Organizace Reportéři bez hranic v analýze „World Press Freedom Index 2018“ věnující se svobodě tisku upozornila na zhoršení situace v České republice. Země se oproti předchozímu roku propadla o 11 příček a umístila se až na 34. místě žebříčku hodnotícího svobodu médií. Česká republika je dokonce zmíněna v úvodu analýzy jako ilustrativní příklad zhoršování situace ve střední a východní Evropě.

Krátký text vysvětlující hodnocení poukazuje na slovní výpady prezidenta Miloše Zeman vůči novinářům či skutečnost, že premiér Andrej Babiš vlastní nejvlivnější deník v zemi. Mimo těchto zjevných faktorů však může být kvalita a nezávislost českých médií ovlivňována i mnohem méně očividnými skutečnostmi.

Jednou z méně známých proměnných ovlivňujících kvalitu českých médií je fungování České tiskové kanceláře (ČTK) – veřejnoprávní instituce, jejímž posláním je poskytování objektivních a všestranných informací o domácím i světovém dění. Právě ČTK představuje hlavní zdroj informací formující zpravodajství českých médií. Vysokou míru závislosti na tomto zdroji dokládá například výzkum Prague Security Studies Institute, v rámci něhož jsme sledovali, jakým způsobem se píše o NATO v českých médií. ČTK byla jako zdroj (či jeden z zdrojů) uvedena přibližně u 10 % z 17 979 textů zmiňujících NATO publikovaných ve sledovaných 13 měsících. Na tento zdroj se ve většině svých textů odkazovala téměř všechna mainstreamová média. Počet textů zmiňujících NATO publikovaných zpravodajským webem ČTK České noviny se téměř rovnal počtu těchto textů publikovaných na portálech velkých deníků (iDnes, IHNED a Novinky). Zpravodajství o dění souvisejícím s NATO tak bylo v mainstreamovém mediálním prostoru do jisté míry unifikované. Není důvod předpokládat, že u ostatních témat (zejména těch zahraničněpolitických) by byla situace odlišná.

Přitom pokusy ovlivnit zpravodajství ČTK – a tím pádem nepřímo i ostatních mainstreamových médií – nejsou pouze hypotetické. Začátkem července například vyšlo najevo, že člen Rady ČTK a kontroverzní novinář Petr Žantovský kritizoval, že agentura neinformovala o Krameriových cenách, které uděluje Asociace nezávislých médií, spolek sdružující zpravodajské platformy známé šířením dezinformací. Žantovský však již zamlčel, že je jedním z pořadatelů této akce. Předseda Rady ČTK tento krok označil za „jednoznačný střet zájmů“ a stížnost byla smetena ze stolu.

Tento případ ukazuje, že veřejnost se musí o dění v ČTK zajímat. Pokud totiž tato instituce přestane správě fungovat, bude to mít výrazný dopad na celý mediální prostor. A potom bychom se v žebříčku Reportérů bez hranic mohli propadnout výrazně hlouběji.