nejmenších organismů o milionech členů- základu potravy -začátků mnoha potravinových řetezců sahajících k nejvyšším velkým tvorům-naší kuchyně,všemi druhy.Množství výživné organické hmoty-živé a mrtvé tedy v koloběhu přírody spoutané civilzací je proměnlivé,závislé a dislokovatelné i dost zničitelné.Krom toho běžná válka jedné úrovně mezidruhové -třeba lišky a zajíci- nevede k trvalému úbytku-pouze periodickému průběhu množství jedinců predátorů a jejich obětí.Zde není největší nebezpečí úhynu života pro naši kuchyni a přírodu vůbec.
Samozřejmě biosféra ovlivňovaná činností ozonu v atmosféře teplotně mění svou dlouhodobou produkci sebe samé i v závislosti na teplotě-jinak pro chladnomilné a jinak pro teplomilné druhy.Jejich vzájemný vztah též a stanoviště,živiny,druhová příbuzenská společenství,satelity.
Na těžbu naší přírody kdysi Rakouskem-Uherskem asi ještě tak brzy nezapomeneme,včetně i anorganické přírody -paliv,kovů,..Cykly obnovy živé přírody fauny -vzájemně provázané s okolní přírodou,faunou,vodou,půdou,atmosférou mohou trvat desítky let,staletí,..
01. 09. 2012 | 20:49

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden příspěvek, který neměl nic společného se záměrem těchto stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
01. 09. 2012 | 20:55

lundi napsal(a):

opravy :úpravou koryt,přírody spoutané civilizací, potravinových řetězců
01. 09. 2012 | 20:58

lundi napsal(a):

oprava :Některé řeky asi měly
01. 09. 2012 | 21:01

modrý edvard napsal(a):

autor: děkuju. Opravdu tomu nerozumím, průzkumný vrt je podle mě jen díra do země.
01. 09. 2012 | 21:23

jiridolejs napsal(a):

...no a taková díra prostě mění propustnost a zvětrávání dosud stabilizovaně strukturované horniny a tím i chování spodních vod. To si asi obecně dovedu představit i bez specielního geochemického vzdělání. Mějte se.
01. 09. 2012 | 22:23

to teda nerozumím napsal(a):

co máte pořád s těma židama ?
02. 09. 2012 | 11:59

židovka z Toleda napsal(a):

jejich procento v parlamentu je o mnoho vyšší, než jejich procento v běžné populaci. To je zajímavé.
02. 09. 2012 | 12:49

pche napsal(a):

no a ? tak se snaž, třeba se tam dostaneš taky
02. 09. 2012 | 13:19

židovka z Toleda napsal(a):

to není o snažení, ale o příslušnosti k určité partě.
02. 09. 2012 | 13:28

šalom napsal(a):

a jinak se vám ve stínu Siónu spí dobře, voni Árijče ?
02. 09. 2012 | 15:56

SD2012 napsal(a):

Prvního ledna 2012 konec světa nenastal. Ovšem vážná celosvětová krize, která má globální všeobecný charakter, tu je se vším všudy. Že by na těch proroctvích starých Mayů či Nostradama bylo zrnko pravdy ? Dokonce i seriózní věda (studie EU 2010) se zabývá problémem přelidnění (už je nás 7 miliard, zatímco 1950 to bylo 3 mld.obyv. a výhled do 2060 odhaduje DESET mld.obyv.) a od toho se odvíjejícího zvýšeného čerpání zdrojů, na prvním místě vody; dále ropy atd.atd.
Takže tendence k nárůstu krizových jevů tu je, kdo trochu sleduje dění kolem,nebo kdo je trochu citlivější, cítí jak je vše už dnes "rozhoupané" (vztahy mezi lidmi a národy atd.) včetně počasí a podnebí (globální oteplování). Tento kvantitativní nárůst krizových jevů s sebou přináší logicky RIZIKO kvalitativního skoku, jak už mnohokrát v milióny let trvající historii planety.
Že ten rok 2012 bude dalším v řadě, je nabíledni. A je klidně možné, že řešení některé části krize (totální snad ne) se prosadí nebo začne prosazovat právě v tom letošním roce 2012.
Přejme si tedy, abychom ve zdraví a dobré vůli vkročili na tu "rozhoupanou půdu" s cílem opravdového řešení nahromaděných problémů z pozice Homo Sapiens na Zemi v etapě globálně technické civilizace.
02. 09. 2012 | 17:37

