Projekt Opencard stál daňové poplatníky miliardu. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se nyní v souvislosti s výplatou sociálních dávek a důchodů snaží o ještě chytřejší „kšeft“. Nechce platit za software či terminály. Stačí mu, že přihraje některé z bank kartový obchod století a s tím i mnohamiliardové zisky.

Drábkovo ministerstvo (prý) sociálních věcí vypsalo poslední den před prázdninami obchodní veřejnou soutěž, která ovšem probíhá mimo režim přísnějšího Zákona o zadávání veřejných zakázek. Nejde o maličkost, ale o změnu distributora státních dávek, tedy přeneseně o přihrání milionů klientů a s nimi i miliard korun. Ministr Drábek, jako správný dráb vrchnosti, řeší systém výplaty dávek tak, že přenese náklady na jejich distribuci ze státu na banky. Chce totiž, aby systém výplaty byl řešen kartami a bankomaty, které by banky provozovaly pro stát zdarma. A protože stát nic platit nebude, není třeba vypisovat řádné výběrové řízení.

Banky zadarmo systém jistě nabídnou. Dobročinnost a láce je přeci základním atributem jejich činnosti. Prakticky jsou to neziskovky, které za poslední tři roky na dividendách vyplatily zahraničním matkám téměř 80 miliard korun, tedy téměř jedny roční sociální dávky… A tak ty banky, které se o vypsání zakázky dozvěděly - ty, které byly připraveny a splnily jinak diskriminační kritéria - měly plné dva měsíce na přípravu komplexní, složité a technicky náročné nabídky. De facto může jít jen o ty z bank, které mají tzv. retail, síť bankomatů a vůbec. Že by Česká spořitelna, reportující do Rakouska a mající síť získanou v rámci očisty bankovního sektoru? Nebo že by ČSOB, reportující do Belgie a mající kontrakt s Českou poštou coby státním darem IPB?

Dobré myšlenky využití moderních technologií pro úspory se zvrhla v megazakázku dle vzoru TOP 09. Vše ve velkém, ulup co můžeš a hlavně rychle...

Tentokráte budou platícími sociálně potřební, důchodci a matky s dětmi. A ponechme stranou fakt, že zdravotně handicapovaní budou jezdit s kartou za bankomatem - stát chce ušetřit za „složenkovné“ a posvítit si na jejich zneužívání, to je přeci chvályhodné a cestující vozíčkář to jistě pochopí. Zneužívanou dávkou jsou dávky hmotné nouze (celkově 4 mld. Kč) a podotýkám, že jde jen o zlomek z celkové sumy této dávky. Zbytek dávek je pobírán například matkami s dětmi (celkově 40 mld. Kč na rodičovské a různých příspěvcích), zdravotně handicapovanými (22 mld. Kč), nezaměstnanými na podpoře (13,5 miliardy Kč). Veskrze se tedy jedná o transfery potřebným, transfery, které se státu jednou vrátí. Jedná se o balík zhruba 80 miliard korun ročně. Stát za jeho distribuci zaplatí zhruba 0,75 miliardy tj. zhruba 1% z objemu.

Jádro Drábkova „kšeftu“ je skryto v tom, že napříště každý nezaměstnaný, každý postižený, ale i každá maminka, obdrží namísto dávky bankovní kartu zvanou Karta sociálních systémů. Vlastníkem karty může být státem zvolená banka. Jen jedna. Stát pošle bance peníze a příjemce dávky si v bankomatu k tomu určenému může hotovost vybrat, či přeposlat jinam. Problém je v tom, že pouze jednou. Každou další transakci mu banka zpoplatní. Navíc prostředky na účtu karty budou prakticky neúročené. Jen na tomto faktu zvolená banka vydělá 20 až 60 milionů korun ročně. Jakmile v ekonomice stoupnou sazby, pak je rázem z toho hnedle pěkných 100 – 300 milionů korun ročně! No a samozřejmě - banka zpoplatní druhou a každou další transakci. Máme-li tedy zhruba 22 milionů dávek, znamená to minimálně dalších 200 – 500 milionů korun na poplatcích.

A můžeme pokračovat - karty mají být personifikované, tudíž obsahovat informace o svých držitelích. To už je setsakra zajímavý klientský kmen. Jeden takto identifikovatelný klient má pro tzv. cross selling, tedy nabídku jiných nežli základních funkcí karty, hodnotu pro banku 500 - 1000 Kč. Příjemců dávek bude zhruba 1,6 milionů, to tedy znamená hodnotu cca 1 – 1,5 miliardy korun!

Podtrženo a sečteno - vítěz soutěže, která není soutěží, vydělá zhruba 1,3 až 2,1 miliardy korun ročně! Hovoříme tedy o zakázce přinášející vítězi soutěže dvoj až trojnásobek dnešních nákladů na složenkovné. Rozdíl je v tom, že zatímco „složenkovné“ hradí stát, bankám zaplatí přímo či nepřímo každý z příjemců sociální dávky. O co méně získá, o to více po státu bude chtít. Troufnu si tvrdit, že vyvolaná úspora napříště vyvolá zhruba trojnásobné náklady pro stát…

A třešnička na dortu na závěr. Ministr Drábek počítá s tím, že do systému karet přejdou i výplaty důchodů. To je 350 miliard korun téměř třem milionům důchodců včeně invalidních. A hnedle je z dvoumiliardového zisku ročně miliard šest a víc. Za tři roky to tedy zvedne vybrané bance zisk o 20 miliard korun. Takhle se dělají kšefty, nikoliv nějakou sociální politikou.

A to jsem si myslel, že horší než s Opencard to už být nemůže… Problém je v tom, že na úspory státu opět doplatí ti nejpotřebnější. Opět je záminkou pro loupež zveličování zneužívání systému dávek. Znovu bude kynout prospěch ze státní zakázky nikoliv lidem, ale velkým podnikům. Opět je za tím čistá TOP 09. A opět se lidem neříká celá pravda... A věší se jim bulíky na nos.