16. 07.

Výbušný koktejl

Miloš Balabán Přečteno 1041 krát Přidat komentář

Kandidátka do čela Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila před poslanci liberální frakce europarlamentu, že EU potřebuje jasnou společnou definici azylu a toho, kdo na něj má nárok. Podle Leyenové je navíc nutné přesně definovat, co je migrace legální a nelegální, a dodala, že vnější hranice musí být pevná a bezpečná. Chce se dodat, že toto poznání bylo vykoupeno neúspěšnou „vítací politikou“ právě v Německu, která negativně poznamenala nejen Německo samotné, ale i celou Evropu. Při slovech Leyenové může nejeden evropský politik, především z východu Unie, cítit i určité zadostiučinění. Nicméně jsou to zatím jen slova a uvidíme, zda se je ve funkčním období nové předsedkyně Evropské komise, pokud projde europarlamentem, podaří přetavit v činy.

Více »

09. 07.

Rizikový bruselský kompromis

Miloš Balabán Přečteno 926 krát Přidat komentář

Uplynulých pět let funkčního období Evropské komise a Evropského parlamentu bylo mimořádně komplikované. Migrační krize, řecká dluhová krize, brexit a zásadní změny americké zahraniční politiky po zvolení Donalda Trumpa prezidentem rozkolísaly evropskou politiku i postavení Evropy ve světě a ovlivnily vnitropolitickou situaci prakticky všech členů Unie. Překreslovaly se tradiční politické mapy, objevila se na nich nová uskupení stavící se k evropskému integračnímu projektu kriticky až nepřátelsky.

Více »

07. 05.

Venezuelský pat a bitva v zastoupení

Miloš Balabán Přečteno 1326 krát Přidat komentář

Krize ve Venezuele, pokračuje. Nicméně nehledě na katastrofální hospodářskou situaci se zatím Juanu Guaidóvi, který byl v lednu prohlášen národním shromážděním za ústavně legitimního prezidenta nedaří odstranit úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Zjevně se nenaplnil předpoklad, že manévr s „legitimním prezidentstvím“ povede k rychlému konci Madurova režimu na což možná spoléhaly Spojené státy a EU, včetně nás, když Guaidóa jako prezidenta uznali.

Více »

26. 04.

Poučíme se z hedvábné stezky?

Miloš Balabán Přečteno 3020 krát Přidat komentář

Prezident Miloš Zeman navštíví tento týden po páté Čínu. Hlavním cílem bude jeho účast na druhém summitu čínské iniciativy Pás a stezka. Číně se po pěti a půl letech od jejího vyhlášení bezesporu podařilo dosáhnout toho, že je v centru globální politické debaty. Nemine den, aby se k ní neobjevilo politické prohlášení, akademická studie, článek či komentář.

Více »

03. 04.

Co ohrožuje NATO?

Miloš Balabán Přečteno 1573 krát Přidat komentář

Před třemi týdny vyšel v Právu můj komentář Přežije NATO své osmdesátiny? Konstatoval, že se strategií prezidenta Trumpa „America first“ bude v americké politice pro NATO stále méně místa a že s dezintegračními tendencemi v Evropě to může vést k ochromení Aliance. Profesor Walter Russell Mead v The Wall Street Journal byl minulý týden kategoričtější. V článku NATO umírá, ale na vině není Trump uvádí proč: Německo nechce zbrojit, a tím Němci říkají, že NATO a USA nepotřebují, Turecko nakupuje rakety S-400 od Ruska a Itálie podepisuje strategické dohody s Čínou. Celkově podpora NATO uvadá, ovšem její robustní velící struktury ještě pracují.

Více »

21. 03.

Mezi Washingtonem, Paříží a Berlínem

Miloš Balabán Přečteno 1126 krát Přidat komentář

Evropská unie se dnes musí vyrovnávat s tím, že USA jsou na jedné straně stále ještě oporou mezinárodního řádu a na straně druhé jeho hlavním protivníkem. Tento rozpor přispívá k tomu, že se svět stává stále víc nepředvídatelný a neřiditelný. Pro EU jako celek i jejího nejsilnějšího člena, Německo, které je „exportním hegemonem“, se jedná o rizikovou situaci.

Více »

14. 03.

Přežije NATO své osmdesátiny?