Druhý zlatý vlas děda Vševěda napsal(a):

Česko má před sebou velkou budoucnost, jen chtít.
Těžba zlata v Povltaví a Kašperkách, těžba uhelného plynu na Mělnicku, centrální úložiště vyhořelého jaderného paliva a spalovny komunálního odpadu pro střední Evropu.
Prachy leží na zemi, jen je sebrat.
02. 09. 2012 | 20:11

modrý edvard napsal(a):

dolejš: na dálku. taky se mějte.
02. 09. 2012 | 21:07

synin napsal(a):

Znají-li metalurgové dolní hranici koncentrace kovu v hornině,při níž již ho nemá cenu žádným způsobem z ní těžit?
Jistěže metalurgie železa,barevných kovů a ušlechtilých kovů se vzájemně liší a liší i podle druhu horniny pro jeden a týž kov a vždy existuje technologií řada.Problém separovat křemičitany od kovu asi má velká většina postupů pro většinu kovů jako společný problém.Krom toho křemičitany s příměsí jsou známy vědecky velmi detailně,např.ipropotřeby zubních keramik i jinde.Pokud neprojde nízkoteplotní způsob metalurgie třeba i s pomocí flotace,sáhne se po vysokoteplotním a oddělí se kov a struska.Sice křemičitan -při vysoké teplotě je obvykle ve skelném stavu ale různé kovy v něm mají různé teploty tání,sublimace,vypaření,termické ionizace-proto nelze technologii jednoduše přenést beze změny na jiný kov nebo v jiné hornině.V zásadě u železa se zdá postupovat jakoby nám laikům jen pravidly dobře známé tradiční metalurgie a fázových termodynamických diagramů-možná proto,že se zpracovává vždy pouze ruda s dostatečným procentem železa.Protože železo vyrábět v malém množství je asi nonsens na rozdíl od zlata.No je-li zde u zlata abnormálně nízká koncentrace v hornině hodně tvrdé,pak takové případy mimo zlato jsou detailně známy třeba u binárních směsí plynů,binárních reaktorových směsí,vysokoteplotních supravodičů,intermetalických fází.Obvykle jejich pochopení vede k závislostem až na čtvrté mocnině některé veličiny,třeba kocentrace komponenty nebo fáze a obsahuje často matematicky extrémní či vyjímkové body režimu zpracování známé z relativně velmi nové a nedávné matematické teorie "katastrof",ve kterých se může vlastnost v reaktoru skokem změnit velice.Víceméně se metody takové analýzy používají často,i když nejsou rozpracovány dost obecně a ke všem možným případům-obvykle jde o diferenciální geometrii v termodynamických a stavových křivkách dosti standartizovanou tradicemi jdoucími původemuž z někdejší teorie mísitelnosti a separovatelnosti směsí plynů přes sto let známé.Chování v kapalném stavu je pak obdobné matematicky.V tuhém roztoku také apod.Lze to předem propočítat,jak se to bude chovat v reálu.Za jakých koncentrací,teplot,objemů a vůbec podmínek,které představují okolnosti procesu zpracování.Proto sedomnívám,že tu naděje je vždy.Většinou.
02. 09. 2012 | 21:47

synin napsal(a):

oprava výš:třeba koncentrace komponenty nebo fáze
02. 09. 2012 | 21:57

Rams napsal(a):

