Před čtvrtstoletím byla východní Evropa, včetně Československa, v centru událostí měnících svět. Konec studené války výrazně ovlivnil světovou politiku a ekonomiku. Dnes se ale o budoucnosti světa rozhoduje v Asii a v Pacifiku, nikoliv v Evropě. Asie je i pro nás zastíněna aktuální situací v Rusku, konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě.

Nicméně právě v Asii se vytváří nová globální rovnováha sil mezi Čínou a Spojenými státy. Ministr zahraničí John Kerry to vyjádřil jasně: „Americko-čínské vztahy jsou nejdůležitější ve světě a v mnoha ohledech budou určovat podobu 21. století.“
Ukázal to listopadový summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Pekingu. Číně se zde podařilo odstartovat vytváření zóny volného obchodu v oblasti Pacifiku, která představuje konkurenci americkému projektu Transpacifického partnerství. Ten přitom Čínu z projektu vylučoval.

Většina asijských zemí si ale uvědomuje, že bez spolupráce s Čínou se jejich ekonomiky neobejdou. Platí to i u amerických spojenců.Příkladem je Jižní Korea. Ředitel tamního Centra pro bezpečnost Čo Nam-hun nedávno v Praze uvedl, že Čína je pro Koreu jako největší obchodní partner nesmírně důležitá. Přátelské vztahy chce mít i se Spojenými státy. Proto se Korea připojila k čínskému projektu a plánuje se připojit i k Transpacifickému partnerství. Prostě rovnováha zájmů v praxi.

Evropa by na druhé straně měla věnovat pozornost dalším čínským plánům. Čínská vláda oznámila, že je připravena investovat 40 miliard dolarů na výstavbu nových hedvábných stezek, které by soustavou dopravních cest propojily Čínu s Evropou, Ruskem, střední a jihovýchodní Asií a Blízkým východem. Realizace může zrychlit dopravu zboží mezi Čínou a Evropou a stimulovat ekonomický rozvoj v zemích, kudy budou stezky procházet. Čínský prezident Si Ťin-pching přitom nedávno prohlásil, že v příštích deseti letech chce jeho země importovat zboží v objemu deseti biliónů dolarů.

Nové hedvábné stezky napříč Eurasií mohou mít i vážné geopolitické dopady, například snížení čínské závislosti na mořských přepravních trasách, které dnes kontroluje americké námořnictvo.Rusko by jich mohlo využít při své hospodářské modernizaci a zároveň jako další nástroj svého ekonomického obratu do Asie. Může být ale nadále i přirozeným mostem mezi Evropou a Asií. Někteří předvídají vznik strategické obchodní aliance Peking–Moskva–Berlín.

Nepravděpodobné? Možná jen zdánlivě. Stačí se podívat na rozsah německo-ruské a německo-čínské obchodní spolupráce. Čína se stane největším obchodním partnerem Německa již za čtyři roky. Nepochybně to ovlivní i Česko, které je s Německem silně ekonomicky propojeno. Euroasijská šachová partie se tak dotýká i nás.

(Právo,22.12.)