Pro budoucnost má energetická strategie zásadní význam. A v rámci dlouhodobé vize tzv. energetického mixu jde i o využití jádra. Nová vláda ČR se jádru nebrání, ale rozhodnutí o obrovské investici nebude jednoduché a nechce ho uspěchat



Minulý týden navrhla Evropská komise nový rámec pro energetickou politiku do roku 2030. Na projednání tohoto rámce Evropským parlamentem budou navazovat nové energetické směrnice. Šéfové velkých energetických firem (nechyběl mezi nimi ani zástupce českého ČEZ) podporují realistickou nízkouhlíkovou strategii, ale upozornili na otázky evropské energetické konkurenceschopnost a problematiku vývoje cen energií.
Představitelé našeho průmyslu pak mají obavy, aby přijetí balíku návrhů EK neohrozilo konkurenceschopnost firem v ČR. Naopak ekologické organizace považují nový energetický rámec EU za nedostatečný. V této situaci je před novou vládou ČR úkol uzavřít aktualizaci státní energetické koncepce do roku 2030, kterou připravilo MPO koncem loňského roku.

S tím souvisí i rozhodnutí o budoucnosti jaderné energie jako náhrady za útlum energie uhelné. V ČR je veřejný podpora jaderné energie silná – pohybuje se mezi 60-70% populace. Koaliční smlouva ČSSD, ANO2011 a KDU-ČSL se staví za podporu dostavby nových reaktorů Jaderné elektrárny Temelín, ale pokud to bude hospodářsky výhodné pro ČR. Jde o parametry obchodu s elektrickou energií a finanční návratnosti jaderné investice, které se od doby rozhodování o zakázce změnily a budou nepochybně ovlivněny i novou evropskou i národní strategií..
Dostavba jádra měla být podle vyhlášeného tendru hotova do konce roku 2025. Původně mělo být o dodavateli pro JETE rozhodnuto na podzim 2013, nyní se rozhodnutí odkládá, možná až na počátek roku 2015. Nyní se uvažuje, že tendr může skončit i bez výběru vítěze. A jsou zvažovány i jiné varianty, např. dostavba pouhého jednoho, třetího temelínského reaktoru či přístavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Investora, tedy ČEZ zajímají samozřejmě podmínky návratnosti této stamiliardové investice. Aktuálně se ceny elektrické energie snížily, ale nikdo neví jaké budou po celou dobu životnosti elektrárny. A tak vedení ČEZ přišlo s myšlenkou návratnost investice garantovat a to fixací nákupní ceny na jinak stejně pokřiveném energetickém trhu. Pojistí se tak proti fluktuacím ceny na trhu. Takové obchodní schéma ovšem znamená přenést na někoho podnikatelská rizika.
Cena na výrazně vyšší hladině než je ta dnešní by znamenala buď dopad přímo na spotřebitele a nebo v případě dotovaných cen na stát a daňové poplatníky. Po zkušenostech s fotovoltaickým tunelem pro podobné úvahy není velká politické pochopení. Pokud by to mělo s fixovanou nižší cenou ale dopadnout do bilance ČEZ, tak zhoršení kapitálové pozice firmy (ta přes problematické akvizice na Balkáně si dosud stojí dobře) by zase nahrávalo privatizaci státního podílu.
Součástí analýz je i přínos zakázky pro domácí průmysl a stavebnictví. Růstový multiplikátor této investiční akce ovlivní to, jaký podíl budou na dodávce mít firmy v ČR. Velké kapitálové vlastníky dodavatelů technologií ovšem zajímá nejen tato česká zakázka, ale možnost spolupráce na podobných investicích jinde ve světě, které se s ohledem na renesanci atomu v řadě zemí plánují.

Toto vše dobře spočítat nepochybně bude úkolem nastupující vlády. Možná i proto si kandidát na ministra průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek notoval s prezidentem Zemanem na téma podpory jádra, Současně ale upozornil že rozhodnutí o této obrovské investici nebude jednoduché a nelze ho uspěchat.

Publikováno na www.halonoviny.cz