Miloš Balabán Přečteno 1066 krát Přidat komentář

Pokud by nějaký západní politik vyřkl v březnu 1989 prognózu, že za deset let vstoupí tři středoevropské členské země Varšavské smlouvy do NATO, byl by považován za fantastu. Po zrychlení toku dějin k tomu ale došlo. Aliance nicméně ještě musela po studené válce přežít krátké období iluzí o „nepotřebnosti“ paktů v nové éře.

Více »

22. 02.

Konejme, když jde dětem o život

Miloš Balabán Přečteno 1420 krát Přidat komentář

Kauza (nejen) syrských dětí o které bychom se mohli v Česku postarat se opět dostala do centra pozornosti. Je pravda, že kdybychom pár dětí nakonec přijali, bylo by to jen humanitární gesto. I když i to nemusí být úplně marné. Z tohoto úhlu pohledu chápu vstřícný postoj ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Samozřejmě, že mnohem účinnější je pomáhat v místě, odkud uprchlíci pocházejí, případně v uprchlických táborech. Plán na dětskou vesničku v Sýrii se kterým přišel premiér Andrej Babiš je určitě dobrá věc. Jenže to je běh na dlouhou trať. Někdy je ale nutné jednat rychleji a operativněji. Zvlášť, když jde stovkám dětí doslova o život.

O jednom takovém příkladu vypovídal v Právu dětský psychiatr Petr Pöthe, který působil jako dobrovolník v uprchlickém táboru Moira na ostrově Lesbos. Jeho popis situace je tristní: v táboře panuje chaos, stojí zde chatrné stany, které nevydrží nepřízeň počasí, děti, a to i úplně malinké, mrznou, nemají oblečení a spí v dešti. Mají za sebou traumata a některé přestaly úplně mluvit. V táboře navíc není bezpečno. K tomuto hororovému popisu lze ještě přidat to, že řada dětí byla při uprchlické anabázi znásilněna…

Každého člověka musí takový popis situace nadzvednout ze židle. Nutí ho i ke kladení otázek. Jak je možné, že řecké úřady situaci nezvládají, když je jim určitě poskytována adekvátní pomoc ze strany EU, resp. orgánů EU v Bruselu? V případě tábora Moira je přitom určitě paradoxem, že na jedné straně je Řecko jedním z „premiantů“ NATO co se týče výdajů na obranu, když dlouhodobě překračuje požadovanou hranici dvou procent, a na straně druhé není schopno zajistit ani elementární chod jednoho uprchlického tábora. Opravdu pro to nemůže být racionální vysvětlení.

Nemělo by se tudíž Česko cíleně zajímat o daný konkrétní problém a v rámci možností vyvinout iniciativu a možná i tlak na jeho řešení? Třeba i formou rychlého a účinného humanitárního zásahu, který by potvrdil akceschopnost tolik oceňované evropské „měkké síly“?

Je už pět minut po dvanácté a není čas na politickou korektnost.

12. 02.

Roztržka torpédující Evropu

Miloš Balabán Přečteno 1633 krát Přidat komentář

Eskaluje diplomatický konflikt mezi Francií a Itálií. Poté co se italský vicepremiér a šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio sešel v utajení se zástupcem žlutých vest Christophem Chalençonem a s kandidáty do evropských voleb ze Shromáždění občanské iniciativy Ingrid Levavasseurové, jedné z hlavních aktivistek vest, následovala rázná diplomatická reakce. Řím opustil francouzský velvyslanec Christian Masset. Jeho dávný předchůdce André François-Poncet to musel před téměř osmdesáti lety učinit ve chvíli, kdy Itálie vyhlásila Francii válku…

Měla ale Francie jinou možnost? Těžko, protože se skutečně jedná o vměšování do vnitropolitických záležitostí v okamžiku, kdy se situace ve Francii začíná silně komplikovat. Hnutí žlutých vest se svými požadavky snaží o zásadní změnu politického a hospodářského systému Francie. Odráží to nespokojenost nemalé části veřejnosti s jejím sociálním a ekonomickým postavením a společenskou nerovností. Razance protestu zjevně zaskočila i prezidenta Emmanuela Macrona.