NE!
...
leden/únor 2000 došlo k úniku kyanidů ze zlatého dolu v rumunském Baia Mare. Havárie zasáhla dlouhé úseky Tisy
...
leden 2006 - Do Labe z Lučebních závodů Draslovka Kolín uniklo nedostatečně vyčištěná voda s vyšším obsahem kyanidů. Havárie zamořila několik desítek kilometrů dlouhý úsek řeky. Uhynuly tuny ryb.
02. 09. 2012 | 23:51

lucci napsal(a):

to Synin:
Naděje umírá poslední.Kafemlejnek ji z pohledu čtenáře vědeckých textů dává vždy,téměř okamžitě.Rady nad zlato od fyziků technologům,poté co se fyzika leckde v lecčems odloučila od technologií a blejskla elegancí.Nevím kolika úspěšnými aplikacemi se chlubí laboratoře silikátů jako na VŠCHT v případě křemičitanů,ale probleskují zprávičky ,že by si člověk mohl myslet,že Černobyl byla dořešit hračka:třeba křemičitany s příměsí bóru jako ochrana před radioaktivitou.Nicméně zde najít jehlu v kupce sena používaje kafemlejnek citašční euforie časopisů technologem je sysifovská práce,vezme-li se v úvahu,že počet prací o křemičitanech alias silikátech počínaje analytickými experimentálními metodami a konče termodynamickými výpočty jde určitě do mnoha milionů.
Rovněž je pravdou,že Michalem Faradayem zaknihované pravdy o průmyslovou revolucí okolo roku 1830 shromážděné poznatky o dosudtehdy málo známé vědecky elektřině by v kafemlejnku se časem poztrácely,kdyby v nich o třicet později nenašel niť úvah vedoucích k jeho čtyřem elegantním diferenciálním rovnicím fyzik J.C.Maxwell a nevyloupl fyziku jako čisté jádro,neokleštil ji od technologií.O sto let později okolo roku 1930 vznikla v SSSR slavná GL-teorie supravodivosti v elektřině přírodních kovů za nízkých teplot okolo absolutní nuly,nositelka dvou Nobelových cen u obou tvůrců-jež dokázala za asi ironického souzvuku krásné literatuty sovětské-hrdinů typu jako metalurga Pavky Korčagina Otrovského a meteorologa Dankeviče Daniila Granina -jež dokázala vykleštit pracnou diferenciální geometrii z metalurgické pralátky kafemlejnku.Nicméně po roce 1986,kdy se problémem po objevu ve švýcarské laboratoři americké firmy IBM stalo nalézt technologicky jiné supravodiče než přírodní kovy,jež by fungovaly i za vyšších až pokojových teplot,se opět elegance ztratila a vrátily se do supravodivosti původní pracné diferenciálně-geometrické kafemlejnkové metody.Nicméně spíše v původní podobě než nejmodernější versi diferenciální geometrie kvantové američana Cherna,která spíše připspívá ke množení elegance v kafemlejnku.Problém je stejný jako u silikátů s kafemlejnkem.Existuje tisíce proobrazů téže ideje v rudimentární po doběv kafemlejnku ,které předcházejí časově,kdesi utopeny v milionech článků,neznámo kde,-slavnější eleganci pozdějších kleštěnců-legálních a užitečných vznikem poloplagiátů -bez matematických obtíží.Ale pro praxi abstraktních technologicky-jako nejnovější GL-forma teorie Kontscheviche,nositele mnoha matematických medailí.Najít tu opravdu konkrétní dřívější v kafemlejnku,je obtížné,stejně jako vytvořit vlastní novou,použijíc novější elegantné kafemlejnkové metody,které se k technologii nehlásí v duchu své raději čistě fyzikální pravdivosti a matematické elegance nebo originality.
Kafemlejnek je roztok neomezeného objemu,který zpravidla rozpouští sůl nad zlato.Proto se užitečné věci mnohokrát později přeobjevují,než se z nich dá získat i užitek,tím,že jsou povšimnuty konečně a použity,nezanedbány pohledem na aplikovanou vědu jako plebejství vůči aristokratické čisté vědě.
03. 09. 2012 | 07:34

eM napsal(a):

