V létě to budou dva roky, co soud zprostil Kulínského viny v případech zneužívání prvních dvou dívek, které byly z nepochopitelných důvodů posuzované odděleně od dalších více než 40. Domnívala jsem se ovšem, že se od té doby hodně změnilo a nikdo už o jeho vině nepochybuje - i přes to, že se jedna z obětí přiznala k vymyšlenému obvinění.

Ano, svým způsobem se změnilo. Soud včera připustil, že Kulínský vinen je, a dokonce mu zakázal pokračovat v práci na 10 let. Ovšem nad výslednou podmínkou s odůvodněním, že Maestro se zasloužil o šíření dobrého jména naší země v zahraničí, zůstává rozum stát. Zda je takové rozhodnutí důsledkem korupce či naprosté ignorance, těžko říct. Jisté je, že tento rozsudek spolu s neuvěřitelnou kauzou katarského prince činí z naší země ráj úchylných zbožňovatelů lolitek. Pravda, musíte být známý (ale nikoli jen jako sochař, to je evidentně povolání pedofilů nehodné), nebo, jako v případě prince, hodně bohatý. Pak si můžete s českými holčičkami beztrestně užívat.

Přitom společenská nebezpečnost činů pánů Opočenského a Kulínského je podle mě nesrovnatelná: sbormistrovy činy jsou totiž mnohem horší. K sochaři Opočenskému docházely dívky samy, často pocházely ze slabých sociálních rodin a z jejich strany to byla jakási forma prostituce. A on si aspoň ve vězení uvědomil, že takhle se opravdu chovat neměl. Člověku, který hojně vystavoval v zahraničí, sexuální hrátky s lolitkami velmi poškodily uměleckou kariéru. Přesto mně osobně šestileté vězení v tomto konkrétním případě připadá drsné – neboť jen o dva roky víc u nás už někteří pachatelé dostávají za zabití člověka.

Maestro Kulínský ovšem zneužíval dívky, které mu byly svěřeny do péče, a kterým byl nadřízený: on rozhodoval, která z nich se smí zúčastnit zahraničního zájezdu a která ne. Tohoto svého postavení jednoznačně zneužíval, a o to je jeho jednání opovržlivější. Nevšimla jsem si také, že by svých činů veřejně litoval – spíš od začátku obracel obvinění proti svým obětem a jejich svědectví zpochybňoval.

Zdá se, že většina českých soudců a soudkyň je s případy pohlavního zneužívání naprosto neseznámena. Opět se zde ukazuje, že požadavek na vytvoření specializovaných soudů pro kauzy jakkoli se dotýkající dětí a jejich práv je více než na místě. Není to zas tak dávno, co médii proběhla zpráva o soudci, který snížil trest pachateli dlouholetého sexuálního zneužívání na základě výpovědi oběti: uvedla totiž, že když jí bylo 11 let a zneužívání začalo, tak se jí vlastně líbilo; vadit jí prý začalo až o pár let později. Všem, kteří se touto problematikou jen trochu zabývají, musely vstát vlasy na hlavě hrůzou.

Všechna tato absurdní soudní rozhodnutí mají ovšem dopad přesahující jednotlivé konkrétní kauzy. Vysílají špatný signál všem stávajícím i budoucím obětem sexuálního zneužívání: o své zkušenosti na veřejnosti raději nemluvte, protože pachatelé stejně potrestáni nebudou. Jedinou nadějí v kauze Kulínský tak zůstává státní zástupce, který se od začátku proti nesmyslným soudním rozhodnutím odvolává. Budiž mu za to čest a sláva.