Volby do Evropského parlamentu by se mohly stát referendem o jeho vládě. Na to sází i Marine Le Penová, předsedkyně pravicově-radikálního Národního sdružení, která podle listu Le Monde vyzývá k útoku na zabarikádovaného správce Elysejského paláce, jenž nekompetentně vládne a je odtržen od zdravého protestu žlutých vest. Italské vměšování do francouzské politiky může mít i konkrétní cíl: postupný vznik italsko-francouzského tandemu pravicově-nacionalistických sil s kritickým postojem k EU a celému evropskému projektu. Není to úplně nereálné, podíváme-li se na stoupající volební preference Le Penové nebo italské Ligy Mattea Salviniho. Paradoxem je, že se opírá o protest mas vůči sociální nerovnosti a politice přezíravého establishmentu, jehož symbolem se aktuálně stal bývalý bankéř Macron. Decimovaná francouzská a italská levice tomu může bohužel jen přihlížet.

Francouzské vnitropolitické drama a francouzsko-italská roztržka se zároveň odehrávají i na pozadí chaotického britského odcházení z EU. V přímém přenosu vidíme špatnou politickou kondici a vzájemné spory tří zemí uskupení G7, které si dosud nárokuje rozhodující slovo v globálních záležitostech. Poslední signál, že je skutečně zle, představuje odvolání Macronovy účasti na prestižní mnichovské bezpečnostní konferenci tento víkend s odkazem na napjatou situaci doma. Měl zde vystoupit společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Lednovou smlouvou z Cách nově nastartovaný německo-francouzský „integrační motor“ se tak zde nepředstaví. Zda se nezadrhne kvůli sociálnímu protestu ve Francii, uvidíme brzy.

(Právo, 11.2.)

20. 01.

Britská story Unii poškodí na pokolení

Miloš Balabán Přečteno 1746 krát Přidat komentář

Premiérka Theresa Mayová se pokusila v dolní sněmovně odvrátit negativní postoj většiny britských poslanců k dohodě o brexitu s EU. I když si musela být vědoma, že ji čeká prohra, možná doufala, že může být milosrdná. Poslanecká vzpoura ale přinesla největší parlamentní porážku vlády od roku 1924.

Mayová sice přežila hlasování o nedůvěře, nicméně chaos s vystoupením z EU pokračuje. Pro Británii je to hořká lekce. Aktér, který si dosud udržuje svůj globální vliv vyplývající z postavení páté nejsilnější světové ekonomiky a globálního finančního centra, neví, co se s ním bude odehrávat v příštích hodinách nebo dnech.

Podle listu Guardian nelze předpokládat, že vše, co souvisí s brexitem, brzy skončí. Je to pouze konec začátku v občanské válce za brexit, která bude trvat celé pokolení. Její konec není vidět a způsob řešení je neznámý. Nezmění na tom nic ani výsledek početných hlasování.

Není to ovšem samozřejmě obří problém jen pro Británii, nýbrž i pro Evropu. Nepředvídatelné dopady brexitu bez dohody a nejistota, co bude dál, mohou enormně zatěžovat politiku EU jako celku i členských států. Hodně ekonomicky a neméně politicky.

Do eurovoleb zbývají pouhé čtyři měsíce a nepochybně je mohou ovlivnit další turbulence okolo britského (ne)odcházení z EU. Přitom tyto volby mohou mít zásadní význam pro budoucnost evropského projektu, který je atakován euroskeptickými a nacionalistickými silami. I když, dlužno uznat, k tomu bohužel napomohla i vážná pochybení v oblasti unijní migrační politiky.

Britská story ale EU poškozuje i geopoliticky. Její váha nutně dále klesá v očích dalších vlivných globálních aktérů – Spojených států, Číny a Ruska, které musely vzít na vědomí sílu a vliv unikátního integračního uskupení ve světovém měřítku. V okamžiku, kdy se už nacházíme v jakémsi přechodném období od současného globálního uspořádání, kde hrál prim Západ, k uspořádání novému, s větším vlivem Číny a dalších nezápadních aktérů, je oslabení Evropy neřízeným britským odchodem rizikovým faktorem.

Zároveň nezapomínejme, že americký prezident Donald Trump dal několikrát veřejně najevo, že EU takříkajíc nemusí. Dění okolo Británie ho v tom může ještě utvrdit. A třeba ho i vést k dalším úvahám, jak se „zbavit Evropy“. New York Times již přinesly informaci, že Trump loni několikrát v soukromém rozhovoru vyjádřil přání zrušit členství USA v NATO. Vypadá to divoce, ale leccos, co vypadalo ještě před dvěma třemi lety jako absolutně nemožné, se nakonec stalo.

(Právo, 18.1.)

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy