Za americký národní dluh by se dalo pořídit 2800 letadlových lodí, napsaly minulý týden Hospodářské noviny a ani televizi to neuniklo. Jak prosté a přitom názorné a elegantní přirovnání!

Počítat v bilionech dolarů neříká nikomu nic, ani finančním ekonomům, kterým se o takových závratných sumách může v noci zdát, do styku s nimi však nikdy v životě nepřijdou. Avšak měřit v letadlových lodích, to je jiné kafe! Ekonomie se hned stává nejen srozumitelnou, ale i vlídnou a blízkou všem, kdo obdivují a uctívají ten plovoucí chrám moderní techniky a lidskosti, jímž je atomová letadlová loď Nimitz, pojmenovaná po velkém americkém admirálovi (původ jména je německý, to však není relevantní).

Otevírá se tím celá škála možností deflačního měření, které je nejen výstižnější a přesnější, ale i více „user-friendly“ čili k uživatelům přátelštější. Zatímco hodnota dolaru se neustále snižuje, finanční i morální hodnota každého jednotlivého Nimitzu je konstantní a spíše se zvyšuje bez ohledu na opotřebení. A co je hlavní, i mladší a méně vzdělaný občan, jemuž byla vládou upřena možnost skládat maturitu z matematiky, si snadno spočítá, co 2800 letadlových lodí vlastně představuje. Zejména, když se mu dostane podrobnějších technických údajů, jako že jeden Nimitz je dlouhý 333 metrů, takže do kilometru se vejdou tři. V Nimitzích se proto dají měřit i vzdálenosti, např. mezi Prahou a Kladnem nebo Prahou a Paříží.

Na tuto poslední myšlenku mne přivedl jeden bystrý blogér, když jsem použití Nimitzů jako měrné jednotky uvítal a odborně ocenil ve svém blogu již před více než dvěma roky (viz . http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-kubr.php?itemid=4696). Tehdy jsme však uvažovali jako troškaři, dnes už jsme o hodně dále. Tehdy nás udivilo, že americká vláda přidělila na záchranu finančních hazardérů „astronomickou“ sumu 700 miliard dolarů, což odpovídalo 155 letadlovým lodím. Dnes už vidíme, že to bylo pouhých 5% dnešního amerického dluhu 14 bilionů dolarů. Jen takový skrovný podpůrný balíček.

Vraťme se však k aktualitám. Portugalská vláda právě prodala v rámci pokusů o sebezáchranu státní dluhopisy za cca 1,25 miliardy euro. Je to mnoho nebo málo? Vždyť to není ani půl Nimitzu (jeden je ceněn na 5 miliard dolarů)! Z tohoto pohledu přinesou například i všechny škrty prosazované českou vládou jen prakticky nepoužitelný kousíček Nimitzu. Počítáme-li v Nimitzech, i připravovaný evropský záchranný fond přijde (zatím) pouze na nějakých 100-130 jednotek, je proto těžké pochopit, proč se do něj německé vládě moc nechce.

Je ovšem dobré položit si otázku, zda je používání letadlových lodí jako měrných finančních jednotek dosti názorné a vhodné v malé zemi, která nemá moře a je velice mírumilovná, vždyť ani diskrétní radarovou základnu na svém území nechtěla. Možná, že by se nám z hlediska suverenity a národních zájmů jako měrná jednotka hodil lépe Pražský hrad nebo třeba Plzeňský pivovar. Škrtání sociálních dávek by se jistě stalo lépe průchozím, kdybychom věděli, kolik Pražských hradů již v těchto nezasloužených dávkách některé skupiny našich spoluobčanů lehkomyslně projedly a promarodily. Také by nebylo nezajímavé vyčíslit ztráty způsobené tunelováním a metodami jemu blízkými nikoliv v nic neříkajících stamiliardách devalvovaných korun, nýbrž v jednotkách Plzeňských pivovarů.