... a kdo je tady kafelejnek ? Jde ještě o těžbu kovů ? Technologicky je prostě kovnatost křemen na Slapech asi dostatečná.
03. 09. 2012 | 08:29

gaudeamus napsal(a):

já myslím, že v tom výskytu zlata v rudě není to hlavní. Podstané je jak náročné a tedy i drahé jsou ekologická opatření včetně rekzultivace krajiny. A samozřejmě zda by nedošlo i k nějakým nevratným škodám.
03. 09. 2012 | 09:05

modrý edvard napsal(a):

lucci: Ony ty objevy byly přehlíženy vždycky. Zeptejte se u Mendela, Sira Cayleyho nebo Ericssona.
03. 09. 2012 | 12:27

Avanti popolo napsal(a):

současná vládní galerka je ochotná za hubičku darovat naše nerostné bohatství třeba na Kubu, tomu věřím.

Vidíme kde se ocitlo hnědé i černé uhlí a kam se chystají zašantročit břidlicové plyny.
03. 09. 2012 | 13:18

novák napsal(a):

to modrý edward:přehlídli jsme v rozboru zda zlato má izotopy.
Ale jinak si myslím,že mezi struskou v peci a čtvrtou mocninou je rozdíl jako mezi houskou na krámu a houslemi.Hutník je ten kdo umí vždy dostat zvlášť horký kov a strusku od sebe. Machr.
03. 09. 2012 | 14:31

Ghost hunter napsal(a):

přizbnám se že alchymistickému moudru "Kafemlejnek je roztok neomezeného objemu,který zpravidla rozpouští sůl nad zlato" nemohu porozumět. To má být nějaký paranormální jev ?
03. 09. 2012 | 14:38

TomášL napsal(a):

Dobrý den, autore!

Patříte mezi mé nejoblíbenější autory, patříte... Bez diskuze!
03. 09. 2012 | 17:09

font napsal(a):

to Ghost hunter :
já myslím,že tomu rozumím,ale tím Vám budu připadat jako Ilja Muromec.Rozhodnout mezi označením "normální" nebo "paranormální" by mne nenapadlo.
Jestli je to z Vaší strany znamení,že cosi mimo Váš obzor považujete za spíše nenormální,podezřelé,vybočující z konvencí,tedy jsoucí v protikladu k bytí v normě Vašich představ nebo zvyklostí -pak asi jste se s tím buď ještě nesetkal nebo jste zaujat.Proti čemu? Proti tomu být hmatatelný výsledkem činnosti.Vzdělávací a výzkumné instituce založené jako mločí farmy,s cílem šustit papírem-kam by to vedlo posléze? Ke společnosti "občanů" -s kavárenským tlacháním,rukou vypsanou od nedělních úvodníků Národních listů-ale ruku na srdce-kolk let už jsme nezaslechli o jediném mezinárodním úspěchu nějakého výsledku českého umu ? Domnívám se,že desítky let.Padá naše ekonomika i podle vyjádření oficiálních orgánizací? Padá,to nikdo nezapírá.Pomohou nám z toho mamlasové nebo znudění životem či se ho bojící,kteří jsou tam,kde mají vznikat výsledky znamenající naši budoucnost,tím,že tam pouze jsou existenčně zajištěni ? Že je to pouze jejich způsob bytí .A to je poprvé v dějinách,kdy věda "svou úrovní",ale neaplikovatelnou,nepoužitelnou probudila obavy nebo dokonce i genocidu rozměru desítek milionů lidí? Nebyli schopni dotvořit ani reaktor,ani atomovou bombu,ale ctili sebe samy nad jiné,které nejen ohrožovali.Opravdu neznáte ty odstrašující příklady vedení společnosti tradicemi jistých "hlubokomyslných universit"? Pak píšu k děcku.Skromnost šlechtí člověka,ne pýcha,nadutost,přezíravost. Nepíšu hlavně toto o Vás,vy tvrdíte jen,že to nechápete.Ale tím nejste pro takové nebezpečí,jste spíše spojenec nebo kandidát mločí farmy.
03. 09. 2012 | 22:13

Barbucha napsal(a):

