V dnešní MFD se mě redaktor T. Syrovátka snaží bez jakýchokoliv důkazů spojit v případě několika mých údajných nepřátel s pořizováním výpisů z telefonních čísel, které zajišťoval s vědomím soudu jakýsi policista, jehož jméno jsem nikdy předtím neslyšel. Pokud bych vzal jako kritérium případného objednání tak nechutné věci to, že je někdo můj „nepřítel“, byli by tam trochu jiní lidé. Byli by tam ne tak bezvýznamní lidé (v zásadě poskoci), o nichž píše Syrovátko.

Jak mně před pár dny telefonicky sdělil pan Syrovátko, měl bych na seznamu sledovaných být dokonce i já sám. Tedy prý s nějakým svým druhým telefonním číslem. Teď už o tom nepíše. Asi se mu to už nehodí do jeho fantazijní konstrukce z dneška. Tak jsem v seznamu šmírovaných, anebo ne, pane Syrovátko?

S p. Syrovátkem jsem se poprvé měl tu „čest“ potkat před pěti lety, kdy rozvinul na téma „Paroubku, upal tu čarodějnici“, půvabný článek o mé bývalé ženě. Nikdy se za ten svůj hnůj neomluvil.

Loni v únoru byl jedním z honících psů MFD, když se mě toto periodikum snažilo zamotat do kauzy Pandury. Nepochybně by se jim to podařilo s použitím obvyklých pracovních metod MFD: tedy kombinace lži a mých komunikačních chyb (pro jistotu jsem proto při forčekingu mé osoby redaktory vedenými p. Syrovátkem, kteří za mnou v inkriminované dny lezli až málem na záchod, úplně mlčel).

Pak tehdejší zástupce šéfredaktora MFD Buchert mě chtěl zřejmě dorazit a udělal fatální chybu (pro mě to ovšem byla záchrana), když prohlásil, že brzo ráno 12. května 2006 viděl, jak z mé premiérské kanceláře vycházejí lobisté firmy Steyer. Bylo pro mě hračkou dokázat, že tomu tak opravdu nemohlo být, neboť 12. května ráno jsem byl ve Vídni, na konferenci EU – Latinská Amerika. A Mladé frontě sklaplo.

MFD a její redaktor Syrovátko prostě používají stále stejnou metodu lži.

Připomenu jim ale zejména dnes jednu kauzu, u které MFD cudně mlčí o svém velmi nechutném podílu v ní. Téměř pět let trvalo mé někdejší náměstkyni z ministerstva pro místní rozvoj Věře Jourové, nežli se v této zemi domohla satisfakce včetně finančního odškodnění v kauze, která byla vůči ní, ČSSD a mě osobně spuštěna několik dní před komunálními volbami na podzim roku 2006. Tehdy byla má někdejší náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj na základě prefabrikovaného obvinění Kubiceho policejního útvaru ÚOOZ teatrálně zatčena několik desítek hodin před otevřením volebních místností. A MFD „krmila“ veřejnost podobnými konstrukty jako dnes redaktor Syrovátko.

Připomenu jen nejpůvabnější části z článku redaktora MFD Steigerwalda týkající se tzv. kauzy Budišov a Věry Jourové.

„Pohanka v úkrytu: Šibalové? Kdepak, gauneři“. (Karel Steigerwald, MFD 27.10.2006):

Cituji nejkrásnější pasáže: „Zdrcující galerka v sociální demokracii – to přeci nejsou šibalové s černým svědomím, to jsou gauneři, gangsteři, lupiči a začínající vrahouni. Zavedli českou politiku až k samému prahu chlíva.“

Opravdu krásný slovník jednoho z nejvýznamnějších komentátorů MFD a „pravdivý“. Nevím, kdo byli ti gauneři, gangsteři, lupiči a vrahouni v rámci sociální demokracie. Ale soud o Věře Jourové mu svým rozhodnutím o poskytnutí satisfakce částkou 3,6 milionu Kč jistě radost neudělal (ostatně ani ty soudy předchozí, které rozhodly o osvobození všech členů „gangu“).

A v závěru článku si můžete přečíst: „Vrcholí období osmiletého rozmachu banditismu. Nedej bůh, aby nám Pohanka jednou posměšně zatelefonoval ze své vily na Ostrově svatého Piráta. Což je ale ještě ta lepší varianta. Lepší než sudy v přehradě.“

Po osm let, o kterých redaktor Steigerwald hovoří, vládla v naší zemi sociální demokracie. Když srovnávám, jak dnes tentýž redaktor MFD píše se zjevnou sympatií o Nečasově vládě, jímá mě údiv. Mohl by zkusit porovnat různé zprefabrikované kauzy, spojované se sociální demokracií (Unipetrol; Biolíh; tzv. Kubiceho zpráva; Budišov; V. Jourová) s těmi skutečnými kauzami současné vlády. a zhodnotit svou smutnou roli v nich.

Doplním, že 27. 10. 2006, kdy tento nechutný článek v MFD, nejčtenějším „seriózním“ deníku, vyšel, byl prvním dnem II. kola senátních voleb.

Všichni ti lidé „odhalení“ Kubiceho týmem tedy byli zcela nevinní. A to dokonce podle rozhodnutí českých soudů (!). Takže, to už muselo být.

Zvedá se Vám z toho žaludek? Mně ano. Mladé frontě a jejímu redaktorovi Syrovátkovi evidentně ne! Pokračuje dnes stejnou metodou práce i vůči mně.

Jenom mě nedochází, pánové Steigerwalde a Syrovátko, kdo jsou ti „gauneři, gangsteři, lupiči a začínající vrahouni“? Nejste to náhodou vy sami?