Těžce zkoušená SYRIZA opět zvítězila ve volbách. Odštrěpenci nepršli ani do parlamentu, nevzrostl ani vliv fašizujících sil. Pomůže aler Tsiprasovo taktizování na stále menším prostoru k integraci levice ?



Emoce spojené s migrační krizí překryly i taková témata, jako je aktuální politický vývoj v Řecku. Přitom zdejší vývoj může být velice edukativní zejm. pro politickou levici. Pod tlakem krize (dluhové a vlastně i migrační) se zde totiž mění politická mapa. V posledních 4 letech zde také prohěly už čtyři parlamentní volby, které otestovaly schopnosti jednoltivých hráčů. A obnažily reálné, nikoliv jen slovní, rozdíly mezi tradičími stranami a těmi, které vynesla současná krize.
Jedním z projevů těchto změn je ústup ze slávy pro vládní hnutí „Panellinio Sosialististiko Kinima“ (PASOK), který začal už ve volbách v květnu 2012. Voliči do té doby vládní panhelénské socialistické hnutí potrestali za nezvládání dluhové krize. Kdysi suveréní PASOK tehdy klesl s 12,3% (33 mandátů) na třetí místo. Propad PASOK v lednu 2015 pokračoval a kdysi slavné hnutí skončilo s pouhými 5%, nyní dosáhls 6% na pouhých 17 poslanců.
V roce 2012 ještě vyhrála pravicově konzeravtivní „Nea demokratia“ (ND), v květnu se nedokázala dohodnout s žádnou stranou a takse o měsíc volby opakovaly. V červnu 2012 ND pak ještě zesílila - získala 29,7% a celkem 129 mandátů v 300 členém parlamentu. Její vládnutí ale úspěšné nebylo a skončilo dalšími mimořádnými volbami. ND představuje staré elity prolezlé nepotismem a stigmatizované ústupností věřitelům.

Na levici mezitím vyrostl nový subjekt, koalice radikální levice „Synaspimsos Rizospastikis Aristeras“ (SYRIZA), založená v r. 2004. V roce 2012 se s výsledkem 26,9% a 71 mandátů posunula na druhé místo za vládní ND Při tomto vzestupu SYRIZA jako člena European Left Party došlo k poklesu ortodoxních komunistů z „Kommounistiko Komma Elladas“ (KKE) na pouhých 4,5% (12 mandátů), vzrostli ale fašisté z „Chrysi Avgi“ (Zlatý úsvit), kteří před třemi lety dosáhli 6,9% (21 mandátů) a poprvé tehdy vstoupili do parlamentu.
V lednu 2015 volby odsunuly vládní ND na druhé místo. Levicová SYRIZA natáhla levicové i protestní voliče, dosáhla neuvěřitelných 36,34% a 149 mandátů (ND skončila s 27,81% a 76 mandáty). Levice se ale se SYRIZA nedokázala domluvit, PASOK, ale ani komunisté levicovou SYRIZU nepodpořili. Do Tsiprasovy vlády tak v lednu nakonec vstoupil nacionálně orientovaný ANEL (4,75% a 13 mandátů). Nyní si tuto sestavu Tsiúpras zopakuje.
Charismatický Tsipras loni sliboval velký nový začátek. Ve vládní roli se SYRIZA ale dostala doslova do kleští. Tlak věřitelů a ekonomické problémy odhalily poměr sil a co na předvolební agitaci bylo reálné. Z jedné strany byl premier Tsipras obviňován z nevěcného populismu, z druhé strany ze zrady předvolebních slibů. Tsipras sice vyhlásil a vyhrál referendum o podmínkách jednání o oddlužení, přes jasné „Ochi“ byl ale dotlačen k tvrdému, až ponižujícímu kompromisu v podobě třetího záchraného programu.

Nakonec se rozhodl vsadit vše na jednu kartu a ověřit si svůj mandát v dalších mimořádných volbách. A vyhrál. Už nesliboval úplnou diskontonuitu s předchozím vývojem, ale zaměřil se na sociální únosnost změn a na boj s oligarchií, na krácení daní a proti klientelismu. Volič přijal, že Tsipras taktizovat musí a že pouhá naštvanost není program.
Nespokojenost s jeho taktizováním vedl sice k odštěpení kritiků jeho kursu do nového subjektu „Laiki enotita“ (Lidová jednota). Odštěpenci, v jejchž řadá stanul i legendární veterán Manolis Glezos, ale ve volbách nepřekročili ani potřebná 3%, aby postoupili do parlamentu. Ukázalo se také, že populární bývalý ministr financí Varufakis, který do jejich tábora odmítl přestoupit, měl dobrý odhad.
Dalším rysem současného řeckého vývoje, že zatím dál nevzrůstá váha okrajových politických subjektů. Tsipras obstíále v roli odhodlaného a integrujícího nositele změny ale součsně realisty. V lednu 2015 dosáhl fašizující obskurní Zlatý úsvit jen 6,28% (17 mandátů), nyní dosáhl 6,96% (18 mandátů). Jejich třetí místo ovšem je varující pro budoucnost. Dole zůstala i ortodoxní .KKE, která podobně jako Zlatý úsvit ve volbách zvolila apokalyptickou dikci a akcentovala okamžité vystoupení z EU i z NATO a návrat k drachmě. V lednu ale dosáhla pouhých 5,47% nyní a 5,57% (tedy zůstává na pouhých 15 mandátech).
GREXIT jako východisko sice proklamovali jak někteří akademičtí keynesiánci, tak i skalní liberálové. Jedni ale nedoceňovali důsledky ničivé tržní devalvace „zrezivělé“ drachmy a druzí se zlomyslně těšili na rozval EU jako regulační unie. GREXIT by se tak mohl stát nikoliv příležitostí k národní revoluci, ale šancí k návratu černých plukovníků a k zavirování projektu evropské intergace (sen globálních konkurentů sjednocující Evropy). To by znamenalo obnovu nacionální klece pro plebs a volné mezinárodní hřiště pro velké korporace a velmoci. A izolace malé země od kapitálu i vnějších trhů by byla smrtící.

Je jasné, že i když má nyní Tsipras opět pevný mandát, tak v malém manévrovacím prostoru to nebude mít lehké. Bude to nyní opravdový test rozvahy a vůle, boj o každý coul. Nekonkrétní gesta různých radilů nejsou alternativou. Izolacionismus a útěk z mezinárodních struktur také není řešením. Jde prostě o vládní odpovědnost v mimořádné stiuaci a ta ukáže, zda na něco podobného radikální levice má a nebo je odsozena k návratu do opozičních lavic.

Publikováno na www.denikreferendum.cz