Koukám a žasnu, kam debata od technicky a možná i ekonomicky zcela reálných báňských projektů už došla. Tahle se chete s těmi prjekty ponměřit ?
Skromný hňup je jen hňup - pravda, milejší než hňup arogantní. Ale skrytá chlouba národa že by byla v těch, co konkrétně nevědí co chtějí ale o to víc po tom prahnou?
Věřit na nějaké metafyzické zázraky nás těžko vytrhne, tím méně z mločího područí...třeba i od těch zlatodějů co potřebují šikovně obrátit nějaký ten dolar či euro.
04. 09. 2012 | 18:01

ben napsal(a):

Pro Libora Stejskala: John Swinton, bývalý šéf zaměstnanců New York Times byl jedním z nejoblíbenějších lidí od novin v New Yorku. John byl v roce 1953 požádán, aby pronesl přípitek před New York Press Club. Když to udělal, učinil velmi důležité a odhalující prohlášení. Následuje jeho doslovná citace:
„V současné době v Americe neexistuje taková věc jako je nezávislý tisk. Víte to stejně dobře, jako já. Není mezi vámi ani jeden novinář, který by se odvážil upřímně vyjádřit svůj názor. Víte předem, že kdyby to udělal, nikdy by se to neobjevilo v tisku. Jsem týdně placen za to, že své upřímné mínění nezveřejňuji v novinách, pro něž pracuji. Vy ostatní jste placeni za stejnou věc a kdo z vás by byl tak pošetilý, aby napsal svůj upřímný názor, brzy by se ocitl na ulici a hledal by jiné zaměstnání. Kdybych dovolil, aby se v jenom čísle mých novin objevil můj poctivý názor, do dvaceti čtyř hodin bych přišel o místo. Prací žurnalistů je zabíjet pravdu; bezostyšně lhát; překrucovat pravdu; plazit se u nohou mamonu a prodávat svou vlast a svou rasu za svůj denní chléb. Vy i já víme, že věřit v nezávislost tisku je bláznovství. Jsme nástroji a vazalové bohatých mužů. Jsme skákající tajtrlíci, oni tahají za drátky a my tancujeme. Naše talenty, naše možnosti a celé naše životy jsou vlastnictvím těchto mužů. Jsme intelektuální prostituti.“
05. 09. 2012 | 06:40

eM napsal(a):

nejde o to že ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba je z pravicové ODS, ale o to, že obnovení těžby zlata v Česku někteří spojují s ekolohickými škodami v případě nehody.
A jak je to doopravdy, o tomse přeci píše docela svobodně. Není vše nezávislé,stejně jako není vše uplacené. A to kde je pravda je další otázka. Např. to že platíá zákaz kyanidového loužení jaksi mnohým uniká.
05. 09. 2012 | 06:56

Ghost hunter napsal(a):

fonte, máte matoucí vyjadřování tak trochu jako lucci - vy (Ilja Muromec) se tedy nekonvenčně tlačíte mimo obzor mého uvažování ? A jako v čem a proč a nač ?
Proč lajete na marnost "hlubokomyslných universit" - to mají vést diskusi o surovinové kocepci nějací esoterikové nepošpinění konvencemi myšlení jako my běžní mamlasové?
Duchové a elementálové ve své spasitelské misi mě vážně neberou...
05. 09. 2012 | 18:08

bobánek napsal(a):

Úprava názvosloví a faktů : V článku je několik chyb, které by ten, kdo tento článek vytvořil měl poopravit, aby někdo tohoto témata neznalej tyto chyby dále nešířil.
Z historie zdejších dolů : první užití střelného prachu v hornictví bylo v roce 1627, což je 17. století, nikoliv XVI. st. Hornické nářadí se jmenuje želízko / nikoliv železo/ a mlátilo se na něj mlátkem / nikoliv mláto - pevné zbytky po filtraci piva/
Co se týká uvolnění arsenu během průzkumných prací je hloupost, kterou autor sám vyvrací, když v jedné větě uvádí zároveň, že arsen se uvolňuje dlouhodobým zvětráváním zlatonosné rudy. Od začátku průzkumných prací koncem 70. let 20.st. k tomu nemohlo dojít, spíš naopak, že průzkum přispěl k objevení arsenu ve spodních vodách.
Dále nějak nerozumím pojmu kyanidové zplodiny - zplodina: produkt hoření, neznám způsob úpravy zlata, kde by se kyanid spaloval. Popsat neodborně úpravu zlata několika větami svědčí o odborné úrovni autora článku.
Zlato úspěšně těží na Slovensku soukromá společnost uprostřed Chráněné krajinné oblasti Štiavnické vrchy /Hodruša - Hámre, baňa Rozálie/ už nějakých 20 let, a bez katastrof, ročně cca 200 - 300 kg.
28. 01. 2013 | 20:05

Janko Hrasko napsal(a):

ja bych chtel reagovat na "argumenty" pana eM. argumentuje tu civilizaci a kalkulacemi, napada tady lidi za jejich nazory ale jeho umeni napsat hafec vet a vlastne se k nicemu nevyjadrit je obdivuhodna.

jednu kalkulaci kterou si neustale zadal bych pro nej mel:

podle odhadu je v CR cca 400 tun zlata ( koncentrace 1 az 6 GRAMU zlata na TUNU horniny, pan eM jiste vi, ze jedna tuna je milion gramu takze jeden nebo dva kopce, ktore panu eM nebudou chybet bude treba nekam prevezt a rozdrtit na prach jemnejsi ako smog v ostrave, k tomu je v te same hornine 10-40 gramu pyritu arzenu coz je jed a podobe prachu ho budeme dychat)
deleni zlata po tezbe je v pomeru 90% tezarske spolecnosti a 10% statu
tzn. stat dostane z celkoveho objemu cca. 40mld. korun
stat bude mit s tezbou nasledovne vydaje:
10-20mld budou naklady na sanaci ekologicke zateze (skutecne naklady budeme znat za 50 let a do nich se nebude pocitat skoda na zdravi lidi)
10-20mld bude potreba na vystavbu a udrzbu silnic po ktere se ty kopce budou dopravovat
nekolik mld bude potreba na vystavbu elektricke site pro zpracovani (anebo pan civilizovany si mysli, ze to ohromne mnoztsvi skaly se rozemele samo a bez energie)
nekolik mld se rozkrade
takze suma sumarum se tezba Ceske republice nevyplati
vyplati se tezarske spolecnosti a par zkorumpovanym hajzlum. to ze tu tezarska spolecnost vybuduje nejake skoly, silnice a dalsi koralky a cinkrlatka pro domorodce se ji velice vyplati.

co se tyce zakazu tezby zlata kyanidem, tato cast zakona pane eM muze byt kdykoliv zrusena, ostatne pan ministr uz predlozil prislusny navrh a vlada ho schvalila

eM: civilizaci jakou vy prezentujete a nabizite si nechte pro sebe a jestli se Vam nelibi, ze nejsem nazhavenej zit s Vami ve Vasi civilizaci tak si postavte dum vedle kyanidoveho odkaliste a kochejte se vyhledem a skvelym vzduchem. ja radsi vylezu na strom a budu dychat cerstvy vzduch a kochat se vyhledem na lesy
04. 03. 2013 | 00:04

Renata napsal(a):

Ono nestačí, že naší zemi drancují už více jak dvacet let, na orné půdě stojí benzínky a hak)ly velkoskladů, Lázně, které dobře znala celá Evropa jsou/nejsou už načše, jiné chátrají, každé zvíře v ZOO hledá nebo má sponzora, ještě nám otráví zbytek krajiny už tak malého státu a my budeme pořád mlčky koukat, číst a mlčet
09. 03. 2013 | 12:42

B. H. napsal(a):

Nyní už je voda pitná?? A tuhle informaci jste vzali kde? Asi před 3 měsíci jsem byla v obci Mokrsko, odebírala jsem vodu ze 6 studní a naměřené koncentrace As byly 36-141x vyšší, než je limit pro pitnou vodu.
13. 03. 2013 | 15:33

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy